Seznam kulturních památek na Malé Straně – Horní malostranský obvod

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Malá Strana v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
OSM Mapy.cz Bing WikiMap
Souřadnice ve formátu KML: Export

	Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Seznamy památek WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Tento seznam zahrnuje území základní sídelní jednotky Horní malostranský obvod. Ta zahrnuje zastavěnou část Malé Strany západně od ulic Újezd a Karmelitská, Malostranské náměstí, území západně od Tomášské ulice a Valdštejnského náměstí a západně od parcel s budovami Valdštejnská čo. 10, 12 a 12a.

Celá Malá Strana je od roku 1971 součástí Pražské památkové rezervace.^[1]

Horní malostranský obvod

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
U Černohorských (Q31834121)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39465/1-824 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Újezd 409/19, U lanové dráhy 409/2, Praha 1 50°4′58,82″ s. š., 14°24′15,55″ v. d.	Měšťanský dům U Černohorských. Čtyřkřídlý dvoupatrový nájemní dům byl postavený podle plánů Jana Bělského roku 1847 na zbytcích renesančního domu. Objekt je čtyřkřídlý s ústředním lichoběžníkovým dvorem. Průčelí k Újezdu je třináctiosé. Vedle bočního vjezdu na dvůr z ul. U lanové dráhy byla do niky vložena starší (barokní) pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého, dnes již kopie. Originál je umístěný na konci průjezdu. Prostá dvorní průčelí dvoupatrových křídel obíhá pavlač. Zadní strana nádvoří uzavírá přízemní hospodářské křídlo. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlatého šneka (Q31834011)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39463/1-823 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Újezd 408/21, U lanové dráhy 408/4, Praha 1 50°4′58,94″ s. š., 14°24′14″ v. d.	Měšťanský dům U zlatého šneka. V místech dnešní budovy lze předpokládat středověký hospodářský dvůr, z něhož se zachovaly gotické prvky (zdivo, sklep, sedlový portálek v severním křídle). Dům byl přestavěn na přelomu 17. a 18. století, poté zvýšen o 2. patro. Klasicistní přestavba z let 1811–1826. Trojkřídlý klasicistní dům s fragmenty středověkých a renesančních konstrukcí, se dvěma dvory a bývalými samostatnými klasicistními stájemi s kolnou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Újezd 23 (Q31833909)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44455/1-822 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Újezd 407/23, Praha 1 50°4′59,14″ s. š., 14°24′13,96″ v. d.	Menší dvoupatrový dům se čtyřmi křídly a vnitřním dvorem je patrně již středověkého původu. Malý dvoupatrový obytný dům se středovým uzavřeným dvorkem byl postaven na základech středověkého domu zachovalých v severní části přízemí. V renesanci byl zřejmě objekt rozšířen o hlouběji situované dvorní křídlo. Samostatně začal dům existovat někdy před rokem 1620. Někdy po roce 1653 (kdy byl dům charakterizován jako nuzný) došlo zřejmě k raně barokní přestavbě a ke zvýšení na dvoupatrový. Poslední radikální přestavba dispozice se středním dvorkem a úprava fasády do dnešního stavu následovala někdy po roce 1814. Zalomené dvoupatrové uliční průčelí domu s okny v rytmu 1+2. Odhalené boční průčelí i zadní k zahrádce na úpatí Petřína zůstaly nečleněné. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Paulhofský dům - malostranský špitál (Q31834039)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39461/1-821 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Újezd 404/29, Praha 1 50°5′0,08″ s. š., 14°24′13,14″ v. d.	Gotický dům, patřící pod jurisdikci svatojiřského kláštera, byl kolem roku 1600 renesančně přestavěn v obecní špitál, o nějž obec na konci 20. let 17. století přišla a byl přestavěn na raně barokní palác. Byl v držení břevnovského a posléze doksanského kláštera. Dnešní podoba je výsledkem klasicistních přestaveb v 19. století. Komplex sestávající z hlavní budovy, k níž po východní straně přiléhají další dvě křídla na půdorysu zrcadlově obráceného L. Hlavní průčelí je dvoupatrové. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Márnice s přístavbou (Q31834054)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40947/1-1782 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Karmelitská 552/1a, Hellichova 552/18, Praha 1 50°5′5,44″ s. š., 14°24′13,97″ v. d.	Měšťanský dům. Dnes patrový objekt staršího původu, v němž od roku 1827 fungovala márnice fary kostela Panny Marie Vítězné. Po roce 1839, v době přestavby čp. 529 pro německé gymnasium a archiv katastrálních map, prošel domek adaptací pro potřeby školního zřízence či školníka. V letech 1927–1930 byla k domu z východní strany přistavěna funkcionalistická novostavba od Oldřicha Hanuše. V letech 1954–1957 byl domek přizpůsoben potřebám ministerstva školství, jehož součástí se stal, a byl zřízen průjezd. V letech 1984–1985 byla v souvislosti s rekonstrukcí kostela sv. Vavřince provedena nástavba patra. Památkově chráněno od roku 1975.
Kostel svatého Vavřince pod Petřínem (Q31834068)	ano   Kategorie „Church of Saint Lawrence in Malá Strana, Hellichova “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39458/1-820 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Hellichova 553/18, 396/16, Praha 1 50°5′4,23″ s. š., 14°24′13,22″ v. d.	Původní románský kostel sv. Vavřince v Nebovidech snad z konce 12. století, vystavěný na starším pohřebním místě, byl přestavěn a rozšířen ve 2. polovině 14. století, poté barokně. Po zrušení před rokem 1816 byl klasicistně přestavěn na obytný dům. Až do roku 1880 tvořil tento dům součást čp. 390. V roce 1932 dům koupila církev československá a vzápětí jej upravila jako modlitebnu a faru. Při rekonstrukci po roce 1984 byl obnoven předpokládaný původní stav. bývalá fara (zvonice) čp. 396 bývalý kostel sv. Vavřince čp. 553 bývalý hřbitov. Ohraničen původní, při rekonstrukci obnovenou obvodovou zdí se slepými nikami zakončenými segmentem. Hřbitov je z doby před založením románského kostela sv. Vavřince, po zrušení kostela v roce 1784 se přestal používat. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U modrého jelena (Q31834082)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40927/1-1770 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Újezd 391/41, Hellichova 391/12, Praha 1 50°5′4,28″ s. š., 14°24′15,24″ v. d.	Měšťanský dům U modrého jelena, Dva modří jelínci. Původně renesanční dům byl zásadně přestavěn po roce 1688 Abrahamem Leuthnerem. Patrně koncem 18. století bylo západní křídlo odprodáno k čp. 397. Dnešní podoba třípatrového objektu s nověrenesanční fasádou vznikla podle návrhu Josefa Marka roku 1877, kdy bylo strženo 2. patro, zvýšeno 1. patro a dostavěno 2. a 3. patro. Dům je nárožní, sestávající z nárožních dvoutraktových křídel, která spolu s jednotraktovým severním křídlem uzavírají světlíkový dvorek. Obě fasády jsou třípatrové s půdním polopatrem; hlavní východní průčelí probíhá v délce šesti os, jižní boční fasáda je tříosá. Památkově chráněno od roku 1975.
U Popelků (Q31833361)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39454/1-818 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Újezd 390/43, Praha 1 50°5′4,8″ s. š., 14°24′15,23″ v. d.	Dnešní řadový třípatrový dům s fasádou z roku 1868 má gotické sklepy a renesanční jádro. Objekt jeden čas patřil Fr. Krusburskému, jehož manželkou byla Marie Anna Dientzehoferová, sestra Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Sousední kostel sv. Vavřince byl po svém zrušení v roce 1784 až do roku 1880 součástí domu čp. 390, než se osamostatnil pod čp. 553. V roce 1868 bylo vystavěno 3. patro a vytvořena kompozice průčelí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlaté kotvy (Q31834095)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39452/1-817 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Újezd 389/45, Praha 1 50°4′47,93″ s. š., 14°24′16,94″ v. d.	Měšťanský dům Poznámka: V MonumNetu bylo kromě správného čo. 45 uvedeno i chybné čo. 46. Gotický dům, zmiňovaný v roce 1554, přestavěný v 70. letech 16. století, v roce 1661 a byl znovu postaven. Roku 1837 byl rozšířen o pravou část domu – bývalou uličku při zrušeném karmelu. Uliční fasáda s bohatou štukovou výzdobou (rozmístění okenních os 5+3) odráží situaci původního domu a uličky, jdoucí ke kostelu sv. Vavřince. V roce 1896 byla v zadní části parcely povolena stavba ateliéru fotografu F. Schaffnerovi. V letech 1978–1979 rekonstruován a sjednocen s čp. 528 pro ministerstvo školství. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U modrého lva (Q31833761)	ano   Kategorie „Dům U modrého lva “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44454/1-800 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tržiště 372/1, Karmelitská 372/27, Praha 1 50°5′14,49″ s. š., 14°24′13,57″ v. d.	Měšťanský dům U modrého lva, Na kovárně. Čtyřpatrový nárožní dům na lichoběžníkové plně zastavěné parcele. Renesančního původu. Nárožní, původně rozsáhlejší dům, ve kterém byla kovárna. Roku 1614 byl dům upraven, z té doby patrně pochází dnešní dispozice a vřetenové schodiště. Později dům nastavován, roku 1863 kovárna zanikla. Roku 1876 úprava fasády do historizující podoby, stavitel J. Heberle. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Klášter karmelitánů s kostelem Panny Marie Vítězné (Q1503199)	ano   Kategorie „Carmelite monastery in Malá Strana “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38933/1-496 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Karmelitská 528/1 a 3, 529/5 a 7, 385/9, 628/9a, Hellichova 392/20, Praha 1 50°5′7,9″ s. š., 14°24′14,06″ v. d.	Klášter karmelitánů (nyní Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky) s kostelem Panny Marie Vítězné. Klášter bosých karmelitánů byl založen roku 1624 při starším kostele Nejsvětější Trojice z podnětu bosého karmelitána P. Dominika a Jesu Maria Ferdinandem II. Do areálu byl zahrnut i starší palác Griespeků, vystavěný po roce 1568. Klášter byl zrušen Josefem II. roku 1784. Přední budovy zanikly výstavbou objektu čp. 528 v letech 1837–1839. Významné poutní místo spjaté se soškou Pražského Jezulátka. kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského, parc. 382 fara (Karmelitská 385/9), parc. 384 bývalá poustevna (Karmelitská 628/9a), parc. 386/2, severozápadní roh areálu bývalá Malostranská škola (Karmelitská 528/1 a 3), parc. 377 jižní křídlo kláštera (Karmelitská 529/5 a 7), parc. 380 dům Hellichova 392/20, původně kravín a seník, parc. 367 (památkově chráněn od roku 1975) brána, (plocha severně od kostela), parc. 386/1 terasa se schodištěm před kostelem, parc. 385 parc. 383 (dvůr mezi kostelem, farou a klášterem) parc. 378 nádvoří mezi školou a klášterem parc. 379 bez staveb (za domem Hellichova 392/20) Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Ramhofských (Q31834107)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39439/1-809 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Karmelitská 381/15, Praha 1 50°5′9,99″ s. š., 14°24′14,42″ v. d.	Měšťanský dům U Ramhofských. Nárožní třípatrový klasicistní dům z roku 1821 vznikl podle úprav Karla Pollaka. Objekt je však renesančního původu a má zachovalé gotické sklepy. Dům tvoří svým průčelím severní pohledovou kulisu sousednímu kostelu Panny Marie Vítězné. Má půdorys písmene U se dvěma dvorními křídly a nepravidelným obdélným dvorem ukončeným opěrní zdí zahrady. Sedm okenních os klasicistního uličního průčelí je v přízemí protaženo o jednu osu v místech bývalé uličky, zrušené počátkem 18. století (v patrech již náleží k čp. 378). Za branou objekt pokračuje jednopatrovým křídlem. Dvůr položený níže než okolní terén chrání opěrná zeď s nikou, v níž je kamenná kašna z původní zahrady. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U tří jetelových lístků (Q31833867)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39433/1-806 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Karmelitská 378/17, Praha 1 50°5′10,57″ s. š., 14°24′14,25″ v. d.	Měšťanský dům U tří jetelových lístků. Původně renesanční stavba prošla zásadními úpravami v 70. letech 16. a 17. století. Dnešní vzhled pochází z barokní přestavby v roce 1704, jak dokládá letopočet nad portálem. Zachovány interiéry se štukovou výzdobou. Barokní novostavba s renesančním sklepem v jižní části byla do roku 1628 využívána jako špitál, poté do roku 1645 jako škola. Řadový dům palácového typu s dvorním křídlem a obdélným dvorem má dvoupatrové uliční vrcholně barokní průčelí (1704). Dům dal postavit známý ekonom a národohospodář Jan Kristián Bořek. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Palác Lažanských – Okresní soud Praha-západ (Q8453314)	ano   Kategorie „Palác Lažanských (Karmelitská 19) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	50521/1-805 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Karmelitská 377/19, Praha 1 50°5′11,38″ s. š., 14°24′13,87″ v. d.	Býv. palác Lažanských, jiná správní stavba - stavební ředitelství, Okresní soud Praha-západ. Palácový objekt vznikl v dnešních místech již na přelomu 16. a 17. století postupným spojením čtyř samostatných renesančních měšťanských domů. Razantní přestavbou a spojením několika renesančních domů vznikl po požáru v letech 1687–1688 čtyřkřídlý palác. objekt, který byl roku 1747 prodán do Čech nově příchozím anglickým pannám, které zde zřídily výchovný institut Conservatorium s kaplí Panny Marie Bolestné v nádvoří. Od roku 1784 otevřeno gymnasium a normální škola a k ní příslušející botanická zahrada, později i industriální dívčí škola. V roce 1841 dům získalo provinciální stavební ředitelství a klasicistně ho přestavělo do dnešní podoby. Hlavní třípatrové průčelí se ocitá za hranicí pozdního klasicismu a evokuje zjednodušenou formu toskánských paláců quattrocenta. Nika na pravém křídle je osazena rokokovou sochou sv. Jana Nepomuckého (snad ze zrušené sousední klášterní zahrady), která pochází z dílny Jana Antonína Quitainera asi z let 1750–1760. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U koláře (Q31833839)	ano   Kategorie „U Koláře (Karmelitská 21) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39429/1-803 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Karmelitská 375/21, Praha 1 50°5′12,2″ s. š., 14°24′13,49″ v. d.	Měšťanský dům U koláře, U zlaté koruny. Třípatrový řadový dům vznikal postupně na pozdně gotických základech. Dnešní podoba je dána přestavbou z konce 18. století. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U dvou praporečníků (Q31834002)	ano   Kategorie „Dům U Dvou praporečníků “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39427/1-802 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Karmelitská 374/23, Praha 1 50°5′12,54″ s. š., 14°24′13,32″ v. d.	Měšťanský dům U dvou praporečníků. Patrně dva středověké domy spojila renesanční přestavba v roce 1624, pozdně barokní úpravy se dům dočkal nedlouho před polovinou 18. století, drobnější úpravy na počátku 19. století od Karla Pollaka. Bohatě zdobená fasáda mírným zalomením stále prozrazuje původní dělení domů. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Vrtbovský palác (Q2047207)	ano   Kategorie „Vrtbovský palác “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39425/1-801 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Karmelitská 373/25, Praha 1 50°5′13,01″ s. š., 14°24′12,76″ v. d.	Vrtbovský palác a Vrtbovská zahrada. Nynější palác vznikl v místě dvou renesančních domů, které v letech 1712–1720 rozšířil a přestavěl Kryštof Dietzenhofer ve spolupráci s Františkem M. Kaňkou. Tehdy vznikla sala terrena, glorieta, vyzdobené malbami od V. V. Reinera a plastikami M. B. Brauna. Vrtbovský palác je rozsáhlý areál sestávající z vlastního vícekřídlého paláce, zahrady, vstupní brány do zahrady, opěrné zdi první terasy, kruhového bazénu uprostřed první terasy, dvou zahradních pavilonů, opěrné zdi horní terasy a závěrové kulisy horní terasy. Palác má půdorys vepsán do V, budovy jsou seskupeny kolem dvou dvorů, za palácem do svahu stoupají terasy zahrad. Do ulice se palác obrací krátkou zalomenou fasádou. Vstupní trojosá část je dvoupatrová v klasicistní úpravě s částečně dochovanými renesančními detaily. V průčelí osazena deska připomínající pobyt Mikoláše Alše. Zahrada vznikla podle návrhu F. M. Kaňky a je spojena se 2. stavebním obdobím paláce kolem roku 1720 a v podstatě si udržela barokní charakter, ve 40. letech 19. století na 1. terase postaveny dva pavilonky. parc. 401: Vrtbovský palác čp. 373 - salla terrena, brána se sochami Atlanta, Hojnosti a Bohatství parc. 402: Vrtbovská zahrada - kulisa proti salla tereně parc. 403: Vrtbovská zahrada - schodiště, bazén se sochou putta na nestvůře parc. 404: Vrtbovská zahrada - schodiště s balustrádou s vázami a sochami (Jupiter, Vulkán, Minerva, Junona, Diana a putti, kulisa prospektu s grottovými mušlemi. Sochy jsou od M. B. Brauna či jeho dílny. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlatého ořechu (Q31833779)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39324/1-737 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Karmelitská 301/29, Tržiště 301/2, Praha 1 50°5′13,96″ s. š., 14°24′12,71″ v. d.	Měšťanský dům U zlatého ořechu. Dům byl postaven v baroku na gotických základech, v roce 1849 prošel klasicistní přestavbou Alexandrem Hellmichem. Původně součást městiště domu čp. 267, dům se osamostatnil v roce 1695. 4. patro vybudováno roku 1929 (arch. Otokar Svoboda) po rozšíření ulice při zbourání domu U Klíčů. Nárožní dům na menší obdélné parcele se obrací svými fasádami do ul. Tržiště (2 osy) a Karmelitské (3 osy), průčelí jsou pozdně klasicistní, čtyřpatrové, z roku 1849. Ve vloženém štukovém rámu mezi okny 1. patra v průčelí na Tržiště je pamětní deska (Jan Václav Stich-Giovanni Punto). Sevřenou dispozici domu určily historické podmínky (parcela při Újezdské bráně, u parkánu). Gotické zdivo bývalých hradeb stoupá až do 1. patra při hranici s čp. 516. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Zlatého hroznu (Q31833794)	ano   Kategorie „Dům U Zlatého hroznu (Karmelitská) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39281/1-712 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Karmelitská 516/31, Karmelitská 267/33, Malostranské náměstí 267/4, Praha 1 50°5′18,86″ s. š., 14°24′12,8″ v. d.	Měšťanský dům - dvojdům čp. 267 a 516. Dům čp. 267 je původem gotický, v renesanci přestavěný a v baroku upravený do dnešní podoby. Dům čp. 516 pochází z počátku 19. století, stojí v místech někdejší Újezdské brány. Dnešní vzhled vzešel z pozdně barokní přestavby kolem roku 1769. Dvoupatrový dům s podkrovím zaujímá velmi dlouhé a úzké městiště bez vlastního dvorku. Hlavním dvojosým průčelím se obrací do náměstí, přízemí se otevírá obloukem loubí. Jednodušší fasáda se obrací do Karmelitské ulice, vlevo v zakřivené a členitější části průčelí je začleněn objekt čp. 516. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Jezuitský klášter s kostelem svatého Mikuláše a zvonicí (Q34056570)	ano   Kategorie „Jesuit monastery in Malá Strana “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38926/1-491 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Malostranské náměstí 2/25, 556/29, Praha 1 50°5′18,86″ s. š., 14°24′12,8″ v. d.	Klášter jezuitský, s kostelem sv. Mikuláše a zvonicí. Stavba jezuitského profesního domu vznikla v letech 1674–1691 podle G. D. Orsiho a F. Luraga. Kostel sv. Mikuláše se započal stavět roku 1673 pod vedením G. D. Orsiho a po roce 1702 K. Dientzenhofera. Loď s křížením dokončil K. I. Dientzenhofer roku 1751. Trojkřídlá budova jezuitského domu vytváří spolu s kostelem jakýsi blok (špalíček) s vnitřním dvorem, věž je umístěna v jihozápadním nároží kostela. Objekty zaujímají centrální postavení uprostřed Malostranského náměstí, pouze na jihovýchodní straně k nim přiléhají ještě domy čp. 3, 4, 5. Součástí jezuitského areálu původně byly dnes samostatné objekty čp. 1 a čp. 177, situované severněji při ulici Thunovské a Sněmovní. bývalý profesní jezuitský dům, čp. 2 kostel sv. Mikuláše věž kostela (zvonice), čp. 556 Poznámka: Kostel s věží jsou národní kulturní památkou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Glaubiců (Q31833811)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39279/1-711 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Malostranské náměstí 266/5, Tržiště 266/4, Praha 1 50°5′15,49″ s. š., 14°24′12,64″ v. d.	Měšťanský dům U Glaubiců, U zlatého stromu. Původně dva středověké domy byly v renesanci spojeny v jeden celek. Následovaly barokní a klasicistní úpravy v letech 1780 a 1804. Historizující obnova v roce 1905. Stejně jako sousední objekty, také tento dům je řadový a probíhá celým blokem. Hlavní průčelí do Malostranského náměstí má Palliardiho luisézní fasádu (1804), dvoupatrovou (s podkrovím) a v délce pěti okenních os. Parter otevírá dvojice silně stlačených oblouků loubí. Zadní třípatrová fasáda, pouze čtyřosá, na Tržiště má pozdně barokní výraz. