Seznam perských panovníků

Seznam perských panovníků zahrnuje všechny vladaře působící na území dnešního Íránu od nástupu tvůrce perské říše Kýra Velikého až po šáha Muhammada Rezu Pahlavího (559 př. n. l. – 1979 n. l.). Dřívějšími králi elamskými a médskými z dob před vznikem perského státu se zabývají články Seznam elamských králů a Médie.

Stará perská říše (559 př. n. l. – 329 př. n. l.)

Achaimenovská dynastie
Jméno panovníka		Portrét	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Kýros II. – 𐎤𐎢𐎽𐎢𐏁		cca 559 př. n. l.	530 př. n. l.	Jeden z největších dobyvatelů starověku. Vojensky ovládl médskou, lýdskou a novobabylonskou říši a založil perské impérium.
2	Kambýsés II. – 𐎣𐎲𐎢𐎪𐎡𐎹		530 př. n. l.	522 př. n. l.	Podnikl výpravu do Egypta a ukončil vládu 26. dynastie. Po jeho náhlé smrti propukly v Persii těžké vnitřní zmatky.
3	Gaumáta		522 př. n. l.	522 př. n. l.	Uchvatitel. Podle soudobých zpráv se vydával za Kambýsova bratra Smerdia. Zavražděn.
4	Dareios I.		522/521 př. n. l.	486 př. n. l.	Tvůrce perské správní struktury. Bojoval neúspěšně se Skythy a jen částečně úspěšně s Řeky (potlačení iónského povstání, porážka v bitvě u Marathónu).
5	Xerxés I.		486 př. n. l.	465 př. n. l.	Vedl nákladnou válku s Řeky, která skončila fiaskem (řecko-perské války). Zavražděn.
6	Artaxerxés I. – 𐎠𐎼𐎫𐎧𐏁𐏂𐎠		465 př. n. l.	424 př. n. l.	Fakticky rezignoval na podrobení řeckého prostoru.
7	Xerxés II.		424 př. n. l.	423 př. n. l.	Svržen svým nevlastním bratrem Sogdianem.
8	Sogdianos		423 př. n. l.	423 př. n. l.	Svržen nevlastním bratrem Óchem (pozdějším Dareiem II.).
9	Dareios II. – 𐎭𐎠𐎼𐎹𐎺𐎢𐏁		423 př. n. l.	404 př. n. l.	Levoboček Artaxerxa I. Za peloponnéské války podporoval Spartu proti Athénám.
10	Artaxerxés II. – 𐎠𐎼𐎫𐎧𐏁𐏂𐎠		404 př. n. l.	359 př. n. l.	Musel si trůn vybojovat v občanské válce s bratrem Kýrem Mladším a současně ztratil Egypt. Na Řecích si vymohl uznání perských držav v Malé Asii ("královský mír").
11	Artaxerxés III. – 𐎠𐎼𐎫𐎧𐏁𐏂𐎠		359 př. n. l.	338 př. n. l.	Dobyl nazpět Egypt. Zavražděn.
12	Arsés		338 př. n. l.	336 př. n. l.	Faktickým vládcem země velmož Bagoás.
13	Dareios III.		336 př. n. l.	330 př. n. l.	Odstranil Bagoáse a potlačil vzpouru v Egyptě, nakonec byl však ve třech velkých bitvách poražen makedonským králem Alexandrem. Pád achaimenovské říše.
14	Artaxerxés IV. (Béssos)		330 př. n. l.	329 př. n. l.	Původně satrapa baktrijský. Marně vzdoroval Alexandrovým vojskům.

Říše Alexandra Velikého (330 př. n. l. – 309 př. n. l.)

Argeovská dynastie
Jméno panovníka		Portrét	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Alexandr III. Veliký		330 př. n. l.	323 př. n. l.	Syn makedonského krále Filipa II. vyvrátil perskou říši Achaimenovců a na jejím místě založil helenizovanou makedonskou říši.
2	Filip III. Arrhidaios		323 př. n. l.	317 př. n. l.	Bratr předchozího. Skutečnou vládu v říši vykonávali Alexandrovi vojevůdci (diadochové).
3	Alexandr IV.		323 př. n. l.	309 př. n. l.	Syn Alexandra Velikého. Rozklad makedonské říše na menší helénistická království. Zavražděn.

Seleukovská říše (312 př. n. l. – 125 př. n. l.)

