Princezna řecká a dánská From Wikipedia, the free encyclopedia
Sofie Řecká a Dánská (řecky: Πριγκίπισσα Σοφία της Ελλάδας και Δανίας, 26. června 1914, Villa Mon Repos, Korfu, Řecko – 3. listopadu 2001, Mnichov, Německo) byla čtvrtým potomkem a nejmladší dcerou Ondřeje Řeckého a Dánského a jeho manželky Alice z Battenbergu. Rodem byla princezna řecká a dánská, díky prvnímu sňatku také princezna hesenská a po druhém sňatku získala i titul princezny hannoverské.
| Sofie Řecká a Dánská | |
|---|---|
| Princezna řecká a dánská Princezna hesenská Princezna hannoverská | |
 | |
| Narození | 26. června 1914 Villa Mon Repos, Korfu |
| Úmrtí | 3. listopadu 2001 Mnichov |
| Manžel | Kryštof Hesenský Jiří Vilém Hannoverský |
| Potomci | Kristýna Markéta Hesenská Dorota Hesenská Karel Hesenský Rainer Hesenský Clarissa Hesenská Welf Arnošt Hannoverský Jiří Hannoverský Bedřiška Hannoverská |
| Dynastie | Oldenburkové |
| Otec | Ondřej Řecký a Dánský |
| Matka | Alice z Battenbergu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sofie Řecká a Dánská se narodila Ondřeji Řeckému a Dánskému a jeho manželce Alici. Prarodiči z otcovy strany jí byli Jiří I. Řecký a Olga Konstantinovna Romanovová, z matčiny strany pak Ludvík z Battenbergu a Viktorie Hesensko-Darmstadtská. Jejím bratrem tedy je i princ Filip, manžel královny Alžběty II. Krom jediného bratra měla Sofie i tři sestry; nejstarší Margaritu, Teodoru a Cecílii.
Roku 1913, rok před Sofiiným narozením, byl zavražděn Ondřejův otec Jiří I. Později ještě Alexandr I. sesadil nového krále Konstantina I. a to vedlo k tomu, že do roku 1917 odešla většina královské rodiny do exilu. Později se králové měnili ještě několikrát a po celou dobu žila rodina v poměrně špatných poměrech v exilu. Střídavě žili v hotelech nebo u příbuzných ve Francii, Anglii či Německu, krátkou dobu například žili u Marie Bonaparte. V pozdních 20. letech 20. století začala Sofiina matka Alice podléhat depresím. Nakonec jí byla v roce 1930 diagnostikována paranoidní schizofrenie a byla nucena odejít od rodiny do sanatoria ve Švýcarsku. Po propuštění žila inkognito a cestovala po celé Evropě, neúčastnila se dokonce svatby ani jediné z jejích dcer. Se svým manželem Ondřejem se setkala po šesti letech na pohřbu právě jedné z jejich dcer; Cecílie, jejího manžela a jejich dětí, kteří zemřeli při letecké havárii.
Přestože byla Sofie nejmladší ze všech dcer Ondřeje a Alice, vdávala se jako první. Dne 15. prosince 1930 se vdala za svého příbuzného Kryštofa Hesenského, syna Fridricha Karla Hesenského a jeho manželky Markéty Pruské. Kryštof byl přes svoji matku pravnukem britské královny Viktorie. Kryštof a jeho bratr Filip prožívali dospívání těžce, především kvůli úmrtí jejich dvou starších bratrů a právě po této události se oba přiklonili k nacismu. Filip dokonce chodil na večeře pořádané samotným Hitlerem,[1] dokud se mu režim neznelíbil a jeho manželka Mafalda nezemřela v koncentračním táboře Buchenwald. Sofie měla s Kryštofem pět dětí, ale on v říjnu roku 1943 zemřel při leteckém neštěstí.
Sofie se po smrti prvního manžela znovu vdala a opět za svého příbuzného; Jiřího Viléma Hannoverského. Svatba proběhla 23. dubna 1946 v Salemu v Bádensku. Jiří Vilém byl mladší syn Arnošta Augusta III. Brunšvického, který o své tituly přišel roku 1918, a jeho manželky Viktorie Luisy Pruské. Se sňatkem dokonce pomáhala i Sofiina bývalá tchyně Mafalda, která se chystala prodat své šperky, aby Sofii sňatek zaplatila, avšak zjistila, že jí byly cennosti ukradeny. K manželství původně vůbec nemělo být svoleno, avšak nakonec se tomu tak stalo a pár měl tři děti:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
