Statilia Messalina

Statilia Messalina (35 – po roce 68 Řím) byla římská patricijka,^[zdroj?] císařovna a třetí manželka římského císaře Nerona.

Statilia Messalina
Statilia Messalina, třetí manželka císaře Nerona
Doba vlády	66 – 9. června 68
Narození	30 (podle greg. kalendáře)/35 (podle jul. kalendáře)
Úmrtí	po roce 68 Řím
Předchůdce	Poppaea Sabina
Nástupce	Galerie Fundana
Manželé	Marcus Julius Vestinus Atticus Nero
Potomci	Marco Giulio Vestino
Dynastie	gens Statilia (narozena) Julsko-klaudijská dynastie (sňatek)
Otec	Titus Statilius Taurus Corvinus
Příbuzní	Valeria Messalina (babička z otcovy strany)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Původ

Starověké prameny se o její rodině zmiňují jen málo, Suetonius však uvádí, že byla pravnučkou Tita Statilia Taura, římského vojevůdce, který byl za své vítězství oceněn triumfem a dvakrát se stal konzulem. Byla buď dcerou Tita Statilia Taura Corvina, který byl v roce 45 n. l. konzulem a který byl zapleten do spiknutí proti císaři Claudiovi,^[1] nebo dcerou Corvinovy sestry Statilie Messalliny.^[2] Její babičkou mohla být Valeria Messalina Corvina, jedna z dcer římského senátora Marka Valeria Messalla Corvina, který byl konzulem v roce 31 př. n. l.

Sňatky

Jejím čtvrtým manželem se stal konzul Marcus Julius Vestinus Atticus, kterému pravděpodobně porodila syna Marca Giulia Vestina (zemřel v roce 88 n. l.). Kolem roku 65 n. l. se stala milenkou císaře Nerona. V roce 66, po smrti císařovy druhé manželky Poppaey Sabiny, byl Vestinus donucen spáchat sebevraždu, aby se Nero mohl se Statilií oženit.

Ačkoli byla vtipná a intrikánská, byla mnohem méně okázalá než její předchůdkyně a na veřejnosti se držela spíše stranou. Byla jedním z mála dvořanů, kteří přežili pád Neronovy vlády. Po Neronově smrti jí Otho slíbil, že se s ní ožení. V roce 69 n. l. však spáchal sebevraždu.