Seleukovská dynastie
Jméno panovníka		Portrét	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Seleukos I. Níkátór		312 př. n. l.	281 př. n. l.	Původně vojevůdce Alexandra Velikého zmocnil se jako satrapa babylónský íránských krajů a v roce 306/305 př. n. l. se prohlásil králem.
2	Antiochos I. Sótér		281 př. n. l.	261 př. n. l.
3	Antiochos II. Theós		261 př. n. l.	246 př. n. l.
4	Seleukos II. Kallinikos		246 př. n. l.	225 př. n. l.
5	Seleukos III. Sótér Keraunos		225 př. n. l.	223 př. n. l.
6	Antiochos III. Veliký		223 př. n. l.	187 př. n. l.
7	Seleukos IV. Filopatór		187 př. n. l.	175 př. n. l.
8	Antiochos IV. Epifanés		175 př. n. l.	164 př. n. l.
9	Antiochos V. Eupatór		164 př. n. l.	162 př. n. l.
10	Démétrios I. Sótér		162 př. n. l.	150 př. n. l.
11	Alexandr I. Balás		150 př. n. l.	145 př. n. l.
12	Démétrios II. Níkátor (poprvé)		145 př. n. l.	139/138 př. n. l.
13	Antiochos VI. Epifanés Dionýsos		145 př. n. l.	142 př. n. l.
14	Diodotos Tryfón		142 př. n. l.	138 př. n. l.
15	Antiochos VII. Euergetés Sidetés		139/138 př. n. l.	129 př. n. l.
16	Démétrios II. Níkátor (podruhé)		129 př. n. l.	125 př. n. l.

Parthská říše (247/238 př. n. l. – 224 n. l.)

Arsakovská dynastie
Jméno panovníka		Portrét	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Arsakés I.		247/238 př. n. l.	217 př. n. l.	Zakladatel dynastie Arsakovců, původně náčelník skythského etnika Parnů. Dobyl část dnešního severovýchodního Íránu (Parthii), ve zbytku země dál vládli Seleukovci.
2	Arsakés II.		217 př. n. l.	191 př. n. l.
3	Friapatios		191 př. n. l.	176 př. n. l.
4	Fraatés I.		176 př. n. l.	171 př. n. l.
5	Mithradatés I.		171 př. n. l.	139/138 př. n. l.
6	Fraatés II.		139/138 př. n. l.	128 př. n. l.
7	Artabanos I.		128 př. n. l.	124/123 př. n. l.
8	Mithradatés II.		124/123 př. n. l.	88/87 př. n. l.
9	Gótarzés I.		91/90 př. n. l.	81/80 př. n. l.
10	Oródés I.		81/80 př. n. l.	78/77 př. n. l.
11	Sinatrukés		78/77 př. n. l.	71/70 př. n. l.
12	Fraatés III.		71/70 př. n. l.	58/57 př. n. l.
13	Mithradatés III.		58/57 př. n. l.	56/55 př. n. l.
14	Oródés II.		58/57 př. n. l.	38 př. n. l.
15	Fraatés IV.		38 př. n. l.	3/2 př. n. l.
16	Fraatés V. (Fraatakés)		2 př. n. l.	4 n. l.
17	Oródés III.		4	6/7
18	Vonónés I.		7/8	10/11
19	Artabanos II.		10/11	38
20	Vardanés		38/39	45
21	Gótarzés II.		43/44	51
22	Vonónés II.		51	51
23	Vologaisés I.		51	77/78
24	Pakoros		77/78	114/115
25	Vologaisés II.		77/78	78/79
26	Artabanos III.		79/80	80/81
27	Osroés		108	128/129
28	Vologaisés III.		111/112	147/148
29	Mithradatés IV.		129	140
30	Vologaisés IV.		147/148	191/192
31	Vologaisés V.		191/192	207/208
32	Vologaisés VI.		207/208	227/228
33	Artabanos IV.		213	224

Novoperská říše (224–651)