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U červeného jelena (Q31833827)	ano   Kategorie „Dům U Červeného jelena (Malostranské náměstí) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39277/1-710 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Malostranské náměstí 265/6, Tržiště 265/6, Praha 1 50°5′15,52″ s. š., 14°24′11,96″ v. d.	Měšťanský dům U červeného jelena, U zlaté konvice. Objekt středověkého původu byl přestavěn pozdně goticky (před rokem 1523) a renesančně (před rokem 1595 a v letech 1606–1614). Barokní renovace pochází z doby před rokem 1730, větší přestavbu provedl po roce 1780 Ignác Palliardi. Řadový dům leží na hloubkové parcele, která proniká celým blokem. Mezi přední a zadní budovou probíhá spojovací křídlo, které uzavírá úzký podélný dvorek. Do Malostranského náměstí se obrací trojpatrová hlavní fasáda v délce šesti pravidelně uspořádaných okenních os, parter prolamují dva oblouky původního loubí. Fasáda jižního domu je čtyřpatrová. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlaté štiky (Q31833902)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39275/1-709 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Malostranské náměstí 264/7, Tržiště 264/8, Praha 1 50°5′15,54″ s. š., 14°24′11,46″ v. d.	Měšťanský dům U zlaté štiky, U Hubálků. Renesanční objekt pocházející z let 1577–1588 na středověkých základech přestavěl do roku 1673 Santino de Bossi. Další přestavby z konce 18. a z 1. poloviny 19. století vtiskly hlavní budově klasicistní ráz. Bossiho přestavba se dotkla především hlavní budovy, zadní stavení při Tržišti si ještě uchovalo stopy renesanční výstavby, včetně základního členění fasády. Hlavní klasicistní fasáda dvoupatrového řadového domu, který proniká celým blokem, probíhá v délce tří okenních os. Přízemí prolamuje jediný oblouk loubí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U tří zlatých hvězd (Q31833855)	ano   Kategorie „Restaurant U tří zlatých hvězd “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39273/1-708 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Malostranské náměstí 263/8, Tržiště 263/10, Praha 1 50°5′15,58″ s. š., 14°24′11″ v. d.	Měšťanský dům U tří zlatých hvězd. Dům vznikal postupnou renesanční výstavbou na středověkých základech. Po raně barokních úpravách snad Santina de Bossiho byl zásadně přestavěn Karlem Pollakem a Johannem Philipem Joendlem v letech 1812–1813. Řadový dům leží na hloubkové parcele, která proniká celým blokem, při ponechání dlouhého, ale úzkého západního dvorku. Hlavní čtyřosá dvoupatrová fasáda s výraznou klasicistní úpravou se obrací do Malostranského náměstí. Čtyřosé dvoupatrové průčelí na Tržiště má zvýšený suterén. Tato jižní fasáda je rovněž klasicistní, ale silně zjednodušena. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Žernovů (Q31833746)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44444/1-707 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Malostranské náměstí 262/9, Tržiště 262/12, Praha 1 50°5′15,63″ s. š., 14°24′10,36″ v. d.	Měšťanský dům U Žernovů, U beránka, U Voglů. Na pustém městišti po zničeném domě vznikl v 60. letech 15. století dům, razantně přestavěný do roku 1529 ještě v duchu pozdní gotiky. Renesanční úpravy se pak projevují zejména na zadním objektu, další úpravy v polovině 17. století. Dnešní podoba z přelomu 18. a 19. století, Ignácem Aloisem Palliardim. Řadový dům s vnitřním dvorem stojí na hloubkové parcele, která prochází celým blokem. Do Malostranského náměstí se dvoupatrová budova obrací šestiosou bohatě členěnou a zdobenou luisézní (pozdně barokní) fasádou, jejíž tři střední osy jsou kompozičně vyznačeny jako risalit, ukončený štítem v prolamované atice. Přízemí prosvětlují tři oblouky loubí. Zadní fasáda, obracející se na Tržiště, má již výrazný klasicistní charakter, vznikla jistě až v 19. století. Proti hlavnímu průčelí je terénně snížena o suterén – z jižního pohledu přízemí (průčelí je tedy třípatrové), fasáda má tři osy se sdruženým okny. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlatého lva (Q31833876)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39271/1-706 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Malostranské náměstí 261/10, Tržiště 261/14, Praha 1 50°5′15,63″ s. š., 14°24′9,76″ v. d.	Měšťanský dům U zlatého lva. Na základech většího předhusitského domu vzniklo pozdně gotické stavení nakonec připojené k sousednímu špitálu. Před rokem 1608 došlo k přestavbě za účasti Pietra Pisciny, další proběhla před rokem 1698 a koncem 18. století. Obě hlavní budovy si dodnes zachovaly pozdně renesanční podobu a renesanční je patrně i dvorní křídlo. Řadový dvoupatrový dům proniká svou úzkou hloubkovou parcelou celým blokem v poněkud zakřiveném průběhu. Velmi hluboká přední budova obsahuje pouze světlíkový dvorek, zadní stavení při Tržišti odděluje větší dvůr, který byl při pozdějších úpravách zčásti zastavěn. Hlavní průčelí s předstupujícím podloubím do Malostranského náměstí probíhá v délce 1+3 okenních os. V suterénu zachován úsek hradby městského opevnění. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U tří korun (Q31833888)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39269/1-705 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Malostranské náměstí 260/11, Tržiště 260/16, Praha 1 50°5′15,54″ s. š., 14°24′9,11″ v. d.	Měšťanský dům U tří korun. Pozdně středověký objekt (špitál) byl přestavěný pozdně renesančně (před 1603) a raně barokně (před 1684) na obytný dům. Další úpravy probíhaly asi mezi lety 1788–1808. Dnešní klasicistní vzhled vznikl zásluhou přestavby, provedené roku 1833. Rozlehlý dům s vnitřním dvorem stojí na poměrně široké parcele, která probíhá celým blokem. Průčelí do Malostranského náměstí je dvoupatrové a pětiosé, se sedlovou střechou vlevo zvalbenou. Opačné průčelí do Tržiště je vlivem klesajícího terénu vyšší o patro a zásluhou rozšířené parcely je i o jednu osu širší. Obě průčelí jsou upravena pozdně klasicistně (1833). V suterénu jsou pravděpodobně zachovány části původního přemyslovského opevnění Malé Strany. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Hartigovský palác (Q12019254)	ano   Kategorie „Hartigovský palác “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39268/1-704 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Malostranské náměstí 259/12, Tržiště 259/18, Praha 1 50°5′15,54″ s. š., 14°24′8,35″ v. d.	Měšťanský dům: Hartigovský palác, Senftenberský palác, Zemský dům, Glauchovský dům. Hartigovský palác, navržený slavným architektem G. B. Alliprandim po roce 1701, vznikl přestavbou starších objektů. Třípatrová stavba palácového typu se dvěma vnitřními dvory se rozprostírá mezi Malostranským náměstím a ulicí Tržiště. Dnešní objekt vznikl spojením dvou starších domů, vzájemně oddělených uličkou, která zůstala dodnes průchozí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Lichtenštejnský palác (Q12033471)	ano   Kategorie „Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39267/1-703 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Malostranské náměstí 258/13, Nerudova 258/1, Praha 1 50°5′17,35″ s. š., 14°24′7,5″ v. d.	Lichtenštejnský palác, zahrada. Palácový soubor, ukrývající pod monumentální klasicistní fasádou gotickorenesanční dispozice a barokní přestavby řady starších měšťanských domů a šlechtických sídel. Vnější fasády jsou dílemi Matěje Hummela z doby po roce 1791. Dvoupatrové průčelí k Malostranskému náměstí je komponováno jako monumentální symetrická palácová architektura se zvýrazněným středním a krajními díly, tříosá levá koutová část nadále ustupuje do pozadí. Půdorys paláce částečně uchovává základní dispoziční rozvrh starších samostatných celků. Jednotlivá křídla obklopují dvě nádvoří, západně od budov paláce přiléhá zahrada ohraničená na jihu (při čp. 302) a západě (při čp. 256) ohradní zdí, na severu zahradu uzavírá dům čp. 257. V letech 1811–1826 zde žil Josef Dobrovský. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Morový sloup Nejsvětější Trojice (Q11741392)	ano   Kategorie „Holy Trinity column in Malá Strana (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38884/1-461 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Malostranské náměstí, Praha 1, pp. 993 50°5′18,86″ s. š., 14°24′12,8″ v. d.	Morový sloup se sousoším Nejsvětější Trojice byl vztyčen jako votivní dar za překonanou epidemii v roce 1713, jeho pozdně barokní doplňky pak vznikly v závislosti na hladomoru v roce 1772. Pískovcový mohutný sloup stojí na trojbokém dvoustupňovém podstavci vykládaným mramorem; podle návrhu arch. G. B. Alliprandiho jej vztyčil kameník Franz Wolfgang Herstorfer. Sochy Immaculaty (kopie), českých patronů (sv. Václava, Ludmily, Prokopa, Jana Nepomuckého a Vojtěcha) a nad nimi se uplatňující skupina Nejsvětější Trojice jsou doloženými pracemi F. Geigera a J. O. Mayera z let 1713–1715. Postavičky andílků s kartušemi (kopie) a vázy na balustrádě, obklopující morový sloup, dodala dílna Ignáce Františka Platzera roku 1772. Ve střední části se uprostřed vyjímá socha Neposkvrněné Panny Marie (na zeměkouli s hadem), provázená po stranách vlevo sv. Václavem, vpravo sv. Vojtěchem. Ve vyšší úrovni se uplatňuje Kristus s křížem vlevo a Bůh Otec vpravo, nad nimi, již na jehlanu, ve zlaceném kovu provedený symbol Ducha svatého v podobě holubice, na samém vrcholu jehlanu Boží oko jako symbol božské prozřetelnosti. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Jezuitské gymnásium (Q20744829)	ano   Kategorie „Jezuitské gymnázium (Malá Strana) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	86125/1-500 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Malostranské náměstí 1/16, 1/17, Sněmovní 1/1, Thunovská 1/7, Praha 1 50°5′18,86″ s. š., 14°24′12,8″ v. d.	Střední škola - jezuitské gymnásium. Palác složený ze dvou původně samostatných částí, bývalého jesuitského gymnasia (východní část) a domu dvorské komory (západní část). Po zrušení jesuitského gymnasia byly obě budovy v roce 1787 propojeny a byl zde zřízen guberniální úřad. Objekt v současnosti náleží do areálu Poslanecké sněmovny ČR. Východní polovinu (jezuitské gymnázium) postavil (při zachování některých starších partií) podle vlastního projektu z roku 1724 Kilián Ignác Dientzenhofer. Západní část (dům dvorské komory) vznikala převážně zcelením renesančních a barokních objektů, propojených po roce 1787 a upravených pro úřední potřeby. Tvoří severní průčelí horního Malostranského náměstí. Od roku 1623 tak patřil dům dvorské komoře a byl pod správou stavebního úřadu Pražského hradu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Palác Smiřických (Q12043608)	ano   Kategorie „Palác Smiřických “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38946/1-505 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Malostranské náměstí 6/18, Sněmovní 6/2, Thunovská 6/5, Praha 1 50°5′19,37″ s. š., 14°24′13,62″ v. d.	Měšťanský dům U Montágů, palác Smiřických, Poslanecká sněmovna. Ze tří stran volně stojící budova s vnitřním obdélníkovým dvorem vznikla spojením několika měšťanských historických domů. Renesanční stavba probíhající ve dvou fázích na počátku 17. století (před 1612 a po 1614) v místech středověkých měšťanských domů. Současná pozdně barokní podoba byla provedena po roce 1763 podle návrhu Josefa Jägera. Hlavní budova obracející se do Malostranského náměstí je čtyřpatrová a probíhá v délce osmi sdružených okenních os, k nimž se v nároží připojují ještě oktogonální věžice. Poznámka: Součást národní kulturní památky Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Šternberský palác (Q10420041)	ano   Kategorie „Šternberský palác (Malá Strana) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44423/1-506 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Malostranské náměstí 7/19, Thunovská 7/3, Praha 1 50°5′19,35″ s. š., 14°24′16,6″ v. d.	Reprezentativní objekt Šternberského paláce, který prošel radikální renesanční a barokní přestavbou tvoří součást severní fronty Malostranského náměstí. Včetně mostku přes Thunovskou ulici (nad parc. 1010, pozemek bez ochrany). Palác vznikal ze dvou původně gotických domů z doby po polovině 14. století, radikálně byl přestavěn renesančně a barokně, tehdy vznikla také zadní budova. Roku 1902 byla vybudována spojovací chodba s Thunovským palácem čp. 176. Severojižně orientovanou parcelu prostupující blokem k Thunovské ulici vyplňuje palácová budova na středu severní fronty bloku do Malostranského náměstí. Čtyřkřídlá budova s hlavním jižním křídlem má na straně do Malostranského náměstí průběžné loubí, obě hloubková boční křídla jsou mělká. Hlavní průčelí je dvoudílné, což odpovídá dvěma původním domům, spojeným roku 1684. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Šternberský dům (Q11878419)	ano   Kategorie „Velikovský dům “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39569/1-889 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tomášská 518/1, Malostranské náměstí 518/20, Praha 1 50°5′15,63″ s. š., 14°24′19,49″ v. d.	měšťanský dům Šternberský, Velikovský dům, Lázeň. Dům „Lázeň“ (Šternberský dům) má předhusitský původ, byl přestavěn pozdně goticky před rokem 1470 a znovu kolem roku 1500. Dům středověkého původu prošel na konci 15. století pozdně gotickými přestavbami, po kterých následovaly úpravy renesanční a četné barokní. Klasicistní vzhled dokončil Josef Tredrovský roku 1838. Dům s nárožní věžicí zachoval figurální sgrafita, sluneční hodiny, aj. Nárožní dvoupatrový objekt s podkrovním 3. patrem a s podloubím leží na poměrně úzké obdélné parcele se světlíkovým dvorem. Obnovené průčelí (podle nálezů dříve se sgrafitovou rustikou) se obrací do Malostranského náměstí trojicí oblouků podloubí bez archivolt, doplněných však při pilířích tarasními opěráky, v nároží pak mohutnou polygonální nohou polygonálního nárožního arkýře, který proniká oběma patry. Mezi okny 1. a 2. osy zleva byla jako kopie obnovena malba slunečních hodin (datována AD 1995). Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U kamenného stolu (Q31834734)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38940/1-502 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Malostranské náměstí 3/26, Praha 1 50°5′17,3″ s. š., 14°24′13,57″ v. d.	Měšťanský dům U kamenného stolu, Moserovský dům. Dvoupatrový dům na nepravidelném půdoryse je již středověkého původu. Následně byl během 16. a 17. století přestavován. Jeho současná podoba pochází z přelomu 60. a 70. let 18. století, kdy se dům upravoval podle návrhu Josefa Jägra. Dvoupatrový dům tříosý a jednoosý (v zalomené části) je postaven v úpatí svatomikulášského kostela na nepravidelné parcele. Průčelní čára parcely do náměstí je zalomena, průčelí je rozděleno na dvě části. Proluku mezi domem a kostelem sv. Mikuláše uzavírá novodobá mříž. Objekt nevyniká zvláštní architektonickou hodnotou, ale má především význam historický, podél jeho fronty prochází ulička (patrně nástup na hřbitov sv. Mikuláše). Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U bílého orla (Q31834026)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38942/1-503 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Malostranské náměstí 4/27, Praha 1 50°5′17,12″ s. š., 14°24′14,06″ v. d.	Měšťanský dům U bílého orla (Pod ochranou sv. Trojice). Dům na výrazně podlouhlé parcele vznikl spojením dvou samostatných původně středověkých domů roku 1768. Podoba severního objektu je pozdně barokní, podoba jižního objektu je z roku 1817 od Josefa Zobela. Půdorys severního objektu do značné míry ovlivnily dvě úzké uličky (soutky), které vedly k mikulášskému hřbitovu, dnes již neexistujícímu (relikt dochován v dispozici průjezdu do dvorku a přilehlé části jižního objektu). Půdorys mnohokrát odděleného a posléze dispozičně propojeného domu se skládá ze severního domu, středního dvorku s dvorním křídlem a z jižního domu. Severní částí v přízemí prochází chodba sklenutá valenou klenbou se styčnými výsečemi. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U kamenného stolu (Q12018492)	ano   Kategorie „Grömlingovský palác “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38944/1-504 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Malostranské náměstí 5/28, Praha 1 50°5′16,26″ s. š., 14°24′14,4″ v. d.	Měšťanský dům U kamenného stolu, U raka, Grömlingovský palác, Malostranská kavárna. Nárožní dvoupatrový pozdně barokní dům ze 70. let 18. století vznikl podle projektu Josefa Jägera přestavbou starších objektů. Dnes se jedná v zásadě o čtyřkřídlý objekt. Dům palácového typu vyrůstal na parcele původně pěti samostatných měšťanských domů, jejichž konstrukce byly zčásti pojaty i do dnešní budovy (ty s označením byly: U zlatého raka, U bílého rožce, U zlatého prstenu (později pak U zlatého velblouda) a Schmidtovský dům). Do roku 1709 došlo k sjednocení městiště, zatím asi jen komunikačnímu, protože jsou tu dále popisovány tři samostatné objekty. Ještě v roce 1723 byl Schmidtovský dům samostatný a ve špatném stavebním stavu (1726). Nárožní dva zcelené domy zakoupil roku 1754 hrabě Karel Josef Morzin, který je po 10 letech prodal Karlovi z Grömlingu. Roku 1768 tento majitel přikoupil i sousední objekt a v roce 1772 v dražbě také dům U zlatého raka (U bílého raka) po jižní straně. Mezi tímto domem a Grömlingovským byl kus místa (prázdná parcela), kterou Grömling získal ve stejné době od obce. Od této doby zůstaly všechny domy spojeny již natrvalo. JUDr. Karel z Grömlingu nechal domy přestavět podle návrhu stavitele J. Jägera, který zároveň celý objekt zvýšil na třípatrový. Nově byla doplněna celá jižní část. Nejvýznamnější novodobou úpravou bylo zřízení kavárny ve větší části přízemí v roce 1935 podle návrhu J. Mezery. Budova stojící uprostřed Malostranského náměstí je disponována na půdorysu písmene L a až na malý světlíkový dvorek, dodatečně zastřešený, využila stavba plně rozsahu parcely. Uplatňuje se trojicí svých průčelí, z nichž se podobou odlišuje nejmladší severní fasáda. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U bílého sokola (Q31834533)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38948/1-507 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tomášská 8/3, Thunovská 8/1, Praha 1 50°5′19,95″ s. š., 14°24′16,91″ v. d.	Renesanční dům postaven na zadní části domu čp. 7, barokně přestavěný Dominikem Agostonim roku 1666, výrazně upravovaný koncem 19. a na počátku 20. století. Nárožní třípatrový dům „U bílého (černého) sokola“ s loubím vznikl přestavbou renesančního dvoupatrového objektu. Roku 1878 proběhla zásadní rekonstrukce, která ze značné části dala objektu současný vzhled. Nárožní třípatrový dům se obrací do Tomášské ulice neorenesančním průčelím, v přízemí za loubím s barokním vstupním portálem. Do Thunovské ulice se obrací zjednodušená verze fasády. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Tomášská 7 (Q31834551)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38954/1-510 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tomášská 11/7, Praha 1 50°5′21,2″ s. š., 14°24′16,95″ v. d.	Malý Šmídovský dům. Gotický v rozsahu přízemí a sklepa, po roce 1541 renesančně přestavěn a znovu v závěru 16. století. Výrazná byla vrcholně barokní přestavba mezi lety 1725–1729 a jen dílčí byla úprava klasicistní. Dvoupatrový řadový dům s loubím, jehož líc o hloubku loubí předstupuje před souseda po levé straně (čp. 10). Hlavní průčelí pochází z doby raného klasicismu. Na hlavní budovu navazuje vlevo dvorní křídlo s pavlačemi, na zadní straně se zalamující i příčně a vymezující tak těsný dvorek. Dům uzavírá v ulici souvislou řadu objektů s loubím na severní straně. Výškově je nižší než soused na severní straně, podobně nižší je dvorní křídlo než hlavní budova. Dvůr zakryt novodobou prosklennou střechou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U bílého piva (Q31834563)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38956/1-511 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tomášská 12/9, Praha 1 50°5′21,7″ s. š., 14°24′16,74″ v. d.	Měšťanský dům U bílého piva, Tylingrovský dům. Řadový dvoupatrový dům s loubím při uličním průčelí leží na úzké hloubkové parcele. Dům se středověkým jádrem byl během 16. a 17. století opakovaně přestavován. Současná podoba je ale především z přelomu 18. a 19. století. Dvoupatrový řadový dům je situován na hloubkové parcele s dvorním křídlem na pravé straně, při ulici je krytý příčně sedlovou střechou, hloubkové křídlo má pultovou střechu. Čtyřosé uliční průčelí je klasicistní z let 1831–1837, v přízemí prolomené dvěma půloválnými arkádami loubí s odstupněnými archivoltami a vrcholovým klenákem. Dvůr zakryt novodobou prosklenou střechou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U dvou panen (Q31834580)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38958/1-512 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tomášská 13/11, Praha 1 50°5′22,1″ s. š., 14°24′16,81″ v. d.	