Snežnik
pohoří, součást Dinárských hor From Wikipedia, the free encyclopedia
pohoří, součást Dinárských hor From Wikipedia, the free encyclopedia
Snežnik (italsky Monte Nevoso, latinsky Mons Albius) je vápencové pohoří na jihu Slovinska. Jedná se o bohatě zalesněnou oblast. Blízkost moře (30 km) má na svědomí velké srážky. V zimě nafouká na vrcholu Veliki Snežnik až 4 metry sněhu. Pohoří je složeno především z vápence. Nejvyšší vrchol je tvořen světlou křídou. Pohoří zaujímá plochu 85 km² a nejvyšším vrcholem je Veliki Snežnik (1796 m), ležící v jihovýchodní části masivu.
Snežnik | |
---|---|
Nejvyšší bod | 1796 m n. m. (Veliki Snežnik) |
Rozloha | 85 km² |
Nadřazená jednotka | Dinárské hory |
Sousední jednotky | Gorski Kotar, Kras, Javorniki, Goteniška Gora |
Světadíl | Evropa |
Stát | Slovinsko |
Horniny | vápenec, křída |
Povodí | Reka |
Souřadnice | 45°35′20″ s. š., 14°26′48″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na západě masivu tvoří hranici řeka Reka a město Illirska Bistrica. Na jihozápadě přechází pohoří Snežnik do regionu Kras. Na východě sousedí s nižším pohořím Goteniška Gora a na jihu s horským masivem Gorski Kotar. Sever území přechází pozvolna v pohoří Javorniki.
Vodní toky nemají v pohoří větší význam, protože se ve většině případů jedná o podzemní toky s vyvěračkami (např. Strzen na severovýchodě masivu). Nejvýznamnější řekou je Reka tekoucí z pohoří Gorski Kotar přes Snežnik do oblasti Krasu. Charakteristické pro Snežnik jsou bohaté smíšené lesy, kde se ukrývá velmi četné zastoupení vysoké zvěře, lišek, vlků a poměrně velký počet medvědů (kolem 30 exemplářů). Tím se celé území stává vyhlášeným loveckým revírem.
Pohoří Snežnik je ve Slovinsku nejbohatší na úhrn ročních srážek. Nejvíce jich spadne v listopadu, prosinci a lednu. Nejméně potom v červenci a srpnu. Ročně zde průměrně spadne kolem 3000 mm. Své jméno ale masiv dostal od množství sněhu, které se zde v zimě vyskytuje. V roce 1976 zde naměřili rekordních 178 cm. Často zde fouká silný vítr a drží se oblačnost. Průměrná roční teplotase pohybuje kolem 6,7 °C, červencová potom 15,5 °C a v lednu pak -3,5 °C. Celkem zde 127 dní v roce mrzne.
V masivu ještě zdaleka není rozvinutá turistika. Nacházejí se zde jen dvě horské chaty a značení turistických cest je minimální, je-li vůbec nějaké. Nachází se prakticky jen v okolí nejvyššího vrcholu.
Původně chatu postavil v roce 1924 italský horský klub CAI. Na sklonku války však vyhořelo, a tak byla v roce 1951 postavena nová zděná chata zvaná Cankarjeva koča. V r. 1963 byla zrekonstruována a přejmenována do dnešní podoby. Kapacita 38 lůžek. Otevřena od začátku června do poloviny října. V zimě dle podmínek. K chatě vede z Illirske Bistrice 19 km dlouhá asfaltová silnice.
Jedná se o bývalý vojenský objekt sloužící turistům od roku 1961. Chata je otevřena pouze o víkendech a jen v letních měsících. V srpnu otevřeno každý den. Kapacita 38 lůžek, winterraum pro 4 osoby (kamna, dřevo, palandy).
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.