druh rostliny From Wikipedia, the free encyclopedia
Svída bílá (Cornus alba) je opadavý keř se živě červenými letorosty a vstřícnými jednoduchými listy. Pochází z Asie, v České republice je běžně pěstována jako okrasná dřevina.
 Svída bílá | |
|---|---|
 Svída bílá (Cornus alba) 'Elegantissima' | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | dřínotvaré (Cornales) |
| Čeleď | dřínovité (Cornaceae) |
| Rod | svída (Cornus) |
| Binomické jméno | |
| Cornus alba L., 1767 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svída bílá je 1,5 až 3 metry vysoký keř s dlouhými prutovitými větvemi. Větve bývají nápadně červeně zbarvené, jsou zpravidla vzpřímené, rovné a nekořenující. Listy jsou vstřícně postavené, krátce až dlouze zašpičatělé, na bázi klínovité až zaokrouhlené. Čepel je eliptická až široce vejčitá, s 4 až 7 páry postranních žilek. Na líci jsou listy živě zelené a roztroušeně přitiskle chlupaté, na rubu nasivělé, hustě chlupaté dvouramennými přitisklými chlupy. Květy jsou bílé, v 3 až 5 cm širokém, plochém až slabě vypouklém květenství. Kvete v květnu až červenci. Plody jsou namodralé nebo bělavé, vejcovité, 7 až 8 mm dlouhé peckovice. Pecka je elipsoidní, podlouhlá, na obou koncích zašpičatělá.[1] [2]
Přirozený areál rozšíření svídy bílé sahá od severovýchodní části evropského Ruska po Dálný východ, Japonsko, Mongolsko a severovýchodní Čínu.[1] Obvykle roste ve smíšených a jehličnatých lesích a podél vodních toků v nadmořské výšce 600 až 2700 m.[3] Ač je u nás často pěstována, k samovolnému zplaňování nedochází.[1]
Od podobné svídy krvavé se mimo barvy plodů liší především charakterem žilnatiny listů, od svídy výběžkaté zbarvením spodní strany listů, tvarem pecek plodů a především přímými nekořenujícími větvemi.[1]
Svída bílá patří mezi často pěstované ozdobné keře. Do kultury byla zavedena v roce 1741.[1] Pěstuje se v celé řadě kultivarů, např. s bíle panašovanými listy ('Argenteomarginata', 'Elegantissima' aj.), se žlutě panašovanými listy ('Gouchaultii'), žlutolisté ('Aurea'). Sytě červené větve a načervenalé listy má kultivar 'Kesselringii'.[1][2]
Semena obsahují až 30 % oleje, který je průmyslově využíván.[3]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