Měšťanský dům U dvou panen, Weisbírovský, Manderovský. Řadový dvoupatrový dům středověkého původu byl přestavěný ke konci 16. století. Od roku 1714 jej vlastnil architekt Kryšof Dientzenhofer, který objekt také zásadně barokně upravil. Současná barokní fasáda byla během 19. století v detailu pozměněna. Řadový pětiosý dům uzavírá spolu s levým dvorním křídlem a zadním stavením poměrně pravidelně disponovaný obdélný dvůr. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Panny Marie Pomocné (Q31834595)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38960/1-513 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tomášská 14/13, Praha 1 50°5′22,46″ s. š., 14°24′16,83″ v. d.	Měšťanský dům U Panny Marie Pomocné. Řadový třípatrový dům s loubím při uliční fasádě byl původně součástí sousedního domu čp. 13. Dům je již středověkého původu, současná podoba je dána především přestavbou z roku 1842, kterou navrhl Johann Maxmilián Heger. Na úzkou hlavní budovu navazuje příčný dvorek a zadní příčné stavení. Provozně dům jako samostatná jednotka zanikl, přízemí bylo připojeno k čp. 13, zadní stavení náleží k čp. 176, patra jsou propojena se sousedy čp. 15 a 16. Hlavní fasáda je v patrech pětiosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Klárů (Q31834758)	ano   Kategorie „Tomáškův palác “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38961/1-514 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tomášská 15/15, Praha 1 50°5′22,82″ s. š., 14°24′16,9″ v. d.	Měšťanský dům U Klárů, Tomáškův palác. Řadový třípatrový dům má již středověké základy. Dům byl během 15. a 16. století opakovaně upravován. Zásadní přestavba proběhla v letech 1723–1725. Současná fasáda je patrně z období před rokem 1770. Třípatrový řadový dům stojí na nepravidelné parcele s hlavní dvoutraktovou budovou a hloubkovým dvorním křídlem na severní straně o jediném traktu. Jižní křídlo obsahuje pouze jeden menší prostor. Hlavní sedmiosá fasáda má náročné barokní členění určené starším trojarkádovým podloubím a středním trojosým risalitem, zvýrazněným v kompozici pilastry. Pamětní desky v němčině a češtině: Zde žil a dne 3. dubna 1850 zemřel Vácslav Jan Tomášek, slavný hudební skladatel. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Aueršperský palác (Q10859060)	ano   Kategorie „Aueršperský palác “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38963/1-515 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Valdštejnské náměstí 16/1, Praha 1 50°5′23,64″ s. š., 14°24′17,45″ v. d.	Měšťanský dům: Auersperský palác, Clary-Aldringenský palác. Hlavní průčelí tvoří západní stranu Valdštejnského náměstí v prodloužení Tomášské ulice. Nárožní dvoupatrový palác vznikl spojením dvou historických domů v roce 1682. Jednoduchá raně barokní fasáda byla mírně pozměněna během úprav po roce 1751. Dvoupatrový nárožní palác s prostým raně barokním průčelím, členěným vysokým řádem toskánských pilastrů v rozsahu pater nasazených na průčelí přízemí představené pilíře. Přízemí prolamují oválně zaklenuté arkády loubí. V jádru barokní dvorní křídla prošla radikální novodobou úpravou, jsou většinou plochostropá, jen výjimečně klenutá. Dvorní zástavba byla připojena k sousednímu paláci čp. 176. V patrech byl palác nově provozně spojen s domy čp. 13 a 15. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U tří růží (Q31834497)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39133/1-618 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Valdštejnské náměstí 163/2, Praha 1 50°5′24,43″ s. š., 14°24′16,2″ v. d.	Měšťanský dům U tří růží. Dům s gotickým jádrem byl přestavěný renesančně po roce 1584, upravený barokně a do dnešní podoby klasicistně v 1. polovině 19. století. Složitá půdorysná dispozice byla formovaná dvěma dnes již zaniklými cestami. Dnešní nepravidelná podoba kolem dvora a prostoru vjezdu se do ulice obrací zaoblenou klasicistní fasádou. Organicky rostlé masivní zdivo má atypické zastřešení, a to dvě souběžné sedlové střechy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Ledebourský palác (Q12032852)	ano   Kategorie „Ledeburský palác “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	11274/1-617 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Valdštejnské náměstí 162/3, U Zlaté studně 162/5, Praha 1 50°5′24,74″ s. š., 14°24′17,91″ v. d.	Palác Ledebourský (dříve Trautmannsdorfský). Objekt vznikl roku 1685 spojením dvou původně gotických domů. Současná raně klasicistní úprava z roku 1802 je podle návrhu Ignáce Palliardiho. Členitá budova paláce s dvěma dvory vznikla na konstrukcích gotických domů renesančně a barokně upravených. Na reprezentativním raně klasicistním průčelí do Valdštejnského náměstí se uplatňuje barokní dekor. palác, parc. 596 Ledeburská zahrada: salla terrena, součást zahradního palácového křídla, výrazná pětiosá architektura s vnitřní iluzivní freskovou výzdobou, parc. 596 socha Jana Štursy Dar nebes a země z roku 1920 (dívčí akt s hroznem v levé ruce), v západním dvoře, na hranolovém soklu parc. 596 parc. 598 zahrada parterová, parc. 599 kulisová stěna vč. dvouramenného schodiště, uprostřed v hluboké nice kašna se sochou Herkula s kyjem a trojhlavou obludou. Na východní straně symetricky k sale terreně, parc. 599 barokní terasová zahrada italského typu členěná zdmi s balustrádami a schodišti orientovanými ke střední ose, včetně arch. částí (terasy, schodiště, ohr. zdi), parc. 600 polygonální altánek se třemi segmentovými otvory zasazeným do opěrné zdi v horní části zahrady Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlatého slunce (Q31834627)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39130/1-616 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Valdštejnská 161/20, Praha 1 50°5′25,4″ s. š., 14°24′19,09″ v. d.	Měšťanský dům U zlatého slunce. Dům vznikl v letech 1541–1554 jako renesanční novostavba na starších základech. Průčelí prošlo úpravami v 19. a 20. století. Dům na hloubkové parcele se obrací do ulice úzkým průčelím. Fasáda jinak prostá je ozvláštněna výrazným renesančním portálem, na jehož vrcholu je osazeno tesané domovní znamení slunečního kotouče. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Kastelmurovský dům (Q31834644)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39128/1-615 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Valdštejnská 160/18, Praha 1 50°5′25,56″ s. š., 14°24′19,41″ v. d.	Kastelmurovský dům, U Zlatého šífu. Dům vznikl takřka jako renesanční novostavba na středověkých základech, dnešní fasáda pochází z doby kolem roku 1700 s pozdější úpravou. Objekt na hloubkové parcele, která zachovává středověkou podobu, s vnitřním dvorem a dvorními křídly. Hlavní fasádou se obrací do ulice Valdštejnské a zadní částí do zahrady Ledebourského paláce. K roku 1723 je zmiňován jako dvoupatrový se studnou ve sklepních prostorách. Fasáda v patrech je pětiosá. Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Pálffyovský palác (Q3360908)	ano   Kategorie „Palffy Palace “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39125/1-613 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Valdštejnská 158/14, 159/16, Praha 1 50°5′25,97″ s. š., 14°24′20,65″ v. d.	Pálffyovský palác: Palác stojí na místě dvou středověkých domů, renesančně rozšířených a znovu raně barokně upravených. Do dnešní podoby jej pro Jana Josefa z Valdštejna přestavěl v letech 1714–1716 František Maximilián Kaňka. palác, čp. 158. Čtyři obytné a reprezentativní křídla paláce svírají lichoběžníkový dvůr. Na západě přiléhá obdélný dvůr, dvě hospodářská křídla a čp. 159, které je s palácem plně provozně propojeno. Velká Pálffyovská zahrada, Malá Pálffyovská zahrada, vč. arch. prvků (terasy, schodiště, ohradní zeď). Obě zahrady jsou italského typu s terasovou úpravou. Na jejich místě byly od poloviny 15. století doloženy vinice. Dnešní podoba zahrad pochází z let kolem roku 1751 (za Marie Anny z Furstenbergu). kryté schodiště, parc. 608, 609 fontána s Tritonem, parc. 610 Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zelené mříže (Q31834658)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39423/1-799 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tržiště 371/3, Praha 1 50°5′13,36″ s. š., 14°24′11,16″ v. d.	Měšťanský dům U zelené mříže. Původně zde stávala přízemní sladovna středověkého původu, která byla na konci 16. století přestavěna. K dalším úpravám došlo až v 19. století. Třetí patro bylo přistavěno roku 1912. Třípatrový řadový nájemní dům na mírně lichoběžníkové parcele s malým světlíkovým dvorkem. Strohá klasicizující fasáda, při její obnově analyticky odhaleny zbytky původní sgrafitové fasády. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U rybáře (Q31834691)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39421/1-798 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tržiště 370/5, Praha 1 50°5′13,43″ s. š., 14°24′10,49″ v. d.	Měšťanský dům U rybáře. Původně malý gotický domek, renesančně přestavěný po roce 1621, prošel ještě na konci 17. století přestavbou od Jana Ant. Luraga. Poslední úprava krátce před rokem 1800 nesla ještě formy nejpozdnějšího baroka. Dvoupatrový dům na hloubkové parcele s malým dvorkem. Zadní stavení má renesanční jádro s vloženými barokními klenbami. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U tří žaludů (Q31834713)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39419/1-797 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tržiště 369/7, Praha 1 50°5′13,49″ s. š., 14°24′10,07″ v. d.	Měšťanský dům U tří žaludů. Dům byl z velké části vystavěn roku 1938 na renesančních základech s gotickými sklepy. Autorem domu je architekt Josef S. Svoboda. Objekt má celkem čtyři křídla, která vyvářejí vnitřní dvůr. Uliční křídlo je třípatrové s dvojicí vikýřů. Řadový třípatrový čtyřkřídlý dům na protáhlé parcele středověkého původu. Křídla seskupena okolo malého dvorku, propojena pavlačemi a dvěma schodišti. Uliční fasáda má zcela novodobý charakter, včetně novodobých oken. Na ose v úrovni 2.patra je ve štukovém rámu postava Madony s lilií v ruce. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zeleného vozu (Q31834330)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39417/1-796 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tržiště 367/11, Praha 1 50°5′13,77″ s. š., 14°24′8,66″ v. d.	Měšťanský dům U zeleného vozu, U velikého vozu. Dům vznikl na místě dvou starších objektů s gotickými sklepy. Po několika úpravách byl dům kolem roku 1810 přestavěn do dnešní podoby, kdy získal mj. velmi kvalitní klasicistní fasádu. Dvoupatrový řadový dům složený z čelního dvoutraktu a pravého dvorního křídla. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Vratislavský palác (Q11938927)	ano   Kategorie „Vratislavský palác “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39415/1-795 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tržiště 366/13, Praha 1 50°5′14,03″ s. š., 14°24′7,36″ v. d.	Palác Vratislavský, Vratislavská zahrada. Na místě paláce stály dva domy s úzkými vinicemi. Nynější palác s pozoruhodnými zahradami vznikal v místě starší zástavby, sjednocené před rokem 1671, barokní přestavba pro začlenění do majetku Vratislavů z Mitrovic proběhla roku 1717. Nynější klasicistní vzhled dala domu přestavba z let 1824–1834. Po polovině 19. století zde bylo gymnázium, roku 1993 dokončena novodobá úprava. Barokní palácový komplex s architektonicky komponovanou zahradou. Leží na hloubkově orientované parcele, v zadní části se rozkládá zahrada. Palác je čtyřkřídlý okolo malého dvoru, v levé části dlouhý průjezd do protáhlého dvora vedoucího k zahradě. Uliční fasáda má klasicistní podobu se zvýrazněným prvním patrem jehož okna rámují trojúhelné tympanony nesené konzolkami. Zahrada raně barokního původu po roce 1670, vrcholně barokní úprava počátkem 18. století. Z úzkého dvora stoupá do zahrady dvouramenné schodiště, které mezi rameny svírá niku s kašnou. Zahrada má dvě terasy spojené dvouramenným schodištěm s balustrádou, představeným před vysokou opěrnou zeď, která je pročleněna arkádami a nikou. Arkádou v boku schodiště se vstupuje do grotty se studnou a nikami ve stěnách. Při zdi jsou symetricky v rozích gloriety - pilířové stavbičky zaklenuté plochou kopulkou. Zahrada má křížovou dispozici, hlavním prvkem je fontána s vodotryskem na ose. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Studna na Tržišti (Q37817998)	ano   Kategorie „Studna z Tržiště na nádvoří Lichtenštejnského paláce “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38910/1-480 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tržiště, Praha 1, pp. 68, 994 50°5′15,63″ s. š., 14°24′2,25″ v. d.	Studna. Nachází se ve dvoře Lichtenštejnského paláce, tj. sídla HAMU. Studna je zakrytá mřížovou klecí. Na špici báně je kovový zlacený lev. Uměleckořemeslná práce z počátku 19. století. Dříve byla před domem čp. 262 (Tržiště, parc. č. 994), toto umístění pravděpodobně bylo druhotné, studna byla údajně zasypána již v minulosti. V září 1993 byla odstraněna betonová skruž, místo bylo následně vydlážděno a mříž byla v roce 1994 přemístěna a osazena na fungující studni na nádvoří Lichtenštejnského paláce čp. 258, toto přemístění však mělo být jen dočasné maximálně na dobu 5 let. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U bílého jelena (Q31834612)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39326/1-738 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tržiště 302/20, Praha 1 50°5′15,19″ s. š., 14°24′4,47″ v. d.	Měšťanský dům U bílého jelena. Původně renesanční dům byl přestavěn v baroku, dnešní podoba průčelí pochází z klasicistní přestavby z let 1851–1852. Dvoupatrový nárožní dům se třemi malými dvorky má symetrické desetiosé průčelí do Tržiště. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Tržiště 21 (Q31834133)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39587/1-900 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tržiště 611/21, Praha 1 50°5′15,63″ s. š., 14°24′2,25″ v. d.	Měšťanský dům. Prostý jednopatrový domek byl vystavěn v 1. polovině 19. století v místech, kde původně patrně stávalo hospodářské stavení. Menší jednopatrový dům je situován v prostoru bývalého příkopu před přemyslovskými hradbami Malé Strany, v pozdější zahradě špitálu sv. Mikuláše. Do roku 1927 patřil jako zadní stavení k domu čp. 250 v Nerudově ulici. Po ztrátě významu hradeb připadla špitálská zahrada k proboštovu dvorci a společně s pozdějším domem čp. 250 měnila postupně majitele. Charakter dnešního nepodsklepeného stavení odpovídá výstavbě v době před polovinou 19. století. Poznámka: V MonumNetu bylo uvedeno chybně čo. 22 Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Starý Renthaus (Q31834167)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39571/1-890 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tržiště 519/22, Praha 1 50°5′16,78″ s. š., 14°24′1,39″ v. d.	Měšťanský dům Průchod býv. Renthausu. Renesanční dům tvořil patrně hospodářskou část někdejšího proboštského dvora. Stavba prošla raně barokní úpravou (střešní vikýře, štuk stropy), další úpravy v duchu klasicismu, novodobé porušení celistvosti – rozdrobení na menší obytné celky. Bývalé renesanční zadní stavení, asi pivovarské, na parcele domu čp. 250. Dvoukřídlý jednopatrový dům byl až do roku 1926 součástí komplexu budov na parcele, která tvořila jádro bývalého dvora pražského probošta. Jihovýchodně k hlavní budově přiléhá zahrada s ohradní zdí. Terén zahrady je značně výš oproti úrovni Tržiště. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Schönborský palác (Q1594444)	ano   Kategorie „Schönbornský palác “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39390/1-781 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tržiště 365/15, Vlašská 365/1, 351/11, Praha 1 50°5′14,29″ s. š., 14°24′4,99″ v. d.	Schönbornský palác (Colloredovský palác), Schönbornská zahrada. Barokní palácová stavba se starším jádrem s velmi hodnotnými fasádami a interiéry s celou řadou cenných architektonických a uměleckořemeslných prvků. Součástí areálu je původem barokní palácová zahrada s drobnými architektonickými stavbami a prvky. Palác byl postavený na místě pěti domů a sladovny, tyto domy jsou v organismu paláce z větší části dochovány. Největší byl renesanční dům U Aostalise, východněji druhý raně renesanční dům, rovněž dochován do úrovně 2. patra. Ve východní části byly tři objekty - nejvýznamnější Henkelův dům byl patrně nejvýznamnější renesanční stavbou té doby v Praze. Oba celky a sladovna byly majetkově propojeny roku 1646, následovaly postupné barokní přestavby. Po roce 1650 zřízena terasovitá zahrada, 1659–1685 postavena dvorní křídla, 1715–1718 přestavba střední části paláce patrně podle G. Santiniho, koncem 18. století východní část přizpůsobena střední části. Rozlehlá palácová stavba – k hlavnímu uličnímu křídlu se kolmo pojí tři boční křídla vytvářející tak dvory. Hlavní průčelí má v podstatě tři části. palác čp. 365, parc. 416 bývalá jízdárna čp. 351, parc. 438. Postavena na místě viničního lisu, parcela s lisem připojena k paláci roku 1645. Jízdárna byla patrová budova s terasou přístupnou z patra. gloriet, parc. 420, barokní letohrádek na obdélném půdorysu s křížovými klenbami na pilířích s otevřenými arkádami a pavilonovým nástavcem. Schönbornská zahrada, parc. 417, 418, 419, 421, 439, založena současně s výstavbou paláce v duchu italské raně barokní tradice, na počátku 18. století přetvořena a vytvořen osový průhled na gloriet. Po roce 1795 zahrada získala anglický krajinářský charakter. schodiště, parc. 418 Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Štorberků (Q31834205)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39408/1-791 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 362/3, Praha 1 50°5′14,21″ s. š., 14°24′1,58″ v. d.	Dům U Štorberků. Pozdně gotický či již raně renesanční dům přestavěl po roce 1567 tehdejší spolumajitel Ulrico Aostallis. Barokní úpravy probíhaly pak na počátku a ve 2. polovině 17. století, nynější klasicistní vzhled dala domu přestavba Antona Kandy z roku 1844. Pozoruhodná zahradní architektura. Dům je situovaný na úzké protáhlé parcele, v přední části trojkřídlý dům okolo dvorku, za domem terasovitě uspořádaná zahrada ukončená salou terrenou. Uliční fasáda je klasicistní, dvoupatrová o čtyřech osách. V úrovni 1. patra nika se sochou sv. Josefa s Ježíškem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U tří červených srdcí (Q31834239)	ano   Kategorie „Dům U Tří červených srdcí (Vlašská) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39406/1-790 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 361/5, Praha 1 50°5′14,21″ s. š., 14°24′1,19″ v. d.	Měšťanský dům U tří červených srdcí. Nepravidelný půdorys vypovídá, že dům vznikl na místě několika postupně spojených pozemků, resp. domů. Dnešní vrcholně barokní dům vznikl přestavbou roku 1730 staršího domu, který byl vystavěn na konci 16. století a následně několikrát upravován. Dům se nachází na složitě tvarované parcele, která je zastavěna několika křídly a dvěma vnitřními dvory. Dům na nepravidelné parcele, jehož křídla uzavírají dva dvory - přední velký nepravidelný, boční malý trojúhelný. Vrcholně barokní fasáda se po první ose zalamuje. V nároží je portál ukončený vzdutou římsou. Do vzdutí je vložená kartuše s malbou Korunování Panny Marie. Za domem je obdélná zahrada se sochou sv. Jana Nepomuckého. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U bílého lva (Q31834281)	ano   Kategorie „Restaurace U bílého Lva “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39400/1-787 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 358/7, Praha 1 50°5′14,11″ s. š., 14°24′0,05″ v. d.	Měšťanský dům U bílého lva. Dvoupatrový nárožní dům vznikl na místě bývalé zahrady ve 2. polovině 16. století a na jeho úpravách se později částečně podílel také známý architekt Ulrich Aostalli. Následně byl objekt opakovaně přestavován. Objekt má tři křídla, která svírají lichoběžníkový dvůr. Nárožní trojkřídlý dům s téměř obdélným dvorem. Nad vstupem oválný medailon s reliéfem bílého lva. Na druhé uliční fasádě je kartuš s nápisem U bílého lva. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U tří červených růží (Q31834298)	ano   Kategorie „Dům U Tří červených růží “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39396/1-784 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 355/9, Praha 1 50°5′13,15″ s. š., 14°23′59,58″ v. d.	