Stanislav Penc

Stanislav Penc (* 28. února 1970 v Praze na Jižním Městě^[1]) je český aktivista a disident, regionální politik a ekologický zemědělec vlastnící farmu v Milkovicích u Libáně v Českém ráji.^[1] V roce 1988 se vyučil zedníkem.^[2]

Stanislav Penc
Stanislav Penc (2017)
Stranická příslušnost
Členství	Strana zelených (do 2008)
Nestraník
do Senátu	za Kozí alternativu (2014)
Narození	28. února 1970 (55 let) Jižní Město, Praha
Choť	rozvedený
Sídlo	Milkovice, Libáň, Český ráj
Profese	zedník
Ocenění	účastník odboje a odporu proti komunismu
Webová stránka	www.kozy.cz
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Občanská angažovanost

Disent

V 80. letech působil jako aktivista nezávislých iniciativ. Komunistickým režimem byl trestně stíhán za distribuci letáků k připomenutí 20. výročí pražského jara a okupace ČSSR armádami Varšavské smlouvy a připomínku činu Jana Palacha.^[2][1][3] V roce 2013 byl uznán jako účastník třetího odboje. Penc odmítl z rukou ministra obrany Martina Stropnického převzít ocenění a finanční odměnu 100 tisíc věnoval na dobročinné účely.^[4][5]

Po roce 1989

V roce 1989 byl účastníkem Občanského fóra.^[1] V roce 1996 založil Dokumentační středisko pro lidská práva.^[2][1] Byl spoluzakladatelem a mluvčím Mírového klubu Johna Lennona,^[2] stál u zrodu Helsinského občanského shromáždění^[2][1] a byl člen přípravného výboru kulturní organizace Artforum - Jazzová sekce.^[2] Je členem syndikátu novinářů a angažuje se v různých sdruženích za podporu lidských práv.^[2]

CzechTek 2005

V roce 2005 zatelefonoval z hlavního pódia trutnovského rockového festivalu tehdejšímu premiérovi Jiřímu Paroubkovi, a poté nahlas přečetl jeho telefonní číslo s výzvou, aby mu lidé volali kvůli technoparty CzechTek, kterou rozehnala policie.^[6][7] Paroubkovi pak podle jeho slov přišlo na telefon několik set anonymních telefonátů a SMS, které obsahovaly i vulgarity a výhrůžky. Proto podal na Pence stížnost pro možný přestupek proti občanskému soužití.^[7][8] Městský úřad v Trutnově Paroubkovu stížnost zamítl.^[8]

Zveřejnění databáze Státní bezpečnosti

V březnu 2009 požádal Ústav pro studium totalitních režimů o poskytnutí kopií databází, které Ústav převzal od ÚZSI, BIS, Vojenského zpravodajství, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva obrany ČR v elektronické podobě. Protože mu Ústav nevyhověl, zveřejnil 7. července 2009 na internetu dvě z databází bývalé StB. Jde o počítačové registry EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob), které StB dokončovala před listopadem 1989. Archiv bezpečnostních složek (ABS) předtím databáze odmítl zpřístupnit s tím, že mu to údajně nedovoluje zákon. Podle Ústavu a ABS jsou materiály navíc zatíženy chybami, ovšem doposud z jejich strany nebyly specifikovány.^[9]

Zveřejnění této databáze začal prošetřovat Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který jej nakonec obvinil z porušení zákona o ochraně osobních údajů (101/2000 Sb.). Penc se bránil tím, že na databázi se jakožto na archiválii tento zákon nevztahuje, a bylo ji tedy možné zveřejnit.^[10] ÚOOÚ tento argument nakonec přijal a 31. ledna 2011 řízení proti Pencovi zastavil.^[11]

Protest proti výkupním cenám léčebného konopí

V červnu 2012 proběhlo v Jáchymově veřejné výjezdní zasedání poslaneckého výboru pro zdravotnictví projednávajícího legalizaci marihuany pro léčebné účely. Stanislav Penc přinesl na jednání výboru krabici s konopím, kterou se pokusil předat tehdejšímu ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi.^[12] Na jednání byli přítomní také zástupci policie včetně ředitele Národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha. Penc byl zatčen a předveden na policejní stanici k vysvětlení incidentu.^[13] Na zasedání protestoval proti novelizaci zákonů umožňujících legalizaci pěstování léčebného konopí licencovanou firmou. Novou legislativní úpravu označil jako tunel, kvůli navrhovaným výkupním cenám léčebného kopí.^[13][14]

V roce 2013 kritizoval znak Národní protidrogové centrály a vyzval ji, aby z něj odstranila konopný list.^[15][16][17]

Politická angažovanost

Několik let byl členem Strany zelených, za kterou v roce 2006 kandidoval v Královéhradeckém kraji v parlamentních volbách.^[18]. Byl předsedou Krajské organizace Strany zelených v Královéhradeckém kraji a předsedou Základní organizace Strany zelených ve Vrchlabí. Na sjezdu Strany zelených v únoru 2007 byl zvolen do její republikové rady^[19]. V listopadu 2008 oznámil, že nesouhlasí se směřováním strany, odstupuje z funkce předsedy krajské organizace, opustí stranu a odejde i z funkce poslaneckého asistenta předsedy Martina Bursíka.^[20]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidoval jako nestraník za hnutí Kozí alternativa v obvodu č. 39 – Trutnov. Se ziskem 5,80 % hlasů skončil na 6. místě a nepostoupil tak ani do druhého kola.^[21]