From Wikipedia, the free encyclopedia
Stepan Smal-Stockyj, cyrilicí Степан Смаль-Стоцький, též Smal-Stocki (8.[1][2][3] nebo 21. ledna[2] 1859 Nemyliv[2][1] – 17. srpna 1938 Praha[2][4][1]), byl rakouský slavista, vysokoškolský pedagog a politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Bukoviny, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v meziválečném období působil v Československu.
| Dr. Stepan Smal-Stockyj | |
|---|---|
 Stepan Smal-Stockyj | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1911 – 1918 | |
| Poslanec Bukovinského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1892 – 1911 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | mladorusíni |
| Narození | 9. ledna 1859 Nemyliv  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 17. srpna 1938 (ve věku 79 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Rakowický hřbitov |
| Děti | Roman Smal-Stockyj |
| Alma mater | Černovická univerzita Vídeňská univerzita |
| Ocenění | Vojenský záslužný kříž Řád Františka Josefa |
| Commons | Stepan Smal-Stotskyi |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházel z rolnické rodiny. Gymnázium studoval ve Lvově. Už zde začal být veřejně a literárně činný. Maturitu složil roku 1878. Pak studoval na Černovické univerzitě, kde jeho učitelem slavistiky byl Hnat Onyškevyč. Od roku 1883 studoval na Vídeňské univerzitě u France Miklošiče. Roku 1884 zde získal titul doktora filozofie a ještě téhož roku se habilitoval v oboru srovnávací slavistiky. V roce 1885 se stal mimořádným roku 1893 řádným profesorem rusínského jazyka a literatury na Černovické univerzitě. Na této škole zastával v roce 1894/1895 a 1904/1905 post děkana.[2]
Byl i politicky činný. V dubnu 1892 byl zvolen na Bukovinský zemský sněm,[5] kde zasedal do roku 1911.[3] Na sněmu vedl mladorusíny, s nimiž se ale později názorově rozešel. Od roku 1904 byl náměstkem zemského hejtmana.[2] Funkci náměstka zemského hejtmana zastával do roku 1910. Odmítal rusofilské tendence.[3]
Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1911, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Bukovina 08.[6]
Roku 1911 se zmiňuje jako mladorusínský kandidát.[7] Po volbách roku 1911 byl uváděn coby nezařazený poslanec.[6]
Po první světové válce byla Bukovina začleněna do Rumunska a Smal-Stockému bylo zrušeno jeho místo na univerzitě. Odešel do Prahy, kde v roce 1919 nejprve působil jako vyslanec krátce existující Západoukrajinské lidové republiky. Roku 1921 se stal mimořádným profesorem ukrajinského jazyka a literatury na nově založené Ukrajinské svobodné univerzitě v Praze. Ve své jazykovědecké práci zastával teorii o přímém původu rusínského jazyka ze staroslovanského jazyka. Zapojil se do debat o ukrajinském pravopisu a byl stoupencem fonetické varianty, která byla roku 1893 zavedena do národních a středních škol v tehdejším Rakousku-Uhersku. Zabýval se dílem Tarase Ševčenka.[2]
Zemřel v srpnu 1938 v Praze.[4] Pohřben byl v Krakově.[1]
Jeho syn Roman Smal-Stockyj (1893–1969) byl ukrajinským vědcem a exilovým politikem.[2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