Měšťanský dům U tří červených růží. Až do poloviny 16. století zde byla zahrada. Na počátku 17. století zde stál malý dům. Ten byl výrazně rozšířen a upraven mezi lety 1652–1667, v té době byl patrně upravena i zahrada. Původně renesanční stavba byla před rokem 1694 adaptována na raně barokní letní sídlo nového majitele Jan Löva. Nynější vzhled a dispozice objektu pocházejí z úprav v letech 1752–1767. 1874 bylo připojeno další křídlo, 1963 postaveno patro zadního stavení. Zachována štuková výzdoba interiérů, zahrada. Úzké vstupní průčelí je v rozsahu portálu, nad kterým jsou dvě okenní osy, fasádu završuje trojúhelný tympanon. Na hlavní budovu navazuje levé dvorní a zadní křídlo, která vymezují lichoběžníkový dvorek, čtvrtou stranu dvorku vytváří terasa s balustrami mezi sokly zdobenými novodobými vázami a putti, která se otevírá do terasovité zahrady. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Otčenáše (Q31834476)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39388/1-779 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 349/15, Praha 1 50°5′13,85″ s. š., 14°23′57,45″ v. d.	Měšťanský dům U Otčenáše. Dnešní dům čp. 349 stojí na středověkých základech. Objekt byl během 16. století 2x přestavěn, následně zásadní přestavbou prošel v roce 1814. Úprava fasády je z roku 1872. Rozsáhlý komplex domů na nepravidelné parcele s velkým a malým dvorem. Hlavní budova má částečně nárožní charakter. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U bílé poštovské trubky (Q31834313)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39386/1-778 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 348/17, Praha 1 50°5′13,87″ s. š., 14°23′55,92″ v. d.	Měšťanský dům U (bílé) poštovské trubky. Na základech renesančního objektu vznikl podle plánů Martina Hausknechta z roku 1840 pozdně klasicistní obytný dům pro úředníky v knížecích službách Lobkowitzů. Dvoupatrový řadový dům na přibližně lichoběžníkové parcele, jehož křídla vytváří malý dvorek. Dům má uměřenou klasicistní fasádu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Lobkovický palác (Q1282847)	ano   Kategorie „Lobkovicz Palace (Malá Strana) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38886/1-776 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 347/19, 346/21, 341/21a, (345/23), (339/23a), 344/25, 343/27, (340/42), Praha 1 50°5′14,14″ s. š., 14°23′52,93″ v. d.	Lobkovický palác: Novostavba barokního paláce na místě staršího objektu a vinic. Palác nechal vystavět Karel Přehořovský z Kvasejovic, roku 1753 přešel palác do majetku Lobkowitzů, za nich proběhla roku 1769 nástavba patra a úpravy podle I. Palliardiho, od něho i návrh zahrady. Lobkovický palác (Vlašská 347/19), parc. 954 Vlašská 346/21, parc. 953/3, skleník parc. 953/2, sala terrena parc. 953/1 bývalá sýpka (Vlašská 341/21a), parc. 951/1 zahradní dům (Vlašská 339/23a), parc. 943, dům je v MonumNetu uveden v rozpisu parcel, ale není uveden v kolonce čísel popisných. V Památkovém katalogu zmíněn je. dům čp. 344 (Vlašská 344/25), parc. 942 domek čp. 343 (Vlašská 343/27), parc. 938 parc. 949: rozpis parcel v MonumNetu uvádí bez staveb, ale dům 345/23 má adresu uvedenou v rubrice čísla popisného. V Památkovém katalogu není budova tohoto čp. zmíněna. dům Vlašská 340/42 je uveden v rubrice čísel popisných a orientačních v MonumNetu, ale příslušná parcela 987 není uvedena v rozpisu parcel Lobkovická zahrada, parc. 933/1, 933/6, 933/8, 934, 935, 936/1, 936/2, 939, 940 (bez staveb – při zdi u Vlašské ulice), 941 (bez staveb – při zdi u Vlašské ulice), 944/1, 944/2, 945, 946, 947/1, 947/2, 948, 949 (bez staveb – Vlašská 340/42), 950/1, 950/2, 952 soubor soch, parc. 933/1 pomník Jaroslava Vrchlického, parc. 933/8, ohradní zeď, Malá Strana, parc. 933/9, 956, 970/1, 970/2, 972, 977, 978, 979, 984/2, 985, 988, 995, 996, 997, Hradčany, parc. 255/1, 255/2, 255/5, 24, 268/1, 789 kaplička, parc. 995 plot, parc. 933/9 parc. 937 bez staveb (domek u schodiště nad čp. 343) Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlaté váhy (Q31834350)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39412/1-793 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 364/2, Břetislavova 364/1, Tržiště 364/17, Praha 1 50°5′14,62″ s. š., 14°24′2,75″ v. d.	Měšťanský dům U zlaté váhy. Třípatrový nárožní objekt bez dvora na poměrně úzké parcele je již renesančního původu. Dnešní podoba pochází z roku 1873 a byla navržena architektem Františkem Čtrnáctým. Ze tří stran samostatný třípatrový objekt bez dvora pokrývá fasáda, které vznikla pozdější proměnou klasicistního řešení. Vstupní fasáda do Vlašské ulice probíhá v délce devíti okenních os, domovní vchod se nalézá ve 3. ose zleva. Nad vchodem reliéf domovního znamení zlaté váhy. Ve druhé slepé ose zprava osazena pamětní deska Cyrila Merhouta. Východní úzká fasáda do Tržiště je dvouosá s bosovaným portálem v přízemí. Šestiosé průčelí do Břetislavovy ulice je bez výraznějšího členění. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlatého ramene (Q31834368)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39410/1-792 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 363/4, Břetislavova 363/3, Praha 1 50°5′14,56″ s. š., 14°24′1,89″ v. d.	Měšťanský dům U zlatého ramene. Po roce 1596 zde na pozemku rozparcelované tzv. Lefínské zahrady, zakoupené malostranskou obcí v roce 1592, vznikla jednopatrová renesanční stavba, jejímž majitelem byl císařský stavitel Ulrico Aostallis de Sala, který zde žil až do své smrti. Na konci 17. století byl objekt upravován, současná podoba je z přestavby z 40. let 19. století. Šířková mírně stoupající parcela mezi blokem je zastavěna dvoupatrovým domem, krytým sedlovou střechou. Fasáda do Vlašské ulice je sedmiosá, fasáda do Břetislavovy ulice rovněž. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Vlašská 6 (Q31834383)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39404/1-789 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 360/6, Břetislavova 360/5, Praha 1 50°5′14,53″ s. š., 14°24′1,09″ v. d.	Měšťanský dům. Dům vznikl jako renesanční novostavba po roce 1596 na pozemcích rozparcelované Lefínovské zahrady a i přes pozdější úpravy si dodnes uchoval svoji původní dispozici. Objekt zaujímá parcelu mezi ul. Vlašskou a Břetislavovou. Fasády jsou nečleněné, pouze okna jsou zvýrazněna jednoduchými šambránami. Parcela mezi ul. Vlašskou a Břetislavovou je zcela zastavěna širším třípatrovým řadovým domem na téměř obdélné parcele. Fasáda do Vlašské ul. je šestiosá, fasáda do Břetislavovy ul. pětiosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U tří vlaštovek (Q31834396)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39402/1-788 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 359/8, Břetislavova 359/7, Praha 1 50°5′14,49″ s. š., 14°24′0,43″ v. d.	Měšťanský dům U tří vlaštovek. Trojkřídlý řadový objekt, rozprostírající se mezi ul. Vlašská a Břetislavova, byl vystavěn na konci 16. století. Posléze byl ve 2. polovině 17. století a následně na počátku 18. století rozšířen a přestavěn. Klasicistní úpravy z počátku 19. století provedl Zacharias Fiegerth. Fasáda do Vlašské ul. je sedmiosá, do Břetislavovy ul. šestiosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U mečířů (Q31834415)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39398/1-786 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 357/10, Břetislavova 357/9, Praha 1 50°5′14,45″ s. š., 14°23′59,85″ v. d.	Měšťanský dům U mečířů. Jeden z domů v úzkém bloku mezi Vlašskou a Břetislavovou ul., jež vznikly parcelací Lefínovské zahrady po roce 1592. Dům je v jádru renesanční, na počátku 18. století byl přestavěn a navýšen o patro. Mírně lichoběžná parcela je zastavěna řadovým třípatrovým domem, který sestává ze tří křídel kolem malého dvorku na západní straně. Fasády do obou ulic jsou pětiosé. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Conensovský dům (Q31834440)	ano   Kategorie „Conensovský dům “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44453/1-785 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 356/12, Břetislavova 356/11, Praha 1 50°5′14,42″ s. š., 14°23′59,37″ v. d.	Měšťanský dům. Dvouposchoďový renesanční dům vznikl na pozemku někdejší Lefinovské zahrady, zakoupené a rozparcelované malostranskou obcí v roce 1592. Současný vzhled fasády pochází ze 3. čtvrtiny 18. století. Dům má tři křídla, která svírají malý vnitřní dvorek. Parcela na lehce stoupajícím terénu mezi ul. Vlašskou a Břetislavovou je zastavěna řadovým trojkřídlým domem, svírajícím při východní hranici nevelký dvorek, novodobými úpravami zmenšený. Fasáda do Vlašské ul. je třípatrová, čtyřosá, fasáda do Břetislavovy ul. rovněž čtyřosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Vlašská 14 (Q31834458)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39394/1-783 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 353/14, Břetislavova 353/13, Praha 1 50°5′14,42″ s. š., 14°23′58,8″ v. d.	Měšťanský dům. Původně renesanční dům, který byl postavený koncem 16. století na pozemku, vzniklém parcelací Lefínovské zahrady, zaujímá parcelu mezi ulicemi Vlašská a Břetislavova. Dnes po několika úpravách má podobu třípatrového domu s jednoduchou fasádou, která je členěna pouze výraznými kordonovými římsami. Dvoupatrový renesanční dům patřil dispozičně k nejsložitějším a nejzajímavějším v celém bloku. V roce 1659 byl spojen s protilehlým domem čp. 308 přes Břetislavovu ulici dnes již neexistujícím prampouchem. Obdélná parcela mezi ul. Vlašskou a Břetislavovou je zastavěna čtyřkřídlým třípatrovým domem kolem téměř čtvercového dvorku. Uliční fasáda do Vlašské ul. je čtyřosá, do Břetislavovy též čtyřosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U hnědého koníka (Q31834517)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39392/1-782 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 352/16, Břetislavova 352/15, Praha 1 50°5′14,36″ s. š., 14°23′58,29″ v. d.	Měšťanský dům U hnědého koníka. Obdobně jako sousední domy i tento dům byl vystavěn koncem 16. století na parcele vzniklé dělením Lefinovské zahrady. Následně prošel úpravami ve 2. polovině 17. století a v 1. polovině 18. století. Lehce lichoběžná parcela, pronikající blokem, je zastavěna čtyřkřídlým řadovým domem kolem obdélného dvora s pavlačemi. Dvoupatrová (s podkrovním 3. patrem) fasáda do Vlašské ul. je čtyřosá, fasáda do Břetislavovy ul. je třípatrová, čtyřosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Houšků (Q31833549)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44452/1-780 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 350/18, Jánský vršek 350/2, Břetislavova 350/17, Praha 1 50°5′14,32″ s. š., 14°23′57,96″ v. d.	Měšťanský dům U Houšků. Dům stojí v místě domu Lefínského, který byl spolu s rozsáhlou zahradou zakoupen v roce 1592 malostranskou obcí. Původní domek beze stopy zanikl. Giovanni Pietro Piscina zde po roce 1596 vystavěl dva renesanční domy. Při barokní přestavbě byly domky stavebně spojeny. Vznikl nárožní dům o čtyřkřídlé lichoběžníkové dispozici s ústředním vnitřním dvorem. Dnešní podoba je dána četnými pozdějšími přestavbami. Nárožní parcela trojúhelného tvaru (okosená na jižní a severozápadní hraně) je zastavěna dvoupatrovým čtyřkřídlým domem kolem malého pavlačového dvorku. Hlavní devítiosá fasáda se obrací do ul. Jánský vršek, do Vlašské ul. se obrací jednoosý úsek fasády, podobně na severozápadní straně v okosení, na které navazuje pětiosá fasáda do Břetislavovy ul. Nároží domu jsou opatřena kamennými patníky. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U modrého páva (Q31832826)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39368/1-764 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 329/20, Jánský vršek 329/1, Praha 1 50°5′14,33″ s. š., 14°23′56,63″ v. d.	Měšťanský dům U modrého (zeleného) páva, U vodopádu, U bílé boty. Dům renesančního původu prošel barokními přestavbami (před rokem 1666 a patrně znovu před 1693) a klasicistní úpravou v letech 1824–1825 do dnešní podoby. V roce 1730 přišel dům o dvorek a stáje, které připadly k čp. 328. Dům stojící v nárožní pozici zaujímá lehce lichoběžníkové městiště, u něhož chybí dvorek. Obě fasády jsou klasicistní z doby výstavby, do Vlašské ul. s pěti pravidelně rozmístěnými okny, do Jánského vršku se třemi. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U tří bílých křížků (Q37817977)	ano   Kategorie „Dům U Tří bílých křížků “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39370/1-765 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 330/24, Praha 1 50°5′14,82″ s. š., 14°23′54,45″ v. d.	Měšťanský dům U tří bílých křížků. Rozsáhlý nárožní objekt je renesančního původu, následně byl po roce 1661 upraven. Dnešní podoba je z roku 1838, kdy byly prováděny stavební změny podle plánů Johanna Klementa Zobela a Johanna Maxmiliana Hegra. Rozlehlý nárožní objekt ve Vlašské ul. (a její rozšířené části) uzavírá dvěma staršími a dvojicí mladších křídel nepravidelný dvorek. Dvoupatrové klasicistní fasády se shodují: vstupní probíhá v délce osmi okenních os, z nichž střední dvojice je téměř sdružená, boční fasáda je devítiosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U černého slona (Q31832840)	ano   Kategorie „Dům U Černého slona “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39372/1-766 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 331/26, Praha 1 50°5′15,26″ s. š., 14°23′54,2″ v. d.	Měšťanský dům U černého slona. Dům stojí v místě někdejší osady Obora. Původně renesanční dům prošel dvěma barokními přestavbami – roku 1723 a roku 1739, kdy vlastník domu, arch. Anselmo Lurago, nechal dům zvětšit o 3. patro a upravit fasádu. Vzhled domu pak částečně pozměnila klasicistní úprava z roku 1837. Řadový třípatrový dům na hloubkové parcele, k níž byl patrně dodatečně přidán pozemek po východní straně, který městiště skoro zdvojnásobil. Typická renesanční dispozice, sestávající z hlavní budovy, k níž na dvorní straně přiléhá schodišťová věž a zadní stavení za dvorkem. Uliční bohatě zdobená tříosá fasáda je pozdně barokní z doby kolem roku 1740. V přízemí vlevo je portál s kartuší s domovním znamením slona. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlaté růže (Q31832853)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39374/1-767 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 332/28, Praha 1 50°5′15,21″ s. š., 14°23′53,65″ v. d.	Měšťanský dům U zlaté růže, U žluté růže. Třípatrový objekt s klasicistní fasádou si i přes pozdější stavební úpravy podnes uchoval mnoho ze své renesanční podoby (např. vysoký štítový nástavec, rozmístění oken nebo polygonální schodišťová věž při dvorní fasádě). Hlavní budova je v nevelkém dvorku vybavena polygonální schodišťovou věží. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U velikého střevíce (Q31832868)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44450/1-768 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 333/30, Praha 1 50°5′15,14″ s. š., 14°23′53,26″ v. d.	Měšťanský dům U velikého střevíce, U velké boty. Při parcelaci staré zahrady u kostela sv. Jana v Oboře vznikl asi v letech 1562–1606 renesanční dům (zachována dispozice, obvodové zdivo). Dům byl poté barokně přestavěn a rozšířen (před rokem 1723), klasicistní úpravy se týkaly uličního průčelí a schodiště. Řadový dvoukřídlý dům leží na hloubkové parcele. Čtyřosé klasicistní průčelí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U bílé růže (Q31832880)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39376/1-769 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 334/32, Praha 1 50°5′15,1″ s. š., 14°23′52,76″ v. d.	Měšťanský dům U bílé růže, U stříbrné růže. Dům vznikl mezi lety 1562 a 1606 při parcelaci území po jižní straně hřbitova kostela sv. Jana v Oboře. Prošel zásadní úpravou v 1. polovině 18. století. Podoba dnešní fasády pochází z období kolem poloviny 19. století.Trojkřídlý třípatrový nárožní dům s malým dvorkem leží na hloubkové svažité parcele. Vstupní průčelí má nepravidelný rozvrh okenních os: v přízemí je trojosé, v 1. patře čtyřosé (třetí osa slepá), ve 2. a 3. patře dokonce pětiosé. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Vlašský špitál (Q31832896)	ano   Kategorie „Vlašský špitál “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39378/1-770 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 335/34, Šporkova 335/14, Praha 1 50°5′15,07″ s. š., 14°23′51,14″ v. d.	Vlašský špitál s kaplí Panny Marie a sv. Karla Boromejského vznikal v 1. polovině 17. století během několika etap přestaveb starších domů, jejichž původní uspořádání se odráží v členění nynějšího objektu. Po zrušení v roce 1792 jej Vlaši znovu obnovili roku 1804. bývalý kostel Panny Marie a sv. Karla Boromejského. Sálový prostor s kupolí a štukaturami. V kostele byl roku 1737 pohřben stavitel Bartolomeo Scotti. bývalý špitál (čp. 335) s plochou vnitřního dvora. Stavební komplex s arkádovým dvorem, vybudovaný na místě několika starších domů. V severovýchodní části je při Šporkově ulici malý dvorek, ohrazený zídkou se dvěma pilíři a mřížovými vrátky. Na hlavním vrcholně barokním průčelí do Vlašské ul. je vpravo osazena pamětní deska. kašna v nádvoří, na půdorysu kvadrilobu s profilovanou obrubou. Barokní, střední část s chrličem z roku 1831. zahrada s ohradní zdí a branou. Zahrada přiléhá na západní straně k budovám špitálu, od nichž je vlastní rovná plocha zahrady oddělena příkopem. Zahrada je vymezena ohradní zdí s branou do Vlašské ulice. pavilon s arkádami a mansardovou stříškou, patrně z 1. poloviny 18. století. Na severní straně směrem do zahrady šp. 321 jsou ve zdi pavilonu osazeny dvě nápisové desky. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Klášter Milosrdných sester svatého Karla Boromejského (Q12030858)	ano   Kategorie „Nemocnice pod Petřínem “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38901/1-492 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Vlašská 336/36, Praha 1 50°5′13,03″ s. š., 14°23′44,56″ v. d.	Nemocnice - mateřinec Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. dům čp. 340, komplex kláštera kostel sv. Karla Boromejského, parc. 971, klasicistní kostel z let 1851–1856 sousoší Piety, parc. 972 zahradní dům, parc. 987 Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Ježíška (Q31832912)	ano   Kategorie „Dům U Ježíška “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39327/1-739 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Tržiště 303/19, Břetislavova 303/2, Praha 1 50°5′15,23″ s. š., 14°24′2,38″ v. d.	Měšťanský dům U Ježíška. Objekt sestává z vrcholně barokního domu s dynamicky řešeným průčelím z počátku 18. století a z renesančního domu (se štítovým průčelím kolem roku 1623), barokně upravovaným koncem 17. století a kolem roku 1705. Zatímco ostatní domy po severní straně Břetislavovy ulice vznikly jako renesanční novostavby po parcelaci někdejší Žejdlicovské zahrady po roce 1591, na parcele tohoto objektu stál v místě předního dvora gotický dům, náležející k osadě Obora sv. Jana. Protáhlá parcela v nároží bloku mezi Tržištěm a Břetislavovou ul. je zastavěna křídly domu, obklopujícím dvůr; v severozápadní části je drobný dvorek-zahrádka. Do Tržiště se obrací jednopatrová pětiosá fasáda se symetricky řešenou tříosou částí vlevo. Zbývající dvouosý úsek vpravo, probíhající na šikmé uliční čáře, člení jen nárožní pásování a okna v profilovaných šambránách. Do Břetislavovy ulice a uličky na severní straně se obracejí boční fasády, hladké. V Břetislavově ulici pokračuje hladká fasáda podélného jižní křídla. Na ni navazuje dvoupatrová fasáda zadní budovy. Původní hlavní, architektonicky bohatě ztvárněná štítová fasáda západního domu se dnes obrací do dvora. Pravá předstupující část fasády je završena pavilonovitým nástavcem, Mezi okny 2. patra je štuková Madona. Roku 1823 zde u rodiny Brožovy bydlel František Palacký. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Břetislavova 4 (Q31833082)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39329/1-740 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Břetislavova 304/4, Praha 1 50°5′15,26″ s. š., 14°24′1,56″ v. d.	Měšťanský dům. Na dvou parcelách v místě Žejdlicovské zahrady byl postaven v letech 1595–1598 zřejmě Oldřichem Aostallim renesanční patrový dům. Přestavěn byl v 1. čtvrtině 18. století, znovu po roce 1797, další stavební úpravy ve 2. čtvrtině 19. století. V roce 1883 byla boční křídla prodloužena ve všech podlažích až ke stráni, a tak vznikl pavlačový činžovní dům podle plánů stav. Procházky. Dvoupatrová budova leží v řadové uliční zástavbě na parcele lichoběžníkového tvaru. Je zastavěna třemi křídly, uzavírajícími malý dvůr s pavlačemi. Průčelí do Břetislavovy ul. je dvoupatrové, v patrech sedmiosé. