přímořská obec ve Slovinsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Strunjan (italsky Strugnano) je přímořská obec ležící ve Slovinsku mezi obcemi Izolou a Piranem. Nalézá se v příhraničním území, kde kromě Slovinců žijí též Italové; úředním jazykem je zde vedle slovinštiny také italština.
| Strunjan | |
|---|---|
.jpg) | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°32′2″ s. š., 13°36′24″ v. d. |
| Nadmořská výška | 37,7 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovinsko |
  Strunjan | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 3,5 km² |
| Počet obyvatel | 652 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 185,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 05 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jako turistické středisko je Strunjan v porovnání s nedalekou Portoroží méně rozvinut a jeho hotely jsou určeny především hostům, kteří vyhledávají klidnější odpočinek. Místní obyvatelé se zde živí zahradnictvím a sadařstvím, hodně se pěstují olivovníky a založeny jsou zde vinohrady. Území má velmi dlouhou tradici solinářství a rybolovu.
V obci stojí farní kostel Zjevení Matky Boží (slovinsky cerkev Svete Marije od Prikazanja) s někdejším benediktinským klášterem. Nad kostelem na severním pobřeží je umístěn mohutný kříž z roku 1600[2], odkud je výhled na celý Terstský záliv.
V místě jsou dvě základní školy, slovinská a italská.
Obec je rozložena u Strunjanského zálivu v údolí Strunjanského potoka, ale též na přilehlých návrších a pahorcích hory Ronek (116 m n. m.). Ta se na severu prudce spouští do moře vytvořeným klifem. Obec sestává z malých osad Karbonar, Marčane, Pretski Grič, Ronek a Sv. Duh.
Území je chráněno chráněnou krajinnou oblastí Strunjan (slovinsky Krajinski park Strunjan), která zahrnuje části:
Na území obce se též nachází nejsevernější solná pánev na Jaderském moři Strunjanské soliny (slovinsky Strunjanske soline) ležící na konci Strunjanského zálivu.
550 metrů dlouhý tunel zvaný Valeta mezi Strunjanem a Portoroží je dnes určen pěším, běžcům a cyklistům v rámci zřízené trasy pro sportovní aktivity nazvané Parenzana – Cesta zdraví a přátelství. V minulosti byl tunel součástí úzkorozchodné železnice nazývané Parenzana nebo Parenzaner Bahn, která byla zbudována v letech 1900–1902. Trať dlouhá 123 km procházela Chorvatskem, Slovinskem a Itálií a spojovala Poreč s Terstem v letech 1902–1935, tedy v době, kdy tyto země byly součástí Rakousko-uherské monarchie.[3]
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
