Střevlíkovití

Střevlíkovití (Carabidae) je čeleď podřádu masožraví řádu brouci.

Střevlíkovití
Carabus auratus
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Podkmen	šestinozí (Hexapoda)
Třída	hmyz (Insecta)
Podtřída	křídlatí (Pterygota)
Řád	brouci (Coleoptera)
Podřád	masožraví (Adephaga)
Čeleď	střevlíkovití (Carabidae) Latreille, 1802
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Brouci této čeledi jsou celosvětově rozšířeni. Čeleď střevlíkovití patří se zhruba 30 000 druhy mezi největší na světě. V České republice je popsán výskyt více než 500 druhů.

Velikost střevlíkovitých se pohybuje od dvou milimetrů do 10 cm, v České republice do 4 cm.

Typickým znakem této čeledi jsou silná kusadla, dlouhé nohy, vláknitá tykadla a ploché tělo. Většina druhů má hnědou nebo černou barvu, některé však jsou výrazně kovově zbarvené.

Většina zástupců čeledi jsou noční draví brouci, larvy jsou dravé vždy. Střevlíkovití v mírném podnebném pásu jsou nelétaví, protože mají srostlé krovky. Většinou se velmi rychle pohybují, což jim usnadňuje lov. Nejobvyklejší potravou střevlíkovitých je hmyz, plži, pavouci, žížaly a požírají také mršiny. (Některé druhy a jejich larvy jsou schopny lovit kořist pod vodní hladinou, např. střevlík hrbolatý Carabus variolosus variolosus či kriticky ohrožený a raritní druh střevlík mřížkovaný Carabus clathratus clathratus.^[1]) Střevlíkovití mají mimotělní trávení, kusadly vstříknou do kořisti či jiné potravy trávicí tekutinu a konzumují natrávenou tkáň, což je vlastně páchnoucí kašovitá hmota.

V případě ohrožení některé druhy vystřikují ze střev a análních žláz sekret, který má zastrašit nepřítele.

• 
  Carabus violaceus – střevlík fialový a jeho larva
• 
  Carabus coriaceus – střevlík kožitý
• 
  Odacantha melanura – střevlíček rákosní
• 
  Mormolyce phyllodes
  (jižní Asie)

Odkazy

Reference

1. BOHÁČ, Jaroslav. Brouci – střevlíkovití. In: KUČERA, Tomáš, ed. Červená kniha biotopů České republiky [online]. České Budějovice: Ústav ekologie krajiny AV ČR, 2005 [cit. 13. 12. 2018]. Přístup z: http://users.prf.jcu.cz/kucert00/CKB/index.html

Literatura

• BOHÁČ, Jaroslav. Brouci – střevlíkovití. In: KUČERA, Tomáš, ed. Červená kniha biotopů České republiky [online]. České Budějovice: Ústav ekologie krajiny AV ČR, 2005 [cit. 13. 12. 2018]. Přístup z: http://users.prf.jcu.cz/kucert00/CKB/index.html Dostupné také z: http://www.biomonitoring.cz/biotop_cerv_kn/texty/8/texty/tax_skupiny/strevlikoviti_bohac.pdf Archivováno 24. 7. 2020 na Wayback Machine.
• FARKAČ, Jan a HŮRKA, Karel. Hodnocení biotopů na základě zjištění prezence indikačně významných druhů brouků čeledi střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae). In: SEJÁK, Josef, ed.; DEJMAL, Ivan, ed. a kol. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Praha: [Český ekologický ústav], 2003, s. 264–277. Dostupné také z: fzp.ujep.cz/projekty/vav-610-5-01/hodnocenibiotopucr.pdf
• HŮRKA, Karel. Střevlíkovití Carabidae. I. Praha: Academia, 1992. Barev. ilustr. Simona BRANTLOVÁ. 192 s., 8 s. obr. příl. Zoologické klíče. ISBN 80-200-0430-0.
• HŮRKA, Karel; VESELÝ, Petr a FARKAČ, Jan. Využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí. Klapalekiana. 1996, č. 32, s. 15–26.

Související články

• Seznam střevlíkovitých brouků v Česku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu střevlíkovití na Wikimedia Commons
• Taxon Carabidae ve Wikidruzích
• doc. PaedDr. Jan Farkač, CSc., práce v oboru Archivováno 1. 4. 2019 na Wayback Machine.

Portály: Biologie | Entomologie | Živočichové