Sásánovská dynastie
Jméno panovníka		Portrét	Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Ardašír I.		224	240/241	Porazil parthského krále Artabana IV. a na troskách jeho říše založil novoperský stát a sásánovskou královskou dynastii.
2	Šápúr I.		240/241	271/272	Vedl dlouholeté úspěšné války s Římany, při nichž roku 260 zajal císaře Valeriana.
3	Hormizd I.		271/272	273	Původně arménský král, syn Šápúra I. Zúčastnil se některých otcových tažení proti Římu.
4	Bahrám I.		273	276	Podporoval zarathuštrismus a dal popravit náboženského reformátora Máního, zakladatele manicheismu.
5	Bahrám II.		276	293	Vedl krátkou válku s Římem, při níž zahynul císař Carus. Velký vliv na něj měl duchovní Kartír.
6	Bahrám III.		293	293	Svržen svým strýcem Narsém.
7	Narsé		293	302	Poražen Římany a donucen mírem v Nisibis vzdát se určitých území.
8	Hormizd II.		302	309	Oženil se s kušánskou princeznou. Po jeho smrti propukly spory o trůn mezi jeho syny.
9	Ádhar Narsé		309	309	Vládl jen krátce, svržen převratem.
10	Šápúr II.		309	379	Bojoval s arabskými kmeny i s Římem, v roce 363 odrazil vpád císaře Juliana do Mezopotámie. Pronásledoval křesťany.
11	Ardašír II.		379	383	Bratr nebo syn Šápúra II.
12	Šápúr III.		383	388	Dohodl se Římany o rozdělení Arménie mezi obě říše.
13	Bahrám IV.		388	399	Odrazil vpád hunských etnik do Mezopotámie.
14	Jazdkart I.		399	421	Oproti svým předchůdcům vystupoval tolerantně vůči křesťanům.
15	Bahrám V. Gór		421	439	Vedl krátkou válku s Římem, v perské tradici je s ním spojena řada legend.
16	Jazdkart II.		439	457	Diskriminoval křesťany a válčil s východořímskou říší.
17	Hormizd III.		457	459	Svržen bratrem Pérózem.
18	Péróz I.		459	484	Utrpěl těžké porážky od Hefthalitů na severovýchodě.
19	Valgaš		484	488	Postupné posilování moci šlechtických klik.
20	Kavád I. (poprvé)		488	496	Pokusil se obnovit královskou moc s přispěním sociálně zabarveného hnutí v čele s Mazdakem. Svržen převratem, uprchl k Hefthalitům.
21	Zámásp		496	499	Bratr Kavádův, vládl krátce z vůle šlechty. Sesazen.
22	Kavád I. (podruhé)		499	531	S pomocí Hefthalitů znovu dosazen na trůn. Vedl války s východořímskou říší. Potlačení mazdakismu.
23	Husrav I.		531	579	Reformoval daňový systém a vojenství, po většinu vlády bojoval s císařem Justinianem I. Rozkvět perské kultury.
24	Hormizd IV.		579	590	Vystupoval despoticky, sesazen palácovým převratem.
25	Husrav II. (poprvé)		590	590	Syn Hormizdův, svržen vojevůdcem Bahrámem Čóvénem, uprchl do východořímské říše.
26	Bahrám VI. Čóvén		590	591	Uzurpátor, nepatřil k sásánovskému rodu. Zbaven moci Husravem II. za pomoci východořímských vojsk.
27	Husrav II. (podruhé)		591	628	Řadu let úspěšně válčil s východořímskou říší a dobyl četné její provincie, nakonec však byl poražen a zavražděn. Poslední významný sásánovský král.
28	Kavád II. Šéróé		628	628	Udržel se na trůně jen několik měsíců, počátek úpadku sásánovské říše.
29	Ardašír III.		628	630	Nezletilý král, vládl pouze nominálně.
30	Šahrvaráz		630	630	Uzurpátor, nepatřil k sásánovskému rodu. Svržen.
31	Husrav III.		630	630	Vládl jen v části říše.
32	Bórán		630	631	První sásánovská královna.
33	Ázarméducht		631	631	Druhá královna, svržena armádou.
34	Hormizd V.		631	632	Vládl jen v části říše.
35	Husrav IV.		nejisté	nejisté	Vládl jen v části říše.
36	Péróz II.		nejisté	nejisté	Vládl jen v části říše.
37	Farruchzád Husrav		nejisté	nejisté	Vládl jen v části říše.
38	Jazdkart III.		633	651	Poslední sásánovský král, poražen v mnoha bitvách Araby, nakonec zavražděn. Rozpad říše a islamizace jejího teritoria.

Arabská nadvláda (cca 634 – 861)

Volení chalífové
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Umar ibn al-Chattáb	634	644	Druh proroka Muhammada. Dobyl na Sásánovcích celou Mezopotámii a velkou část Íránu. Zbytky vojsk perského krále Jazdkarta III. pokračovaly v odporu na východě země.
2	Uthmán ibn Affán	644	656
3	Alí ibn Abú Tálib	656	661
Umajjovská dynastie
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Mu‘ávija I.	661	680	Zakladatel dynastie Umajjovců, vládl říši z Damašku. Stoupenci Husajna, syna chalífy Alího, ho neuznávali za hlavu islámu (mnozí z nich působili v Persii).
2	Jazíd I.	680	683
3	Mu‘ávija II.	683	683
4	Marván I.	683	685
5	Abdulmalik	685	705
6	al-Valíd I.	705	715
7	Sulajmán	715	717
8	Umar II.	717	720
9	Jazíd II.	720	724
10	Hišám	724	743
11	al-Valíd II.	743	744
12	Jazíd III.	744	744
13	Ibráhím	744	744
14	Marván II.	744	750
Abbásovská dynastie
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Abú-l-Abbás Abdulláh as-Saffáh	750	754
2	al-Mansúr	754	775
3	al-Mahdí	775	785
4	Músá al-Hádí	785	786
5	Hárún ar-Rašíd	786	809
6	al-Amín	809	813
7	al-Ma'mún	813	833
8	al-Mu'tasim	833	842
9	al-Váthik	842	847
10	al-Mutavakkil	847	861