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Zlaté sekery (Q31832946)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44447/1-741 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Břetislavova 305/6, Praha 1 50°5′15,29″ s. š., 14°24′0,84″ v. d.	Měšťanský dům U Zlaté sekery. Původně renesanční dům, vystavěný v letech 1596–1598, byl v 80.-90. letech 17. století barokně přestavěn, pořízena byla i bohatá výmalba stropů 1. a 2. patra, zakrytá při klasicistních úpravách roku 1817. Téměř obdélná svažitá parcela je zastavěna řadovým dvoupatrovým domem tvaru U, křídla obklopují nevelký dvorek. Čtyřosá uliční fasáda je vcelku prostá. V 17. století vlastnil dům Kristián Schröder, dvorní malíř. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U bílého Johanesa (Q31832813)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39331/1-742 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Břetislavova 306/8, Praha 1 50°5′15,29″ s. š., 14°24′0,08″ v. d.	Měšťanský dům U bílého Johanesa, U Břetislava. Parcela byla vytyčena roku 1591, při parcelaci Žejdlicovské zahrady. Dům byl stavebně upravován v baroku. Klasicistní dům byl postaven v roce 1846, z původního renesančního domu se zachovaly sklepy. Obdélná parcela je zastavěna řadovým dvoukřídlým domem tvaru L, s malým dvorkem v západní části parcely. Dvoupatrová pětiosá uliční fasáda s hustým sledem oken. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Krejčovská hospoda (Q31832798)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39333/1-743 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Břetislavova 307/10, Praha 1 50°5′15,33″ s. š., 14°23′59,42″ v. d.	Měšťanský dům. Krejčovská hospoda, Krejčovský herberk. Původní renesanční objekt byl v roce 1615 byl zakoupen „míšeňským starším a jiným mistrům řemesla krejčovského obce Menšího Města pražského“, krejčovský cech jej používal jako herberk. Po roce 1649 měl být znovu postaven a veden jako útulek pro krejčovské tovaryše. V jádru renesanční dům byl přestavěn vrcholně barokně v letech 1723–1724. Z roku 1845 pochází novostavba klasicistního dvorního křídla. Svažitá hloubková parcela je zastavěna trojkřídlým řadovým domem tvaru U kolem malého dvorku na západní straně. Vrcholně barokní uliční fasáda je dvoupatrová, pětiosá završená mansardovou střechou. Nad portálem je umístěno domovní znamení – štuková kartuše s obrazem Korunovace Panny Marie. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Šafránkovský dům (Q31832973)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39335/1-744 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Břetislavova 308/12, Praha 1 50°5′15,37″ s. š., 14°23′58,75″ v. d.	Měšťanský dům. Renesanční dům pochází z přelomu 16. a 17. století, prošel klasicistní přestavbou po roce 1817 podle plánu Karla Pollaka. Svažitá parcela je směrem do ulice zastavěna domem tvaru U, jehož křídla obklopují malý, dnes částečně zastavěný dvorek. V zadním dvoru za domem se zleva napojuje další křídlo, k němu se v pozadí, ve svahu, připojuje venkovní schodiště s plochým dřevěným přístřeškem. V jihovýchodním koutě dvora je umístěna schodišťová věžice. Oba dvorky zčásti s pavlačemi. Uliční dvoupatrová fasáda je tříosá, v patrech se sdruženými okny. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U sedmi svícnů (Q31832930)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39337/1-745 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Břetislavova 309/14, Praha 1 50°5′15,36″ s. š., 14°23′57,99″ v. d.	Měšťanský dům U sedmi svícnů, U zlatého tygra. Renesanční dům z konce 16. století byl upravený ve stylu baroka v 1. polovině 18. století a klasicismu v letech 1815 (Zachariáš Fiegerth), 1820 (Karl Pollak) a 1834 (Martin Hausknecht). Svažitá parcela je zastavěna řadovým domem s dvorními křídly, svírajícími dvorek. Hlavní budovu kryje sedlová střecha, dvorní křídla střechy pultové. Fasáda do ulice je dvoupatrová, šestiosá. Dvorní fasády všech tří křídel jsou třípatrové, pavlačové. Severní fasáda zadního příčného křídla se obrací do dvora domu čp. 249 v úrovni 2. patra. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Břetislavova 16 (Q31833003)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44462/1-888 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Břetislavova 517/16, Praha 1 50°5′15,4″ s. š., 14°23′57,27″ v. d.	Měšťanský dům. Klasicistní dům vznikl podle plánů Ign. Jana Nep. Palliardiho z roku 1808 v místě staršího skladiště a zděné kolny. z té byly využity obvodové zdi, roku 1811 zastavěn byl přilehlý dvorek. Dílčí stavební úpravy během 19. a 20. století, zajišťovacího charakteru. Jednopatrový řadový dům se dvěma dvorními křídly. Klasicistní uliční průčelí je šestiosé. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U tří bílých lilií (Q31833024)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44448/1-746 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Jánský vršek 310/4, Praha 1 50°5′15,79″ s. š., 14°23′56,17″ v. d.	Měšťanský dům U tří bílých lilií, U lilie. Dům při Jánském vršku, nepochybně středověkého původu, byl v renesanci znovu vystavěn a v raném baroku prodloužen západním směrem. Ve 20. letech 18. století zvýšen o 2. patro. Při přestavbě na přelomu 18. a 19. století bylo upraveno uliční křídlo, nárožní křídlo z roku 1845. Nárožní objekt na nepravidelné trojúhelné parcele tvoří dvě patrová uliční křídla s dvorem. Pozdně klasicistní průčelí do Jánského vršku probíhá v délce čtrnácti okenních os. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U svatého Jiří (Q31833037)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39339/1-747 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Jánský vršek 311/6, Praha 1 50°5′15,72″ s. š., 14°23′55,73″ v. d.	Měšťanský dům U svatého Jiří. Průčelní objekt renesanční brány byl přestavěn v 19. století, zadní barokní stavení prošlo klasicistní úpravou a v 90. letech 19. století. V letech 1995–1996 proběhla celková rekonstrukce. Na konci 17. století přešlo staré jméno domu čp. 312 na dům čp. 311. Objekt na hloubkové parcele se skládá z průčelní třípatrové budovy a dvorního patrového stavení. Pozdně klasicistní čtyřosé uliční průčelí. V 1. patře pod středním oknem je umístěn obraz s domovním znamením (sv. Jiří). Poznámka: V MonumNetu bylo uvedeno chybné čo. 5 Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U osla v kolébce (Q31833050)	ano   Kategorie „Dům U Osla v kolébce “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39341/1-748 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Jánský vršek 312/8, Praha 1 50°5′16,92″ s. š., 14°23′55,26″ v. d.	Měšťanský dům U osla v kolébce, Osel u kolébky. Renesanční dům, který byl v baroku rozšířený o boční křídla. V roce 1577 patřil k domu Velíkovskému (dnešní čp. 244), s nímž byl spojen pavláčkou. Po roce 1600 se spolu s čp. 311 oddělily od domu Velíkovského a čp. 312 posléze přejímá jméno domu čp. 244 – Osel u kolébky. Trojkřídlý řadový dům na svažité lichoběžné parcele; severním křídlem stavba zasahuje za objekt čp. 313. Uliční průčelí probíhá v délce devíti okenních os, které jsou v jižní části podvojně sdružené. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Jánský vršek 10 (Q31833067)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39343/1-749 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Jánský vršek 313/10, Praha 1 50°5′17,31″ s. š., 14°23′54,78″ v. d.	Měšťanský dům. Původní renesanční dům vznikl před rokem 1597 na pozemku odděleném od domu čp. 243. Z této fáze výstavby se snad zachovala pouze hraniční zeď při sousedním čp. 314 do výše přízemí. Dnešní třípatrový klasicistní dům s jednoduchou fasádou je již raně barokního původu z 2. poloviny 17. století. V domě je dochováno několik kvalitních umělecko-řemeslných prvků. Třípatrový řadový dům leží ve svahu na zhruba obdélné parcele. Uliční průčelí má nepravidelný rozvrh okenních os: v přízemí a 1. patře je fasáda pětiosá, v horních podlažích šestiosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Jánský vršek 12 (Q31832960)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39345/1-750 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Jánský vršek 314/12, Praha 1 50°5′17,58″ s. š., 14°23′54,66″ v. d.	Měšťanský dům. Původní objekt byl vystavěn před rokem 1614 na pozemku zahrady, která patřívala k domu čp. 242. V roce 1833 byl zbořen a pozůstatky staré konstrukce lze předpokládat asi jen v rozsahu suterénu a přízemí, v hraničních zdech a v zadní příčné zdi. Řadový třípatrový dům byl vystavěn v letech 1833–1835 podle návrhu stavitele Karla Pollaka. Velmi dobře dochovaný klasicistní městský dům. Objekt na hloubkové stoupající parcele se skládá z průčelní třípatrové budovy a dvorního patrového stavení. Pozdně klasicistní uliční průčelí je tříosé. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlaté podkovy (Q31832764)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44449/1-763 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Jánský vršek 327/5, Praha 1 50°5′15,13″ s. š., 14°23′56,41″ v. d.	Měšťanský dům U zlaté podkovy. Dům, vzniklý koncem 16. či počátkem 17. století, prošel (nejspíše do roku 1680) barokní přestavbou, pozměněnou až klasicistními úpravami v letech 1839–1842. a 1844–1846. Novodobé adaptace podkrovních prostor probíhaly pak v 70. letech. 20. století. Dvoupatrový řadový dům stojí na obdélné hloubkové parcele s nověji zastavěným dvorkem v jihozápadním rohu a s výrazně zešikmenou uliční frontou. Podélně situovaná hlavní budova se do ulice obrací fasádou s téměř pravidelně umístěnými pěti okny. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlatého stolu (Q31832600)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39366/1-762 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Jánský vršek 326/7, Praha 1 50°5′15,42″ s. š., 14°23′55,99″ v. d.	Měšťanský dům U zlatého stolu. Původně dva samostatné objekty snad renesančního původu byly přestavěné před rokem 1793, znovu pak v době kolem roku 1831, snad podle starších plánů Karla Pollaka z roku 1824. Dům je historicky spjat se sousedními domu čp. 325 a 330. V roce 1885 byla dvorní křídla připojena k čp. 330 a dům získal dnešní rozsah. Dvoupatrový klasicistní dům leží na nepravidelně lichoběžníkově utvářené parcele v nárožní pozici, a přestože i jeho vnitřní konstrukce jsou převážně klasicistní, nepochybně vznikal na základech staršího objektu, jak ukazuje jeho provázání s renesančním domem čp. 325. Uliční fasády získaly po novodobé úpravě jednotnou podobu. Hlavní fasáda je čtyřosá s velkými meziokenními intervaly, boční fasáda dvouosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Geigerů (Q31832657)	ano   Kategorie „Dům U Geigerů “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39364/1-761 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Jánský vršek 325/9, Praha 1 50°5′15,67″ s. š., 14°23′55,31″ v. d.	Měšťanský dům U Geigerů. Původně renesanční novostavba byla před rokem 1659 raně barokně upravena. Klasicistní přestavba proběhla asi mezi léty 1841–1847. Přístavba 2. patra ve dvorní části se uskutečnila roku 1872 (stavitel Jan Holler). Řadový dvoupatrový dům leží na podélně disponované parcele, která zabíhá pod sousední čp. 326. Do ulice se tak obrací pouze dvojicí os klasicistně upravené dvoupatrové fasády. Mezi okny 1. patra je výklenek se sochou Jana Křtitele, nad ním pamětní deska spisovateli Josefu Svátkovi, který zde posledních 15 let svého života (1882–1897) bydlel. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zeleného hroznu (Q31832671)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39362/1-760 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Jánský vršek 324/11, Praha 1 50°5′15,88″ s. š., 14°23′55,29″ v. d.	měšťanský dům U zeleného hroznu, U žluté boty, U Pempel. Renesanční dům se zachovanými původními prostory srubu. Novější barokní ani klasicistní úpravy (1804 a 1837) neodstranily původní prostory, rekonstruované po roce 1967. Trojkřídlá budova na lehce lichoběžníkové parcele, uzavírající malý takřka čtvercový dvorek, se do ulice obrací pětiosou hlavní fasádou. Po dvou levých osách následuje zřetelné zalomení, rozdělující fasádu do dvou hlavních stavebních etap. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Bývalé kostely v Oboře (Q31832644)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39359/1-758 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Jánský vršek 323/13, Šporkova 322/3, 323/1, Praha 1 50°5′15,72″ s. š., 14°23′55,73″ v. d.	Měšťanský dům. Dvojice městských domů, původně kostelů. východní část domu čp. 322 byla původně kostel sv. Jana Křtitele v Oboře, románský kostelík přestavěný kolem roku 1546 a zrušený v roce 1784. Ve východní části domu čp. 322 byl odkryt půdorys rotundy. K západní straně rotundy byla patrně na počátku 16. století přistavěna obdélná loď. Tehdy vznikla také nová sakristie, která nahradila starší, patrně gotickou malou sakristii. Rotunda zřejmě fungovala jako kněžiště obdélného kostela až do jeho zrušení (1784). Kostel poprvé konkrétně doložen až v letech 1278–1282. dům čp. 323 U Tří zlatých korun, část domu tvoří přestavěný kostel sv. Matěje, radnice osady Obora. Dům vznikal postupnou přestavbou středověkého kostelíka stávajícího v nároží a sousední radnice vlevo. Pozemek mezi domy čp. 322 a 323 je podstatná část bývalého hřbitova. Na ploše dvora a zahrady býval hřbitov. Ohradní zdi s branami. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Šporkova 5 (Q31832626)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	47322/1-892 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Šporkova 521/5, Praha 1 50°5′15,34″ s. š., 14°23′52,15″ v. d.	Měšťanský dům. Dům vznikl v místě zahrady Stará obora u kostela sv. Jana v Oboře a dlouho tvořil součást sousedního čp. 322, jako samostatný se objevuje až v roce 1830. Podkrovní prostory vestavěny až ve 30. letech 20. století, rekonstrukce fasád a interiérů v letech 1990–1992. Malý dvoupatrový domek ve svažitém terénu byl dodatečně v 19. stol. vklíněn do volného trojúhelného prostoru, vytvořeného sousedními domy čp. 334 a 322. Stěnu na obou stranách tupoúhle zalomených průčelí prolamuje trojice oken. Předzahrádka je vymezena mřížovým plotem se čtyřmi zděnými pilíři, mezi prostředními pilíři je vstupní branka. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlatého sokola (Q31832613)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39351/1-754 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Šporkova 318/4, Jánská 318/1, Praha 1 50°5′16,74″ s. š., 14°23′52,86″ v. d.	Měšťanský dům U zlatého sokola, U kamenného ptáka. Objekt je původem patrně renesanční, přestavěný raně barokně v rozmezí let 1696–1700. Dnešní podoba vznikla přestavbou Adalberta Gudery z roku 1847. Další drobné úpravy již vzhled stavby zásadně nezměnily. Solitérní objekt s menší zahrádkou při vstupním průčelí na východní straně a větší za západní dvorní fasádou. Přední zahrádka je ohraničena kovovým plotem se zděnými pilířky, zadní zahradu ohraničuje zeď. Samotný dům má lichoběžníkový půdorys. Vstupní fasáda je pozdně klasicistní z roku 1847, dvoupatrová a trojosá, s bočními okny sdruženými. Severní boční fasáda má shodné členění, přízemí zde vzhledem ke stoupajícímu terénu nabývá charakter suterénu. Po pravé straně prodlužuje stavbu záchodový přístavek (též z roku 1847). Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U bílé vody (Q31832587)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39353/1-755 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Šporkova 319/8, Jánská 319/3, Praha 1 50°5′16,72″ s. š., 14°23′50,83″ v. d.	Měšťanský dům U bílé vody. Nevelký objekt byl přestavěný raně barokně po roce 1688, po roce 1730 byl upraven v přízemí na kamenickou dílnu, opraven po roce 1760 a znovu modernizován mezi léty 1791–1798. Z této doby také pochází fasáda. V roce 1730 koupil domek kameník Andreas Kranner, který pravděpodobně u domu vytvořil sochu sv. Jana Nepomuckého (samostatná památka 38899/1-474 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)). Samostatně stojící dům na podélném městišti, které probíhá mezi ul. Šporkovou a Jánskou. Fasáda patrového domu se do ulic obrací pouze trojosými jednopatrovými fasádami. Před průčelí do Šporkovy ulice předstupuje malá zahrádka ohrazená kovovým plotem. Západně od budovy se rozkládá dvůr – zahrada s ohradní zdí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Socha svatého Jana Nepomuckého (Q37817988)	ano   Kategorie „Statue of John of Nepomuk in Šporkova (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38899/1-474 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Šporkova 319/8, při zdi zahrady, Praha 1, pp. 998 50°5′16,79″ s. š., 14°23′50,22″ v. d.	Anonymní klasicistní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého na soklu krytá plechovou stříškou, umístěná u ohradní zdi domu. Na prostém hranolovém podstavci reliéf Svržení sv. Jana z mostu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Nejsvětější Trojice (Q31832683)	ano   Kategorie „Dům U Nejsvětější Trojice “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39355/1-756 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Šporkova 320/10, Jánská 320/5, Praha 1 50°5′16,79″ s. š., 14°23′49,51″ v. d.	Měšťanský dům U Nejsvětější Trojice, U kameníků. Původně šlo o dva samostatné domy, které byly do dnešního stavu spojeny roku 1726 a o tři roky později byly přestavěny. Významné úpravy proběhly následně na konci 18. století. Pozoruhodná stavba v nárožní poloze má velmi bohatě zdobenou průčelní trojosou fasádu (se střední osou sdruženou), která vpravo pokračuje jednodušším průčelím. Dvě původní křídla uzavírají spolu s ohradní zdí a krátkým západním přístavkem nepravidelný pavlačový dvůr. Hlavní průčelí třípatrového domu se obrací do Šporkovy ulice a je řešeno zajímavým způsobem. Architekt jako by počítal s rozšířením stavby vlevo o čtyřosé křídlo, protože dnešní levá část průčelí je pojímána jako risalit. Čtyřosá pravá část průčelí je jednodušší. Boční devítiosá fasáda do Jánské ul. již není tak zdobná. V jihozápadní části dvora je přízemní stavba původní kůlny (zřejmě klasicistní zdi) a novodobá přístavba garáží. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Šporkův palác (Q10413936)	ano   Kategorie „Šporkův palác “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39357/1-757 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Šporkova 321/12, Praha 1 50°5′16,46″ s. š., 14°23′50,04″ v. d.	Měšťanský dům U Dvou zlatých lvů (Martinický dům, Piccolominiovský palác, Šporkův palác). Palácový objekt renesančního původu byl přestavěný raně barokně a vrcholně barokně upraven kolem roku 1725, znovu pozdně barokně po roce 1783. Dnešní stav je výsledkem úprav z 2. poloviny 19. století. hlavní budova, dům čp. 321, parc. 960. Palácová stavba při ulici s dvorními křídly nese dnes vrcholně barokní podobu. Na západním dvorním křídle je freska sv. Rodiny. zadní zahradní průčelí paláce pozdně barokní. Kapličku vedle schodiště zdobí freska Madony a stropní výmalba hvězdné oblohy z 19. století. V čele podesty před 1. patrem. byl do niky vymalován obraz sv. Notburgy (1872?). zadní dvorní/zahradní budova, parc. 962. Dvoukřídlá stavba. Původně hospodářská část areálu. Nástavba 1. patra v roce 1932 a později. salla terrena, parc. 961. Asi z konce 17. století. Stála při západní straně parcely č. 961 v ose křídla hlavní budovy, s níž tvořila symetrický protějšek. Zachovány fragmenty (3 niky ve zdi). dvůr, zahrady a ohradní zdi se vstupy. Tzv přední a zadní zahrada se rozprostírají západně od budov areálu. Dvůr přiléhá k hlavní palácové budově (parc. 960). Zahrada nově upravena. Plocha zahrad a dvora je vymezena ohradními zdmi se vstupy (s mřížemi). V jihozápadní části je úsek zdi odstraněn a nově vyzděn - nově upraven vjezd do areálu. zahrada, parc. 961, 963, 969/1, 969/2 ohradní zeď, parc. 969/1, 969/2 socha Madony s Ježíškem, parc. 969/1. Socha z 2. poloviny 19. století. Původně umístěna při nároží užšího křídla zadní budovy. Nyní přemístěna ke zdi zahrady k zadní straně zahradního pavilonu sousedního čp. 335 (v místě zaniklého dřevěného altánu). výklenková kaplička byla situována v jihozápadní části ohradní zdi. Při nejnovějších úpravách byl však tento úsek s kapličkou odstraněn a ustoupil nové vybudovanému příjezdu. dřevěný altán stál při jižní obvodové zdi v ose zadní velké zahrady, při altánu sousedního čp. 335. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Kremlovský dům (Q31832699)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39346/1-751 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Jánská 315/2, Praha 1 50°5′17,24″ s. š., 14°23′52,81″ v. d.	