britský protiletadlový raketový systém krátkého dosahu From Wikipedia, the free encyclopedia
Starstreak je protiletadlový raketový komplet velmi krátkého dosahu vyvinutý pro ničení vrtulníků a letounů. Znám je též jako Starstreak HVM (High Velocity Missile). Střela může být vypuštěna z pozemních, leteckých i námořních platforem. Existuje i jako přenosný protiletadlový systém (MANPADS). Minimální dosah kompletu je 300 metrů a maximální 7000 metrů. Britská armáda jej do služby přijala roku 1997.[1]
| Starstreak | |
|---|---|
 Střela Starstreak. Na její špici je dobře patrná trojice samostatně naváděných průbojných projektilů, sloužících ke zničení cíle. | |
| Typ | protiletadlový raketový komplet velmi krátkého dosahu |
| Místo původu |  Spojené království |
| Historie výroby | |
| Konstruktér | Thales Air Defence |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 20 kg |
| Délka | 1,4 m |
_on_Ex_Javelin._MOD_45158838.jpg)
Vývoj zbraňového systému Starsteak byl zahájen v 80. letech 20. století.[2] Systém měl ve službě nahradit britské protiletadlové raketové komplety Javelin (neplést si s protitankovými střelami Javelin).[3] Vyvinula jej britská společnost Shorts Missile Systems (nyní Thales Air Defence, součást Thales Group) v Belfastu. S konkurenčním projektem Thunderbolt HVM neuspěla společnost British Aerospace. Od počátku bylo počítáno se vznikem přenosného raketového kompletu, lehkého pozemního kompletu s trojicí střel a dále s umístěním systému na vozidla. Sériová výroba odsouhlasena roku 1986. Do služby v britské armádě byl systém přijat roku 1997 a roku 1999 byl umožněn jeho export. Britské ozbrojené síly objednaly 156 systémů Starstreak, ale jejich počet byl později zredukován. V roce 2008 byla poprvé vyzkoušena vylepšená verze kompletu Starstreak II. Modernizováno bylo jak odpalovací zařízení, tak samotná střela.[1]
V roce 2012 byl systém nasazen při ochraně letních olympijských her v Londýně.[2] V únoru 2022 Rusko podniklo invazi na Ukrajinu. Spojené království patřilo mezi země, které napadenému státu poskytly dodávky zbraní. Britský ministr obrany Ben Wallace 9. března 2022 uvedl, že součástí dodávek je i dar 900 střel Starstreak.[4] [5]
Starstreak dvoustupňová řízená střela poháněná raketovými motory na tuhé pohonné látky. Motor prvního stupně slouží ke startu střely, vyhoří ještě před opuštěním přepravního pouzdra a ihned po startu je odhozen. Zároveň se rozevřou ocasní plochy rotací stabilizované střely. Raketový motor druhého stupně střelu urychlí na více než trojnásobek rychlosti zvuku.[1] Zvláštností střely je, že nemá klasickou bojovou hlavici, ale hned trojici samostatně naváděných průbojných projektilů ze slitiny wolframu.[2] Každý projektil obsahuje hlavici s výbušninou. Na přídi má dvojici kachních ploch a na konci trupu trojité ocasní plochy. Od střely se oddělují po vyhoření raketového motoru druhého stupně. K zasažení cíle využívají své vysoké kinetické energie. Navedení je poloautomatické (SACLOS - Semi Automatic Command to Line Of Sight). Všechny jsou na stejný cíl naváděny laserovým paprskem, který kolem cíle vytváří dvojrozměrnou mřížku. Toto řešení zvětšuje pravděpodobnost zásahu cíle.[1]
Jako doplněk střel Starstreak byly do jejich vypouštěcích zařízení integrovány rovněž střely Martlet.[6]
Spojené království – Hlavní uživatel. Systém zaveden roku 1997.
Jižní Afrika – Roku 2002 objednáno osm systémů Starstreak. Dodány byly roku 2005. Do služby systém vstoupil roku 2010.[1]
Thajsko – Systém objednán roku 2012.[1]
Indonésie – Systém objednán roku 2014.[1]
Malajsie – Systém objednán roku 2015.[1]
Ukrajina - Dodány v roce 2022 v průběhu ukrajinsko-ruské války.Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