Období partikularismu (821/861 – 1220/1231)

Táhirovská dynastie
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Táhir ibn al-Husajn	821	822	Původem Peršan. V boji o moc mezi syny chalífy Hárúna ar-Rašída prokázal cenné služby novému abbásovskému vládci al-Ma'múnovi a obdržel za to místodržitelství v Chorásánu na východě Persie. Fakticky z oblasti vytvořil nezávislý státní útvar.
2	Talha	822	828
3	Abdulláh	828	845	Rozmach moci Táhirovců.
4	Táhir II.	845	862	Rozmach moci Táhirovců (k říši patřilo území od Chorásánu až po hranice Indie a k tomu Fárs, Rajj a Kermán).
5	Muhammad	862	873	Zajat Ja'kúbem ibn Lajth as-Saffár.
6	Táhir III.	873	875

Saffárovská dynastie
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Ja'kúb ibn Lajth as-Saffár	861	879	Ukončil vládu Táhirovců a zmocnil se i centrální Persie. Poté podnikl výpravu proti abbásovskému chalífovi al-Mu'tamidovi (jehož prohlásil za uzurpátora), avšak nedaleko Bagdádu byl roku 876 odražen.
2	Amr ibn Lajth	879	900	Bratr Ja'kúbův. Bojoval se Sámánovcem Ismá'ílem ibn Ahmad, byl zajat, vydán chalífovi do Bagdádu a roku 902 popraven.

Alíovská dynastie
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	al-Hasan ibn Zajd	864	884	Syn imáma Zajda. Zmocnil se vlády v Tabaristánu a svou pozici úspěšně uhájil před Saffárovcem Ja'kúbem ibn Lajth. Jeho nástupcem se stal bratr Muhammad.
2	Muhammad ibn Zajd	884	900	Poražen Sámánovcem Ismá'ílem a v boji padl.
3	al-Hasan ibn Alí al-Utruš	913	916	Odňal Tabaristán Sámánovci Nasrovi.
4	al-Hasan ibn al-Kásim	916	928	Ztratil své země ve prospěch Zijárovce Mardávídža ibn Zijár.

Sámánovská dynastie
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Ismá'íl ibn Ahmad	892	907	Svůj původ odvozoval od Sásánovců. Spravoval kraje za řekou Amudarja, Samarkand a Fargánu. V roce 900 porazil a zajal Saffárovce Amra a získal většinu jeho držav.
2	Abú Nasr Ahmad	907	914
3	Abú-l-Hasan Nasr	914	943
4	Núh I.	943	954
5	Abdulmalik I.	954	961
6	al-Mansúr I.	961	976
7	Núh II.	976	997
8	al-Mansúr II.	997	999
9	Abdulmalik II.	999	999

Zijárovská dynastie
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Mardávídž ibn Zijár	928	935	Vůdce dajlamských žoldnéřů. Ovládl Tabaristán, Rajj a Kazvín, k nimž později připojil i Džibál a Isfahán. Jeho potomci udrželi v moci rodu jen Džurdžán a Tabaristán.
2	Vušmgír ibn Zijár	935	967
3	Bísutún ibn Vušmgír	967	976
4	Kábús ibn Vušmgír	976	1012
5	Manúčihr ibn Kábús	1012	1029
6	Anúširván ibn Manúčihr	1029	1049
7	Kábús ibn Dárá	1049	1069