Barokní objekt pochází z konce 17. století, rozšířený byl v klasicismu a výrazně upravený roku 1878. Dvoukřídlý řadový dům situovaný na nepravidelné stoupající parcele je patrový, doplněný o podkroví. Sedmiosé uliční průčelí. Po levé straně překrývá sedlovou střechu dvouosý štít s trojúhelným tympanonem. Fasádu pokrývají od 1. patra novorenesanční chiaroscura s groteskními motivy. Průčelní objekt se skládá z pravého podélného a levého hloubkového traktu, na který se ve dvoře váže hloubkové jednotraktové křídlo. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U draka (Q31832711)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39348/1-752 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Jánská 316/8, Praha 1 50°5′17,44″ s. š., 14°23′51,17″ v. d.	Měšťanský dům U draka. Dům renesančního původu byl zásadním způsobem přestavěný do roku 1688 raně barokně, po roce 1821 přestavěn klasicistně Johannem Zikou, dnešní vzhled novorenesančních fasád pochází až z roku 1891 podle návrhu Gustava Pače. Historizující fasáda řadového dvoupatrového domu, v níž se ještě uplatňují prvky z klasicistní přestavby, se do Jánské ulice obrací čtyřosou fasádou, pouze se sdruženými okny. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Motů (Q31832724)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39350/1-753 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Jánská 317/7, Praha 1 50°5′17,39″ s. š., 14°23′48,64″ v. d.	Měšťanský dům U Motů. Objekt je původem patrně renesanční, přestavěný raně barokně po roce 1667 a především klasicistně po roce 1805 Ignácem Palliardim a tesařem Jakubem Fleischingerem. Dříve spjat s čp. 229, v roce 1805 došlo k úplnému oddělení. Dům leží na nepravidelně rozložené parcele, z níž vystupuje krátké východní. vstupní křídlo do Jánské ulice. Dvůr, vymezený čtveřicí křídel, má lichoběžníkový půdorys. Vstupní průčelí, které je zásluhou sníženého terénu třípatrové, se do Jánské ulice obrací velmi úzkým úsekem o dvou okenních osách. Relativně velký objekt se pohledově z ulice uplatňuje pouze úzkým průčelím, které zároveň uzavírá na západě slepou Jánskou ulici. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Socha Eva (Q37818112)	ano   Kategorie „Statue Toilet (Prague, Nerudova St.) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38903/1-476 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova, Praha 1, pp. 1001 50°5′19,27″ s. š., 14°23′49,12″ v. d.	Socha Eva (Žena v koupeli, Toileta). Dílo Jana Štursy z roku 1908, na předělu mezi secesí a monumentálním neoklasicismem. Výsledkem několika studií byla mramorová plastika z roku 1901, po které následovala další tzv. velká varianta v bronzu z roce 1908 a konečně v roce 1910 verze v kameni. Na dnešním místě v nice rampy Pražského hradu při čp. 226 byla bronzová (?) socha umístěna v roce 1922. Žena na skalnatém útvaru, hlava pootočená doprava, oběma rukama si přidržuje proud vlasů. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U kominíčka (Q31832743)	ano   Kategorie „Dům U Kominíčka “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44443/1-702 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 257/3, Praha 1 50°5′18,49″ s. š., 14°24′4,88″ v. d.	Měšťanský dům U kominíčka. Objekt byl připomínán od počátku 15. století (zachován sklep), procházel renesančními přestavbami, které mu daly dnešní podobu se zdobeným průčelím (1603). Dům prošel radikální přestavbou podle plánů z roku 1912, která značně setřela prvky starších stavebních fází. Přestavba z let 1912–1913 ponechala ze starého stavu pouze přední trakt s průčelím a části obvodových konstrukcí zadního dílu čelní budovy v úrovni přízemí a 1. patra. Dvorní křídla zcela ustoupila třípatrové novostavbě, která zasáhla i do vyšších podlaží staršího předního domu. Novostavba přehradila napříč i původně volný pás podél Liechtensteinského paláce, nově tak vznikl přední dvůr. Čelo historické budovy do ulice je třípatrové a tříosé, uzavřené členitým trojúhelným štítem; v úrovni 1.–3. patra sgrafitová výzdoba. Členění ohradní zdi se vstupem do ulice navazuje na pásovou rustiku sousedního paláce čp. 258, ke kterému dříve patřila. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Morzinský palác (Q9166380)	ano   Kategorie „Romanian Embassy, Prague “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39265/1-701 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 256/5, Praha 1 50°5′18,46″ s. š., 14°24′3,29″ v. d.	Morzinský palác s dvorními křídly, zahrada. Vrcholně barokní stavba z let 1713–1714 stojí na místě čtyř měšťanských domů středověkého původu, renesančně přestavěných. Považována je za dílo Jana Blažeje Santini-Aichla, na němž se v roce 1714 podílel sochař Ferdinand Maxmilián Brokof. Palác stojí na široké ploše a čtyřmi křídly uzavírá architektonicky řešený přední dvůr; druhý dvůr vymezují spolu s ohradní zdí dvě patrová křídla. Západně půdorysně vybíhá menší dvorní plocha. Jižně navazuje zahrada (parc. č. 66). Po stranách vjezdu do zadního dvora jsou dvě niky s kašnami. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Pollandův-Türmerovský dům (Q31832782)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39263/1-700 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 255/7, Praha 1 50°5′18,39″ s. š., 14°24′2,11″ v. d.	Měšťanský dům. Dům Pollandův-Türmerovský, s gotickým sklepem a renesanční dispozicí přízemí, byl přestavěný v baroku a klasicismu. Parcela dnešního domu na úzké hloubkové parcele byla vytvořena v polovině 16. století rozdělením staršího objektu na tři díly. Barokní průčelí do Nerudovy ulice z doby kolem roku 1720 je dvoupatrové trojosé, v přízemí s novodobě upraveným výkladcem a dále vstupem do objektu. Ve 20. století došlo k vyzdění vlastní štítové zdi v souvislosti s novostavbou sousedního domu čp. 254 roku 1937. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Nerudova 9 (Q37818034)	ano   Kategorie „Nerudova 9 (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	16405/1-2285 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 254/9, Praha 1 50°5′18,37″ s. š., 14°24′1,78″ v. d.	Činžovní dům. Funkcionalistický nájemní dům z let 1937–1938 byl navržen architektem Jindřichem Homoláčkem. Architektura domu je záměrně řešena velmi lapidárně tak, aby nenarušovala okolní historickou zástavbu. Řadový dům skeletové konstrukce, sestávající ze dvou za sebou řazených dvoutraktů, spojených levým schodištním křídlem. Hlavní průčelí je třípatrové s podkrovím (krytým sedlovou střechou) a celkem čtyřosé. Památkově chráněno od 18. dubna 2002.
Palác Kinských – U zlaté koruny (Q12043586)	ano   Kategorie „Palác Kinských (Malá Strana) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39259/1-698 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 249/15, Praha 1 50°5′18,17″ s. š., 14°23′59,57″ v. d.	palác Kinských, U zlaté koruny. Rozsáhlý palácový soubor s gotickými základy, s renesanční výstavbou, doplňovaný v baroku a v 1. polovině 19. století. Rozlehlý dvoupatrový palác se dvěma dvory a zahradou, zabíhající k západu za domy čp. 248, 247 a 246. Průčelí do Nerudovy ulice je třípatrové se čtyřmi páry sdružených oken, završuje jej pět renesančních štítů, z nichž dva krajní jsou drobnější, tři střední mohutnější. Pískovcovou kašnu v nice zadního křídla zdobí barokní plastika sedící ženy s růženci. Oba díly průčelí zadních křídel odděluje polygonální těleso barokního šnekového schodiště. Oba díly zahradního průčelí paláce podpírají opěrné pilíře. Jižně přiléhá zahrada. Užší západní část zadního křídla (původně součást Hansturkovského hotelu) spočívá částečně na malostranské hradební zdi. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U černé branky (Q31832987)	ano   Kategorie „Dům U Černé branky “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39258/1-697 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 248/17, Praha 1 50°5′18,31″ s. š., 14°23′58,89″ v. d.	Měšťanský dům Rychtářský dům, U černé branky, U Hansturků. Nad gotickými sklepy jsou konstrukce původně rozlehlého areálu renesančního hotelu. Dnešní vzhled pochází z přestavby v letech 1801–1816. Při zadním dvorku vyrostlo ještě v roce 1824 jednopatrové boční křídlo, doplněné o 100 let později přízemní přístavbou. Klasicistní uliční průčelí z doby po roce 1801 je třípatrové a tříosé. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Nerudova 19 (Q31833707)	ano   Kategorie „Nerudova 247/19 (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39256/1-696 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 247/19, Praha 1 50°5′18,42″ s. š., 14°23′58,39″ v. d.	Měšťanský dům. Dům renesančního původu prošel radikální klasicistní přestavbou v letech 1801–1812. Ve sklepech je dochován fragment středověkého opevnění Malé Strany. Dnešní dvoupatrový řadový dům na obdélné parcele dělí příčně vřetenové schodiště se světlíkovým dvorkem na dva díly. Širší uliční průčelí je v patrech čtyřosé. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Nerudova 21 (Q31833413)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39255/1-695 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 246/21, Praha 1 50°5′18,4″ s. š., 14°23′57,75″ v. d.	Měšťanský dům. Dům vznikl klasicistní přestavbou dvojice starších domů stojících na bývalém městském hradebním parkánu a příkopu. Sedmiosé dvoupatrové průčelí z let 1803–1809, s novodobě upraveným parterem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Ducha Svatého (Q31833433)	ano   Kategorie „Dům U Ducha svatého “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39253/1-694 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 245/23, Praha 1 50°5′18,39″ s. š., 14°23′57,11″ v. d.	Měšťanský dům U Ducha Svatého. Raně barokní dům byl vystavěný na renesančních základech a na počátku 19. století přestavěn. Historicky i stavebně úzce souvisí se sousedním čp. 244. Čtyřpatrový řadový měšťanský dům je situován na obdélné, nehluboké parcele s malým dvorkem, který byl však v přízemní úrovni dodatečně zastavěn. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Osel u kolébky (Q31833451)	ano   Kategorie „Dům Osel u kolébky “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39251/1-693 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 244/25, Praha 1 50°5′18,39″ s. š., 14°23′56,51″ v. d.	Měšťanský dům Osel u kolébky. Na gotických základech a renesanční vrstvě stojí barokní dům s klasicistním průčelím z let 1848–1849. Dvoupatrový řadový čtyřkřídlý dům s vnitřním dvorkem a s křídlem zadním, které při východní straně hloubkové parcely navazují na městiště sousedního domu čp. 245. Sedmiosé dvoupatrové průčelí. V letech 1835–1841 zde měli hokynářství rodiče Jana Nerudy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlatého Noha (Q31833472)	ano   Kategorie „Dům U Zlatého klíče “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39249/1-692 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 243/27, Praha 1 50°5′18,37″ s. š., 14°23′55,9″ v. d.	Měšťanský dům U zlatého Noha, U zlatého klíče. Dům s gotickým sklepem a renesančním přízemím byl upravován v baroku a klasicismu. Barokní objekt s malým středověkým sklepem a s renesančními a barokními křídly, klasicistní úprava. Dvoupatrový řadový dům s bočním a zadním dvorním křídlem ustálil hranici své parcely zabíhající za sousední dům čp. 242 asi až průběhem 16. století. Průčelí do ulice je dvoupatrové, v patrech se třemi páry sdružených oken a v přízemí se třemi portály. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Bonapartů (Q31833491)	ano   Kategorie „Dům U Bonapartů “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39247/1-691 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 242/29, Praha 1 50°5′18,36″ s. š., 14°23′55,28″ v. d.	Měšťanský dům U Bonapartů. Barokní dům (asi po roce 1684, nástavba 3. patra asi pozdější) nad renesančním přízemím a gotickým sklepem prošel úpravami v 18. a 19. století. Třípatrové uliční průčelí se třemi dvojicemi sdružených okenních os oddělených vysokým pilastrovým řádem je dnes pozdně barokní na staré symetrické osnově. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U sedmi Švábů (Q31833513)	ano   Kategorie „Dům U Sedmi švábů “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39245/1-690 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 241/31, Jánský vršek 241/14, Praha 1 50°5′18,32″ s. š., 14°23′54,76″ v. d.	Měšťanský dům U sedmi Švábů. Objekt vznikl v raném baroku po roce 1684, rozšířen byl v letech 1706–1723. Barokní průčelí nárožního domu se do Nerudovy ulice obrací čtyřmi osami, boční fasáda na Jánský vršek je celkem devítiosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Bretfeldovský palác (Q11335864)	ano   Kategorie „Bretfeldovský palác “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39243/1-689 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 240/33, Jánská 240/2, Jánský vršek 240/15, Praha 1 50°5′18,2″ s. š., 14°23′53,5″ v. d.	Bretfeldský palác, U léta a zimy, U zimy a léta. Na gotických základech byl vystavěn renesanční objekt, který byl v baroku několikrát upravován do dnešní podoby. Ze dvou stran nárožní budova paláce zaujímá rozlehlé městiště s nevelkým obdélným dvorem. Jednotlivá křídla se liší nejen výškovou hladinou, ale také podobou fasád. Palác při Nerudově ulici je pozdně barokní (do 1769), dodatečně připojený dům ve Šporkově ulici je klasicistní (před 1830). Budovy leží ve svahu a rozdílný průběh pater tak ještě podtrhuje nesourodost obou staveb. Hlavní průčelí do Nerudovy ulice, které se připisuje tvorbě J. J. Wircha, má pro paláce charakteristickou zvětšenou výšku pater, což je patrné zvláště u zdůrazněného piana nobile (1. patro). Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U bílého anděla (Q31833181)	ano   Kategorie „Dům U Bílého anděla “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39242/1-688 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 239/35, Jánská, Praha 1 50°5′18,28″ s. š., 14°23′52,57″ v. d.	Měšťanský dům U bílého anděla. Dům leží ve východní třetině městiště kdysi rozlehlého gotického deskového domu. Dům s gotickým sklepem prošel přestavbou v renesanci a baroku, do dnešní podoby byl znovu postaven v roce 1873 podle návrhu Václava Sigmunda. Dvoupatrový řadový dům s bočním dvorním křídlem na nepravidelné hloubkové parcele je v patrech pětiosý, pod sedlovou střechou. Mezi 3. a 4. oknem zleva je v úrovni 1. patra na konzole osazena barokní soška anděla (po roce 1700) a nad ní ve 2. patře pamětní deska upomínající na zdejší pobyt cestovatele dr. Emila Holuba za universitních studií 1866–1872. Do Jánské ulice se parcela domu projevuje pouze vysokou terasní zdí s pravoúhlým portálkem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zeleného krále (Q31833728)	ano   Kategorie „Dům U Zeleného krále “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44442/1-687 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 238/37, Jánská 238/4, Praha 1 50°5′18,33″ s. š., 14°23′52,15″ v. d.	Měšťanský dům U zeleného krále. Původně střední díl parcely rozlehlého deskového domu. Nynější dům vznikl na úzké hloubkové parcele, oddělené od zbývající částí rozlehlého domu roku 1544. Z gotické fáze se nezachovaly zřetelné stopy, renesanční fázi dokládají pouze části obvodové zdí předního dílu a průčelí. Po roce 1707 přestavěn do dnešní barokní podoby. Dvoupatrové průčelí člení nad přízemím, odděleným kordonovou římsou, okna v rytmu 2+1. Průčelí renesančního rozvrhu bylo do dnešní podoby upraveno při rekonstrukci v letech 1956–1964, kdy byl rekonstruován i původní raně barokní štít. Zadní dům do Jánské ulice je třípatrový a tříosý, Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U bílé řepy (Q31833395)	ano   Kategorie „Dům U Bílé řepy “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39241/1-686 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 237/39, Jánská 237/6, Praha 1 50°5′18,37″ s. š., 14°23′51,76″ v. d.	Měšťanský dům U bílé řepy. Dům vznikl na místě rozděleného středověkého deskového domu. Dům gotického původu, s renesanční vrstvou, prošel úpravami v baroku a klasicismu. Zástavba hloubkové parcely zahrnuje přední dům při ulici Nerudově a zadní dům při Jánské ulici, spojené krátkým křídlem a při novodobé rekonstrukci provázané dispozičně se sousedním čp. 238. Drobný dvorek při východním okraji parcely. Dvoupatrové štítové průčelí se dvěma osami sdružených oken obrací do Nerudovy ulice. Pětipodlažní průčelí do Jánské ulice je tříosé, bez výraznějšího členění. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Zeleného raka a U Červeného lva (Q31833585)	ano   Kategorie „Dům U Červeného lva “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39238/1-684 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 235/43 a 236/41, Praha 1 50°5′18,47″ s. š., 14°23′50,95″ v. d.	Měšťanský dům - dvojdům čp. 235 a 236. dvojdům U Zeleného raka a U Červeného lva. Domy se dispozičně prolínají především v úrovni přízemí a 1. suterénu. Dům U Zeleného raka (čp. 235) má gotický původ, renesanční vrstvy a do dnešní podoby byl upraven v baroku. Dům U Červeného lva (čp. 236) je rovněž gotického původu, v renesanci přestavěný, kromě barokních a klasicistních uprav následovaly také novodobé. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Hlubokého sklepa (Q31833604)	ano   Kategorie „Dům U Hlubokého sklepa “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39236/1-683 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 234/45, Jánská 234/10, Praha 1 50°5′18,52″ s. š., 14°23′50,58″ v. d.	Měšťanský dům. V jádru renesanční dům obsahující gotický sklep dostal dnešní podobu během několika barokních úprav. Dvoupatrové tříosé raně barokní průčelí do Nerudovy ulice je bohatě členěno. Průčelí zadního domu do Jánské ulice je čtyřosé, čtyřpatrové. V domě žil a roku 1721 zemřel barokní sochař Jan Oldřich Mayer. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U dvou slunců (Q31833623)	ano   Kategorie „Dům U Dvou slunců “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44441/1-682 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 233/47, Jánská 233/12, Praha 1 50°5′18,52″ s. š., 14°23′50″ v. d.	Měšťanský dům U dvou slunců. Současný dům vznikl jako renesanční jednopatrová novostavba , zachovávající dodnes podobu ještě gotické zalomené parcely. Nynější barokní podoby nabyl mezi lety 1673–1690. z té doby pochází bohaté volutové štíty i slavné domovní znamení. Pamětní deska připomíná pobyt Jana Nerudy v letech 1845–1857. K výstavbě zadního domu na místě terasové zahrádky došlo někdy kolem poloviny 19. století. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U bílé labutě (Q31833638)	ano   Kategorie „Dům U Bílé labutě (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39234/1-681 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 232/49, Jánská 232/14, Praha 1 50°5′18,45″ s. š., 14°23′49,25″ v. d.	Měšťanský dům U bílé labutě. Ze středověkého objektu se dochoval jen valený sklep pod východní polovinou uličního traktu. Dům pochází z druhé poloviny 17. století, upraven byl do roku 1731 do dnešní podoby. Průčelí do Nerudovy ulice je třípatrové, sedmiosé. Tříosé a čtyřpatrové průčelí zadního křídla k Jánské ulici. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zeleného jelínka (Q31833654)	ano   Kategorie „Dům U Zeleného jelínka “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39232/1-680 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 231/51, Jánská 231/16, Praha 1 50°5′18,37″ s. š., 14°23′48,4″ v. d.	Měšťanský dům U zeleného jelínka. Původně gotický dům byl v renesanci rozšířen a zvýšen o patro, následovaly barokní a klasicistní úpravy. Dvoupatrový řadový dům, jehož tři nižší dvorní křídla svírají v úrovni suterénu menší lichoběžné nádvoří, má pětiosé klasicistní průčelí Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U bílého jablka (Q31833672)	ano   Kategorie „Dům U Bílého jablka “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39230/1-679 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Úvoz 230/1, Praha 1 50°5′18,32″ s. š., 14°23′47,73″ v. d.	Měšťanský dům U bílého jablka. Barokní objekt s renesančními sklepy byl postaven na přelomu 17. a 18. století, na konci 19. století proběhly velké vnitřní adaptace. Třípatrové průčelí do ulice pod sedlovou střechou je symetrické pětiosé. Zdobnou kartuši nad vchodem zabírá uvnitř oválný freskový obraz Madony a sv. Václava. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U černého orla (Q31833691)	ano   Kategorie „Dům U Černého orla (Nerudova, Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39192/1-657 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 205/2, Zámecká 205/1, Praha 1 50°5′19,32″ s. š., 14°24′6,94″ v. d.	