Svinov (Ostrava)

Svinov (německy Schönbrunn)^[2] je bývalé město, katastrální území, od 20. května 1957 městská čtvrť města Ostravy, od 24. listopadu 1990 městský obvod statutárního města Ostravy. Rozkládá se na levém břehu řeky Odry, přičemž zástavba se nachází celá ve slezské části Ostravy, zatímco východní okraje katastru zasahují na Moravu, přičemž průběh zemské hranice je zde mimořádně komplikovaný. Asi nejsložitější úsek zemské hranice se zde nachází v okolí silnice I/11.^[3]

Svinov
Před nádražím Ostrava-Svinov
znakvlajka
Lokalita
Status	městský obvod
Statutární město	Ostrava
Okres	Ostrava-město
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°48′58″ s. š., 18°11′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 257 (2021)[1]
Rozloha	11,62 km²
Katastrální území	Svinov
Nadmořská výška	215 m n. m.
PSČ	721 00
Počet domů	1 025 (2021)[1]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	10
Kontakt
Adresa úřadu MO	Bílovecká 69/48 721 00 Ostrava [e-mail]
Starosta	Ing. Radim Smetana (ČSSD)
Oficiální web: svinov.ostrava.cz
Svinov
Další údaje
Kód MO	554685
Kód části obce	414212
Kód k. ú.	715506
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První hospodářská stavení byla založena v údolí potoka Porubka, levostranném přítoku řeky Odry. Osada se s léty dále rozrůstala všemi směry. Vznikaly také samoty, z nichž jedna (Dubí) leží až u řeky Odry.

Slezská obec Svinov se poprvé objevuje v listině olomouckého biskupa Bruna z roku 1265, v níž je připomínána jako klášterní ves cisterciáckého kláštera ve Velehradě. Ve Svinově byla také vodní tvrz Svinov připomínaná v roce 1553.

V roce 1936 byl Svinov povýšen na město, od roku 1957 je jedním z městských obvodů Ostravy. Většinově německý Svinov byl roku 1938 připojen k nacistické Třetí říši v rámci župy Sudety. Město bylo během druhé světové války osvobozeno Rudou armádou dne 30. dubna 1945.

Železniční stanice s dnešním názvem Ostrava-Svinov, vybudovaná roku 1847 na důležité mezinárodní trati Vídeň–Krakov Severní dráhy Ferdinandovy, je také významným dopravním uzlem. Výstavba železniční tratě Svinov–Opava započala v roce 1855 a stavba Vítkovické závodní dráhy do Svinova v roce 1887. Na ní navázala v roce 1907 ještě tramvajová trať z Moravské Ostravy a následně místní dráha z Klimkovic (1911), která byla elektrizována v letech 1947–1948. Dnes je nádraží Ostrava-Svinov z hlediska osobní dopravy nejvýznamnější železniční stanicí na území města Ostravy.^[zdroj?] Slouží mimo jiné sousednímu městskému obvodu Poruba.

Do Svinova se po dostavbě Severní dráhy Ferdinandovy začal stěhovat železniční personál, začali se vzmáhat místní živnostníci, zakládaly se průmyslové podniky.

Významnou událostí byla také těžba uhlí a stavba dálnice D1.

Těžba uhlí

Související informace naleznete také v článku Důl Svinov.

Ve Svinově byla ukončena těžba uhlí v r. 1991.

Symboly

Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3581/90 ze 04.10.1994.

Znak

Zeleno-zlatě kosmo dělený štít; nahoře zlatý obilný snop podložený kosmo položeným zlatým cepem, dole kosmo položené černé okřídlené železniční kolo.

Prapor

Avers opakuje znak, revers tvoří tři vodorovné pruhy, žlutý, červený a zelený.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)^[4][5]

1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
809	1 010	1 362	2 397	3 275	3 867	5 368	4 722	5 088	3 904	3 572	3 379	4 536	4 301	4 257

Pamětihodnosti

• Kostel Krista Krále
• Výpravní budova železniční stanice – kulturní a technická památka
• Svinovské mosty
• Vodní tvrz Svinov
• Přírodní rezervace Polanský les, Přemyšov a Rezavka
• Lípa u Pokorných
• Jasan u Bártova statku
• Levitace – bronzová socha
• Ježovka – bronzová socha
• Restaurace U Slunce – tradiční hostinec
• Ptačí pozorovatelna Rezavka

Rodáci

• Jan Foltys (1908–1952) – mezinárodní šachový mistr
• Karl Scheit (1909–1993) – kytarista, loutnista a hudební pedagog
• Aleš Uhlíř (* 1951) – právník, publicista a fotograf

Galerie

• 
  Železniční stanice Ostrava-Svinov – výpravní budova
• 
  Železniční stanice Ostrava-Svinov – výpravní budova
• 
  Kostel Krista krále
• 
  Jasan ztepilý u Bártova statku
• 
  Ježovka (Čestmír Suška)
• 
  Levitace (David Moješčík, spolupráce Pavel Malina a Petra Ševcůjová)
• 
  Rezavka
• 
  Ptačí pozorovatelna Rezavka

Reference

1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 760.
3. Zemská hranice Moravy a Slezska v okolí silnice I/11. www.bomosil.eu [online]. [cit. 2019-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-15.
4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Ostrava-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-04-27.
5. Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Obyvatelstvo podle pohlaví a městských částí (obvodů) vybraného města > Ostrava [online] [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svinov na Wikimedia Commons

Portály: Ostrava