Bújovská dynastie
Linie ve Fársu
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Imáduddaula	934	949	Původně důstojník Mardávídže ibn Zijár jménem Alí, jenž byl synem dajlamského zemana Abú Šudžá' Búja. S pomocí svých bratrů ovládl velkou část držav Zijárovců a k tomu ještě Fárs a Kermán. Sám obdržel do správy Fárs, jeho bratr Ahmad Kermán a druhý bratr Hasan Rajj, Hamadán a Isfahán. Všichni tři dostali od chalífy čestná jména (Imáduddaula = sloup říše).
2	Abú Šudžá' Adududdaula	949	983	Za jeho vlády nastal rozkvět bújovské říše. V roce 978, po smrti svého bratrance Izzuddauly, se stal i vládcem v Iráku a Kermánu. Podporoval učence, zřizoval knihovny, budoval paláce (Bagdád, Šíráz). Jméno Adududdaula znamená opora říše.
3	Šarafuddaula	983	989
4	Samsámuddaula	989	998
5	Bahá'uddaula	998	1012
6	Sultánuddaula	1012	1024
7	Imáduddaula II.	1024	1048
8	al-Málik ar-Rahím	1048	1055
Linie v Kermánu a Chúzistánu
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Mu'izzuddaula	935	966	Původním jménem Ahmad, od roku 945 též faktický vládce Iráku. Jméno Mu'izzuddaula (posilovatel říše) mu udělil chalífa al-Mustakfí.
2	Bachtjár Izzuddaula	966	978
3	Abú Šudžá' Adududdaula	978	983	Z linie vládnoucí ve Fársu.
4	Samsámuddaula	983	987
5	Šarafuddaula	987	989
6	Bahá'uddaula	989	1012
7	Sultánuddaula	1012	1021
8	Kivámuddaula	1012	1028
9	Abú Kálídžár Marzubán	1028	1048
10	Abú Mansúr	1048	1056
Linie v Rajj, Isfahánu a Hamadánu
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Ruknuddaula	935	976	Původním jménem Hasan, jméno Ruknuddaula znamená pilíř říše. Bratr Alího (Imáduddauly) a Ahmada (Mu'izzuddauly).
2	Mu'ajjaduddaula	976	983
3	Fachruddaula	976	997
4	Madžduddaula	997	1029
5	Šamsuddaula	997	1021
6	Samá'uddaula	1021	1023

Ghaznovská dynastie
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Sebüktegin	977	997	Původně ve službách Sámánovců, později samostatný vladař v Ghazně. V sámánovské říši se domohl pozice podobné postavení franských majordomů.
2	Ismá'íl	997	999	Syn Sebükteginův, svržen bratrem Mahmúdem.
3	Mahmúd	999	1030	Největší ghaznovský panovník. Dobyl Sístán, Rajj, Kazvín a část Přední Indie a byl horlivým podporovatelem umění a věd. Chalífa mu udělil čestné jméno Jamínuddaula (pravice, popř. štěstí říše). Užíval titulu šáh nebo sultán.
4	Mas'úd	1030	1042
5	Maudúd	1042	1048
6	Abú-l-Hasan Alí	1048	1049
7	Abdurrašíd	1049	1053
8	Farruchzád	1053	1059
9	Ibráhím	1059	1099
10	Abú-s-Sa'd Mas'úd	1099	1114
11	Šírzád	1114	1115
12	Arslan	1115	1118
13	Bahramšáh	1118	1152
14	Chusrau-Šáh	1152	1160
15	Chusrau-Malik	1160	1186

Seldžucká dynastie
Velcí Seldžukové
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Tugrilbeg	1038	1063	Vnuk Seldžuka, náčelníka tureckých Oguzzů. Z oblasti u řeky Syrdarja podnikal nájezdy do perských krajů a na úkor Ghaznovců získal Chorásán, Džurdžán a Tabaristán. Roku 1055 dobyl Bagdád, kde ukončil vládu Bújovců.
2	Alparslan	1063	1072
3	Malikšáh I.	1072	1092
4	Mahmúd	1092	1094
5	Barkijaruk	1094	1104
6	Malikšáh II.	1104	1105
7	Muhammad	1105	1118
8	Ahmad Sandžar	1118	1157
Iráčtí Seldžukové
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Abú-l-Kásim Mahmúd	1118	1131
2	Abú-l-Fath Davud	1131	1132
3	Tugril I.	1132	1134
4	Mas'úd	1134	1152
5	Malikšáh	1152	1153
6	Muhammad	1153	1158
7	Süleymanšáh	1159	1161
8	Arslanšáh	1161	1176
9	Tugril II.	1176	1194
Kermánští Seldžukové
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Kara Arslan	1042	1074
2	Kirmánšáh	1074	1074
3	Sultánšáh	1074	1085
4	Turanšáh I.	1085	1097
5	Íránšáh	1097	1101
5	Arslanšáh I.	1101	1142
6	Muhammad I.	1142	1156
7	Tugrilšáh	1156	1169
8	Bahramšáh	1169	1174
9	Arslanšáh II.	1174	1176
10	Turanšáh II.	1176	1183
11	Muhammad II.	1183	1186