Měšťanský dům U černého orla, U kocoura. Nárožní třípatrový dům vznikl během 16. století na gotických základech. Po opakovaných úpravách během 16. a 17. století získal dnešní podobu ve 20. letech 18. století. Nárožní objekt na půdorysu U s miniaturním dvorkem prakticky zastavuje celou obdélnou parcelu. Hlavní objekt má valbovou střechu, boční a zadní křídlo s pavlačemi sedlovou. Vstupní fasáda orientovaná do Nerudovy ulice je tříosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlaté kotvy (Q31833227)	ano   Kategorie „Dům U Zlaté kotvy “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39194/1-658 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 206/4, Praha 1 50°5′19,29″ s. š., 14°24′6,42″ v. d.	Měšťanský dům U zlaté kotvy a U tří červených jelínků. Dva původně středověké domy později renesančně i barokně upravené byly spojeny do dnešního stavu až na počátku 19. století. Vzhled fasád pochází patrně převážně z konce 18. století. Pravý dům je od 1. patra tříosý, nad profilovanou korunní římsou ukončený raně barokním štítem s okny, volutovými křídly a trojúhelným frontonem. Levý dům s osami 3+1 má výrazně profilovanou korunní římsu a tříosý atikový štít ukončený trojúhelným frontonem s vázami a plastikou sv. Jana Nepomuckého. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U červeného orla (Q31833565)	ano   Kategorie „Dům U Červeného orla “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39196/1-659 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 207/6, Praha 1 50°5′19,29″ s. š., 14°24′5,92″ v. d.	Měšťanský dům U červeného orla. Třípatrový dům středověkého původu na úzké hloubkové parcele vznikal postupně od 15. století. Dnešní vzhled pochází převážně z úprav z 3. čtvrtiny 18. století. Úzká parcela odpovídající středověké parcelaci je zcela zastavěna. Uliční průčelí je v 1.–2. patře tříosé, v podkroví dvouosé. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Tří králů (Q31833531)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44438/1-660 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 208/8, Praha 1 50°5′19,25″ s. š., 14°24′5,36″ v. d.	Měšťanský dům U sv. Tří králů, zvaný též Velký Miseronský. Pozdně renesanční dům zaujal po polovině 16. století místo po požáry zničené gotické. zástavbě. Raně barokní přístavby se projevily nástavbou 3. patra, věže s belvederem. Průčelí bylo upraveno v klasicistním duchu v roce 1832. Řadový dům je složen z hlavního třípatrového objektu se sedlovou střechou a dvorního pavlačového křídla. Uliční průčelí je sedmiosé s nestejně velkými meziokenními pilíři dokládajícími postupné přestavby. Dvorní křídlo je nižší. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Nerudova 10 (Q31833108)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39198/1-661 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 209/10, Praha 1 50°5′19,2″ s. š., 14°24′4,59″ v. d.	Měšťanský dům. Třípatrový řadový dům na téměř čtvercové parcele vzniklé sloučením dvou středověkých parcel vznikal postupně od poloviny 16. století. Dnešní podoba fasády je z let 1738–1766. Hlavní trojtraktová budova uzavírá se širokým pravým křídlem vnitřní dvůr. Uliční průčelí (kombinace vrcholně barokních a pozdně barokních prvků) šestiosé. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U tří housliček (Q31833119)	ano   Kategorie „Dům U Tří housliček “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39200/1-662 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 210/12, Praha 1 50°5′19,14″ s. š., 14°24′4,12″ v. d.	Měšťanský dům U tří housliček. Třípatrový dům na úzké hloubkové parcele s malým vnitřním dvorem byl vystavěn ve 20. letech 16. století na starších základech. Dnešní úprava pochází převážně z let 1742–1748. Uliční fasáda dvouosá. Barokní plastika Immaculaty. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Valkounský dům (Q7911762)	ano   Kategorie „Valkounský dům “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39202/1-663 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 211/14, Praha 1 50°5′19,1″ s. š., 14°24′3,75″ v. d.	měšťanský dům Valkounský. Řadový třípatrový dům na hloubkové parcele je již gotického původu. Dům byl později mnohokrát přestavován, ve 20. letech 18. století také jeho tehdejším majitelem architektem Janem Blažejem Santinim. Jeho úpravy byly převážně překryty pozdějšími přestavbami. Čtyřosá uliční fasáda. Nad okny ve 2. patře oválná kartuše s malbou Panny Marie a nejsvětější Trojice. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlaté číše (Q31833149)	ano   Kategorie „Dům U Zlaté číše “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39204/1-664 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 212/16, Praha 1 50°5′19,08″ s. š., 14°24′3,42″ v. d.	Měšťanský dům U zlaté číše. Dům vznikl ve 2. polovině 16. století na starších základech. Následně byl opakovaně přestavován a upravován. Renesanční fasáda byla pozměněna patrně po roce 1780. Třípatrový řadový dům na úzké hloubkové parcele, Uliční fasáda s potrojnými okny v 1. a 2. patře, 3. patro trojosé, dvojice vstupních portálů v přízemí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U svatého Jana Nepomuckého (Q31833162)	ano   Kategorie „Dům U Svatého Jana Nepomuckého “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44440/1-665 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 213/18, Praha 1 50°5′19,06″ s. š., 14°24′3,03″ v. d.	Měšťanský dům U sv. Jana Nepomuckého. Na zbytcích pozdně gotické zástavby snad z 15. století (část sklepa a obvodové zdí přízemí) byl po roce 1541 vystavěn renesanční dům se sgrafitovou výzdobou v průčelí, jejž zakryla podstatná barokní přestavba v letech 1662–1685 a 1716–1725, upraven na konci 18. století. Dvoupatrový dům s pavlačemi ve vnitřním dvoře. Hlavní uliční fasáda asymetricky čtyřosá, na levé straně se sdruženými okny, v přízemí uprostřed pískovcový portál se štukovým reliéfem sv. Jana Nepomuckého na oblacích na vrcholovém klenáku. Nad korunní římsou pozdně barokní vikýřový štít, završený trojúhelným frontonem, nesoucím na vrcholu pískovcovou polopostavu sv. Floriana. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Thun-Hohenštejnský palác (Q12029860)	ano   Kategorie „Kolovratský palác (Nerudova)‎ “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39206/1-666 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 214/20, Praha 1 50°5′19,01″ s. š., 14°24′1,36″ v. d.	Thun-Hohenštejnský palác, Thunovský palác, Kolovratský či Kolowratský palác. Monumentální palác Thun-Hohenštejnský, dříve Kolovratský, s honosným průčelím vznikl během 2. desetiletí 18. století podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Třináctiosé hlavní průčelí do Nerudovy ulice. Dvorní průčelí je jedenáctiosé. Poznámka: Zadní stranu komplexu tvoří Palác pánů z Hradce, zapsaný jako samostatná kulturní památka 44437/1-648 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD). Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlatého orla (Q31833376)	ano   Kategorie „Dům U Zlatého orla (Nerudova, Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39209/1-668 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 216/26, Praha 1 50°5′18,93″ s. š., 14°23′56,51″ v. d.	Měšťanský dům U zlatého orla. Dvoupatrový řadový dům vznikal od konce 16. století. Dnešní dům je výsledkem barokní přestavby původně renesančního domu, klasicistně upraveného. Po několika barokních úpravách získal dům kolem roku 1800 současnou klasicistní podobu. Domovní parcela je situována do svažitého terénu k hradní rampě, navazuje na bývalou klášterní zahradu theatinů. Zmiňován až na počátku 16. století jako dům stojící mimo obvod Menšího města za Strahovskou (Černou) branou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlatého kola (Q31833204)	ano   Kategorie „Dům U Zlatého kola “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39211/1-669 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 217/28, Praha 1 50°5′18,9″ s. š., 14°23′55,86″ v. d.	Měšťanský dům U zlatého kola. Řadový třípatrový dům vznikl patrně někdy před rokem 1573 na místě staršího vyhořelého objektu. Po několika dílčích úpravách získal dům kolem roku 1790 dnešní pozdně barokní podobu. Dům na středověkém systému nosných zdí kolmých k průčelí. Čtyřpodlažní objekt s vestavěným podkrovím na velmi úzké gotické parcele, s malým světlíkovým pavlačovým dvorkem, na úzké dvorní křídlo navazuje ještě malé zadní stavení. Pozdně barokní fasáda převyšuje téměř o dvě patra sousední domy, vůči nimž je vymezena nárožní rustikou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U jelení hlavy (Q31833097)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39213/1-670 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 218/30, Praha 1 50°5′18,9″ s. š., 14°23′55,45″ v. d.	Měšťanský dům U jelení hlavy, Brabantský dům. Dvoupatrový dům o trojkřídlé dispozici byl vystavěn během 16. století. V 80. letech 17. století proběhla přestavba objektu. Současný klasicistní uměřený vzhled získal dům po přestavbě roku 1848 podle návrhu Vojtěcha Řandy. Dům sestává ze dvou samostatných objektů, na širší parcele hloubkového půdorysu leží hlavní uliční budova a za obdélným pavlačovým dvorem jednotraktové zadní stavení. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlatého lva (Q31833242)	ano   Kategorie „Dům U Zlatého lva (Nerudova, Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39215/1-671 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 219/32, Praha 1 50°5′18,83″ s. š., 14°23′54,89″ v. d.	Měšťanský dům U zlatého lva, Dittrichova lékárna. Vznikl na starších základech počátkem 16. století. Po barokních úpravách během 17. a 18. století získal v 19. století dnešní klasicistní podobu. V roce 1678 byl dům jednopatrový a užší, vlevo byla přízemně zastavěná ulička. Dvoupatrový řadový dům stojí na poměrně široké hloubkově obdélné parcele v klesajícím terénu; svými třemi křídly vymezuje téměř čtvercový pavlačový dvůr. Šestiosá fasáda do ulice je klasicistní, s barokními fragmenty z poslední čtvrti 17. století. Mezi 1. a 2. osou zleva je v úrovni 1. patra osazena pamětní deska V. V. Štechovi s bustou, v úzké nice nad výkladcem lékárny je umístěna socha Madony s Ježíškem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlaté podkovy (Q31833260)	ano   Kategorie „Dům U Zlaté podkovy “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39216/1-672 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 220/34, Praha 1 50°5′18,78″ s. š., 14°23′54,16″ v. d.	Měšťanský dům U zlaté podkovy. Dvoupatrový dům o trojkřídlé dispozici s vnitřním dvorem vznikl kolem poloviny 16. století na místě staršího středověkého domu, zničeného asi při požáru Malé Strany roku 1541. Dnešní vzhled pochází z přestavby z 20. let 18. století a následně z konce 18. století. Dvoupatrový řadový dům ve svažitém terénu stojí na nepravidelně disponované parcele, vznikající různým rozšířením a zmenšením parcely v zadní severní části. Severovýchodní nároží městiště bylo připojeno k čp. 219 a naopak protilehlé severozápadní nároží bylo odkoupeno od čp. 221. Pavlačový dvorek, který stavba uzavírá, má lehce lichoběžníkový půdorys. Uliční barokní pětiosé průčelí má nepravidelnou skladbu oken. Nad vstupním portálem oválný terč s malbou sv. Václava na koni. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U černé Matky Boží (Q31833276)	ano   Kategorie „Dům U Černé Matky Boží (Nerudova, Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39218/1-673 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 221/36, Praha 1 50°5′18,74″ s. š., 14°23′53,69″ v. d.	Měšťanský dům U černé Matky Boží, U Panny Marie Pomocné. Řadový pozdně renesanční třípatrový dům na úzké hloubkové parcele vznikal na středověkých základech postupnými přestavbami. Dnešní fasáda s bohatou štukovou výzdobou pochází patrně z 20. let 18. století. Řadový dům na nehluboké a úzké parcele bez dvora se obrací do ulice průčelím, v němž obě osy prolamují sdružená okna. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Morzinský dům (Q31833295)	ano   Kategorie „Morzinský dům “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39220/1-674 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 222/38, Praha 1 50°5′18,78″ s. š., 14°23′53,19″ v. d.	Morzinský dům, Judenfeindovský dům. Původně nejspíš renesanční stavba byla přestavěna během 2. desetiletí 18. století. Současný stav i fasáda jsou převážně z počátku 70. let 18. století. Pravidelně pětiosá fasáda řadového dvoupatrového domu působí dojmem velkého domu, hloubkově je však poměrně mělký, tvoří ho podélně obdélný dvoutrakt. Na průčelí v místě parapetu pod středním oknem 1. patra byl do 60. let 20. století jako domovní znamení umístěn obraz Madony Svatotomášské (Brněnské), v roce 2006 byl obraz předán do sbírek Muzea hl. m. Prahy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Jánský sklep (Q31833318)	ano   Kategorie „Dům U Žaláře svatého Jana “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39222/1-675 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 223/40, Praha 1 50°5′18,91″ s. š., 14°23′52,65″ v. d.	Měšťanský dům U žaláře sv. Jana, Jánský sklep. Dům vznikl jako novostavba v letech 1695–1698 na místě dvou menších objektů. I přes pozdější zásahy si dům udržel svoji původní barokní podobu z konce 17. století. Podél levého boku se táhla soutka, ve zbytku dochovaná dodnes. Dům je postaven ve strmém svahu pod terasami před Pražským hradem a jeho komplikovaná dispozice je ve formě rozsáhlých původních barokních vinných sklepů v několika etážích zapuštěna do stoupajícího terénu. Přední dům je 4křídlý, jednotlivá ramena obklopují drobný lichoběžníkový dvorek. Přední křídlo je 3patrové, s 6 okenními osami v průčelí. V 1. patře nad portálem je v reliéfním rámu barokní olejomalba na plechu asi z roku 1698 (sv. Jan Evangelista na pozadí se sklenutými sklepy se sudy vína). Zadní dům navazuje na severu na větší lichoběžníkový zadní dvůr (původně součást sousedního domu čp. 222). V zadní části zahrady je situován obdélný patrový pozdně klasicistní zahradní domek. Na jihovýchodní nároží domku navazuje zeď s malou zaklenutou grottou, dostupnou kamenným portálkem ze zahrady, v níž je studna s dochovaným a restaurovaným patrně pozdně barokním rumpálem, opraveným a pozměněným před polovinou 19. století. objekt čp. 223 zahradní domek barokní studna v zahradě Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U tří stupňů (Q31833344)	ano   Kategorie „Dům U Tří stupňů (Nerudova) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39224/1-676 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 224/42, Praha 1 50°5′19,05″ s. š., 14°23′51,9″ v. d.	Měšťanský dům U tří stupňů. Původně renesanční objekt prošel barokní přestavbou po roce 1656, v roce 1907 fasáda dostala novorokokovou úpravu. Řadový třípatrový dům leží na nepravidelné hloubkové parcele (probíhající až ke hradní rampě), poměrně úzké a lehce zalomené. Parcelu dělí dva malé dvorky, severnější přiléhá k rampě Pražského hradu. Uliční průčelí má lehce nepravidelný rytmus oken (1+2) pocházející ze starší stavby, dnešní podoba fasády je však převážně novorokoková. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U tří černých orlů (Q31833134)	ano   Kategorie „Dům U Tří černých orlů “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39226/1-677 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 225/44, Praha 1 50°5′19,12″ s. š., 14°23′51,34″ v. d.	Měšťanský dům U tří černých orlů. Někdejší renesanční dům byl barokně přestavován v 17. a 18. století, dnešní podoba je klasicistní. Řadový dům leží na hloubkové, ale zároveň i poměrně široké parcele pod hradní rampou, s úzkým dvorem ve tvaru obráceného U. Dvoupatrové průčelí probíhá v sedmi nepravidelně rozmístěných okenních osách (1+3+3). Z dispozice je zřetelné, že levá krajní osa byla přidána dodatečně při klasicistním rozšíření. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U tří červených křížků (Q37818019)	ano   Kategorie „Dům U Tří červených křížků “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39228/1-678 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Nerudova 226/46, Praha 1 50°5′19,3″ s. š., 14°23′50,03″ v. d.	Měšťanský dům U tří červených křížků. Ve 14. století zde stála dvě stavení, zničená došlo za husitských válek. Oba asi provizorně obnovené domky dále vyhořely roku 1541. Někdy v průběhu 16. století pak došlo k výstavbě nového objektu (dnešní východní části domu), který byl radikálně přestavěn (nebo nově vystavěn) ve 2. polovině 17. století. Západní část dnešního domu je až pozdně barokního nebo raně klasicistního původu (před rokem 1800?). Dům na první pohled prozrazuje spojení dvou rozdílných celků. Starší (pravá) část je renesančního původu (kolem poloviny 15. století), radikálně přestavěná koncem 17. století; levá část domu je již mladšího původu – pozdně barokní/raně klasicistní z konce 18. století. Patrový dům s obytným podkrovím zakončuje severní linii Nerudovy ulice při styku s tzv. hradní rampou (ulicí Ke Hradu). Dům na takřka trojúhelné parcele vznikl dodatečným západním rozšířením staršího východního objektu. V zásadě se tedy jedná o dva domy se společným číslem popisným. Na severní straně východní části domu je ve zvýšené úrovni plochá terasa-dvorek, přiléhající k hradní rampě, Na severní straně západní části domu je drobný světlíkový dvorek, přiléhající k hradní rampě.. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U svatého Jana Nepomuckého (Q31833933)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39190/1-656 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Zámecká 202/4, Praha 1 50°5′20,1″ s. š., 14°24′7,58″ v. d.	Měšťanský dům U sv. Jana Nepomuckého, U černého hada, U Zlatého hada, se nachází na místě Sobíkovského domu. Dvoupatrový řadový dům na hloubkové parcele vznikl kolem roku 1723 na místě středověké zástavby. Podkroví bylo přistavěno v roce 1783. Dům si jinak uchoval podobu z 1. poloviny 18. století. Řadový dvoupatrový dům se sedlovou střechou a dvěma dvorními křídly, s pultovou střechou, na půdorysu L, vymezujícím čtvercový dvorek. Pravidelně trojosá fasáda. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U krásné Matky Boží (Q31837875)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39188/1-655 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Zámecká 201/3, Praha 1 50°5′19,97″ s. š., 14°24′6,85″ v. d.	Měšťanský dům U krásné Matky Boží, dům Krásné Panny Marie. Řadový třípatrový dům středověkého původu vznikal postupnými úpravami od konce 15. století. Dnešní vzhled pochází patrně z barokních úprav z roky 1665 a 1706. Původně byl součástí nárožního domu čp. 200, v 15. století stavebně oddělen. Řadový třípatrový podsklepený dům se sedlovou střechou kolmou k ulici zastavuje celou parcelu. Průčelí s nepravidelnou skladbou 3+2 okenních os. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlaté rolničky (Q31840463)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39163/1-637 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Thunovská 182/9, Zámecká 182/6, Praha 1 50°5′20,8″ s. š., 14°24′10,46″ v. d.	Měšťanský dům U zlaté rolničky. Renesanční dům byl postaven v letech 1555–1571, poté prošel raně barokními úpravami. Obdélná nárožní parcela je kromě malého dvorku ve východní části zastavěna třípatrovým domem, který se do Thunovské obrací sedmiosou a do Zámecké ul. dvouosou fasádou (některé osy jsou sdružené). Mezi okny 2. NP orientovanými v Zámecké ulici je obraz Panny Marie s Ježíškem na plechu (z 19. století) v rámu krytém stříškou. Poznámka: V MonumNetu uvedeno chybné čo. 18. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Thunovská 13 (Q31840505)	ano   Kategorie „Dům Thunovská 199/13 “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39187/1-654 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Thunovská 199/13, Praha 1 50°5′20,2″ s. š., 14°24′5,68″ v. d.	Měšťanský dům. Dům byl vystavěn v letech 1620–1621 na místě starší zástavby, z níž se zachovaly sklepy v 1. a 2. suterénu. Objekt si ponechal ve značné míře svůj původní vzhled ze 17. století, včetně několika cenných motivů, např. portál, štíty aj. Ve středověku součást sousedního čp. 200, v 16. století oddělen. Obdélná parcela je zastavěna třípatrovým řadovým domem, zastřešeným dvěma paralelními sedlovými střechami kolmými k ulici a podélnou sedlovou střechou nad dvorním traktem. Uliční fasáda je 6osá, okna jsou sdružena do 2 trojic ve společném orámování. Mezi okny 1. patra je nika s barokní sochou Immaculaty (2. čtvrtina 18. století). Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U krále brabantského (Q31840546)	ano   Kategorie „Dům U Krále brabantského “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39185/1-653 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Thunovská 198/15, Praha 1 50°5′20,23″ s. š., 14°24′5,32″ v. d.	