Petr z Alkantary

Petr z Alkantary

Narození	1499 Villaturiel
Úmrtí	18. října 1562 (ve věku 62–63 let) Arenas de San Pedro
Alma mater	Univerzita v Salamance
Povolání	presbyter, asketa, mystik a řeholník
Nábož. vyznání	katolická církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narození

1499
Villaturiel

Úmrtí

18. října 1562 (ve věku 62–63 let)
Arenas de San Pedro

Alma mater

Univerzita v Salamance

Povolání

presbyter, asketa, mystik a řeholník

Nábož. vyznání

katolická církev

multimediální obsah na Commons

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Pocházel z rodiny právníka Alonsa Garabito († 1507) a urozené Maríe Vilely de Sanabria y Maldonado. Rodina žila v obci Villaturiel, nedaleko Leónu, otec chtěl syna dát na studia práv, ale brzy zemřel. Petr v letech 1511-1515 studoval svobodná umění, filozofii a kanonické právo na univerzitě v Salamance. Odtud odešel do kláštera Menších bratří v Manxarretesu v provincii Extremadura, složil řeholní sliby a přijal jméno Petr.

Roku 1524 byl vysvěcen na kněze, vykonával mnohé úřady a zároveň rozvíjel apoštolskou činnost jako kazatel, zpovědník a duchovní vůdce. Roku 1538 byl zvolen provinciálem. Od papeže Pavla IV. získal plnou moc k zakládání klášterů s přísnou řeholní kázní.^[1]

Svatý Petr z Alkantary se spřátelil se svatou Terezií od Ježíše, reformátorkou karmelitánského řádu, byl rovněž jejím zpovědníkem. Španělský král Karel V. jej také požádal, aby se stal jeho zpovědníkem, ale světec ho odmítl.

Roku 1555 mu bylo dovoleno odejít do ústraní poustevny Santa Cruz de Paniagua (nyní součást stejnojmenné obce v autonomním společenství Extremadura na severozápadě Španělska). V roce 1557 přijal funkci generálního komisaře všech reformovaných konventuálů a přispěl k založení několika nových konventů.

Zanechal nevelké literární dílo, řádovou konstituci a 12 listů korespondence.

Roku 1622 jej papež Řehoř XV. blahořečil a roku 1669 papež Klement IX. svatořečil.

Úcta

Kostely

Kostel sv. Pera z Alkantary s konventem františkánů v Seville, (Španělsko), založen roku 1666
Farní kostel sv. Pera z Alkantary v Alkantaře, (Španělsko), založen kolem roku 1660
Kostel sv. Petra z Alkantary v Kordóbě, (Španělsko), postaven 1695-1696
Katedrála P. Marie a sv. Petra z Alkantary v Shrewsbury, (Anglie), novogotická stavba, založena roku 1856
Katedrála sv. Petra z Alkantary v Petrópolis (Brazílie), novogotická stavba, založena 1894, dostavěna 1969
Kostel svatého Petra z Alkantary (Karviná)
Kostel svatého Petra z Alkantary (Liptovský Mikuláš) (Slovensko)

Kaple a sochy

Kaple sv. Petra z Alkantary v kostele Santa Maria in Aracoeli (Řím); socha Extáze Petra z Alkantary před křížem
Kaple sv. Petra z Alkantary v Babenhausenu-Schöneggu (Bavorsko)
Sochy na oltářích františkánských a karmelitánských kostelů; na morových sloupech

Ikonografie

Petr z Alkantary bývá zobrazován sám jako kajícník, klečící nebo stojící, oděný v kutně františkánského mnicha s pláštěnkou přes ramena. Drží mohutný kříž, nebo se o něj opírá, v ruce mívá knihu Konstituce kláštera sv. Gabriela a kláštera sv. Josefa, kterou sám napsal, v poustevně mívá ještě jako atribut lebku. Ve scénách bývá zobrazen, jak podává eucharistii sv. Terezii, při mystickém zjevení svatého Jana Kapistrána nebo při zázraku uzdravení dítěte. Poslední scénou bývá obraz Petrovy smrti v kruhu františkánských bratří.

Patrocinium

Je jedním z patronů františkánského řádu, ale také řádu karmelitánů přísné observance.
Je patronem španělského autonomního společenství Extremadura a jedním z patronů Mexika.
Bylo známo, že velmi málo spal, zpravidla vsedě. Proto je uctíván jako patron nočních hlídačů a vrátných.

Galerie

Poslední přijímání sv. Terezie z Ávily (1683)
Luca Giordano: Zjevení sv. Jana Kapistrána Petrovi z Alkantary
G. B. Lucini: Zázrak sv. Petra z Alkantary (1680)
Smrt Petra z Alkantary, Francesco Fontebasso, Benátky
Socha z kalvárie v Ahrweileru, Německo (18. století)
Socha v Ciudad Cuauhtémoc, Mexiko (19. století)