Chvárizmšáhové
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Il-Arslan	1156	1172	Příslušník dynastie z Chvárizmu, která vládla asi od roku 1077. Zahájil teritoriální expanzi v perských oblastech rozpadající se seldžucké říše.
2	Sultánšáh	1172	1193
3	Tekiš	1193	1200
4	Alá'uddín Muhammad	1200	1220	Za jeho vlády chvárizmšáhové drželi ve své moci prakticky celou Persii. Poražen v boji s mongolským vládcem Čingischánem.
5	Džaláluddín Mengüberdi	1220	1231	Kladl marný odpor mongolským útočníkům, nakonec zavražděn.

Mongolská nadvláda (1220–1335)

Velcí chánové
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Čingischán	1206/1220	1227	Původním jménem Temüdžin. Sjednotil mongolské kmeny a v roce 1220 porazil chvárizmšáha Alá'uddína, který kontroloval většinu Persie. Rozlehlé oblasti Středního východu byly zcela zpustošeny, Čingischán ale vytvořil světovou mongolskou říši, do níž vedle Persie spadala i Čína.
2	Ögedej	1227	1241
3	Türakina	1241	1246	Regentka.
4	Küjük	1246	1249
5	Möngke	1249	1259
Ílcháni
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Hülegü	1256	1265	Vnuk Čingischánův. Dobyl roku 1258 Bagdád, popravil posledního abbásovského chalífu a ze svých držav (k nimž patřila i Persie) vytvořil jednotný stát, nezávislý na velkém chánovi na východě.
2	Abaka	1265	1282
3	Teküder	1282	1284
4	Argun	1284	1291
5	Gajchatu	1291	1295
6	Bajdu	1295	1295
7	Gazan	1295	1304
8	Öldžejtü	1304	1317
9	Abú Sa'íd	1317	1335

Druhé období partikularismu (cca 1335 – 1380)

Indžuovská dynastie
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Šarafuddín Mahmúd Šáh	1304	1334	Sunnitského vyznání. Pověřen ílchánem Öldžejtü správou státních držav – mongolsky indžü – ve Fársu (odtud jméno dynastie), kde rychle upevnil své postavení. Zbaven funkce.
2	Gijásuddín Kajchusrau	1336	1338/1339	Vzepřel se snahám ílchana zbavit jeho rod moci ve Fársu.
3	Džaláluddín Mas'úd Šáh	asi 1338	asi 1342
4	Šamsuddín Muhammad	1339	1339
5	Abú Ishák	asi 1343	1357	Poražen Muzaffarovci a popraven.

Muzaffarovská dynastie
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Muhammad ibn al-Muzaffar	1313	1358	Syn lokálního místodržitele ve střední Persii. Ovládl Jazd, Kermán, Isfahán a Tabríz a od smrti ílchána Abú Sa'ída vystupoval jako nezávislý panovník.
2	Šáh Šudžá'	1358	1384
3	Šáh Mahmúd	1363	1375
4	Zajn al-Ábidín	1384	1387	Stát ovládnut Tímúrem Lenkem (Tamerlánem).

Sarbadárové
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Abdurrazzák ibn Fazlulláh	1332	1338	Vůdce lidového povstání a zakladatel dervišské republiky v chorásánském Sabzaváru. Jeho nástupci byli voleni, oficiálním náboženským směrem ve státě se stal šíitismus. On sám byl zavražděn.
2	Vadžíhuddín Mas'úd ibn Fazlulláh	1338	1343
3	Muhammad Aj Tímúr	1343	1346
4	Kaba Isfendijár	1346	1347
5	Lutf Alláh (poprvé)	1347	1348
6	Chvádža Tádžuddín Alí	1348	1353
7	Jahjá ibn Karáví	1353	1358
8	Záhiruddín	1358	1359
9	Hajdar al-Kasab	1359	1360
10	Lutf Alláh (podruhé)	1360	1361
11	Hasan al-Damghání	1361	1364
12	Chvádža Alí Mu'ajjad ibn Mas'úd (poprvé)	1364	1376
13	Ruknuddín	1376	1379
14	Chvádža Alí Mu'ajjad ibn Mas'úd (podruhé)	1379	1386	Stát ovládnut Tímúrem Lenkem (Tamerlánem).

