Sušárna či sušírna je specializovaný průmyslový provoz, stavba, místnost nebo jiné konkrétní místo, kde se provádí sušení nebo vysoušení různých materiálů.
V domácnostech je běžná například sušárna prádla. Průmyslové sušárny se používají především v odvětvích dřevařského, papírenského, potravinářského, farmaceutického a keramického průmyslu. Sušírna může sloužit k sušení ovoce, lnu nebo jiných zemědělských produktů, vyskytující se nejčastěji v komplexech selských či panskýchstatků (protože sušení probíhalo nad otevřeným ohněm, který zvyšoval nebezpečí požáru, stavěly se sušírny v dostatečné vzdálenosti od ostatních budov[1]).
Rozdělení druhů sušáren podle funkčních charakteristiky:[2]
Podle druhu použitého sušicího média
sušení vzduchem – teplovzdušná sušárna
sušení spalinami – spalinová sušárna
sušení inertním plynem – inertní sušárna
sušení přehřátou párou – sušárna s přehřátou párou
Podle provozního tlaku
sušení za atmosférického tlaku - atmosférická sušárna sušení za stálého (atm.) tlaku
sušárna se stálým tlakem
sušení za pulzujícího atmosférického tlaku - pulzační sušárna
sušení za vakua – vakuová sušárna
sušení za přetlaku – přetlaková sušárna
Podle převládajícího způsobu sdílení tepla
konvekční sušení (nepřímé) – konvenční sušárna
kontaktní sušení (přímé) – kontaktní sušárna
sálavé sušení – sálavá sušárna
dielektrické sušení – dielektrická sušárna
odporové elektrické sušení – odporová sušárna
ultrazvukové sušení – ultrazvuková sušárna
mikrovlnné sušení – mikrovlnná sušárna
ultrazvukové sušení – ultrazvuková sušárna
mikrovlnné sušení – mikrovlnná sušárna
Podle způsobu proudění sušicího média
sušení ofukováním – sušicí medium proudí podél materiálu za existence mezní vrstvy.
sušení profukováním – sušicí medium proudí vrstvou sušeného materiálu.
sušení impaktní – sušicí medium proudí kolmo na povrch sušeného materiálu - mezní vrstva se rozruší.
v proudu – sušený materiál je proudem sušicího média unášen nebo přibrzďován a je jím zcela omýván.
sušení fluidní – sušený materiál se vznáší v proudu sušicího média.
Podle pohybu materiálu
sušený materiál je při sušení v klidu nebo občasném pohybu (roštová sušárna skříňová (komorová) sušárna)
zdrojem pohybu sušeného materiálu je jeho potenciální energie (sesypná sušárna)
zdrojem pohybu sušeného materiálu je hlavně kinetická energie sušicího média (proudová sušárna, fluidní sušárna, rozprašovací sušárna)
s mechanickým pohybem (pohyb sušeného materiálu zajišťuje mechanické dopravní zařízení):
lineární pohyb (sušárna pásová, válečková, řetězová, šneková, vibrační, hrabadlová)
rotační pohyb (pohyb sušeného materiálu zajišťuje otáčení sušicího prostoru: kontaktní – sušárna talířová, válcová; konvekční – bubnová,trubková)
Podle povahy provozu
sušení periodické – periodická sušárna
sušení kontinuální – kontinuální sušárna
Podle způsobu instalace
stabilní
mobilní
Dřevařský průmysl
Sušení v sušárnách pro dřevařský průmysl může probíhat konvenčně, pomocí kondenzace nebo páry, eventuálně jejich kombinací.
Typy sušáren pro dřevařský průmysl:
Konvenční sušárna – Vzduch se v sušárně zahřívá a cirkuluje přes proložené řezivo. Teplota a vlhkost vzduchu se pomalu zvyšuje. Jakmile dosáhne požadovaných hodnot, v závislosti na druhu vysoušeného dřeva, spustí počítač řízenou ventilaci. Část teplého, vlhkého vzduchu je odváděna ven. Díky vzniklému podtlaku nasaje sušárna stejné množství čerstvého vzduchu, jaké vypustila. Tento venkovní vzduch se smíchá s vlhkým teplým vzduchem v sušárně, zahřívá se, klesá jeho relativní vlhkost a je připraven přijmout páru odpařenou ze dřeva. Tento cyklus se neustále opakuje, dokud dřevo nedosáhne požadované konečné vlhkosti.
Kondenzační sušárna – V tomto případě dochází k náhlému a velmi rychlému zchlazení. Vzduch pak již neobsahuje stejné množství vlhkosti, jaké obsahoval v teplém stavu. Kondenzáty, které se při tom uvolní, jsou odváděny pryč pomocí záchytné nádoby z nerezové oceli. Celková kapacita, která se má ochladit a instalovaná elektrická kapacita, se v kondenzoru mění na teplo, které je vypouštěno do sušárny. Při porovnání s konvenčním sušicím procesem je výsledkem výrazné snížení spotřebované energie.
Parní sušárna – Ve chvíli, kdy sušicí medium dosáhne teploty okolo 100°C, změní se klima v sušárně na nasycenou páru. Pokud se pára nadále zahřívá, dojde k jejímu přehřátí a voda, která se vypařila ze dřeva, se začne vařit. Dokud je obsah vlhkosti ve dřevě vyšší než nasycený bod vlákna, bude teplota dřeva shodná s teplotou vařící vody (100°C). Tento 'varný efekt' způsobí ve dřevě lehký přetlak, přirovnatelný k tlaku v hrnci, ve kterém se vaří voda a jeho poklička se lehce nadzvedává. Přetlak ve dřevě zvětšuje přesun vlhkosti z jeho jádra na povrch a zrychluje tak proces sušení.
Potravinářský průmysl
Podrobnější informace naleznete v článkuSušárna ovoce.
V ovocnářsky rozvinutých oblastech (České středohoří, Podkrkonoší, východní Morava) se ovoce sušilo v samostatných sušárnách ovoce již od 17. století. V současnosti se kromě ovoce, zeleniny, hub a dalších potravin a cukrovinek se suší celá řada dalších produktů (např. mléko, droždí, pivní kvasinky apod.). Průmyslové sušárny pro tyto účely užívají různé typy průmyslově vyráběných sušiček a sušicích linek a také různé sušicí techniky. Patří sem například konvekce a adsorpce, případně jejich kombinace.
Farmaceutický průmysl
Jedná se především o sušení farmaceutických výrobků, jako jsou prášky a pudry. Může se však jednat také o sušení větších objemů částí rostlin z oblasti léčivých bylin, které se používají při výrobě některých druhů léčiv.
Zemědělství
V zemědělství je možné se sušárnami a sušičkami setkat při výrobě suché píce (úsušků), při dosoušení sena atd.
Farmaceutický průmysl
Výrobky z papíru a keramiky jsou velmi citlivé na vlhkost a proto je k jejich ošetření nezbytný proces sušení ve speciálně uzpůsobených sušárnách.