Čúpánovská dynastie
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Hasan Küčük	1335	1343	Příslušník mongolské rodiny, která výrazně přispěla k pádu ílchanátu. Roku 1338 porazil Džalájirovce Hasana a dobyl Tabríz spolu s perským Ázerbájdžánem, kde vytvořil zárodek nezávislého státního útvaru.
2	Malik Ašraf	1343	1357	Bratr předchozího. Jeho mocenský vliv v perském Ázerbájdžánu ukončil vpád vojsk Zlaté hordy. Popraven.

Džalájirovská dynastie
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Šejch Hasan Buzurg	1336	1356	Přední velmož na dvoře posledních ílchánů. Zmocnil se téměř celého Iráku a bojoval s Čúpánovci, kteří ho porazili v červenci 1338 v bitvě u Naušahru.
2	Uvajs I.	1356	1374	Ovládl Tabríz (1358) a perský Ázerbájdžán, kde padla vláda Čúpánovců.
3	Hasan II.	1374	1374
4	Husajn I.	1374	1382
5	Bajazid	1382	1383
6	Ahmad	1383	1410	Vypuzen z Bagdádu Tímúrem Lenkem (Tamerlánem), musel hledat pomoc u egyptských mamlúků. S jejich pomocí dobyl město nazpět, roku 1401 byl však znovu vypuzen. Později opět přechodně vládcem Iráku.
7	Šáhvalad	1410	1411
8	Mahmúd I.	1411	1415	Po útocích turkmenské dynastie Karakojunlu bylo panství Džalájirovců omezeno jen na Basru a okolí.
9	Uvajs II.	1415	1421
10	Muhammad	1421	1422
11	Mahmúd II.	1422	1424
12	Husajn II.	1424	1432

Tímúrovská říše (cca 1380 – 1506)

Tímúrovská dynastie
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Tímúr Lenk (Tamerlán)	1370	1405	Původně emír čagatajského kmene Barlas v západním Turkestánu. Do roku 1380 si podrobil své čagatajské sousedy, poté ovládl Chorásán, Džurdžán, Mázandarán a Sístán a nakonec vpadl do Iráku. Vytvořil rozlehlou říši, k níž patřila i většina Persie.
2	Šáhruch Mírzá	1405	1447	Tímúrův syn. V boji o moc po otcově smrti postupně prosadil svou autoritu ve velké části říše, na západě však ztratil Ázerbájdžán i s Tabrízem ve prospěch Kara Júsufa z dynastie Karakojunlu (ten zároveň odňal Irák Džalájirovci Ahmadovi).
3	Ulugbeg	1447	1449	Význačný astronom. Vnitřní boje v říši.
4	Abdullatíf	1449	1450
5	Abdulláh	1449	1450
6	Abú Sa'íd	1451	1469	Upevnil znovu autoritu ústřední vlády, nakonec však přišel o život v boji s Uzun Hasanem z dynastie Akkojunlu (ten předtím vyvrátil karakojunluský stát).
7	Husajn Bajkara	1470	1506	Vládl jen v části říše (Mázandarán, Džurdžán, Herát). Zbytek Persie ovládla dynastie Akkojunlu a po ní Safíovci.

Turkmenské státy (cca 1410 – 1502)

Dynastie Karakojunlu
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Kara Júsuf	1389	1420	Vnuk Bajráma Chvádži, hodnostáře u džalájirovského dvora Uvajse I., který si založil malé panství kolem Mosulu. Júsuf vzdoroval Tímúrovi i jeho synu Šáhruchovi a v roce 1410 dobyl na Džalájirovci Ahmadovi Irák. Sídlil v Tabrízu v perském Ázerbájdžánu.
2	Iskandar	1420	1438	Utrpěl dvě porážky od Tímúrovce Šáhrucha.
3	Džahánšáh	1438	1467	Bratr předchozího. Čelil vzrůstajícímu tlaku konkurenční turkmenské dynastie Akkojunlu s mocenským centrem v Diyarbakıru, nakonec byl poražen a zahynul.
4	Hasan Alí	1467	1468

Dynastie Akkojunlu
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Uzun Hasan	1453	1478	V pořadí čtvrtý vládce dynastie. Porazil Džahánšáha z dynastie Karakojunlu a po něm i Tímúrovce Abú Sa'ída a ovládl prakticky celou Persii.
2	Chalíl	1478	1479
3	Ja'kúb	1479	1491
4	Bajsungur	1491	1492
5	Rustam	1492	1496
6	Ahmad Gevde	1496	1497
7	Murád	1497	1502	Poražen Safíovcem Ismá'ílem.

Safíovská říše (1501–1736)

Safíovská dynastie
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Ismá‘íl I.	1501	1524	Vůdce súfijského řádu a po matce vnuk Uzun Hasana z rodu Akkojunlu. Dobyl na hašteřících se členech akkojunluské dynastie většinu Persie a stal se zakladatelem novodobého perského státu. Užíval titulu šáh.
2	Tahmásp I.	1524	1576
3	Ismá‘íl II.	1576	1577
4	Muhammad Chodábende	1577	1587
5	Abbás I. Veliký	1587	1629	Nejvýznamnější safíovský vladař. Za jeho vlády se z Persie stala velmoc.
6	Safí I.	1629	1642
7	Abbás II.	1642	1666
8	Safí II. (Sulajmán I.)	1666	1694
9	Husajn	1694	1722	Svržen Mírem Mahmúdem z afghánské dynastie Hótakí. Zmatky v říši.
10	Tahmásp II.	1722	1732	S pomocí Afšárovce Nádirkulí Bega obnovil safíovskou vládu, nakonec byl však právě Nádirkulím sesazen.
11	Abbás III.	1732	1736	Sesazen Nádirkulí Begem.

Expanze a půlstoletí nejednoty (1736–1796)

Afšárovská dynastie
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Nádir Šáh	1736	1747	Původně vojevůdce Tahmáspa II. a jeho přední ministr. V roce 1736 zbavil Safíovce moci, prohlásil se šáhem a zahájil expanzi proti sousedům – jeho říše zahrnovala prostor od Iráku a Ománu až po řeku Indus. Zavražděn.
2	Ádil Šáh	1747	1748	Postupný rozklad afšárovské říše.
3	Ibráhím	1748	1749	Postupný rozklad afšárovské říše.
4	Šáhruch	1749/1750	1796	Udržel v moci rodu jen Chorásán na východě Persie, zbytek země ovládli Zandovci. Poražen Kádžárovcem Ágá Muhammadem Chánem.

Zandovská dynastie
Jméno panovníka		Počátek vlády	Konec vlády	Poznámka
1	Karím Chán	1750	1779	Vojevůdce Nádira Šáha ovládl po smrti svého patrona většinu Persie (kromě Chorásánu) a nastolil v ní řádnou správu. Neužíval titulu šáh, ale pouze vakíl (zástupce), loutkovým šáhem jmenoval Safíovce Ismá‘íla III.
2	Abú-l-Fath Chán	1779	1779
3	Muhammad Alí Chán	1779	1779
4	Sádik Chán	1779	1782
5	Alí Murád Chán	1782	1785
6	Džafar Chán	1785	1789
7	Lutf Alí Chán	1789	1794	Poražen Kádžárovcem Ágá Muhammadem Chánem a popraven.

Moderní Persie a Írán (1796–1979)

Kádžárovská dynastie

jméno	obrázek	období vlády	život	rodiče	poznámky
Ágá Muhammad Šáh		1796–1797	1742–1797	Muhammad Hasan Chán	Porazil na západě Zandovce a na východě Afšárovce a sjednotil vládu v Persii ve svých rukou. Zavražděn.
Fath Alí Šáh		1797–1834	1772–1834	Husajn Chán	Synovec Ágá Muhammada Šáha
Muhammad Šáh		1834–1848	1808–1848	Abbás Mírzá	Vnuk Fath Alího Šáha
Násiruddín Šáh		1848–1896	1831–1896	Muhammad Šáh
Muzaffaruddín Šáh		1896–1907	1853–1907	Násiruddín Šáh
Muhammad Alí Šáh		1907–1909	1872–1925	Muzaffaruddín Šáh
Ahmad Šáh		1909–1925	1898–1930	Muhammad Alí Šáh

Dynastie Pahlaví

jméno	obrázek	období vlády	život	rodiče	poznámky
Rezá Šáh Pahlaví		1925–1941	1878–1944	Abbás Alí Chán Núš Afarín	Sesadil Kádžárovce a prohlásil se novým šáhem. Usiloval o modernizaci země, avšak se zachováním panovnické moci.
Muhammad Rezá Pahlaví		1941–1979	1919–1980	Rezá Šáh Pahlaví Tádžo-l-Molúk	Vládl diktátorsky, svržen Islámskou revolucí.

Literatura

• Gombár, E., Moderní dějiny islámských zemí, Praha 1999
• Klíma, O., Sláva a pád starého Íránu, Praha 1977
• Schippmann, K., Grundzüge der parthischen Geschichte, Darmstadt 1980
• Schippmann, K., Grundzüge der Geschichte des sasanidischen Reiches, Darmstadt 1990
• Tauer, F., Svět islámu, Praha 1984

Související články

• Dějiny Íránu
• Chronologie starověkých íránských dějin

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam perských panovníků na Wikimedia Commons

Portály: Írán