Měšťanský dům U krále brabantského, Menhartovský dům. Dům vznikl během dvou stavebních etap – nejprve po požáru v polovině 16. století a následně v letech 1629–1633. V 1. a 2. patře se nacházejí malované dřevěné stropy. Vzhled průčelí pochází z konce 19. století. Řadový dům na obdélné kompletně zastavěné parcele, zastřešený sedlovou střechou kolmou k ulici. Uliční třípatrová fasáda je dvouosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Thunovská 17 (Q31840588)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39184/1-652 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Thunovská 197/17, Praha 1 50°5′20,24″ s. š., 14°24′5,02″ v. d.	Měšťanský dům. Řadový třípatrový dům na hloubkové parcele vznikl ve 2. polovině 16. století v místech starší zástavby. Současný vzhled pochází z let 1829–1830 podle návrhu Františka Hegra. Třípatrový řadový dům ve svažitém terénu, zastřešený sedlovou střechou kolmou k ulici, s trojúhelným štítem s oválným okénkem.. Uliční tříosá fasáda. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Zelenků (Q31840627)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39183/1-651 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Thunovská 196/19, Praha 1 50°5′20,28″ s. š., 14°24′4,4″ v. d.	Měšťanský dům U Zelenků, Sprangrův dům. Dům vznikl v letech 1626–1629 spojením tří objektů, které pocházejí převážně z přelomu 15. a 16. století. Malba na fasádě pochází z roku 1577. Obraz Piety je z 18. století. Řadový třípatrový dům na svažité parcele – spojení tří řadových domů. Uliční fasáda devítiosá s nepravidelnými okenními osami navazujícími na řešení původních fasád tří samostatných domů (4+3+2 osy). Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlaté růže (Q31840669)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39181/1-650 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Thunovská 195/21, Praha 1 50°5′20,34″ s. š., 14°24′3,62″ v. d.	Měšťanský dům U zlaté růže. Řadový třípatrový dům na úzké hloubkové parcele byl vystavěn patrně během 40. let 16. století na místě staršího vyhořelého domu. Dnešní stav je ovlivněn přestavbami v roce 1814 (fasáda) a 1879 (přestavba dispozice). Řadový třípatrový dům bez dvorku. Uliční fasáda tříosá, zastřešena paralelními sedly. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlatého anděla (Q31840719)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39179/1-649 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Thunovská 194/23, Praha 1 50°5′20,41″ s. š., 14°24′3,25″ v. d.	Měšťanský dům U zlatého anděla, Löwovský dům. Dům vznikl na konci 16. století na místě staršího vyhořeného domu. Po dílčích úpravách na přelomu 17. a 18. století byl dům přestavěn v letech 1849–1850 podle plánu Franze Wolfa. Řadový trojkřídlý dům v prudce svažitém terénu. Uliční fasáda dvoupatrová, čtyřosá, s nepravidelnými intervaly mezi okny. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Thunovská 2 (Q31840763)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38952/1-509 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Thunovská 10/2, Tomášská 10/5, Praha 1 50°5′20,5″ s. š., 14°24′16,49″ v. d.	Měšťanský dům. Nárožní dvoupatrový dům s pozdně gotickým jádrem je tvořen čtyřmi křídly, která vytvářejí vnitřní obdélný dvůr. Dům byl několikrát přestavován, současná klasicistní fasáda je z 2. poloviny 19. století. Parcela na nároží ul. Thunovské a Tomášské je zastavěna čtyřkřídlým dvoupatrovým domem s obdélným dvorem. Severní dvorní křídlo pokračuje až do uličního líce, je odlišně výškově rozvrženo (výrazně nižší a drobnější). Průčelí jsou pozdně klasicistní z doby po roce 1850, obě jsou šestiosá, Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U mrvy a břevna (Q31840801)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38950/1-508 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Thunovská 9/4, Praha 1 50°5′20,54″ s. š., 14°24′15,82″ v. d.	Měšťanský dům U mrvy a břevna. Řadový třípatrový dům středověkého původu leží na hloubkové parcele. Hlavní budova spolu s levým a zadním křídlem vytvářejí malý dvorek. Třípatrový řadový dům s raně klasicistním průčelím, čtyřosým, situovaným k jihu. Parcela má hloubkový, lehce lichoběžný průběh a je zastavěna hlavní budovou a levým a zadním křídlem, které vymezují těsný dvorek. Hlavní budovu kryje příčně sedlová střecha, dvorní křídla pulty. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlatého stromu (Q31840842)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39157/1-633 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Thunovská 178/10, Praha 1 50°5′20,99″ s. š., 14°24′11,66″ v. d.	městský dům U zlatého stromu, Valtrovský dům. Renesanční dům pocházející z poloviny 16. století byl barokně upraven koncem 17. a v 1. polovině 18. století. Řadový dvoupatrový dům v klesajícím terénu Thunovské ulice má osmiosou nečleněnou fasádu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U bílého slona (Q31840883)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39158/1-634 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Thunovská 179/12, Praha 1 50°5′21,04″ s. š., 14°24′10,79″ v. d.	Měšťanský dům U bílého slona, schodiště na parc. 1007. V jádru renesanční dům z 2. poloviny 16. století byl barokně (1682–1747) a klasicistně (1801) upravován do dnešní podoby. Třípatrový nárožní dům zcela zaplňuje lichoběžníkovou parcelu. Dvouosá jižní fasáda do Thunovské. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Leslieovský palác (Q12058931)	ano   Kategorie „Thunovský palác (Thunovská) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39159/1-635 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Thunovská 180/14, Praha 1 50°5′21,78″ s. š., 14°24′10,2″ v. d.	Palác Leslieovský, Thunovský. V jádru renesanční palác byl barokně upravený a rozšířený v polovině 17. století a v letech 1710–1712 (G. A. Lurago). Klasicistní úpravy proběhly v letech 1785–1792 (I. Palliardi), 1815–1817 a 1818–1822 (Karl Pollak). V letech 1850–1851 byla upravena brána ve stylu anglické gotiky. Areál sestává z paláce a zahrady. Obojí v majetku Velké Británie, nepřístupno. palác čp. 180, parc. 567 zahradní domek, parc. 568 Hartigovská zahrada vč. arch. částí (tarasní zdi, schodiště), bazén se sochou cheruba, terasa vč. schodiště, grotty s nikou a sochou Afrodity a kašnou ve stěně, parc. 569 Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U tří kaprů (Q31841296)	ano   Kategorie „Dům U Tří kaprů “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39161/1-636 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Thunovská 181/16, Praha 1 50°5′20,93″ s. š., 14°24′8,07″ v. d.	Měšťanský dům U tří kaprů, Putzovský dům. Dům vznikl přestavbou středověkého objektu na renesanční ve třech etapách. Čtyřkřídlý dům je situován na velké lichoběžné parcele předstupující uliční čáru. Křídla uzavírají vnitřní dvůr, další dvorek je na severní straně při hranici s čp. 183. Do Thunovské ulice. se obracejí tři průčelí. Západní fasáda je tříosá, jižní jedenáctiosá. Přes uličku jsou ve výši 2.NP umístěny tři prampouchy. Západní fasáda sestává z dvouosého úseku zakončeného renesančním volutovým štítem a pětiosé části odpovídající fasádě východního dvorního křídla. V roce 1992 zde byla odhalena busta W. Churchilla od sochaře F. Bělského. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Šelmberský palác (Q31840953)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39165/1-638 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Thunovská 183/18, Praha 1 50°5′21,18″ s. š., 14°24′7,2″ v. d.	palác Šelmberský (Salmovský). Pozdně gotický objekt, upravený renesančně po roce 1541 a na počátku 17. století. Raně barokní přestavba proběhla před rokem 1668 a v letech 1680–1696. Mezi lety 1921–1922 byl objekt významně upraven podle projektu Adolfa Foehra. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Věžníkovský palác (Q12043615)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39167/1-639 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Thunovská 184/20, Praha 1 50°5′21,04″ s. š., 14°24′5,3″ v. d.	Palác Věžníkovský, Věžníků, Hartigovský, Salmovský. Tříkřídlý, v jádru středověký, v renesanci a baroku přestavovaný palác. Palác se skládá ze tří křídel, jižního uličního a dvou dvorních, východního a severního, které dvůr uzavírá. Na parcelu č. 558 přesahuje barokní sklep (později garáž), hloubený do skály. Trojkřídlí palác o 4 nadzemních podlažích s vnitřním dvorem s pavlačemi zaujímá obdélnou parcelu. Barokní uliční fasáda je sedmiosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Thunovská 22 (Q31840995)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39168/1-640 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Thunovská 185/22, Praha 1 50°5′21,07″ s. š., 14°24′4,84″ v. d.	Měšťanský dům, sala terrena na parc. 556/1. Původně gotický dům prošel barokní přestavbou v 70. letech 17. století a klasicistní v letech 1836–1837. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Palác pánů z Hradce (Q12043618)	ano   Kategorie „Palác pánů z Hradce “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44437/1-648 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Zámecké schody 193/1, Thunovská 193/25, Praha 1 50°5′21,08″ s. š., 14°24′1,64″ v. d.	Palác pánů z Hradce, Slavatovský palác, Kolovratský palác (MonumNet jej dříve označoval jako Thunovský palác). Starší zástavbu zpustošenou několika požáry, zakoupil v 60. letech 15. století Jáchym z Hradce, který v několika stavebních etapách vybudoval palácovou stavbu, s přispěním Ulr. Aostalliho, na dalších přestavbách se podíleli Giov. Dom. Orsi, Giov. Bapt. Maderna. Palácové průčelí spojuje se zámeckými schody visutý uzavřený můstek, s kamenným portálkem. Poznámka: Přední stranu komplexu směrem do Nerudovy ulice tvoří Thun-Hohenštejnský palác, zapsaný jako samostatná kulturní památka 39206/1-666 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD). Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Zámecké schody 3 (Q31841040)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39177/1-646 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Zámecké schody 191/3, Praha 1 50°5′21,44″ s. š., 14°24′0,14″ v. d.	Měšťanský dům. Původně součást Kolovratského paláce čp. 193 jako služebnický byt. Původně barokní domek byl do současné podoby přestavěn roku 1894 podle plánů Karla Beneše. Jednopatrový dům s pultovou střechou má dvě malá nestejně veliká zadní křídla, která směřují k ulici Thunovská. Objekt na půdorysu písmene L je umístěn ve svažitém terénu na trojúhelné parcele mezi Zámeckými schody a ramenem schodiště do Thunovské ulice. Příkrý svah k Thunovské ulici podchycuje vysoká kamenná podezdívka, na ní je mezi oběma křídly domu zahrádka s mřížovým plotem z 2. poloviny 19. století. Za nižším křídlem směrem k Zámeckým schodům je situován malý dvorek. Vyšší křídlo (k Zámeckým schodům jednopatrové, do Thunovské ulice dvoupatrové) je zastřešeno pultovou střechou, nižší křídlo nepravidelným sedlem (přístavky ve dvorku jsou s pultovými stříškami). Fasáda k Zámeckým schodům je jednopatrová, trojosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Klášter kajetánů (Q28050616)	ano   Kategorie „Klášter kajetánů (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38936/1-498 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Zámecké schody 192/5, Thunovská 192/27, Nerudova 215/24, Praha 1 50°5′21,67″ s. š., 14°23′58,41″ v. d.	Klášter theatinů/kajetánů, později kolej redemptoristů. Bývalý klášter theatinů u kostela Panny Marie Ustavičné pomoci a sv. Kajetána vznikl přestavbou renesanční palácové stavby z přelomu 16. a 17. století podle projektu G. D. Orsiho. Kostel vznikal ve stejné době. Po zrušení řádu 1783 byl klášter změněn na obytný dům. V době, kdy patřil mecenáši J. D. Arbeiterovi, se v barokním refektáři hrálo divadlo pod vedením J. K. Tyla, od roku 1837 se tu scházela česká vlastenecká společnost. Areál kláštera je ze severní strany ohraničen Zámeckými schody a navazující rampou Pražského hradu, z druhé strany Nerudovou ulicí, východní křídlo s bránou je orientováno do ulice Thunovské. klášter (kolej) čp. 192, dvůr, ohradní zeď s branou dům čp. 215 zahrada (Kajetánské terasy), parc. 503, 504, 505, 507, 508, 509, 510, 511, 512, 513 terasová zahrádka, parc. 501 pozůstatky kostela/kaple Panny Marie Einsiedelnské (podnož), socha sv. Václava, sousoší Piety, parc. 506 Kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci (U kajetánů), kaple, zvonice, parc. 516 přístupová cesta, ohradní zeď s brankou, parc. 515 boční kaple, oválné schodiště, parc. 517 Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U svatého Jana Nepomuckého (Q31841077)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39169/1-641 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Zámecké schody 186/2, Praha 1 50°5′21,17″ s. š., 14°24′4,11″ v. d.	Měšťanský dům U sv. Jana Nepomuckého. Řadový třípatrový dům s gotickým sklepem a renesančním jádrem vznikal postupnými přestavbami již od 60. let 16. století. Zásadní úpravou prošel objekt v letech 1939–1942 podle návrhu Tomáše Šaška. Fasáda na Nové zámecké schody čtyřpatrová, tříosá v rytmu 2+1, v 3. patře čtyřosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U kříže (Q37817894)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39171/1-642 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Zámecké schody 187/4, Praha 1 50°5′21,23″ s. š., 14°24′3,69″ v. d.	Měšťanský dům U kříže, u Krucifixu. Dům s gotickými základy byl vystavěn převážně během 16. století. Koncem 17. století došlo mj. k úpravám fasády či k výstavbě atikových křidélek. V polovině 19. století pak proběhla nástavba zadní budovy dle návrhu J. Dobrého. Areál tvoří dům, zahrada a altán. Řadový dům téměř čtvercového půdorysu na úzké hloubkové parcele do svahu, za ním 2 křídla (zadní částečně vyhloubené ve svahu). Uliční fasáda třípatrová, 3osá (sdružená okna zachovávají renesanční rytmus). zahrada terasovitá s novodobými úpravami, vchod do zahrady dveřmi ve střeše zadního křídla, která zde dosahuje až k zemi. Ve spodní části zahrady je studna chráněná novodobým dřevěným roubením a stříškou. Vpravo stoupá schodiště na 2. trasu a k altánu v jejím pravém horním rohu. altán na obdélníkovém půdorysu, valbová střecha, novodobě upraven Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U pelikána (Q31841108)	ano   Kategorie „Dům U Pelikána “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44436/1-643 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Zámecké schody 188/6, Praha 1 50°5′21,28″ s. š., 14°24′3,12″ v. d.	Měšťanský dům U pelikána. Obnovený gotický dům byl renesančně vylepšen po roce 1540 a dále upravován kolem roku 1700. Nynější vzhled dala domu pozdně barokní přestavbě z let 1777–1783. Dům nese po levé straně vstupu pamětní desku s bustou připomínající zdejší pobyt malíře Jana Zrzavého. Areál tvoří dům, zahrada a altán. Dvoupatrový řadový dům na úzké parcele do svahu má 3 křídla kolem malého dvorku. V úrovni 2. patra navazuje další křídlo při zadním dvorku. Pětiosá nezdobená uliční fasáda. Po levé straně vstupu umístěna busta Jana Zrzavého. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlatého lva (Q31841145)	ano   Kategorie „Dům U Zlatého lva (Zámecké schody) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39173/1-644 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Zámecké schody 189/8, Praha 1 50°5′21,39″ s. š., 14°24′2,58″ v. d.	Měšťanský dům U zlatého lva. Dům na úzké hloubkové parcele ve strmém svahu je složen ze tří křídel, která jsou vystavěna kolem malého dvorku. Objekt vznikl během 16. století, ve 2. polovině 17. století byl barokně upraven. Značnou přestavbou dům prošel roku 1851. Areál je tvořen domem a zahradou. Úzká hloubková parcela je zastavěna trojkřídlým domem kolem malého dvorku. Zahrada domu se rozkládá na dvou terasách ve strmém svahu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Stará myslivna (Q31841176)	ano   Kategorie „Dům U Hvězdy (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39175/1-645 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Zámecké schody 190/10, Praha 1 50°5′21,48″ s. š., 14°24′2,11″ v. d.	Měšťanský dům Stará myslivna, dům U Hvězdy. Barokní jednopatrový dům byl postaven v letech 1667–1669. Druhé patro bylo přistavěno po roce 1780, kdy byla také sjednocena fasáda pomocí jednoduchého plošného tvarosloví na pomezí pozdního baroka a klasicismu. Areál tvoří dům, zahrada a sala terrena. Do roku 1601 dům součástí sousedního čp. 189. Dům o půdorysu písmene L přiléhá svou levou stranou k příkré stráni, proto má přízemí menší rozlohu než vyšší podlaží. Dvoupatrový dům s 5osým (v přízemí 4osým) průčelím je zastřešen mansardovými střechami s komíny s ozdobnými klasicistními hlavicemi. První terasu ukončuje v celé šíři parcely sala terrena, zahloubená pod 2. terasu. V terasní zdi vlevo (náležející Hradu) je nika. Po levé straně situován drobný novodobý altán. Zadní stěnu 3. terasy tvoří ohradní zeď Hradu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Kolowratský palác (Q31841213)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	86865/1-632 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Sněmovní 177/3, Thunovská 177/8, Praha 1 50°5′21,22″ s. š., 14°24′13,13″ v. d.	Palác Kolowratský, dům Bělehrad, fara u sv. Mikuáše, dnes jeden z objektů Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Původně gotický dům navázal na starší osídlení, snad již z 11. století, prošel mnoha přestavbami od pozdně gotické na konci 15. století, přes renesanční až po nejvýznamnější raně barokní úpravu na sklonku 17. století, pozdější drobné úpravy (Ant. Lurago). V 17. století budova sloužila jako fara při kostele sv. Václava. Část (tvoří dnes čp. 177) z pův. fary byla vyčleněna pro potřeby farní školy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Palác Lažanských (Q12043592)	ano   Kategorie „Palác Lažanských (Malá Strana) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39152/1-630 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Sněmovní 175/5, Praha 1 50°5′21,96″ s. š., 14°24′13,38″ v. d.	Palác Lažanských, Loubský dům. Na pozdně gotických základech byl ve 2. polovině 16. století postaven renesanční dům, který v letech 1735–1739 dostal vrcholně barokní fasádu. Dům se rozkládá na obdélné parcele, trojicí křídel svírá lehce obdélný dvůr. Patří k němu nevelká zahrada na obdélném půdorysu. Sedmiosé uliční průčelí má střední 3 osy vyznačeny mělkým rizalitem, přízemí je 5osé. Nad překladem v kartuši je původní pozdně barokní číslování (čp. 158). Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Černínský palác (Q31837957)	ano   Kategorie „Černínský palác (Sněmovní) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39150/1-629 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Sněmovní 174/7, Praha 1 50°5′22,74″ s. š., 14°24′13,37″ v. d.	Černínský palác. Původní gotický dům byl přestavěn renesančně po požáru v roce 1541. Pozdně renesanční úpravu překryla vrcholně barokní fasáda Františka Maxmiliána Kaňky z let 1712–1713. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Sněmovní 9 (Q31840086)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39148/1-628 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Sněmovní 173/9, Praha 1 50°5′23,35″ s. š., 14°24′13,59″ v. d.	Měšťanský dům. Renesanční dům stojící na gotických základech byl upravován barokně po roce 1683 a znovu kolem roku 1720 a před rokem 1797. Dnešní novorokokový vzhled pochází z úpravy v roce 1907 provedené Čeňkem Stříbrným. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Thunovský dům – Sněmovní 11 (Q31833918)	ano   Kategorie „Thunovský dům (Sněmovní 11) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39146/1-627 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Sněmovní 172/11, Praha 1 50°5′23,97″ s. š., 14°24′13,61″ v. d.	Thunovský, Kerssenbrockův dům. Obytný dům gotického původ byl několikrát přestavován a nakonec zbořen roku 1723 a jeho místo zaujala pozdně barokní novostavba. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Bylandt-Rheidtovský palác (Q12043607)	ano   Kategorie „Palác Schützenů, Praha “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44435/1-626 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Sněmovní 171/13, Praha 1 50°5′24,93″ s. š., 14°24′14,03″ v. d.	Palác Bylandt-Rheidtovský (Harbouval-Chamaré), Palác Schützenů. Raně barokní stavba vznikla asi v letech 1685–1699, patrně pod vlivem Jeana Bapt. Mateye, v místě dvou středověkých domů a chátrajícího románského kostelíka sv. Michala, jenž byl obnoven a začleněn do hmoty paláce kolem roku 1700 a využíván jako palácová kaple. Palác zaujímá velkou parcelu nepravidelného půdorysu. Čtyřmi křídly svírá vnitřní nádvoří, západně leží zahrada, provázená po severní straně samostatným křídlem. Hlavní průčelí má nepravidelnou skladbu okenních otvorů vrcholící asymetricky dodatečně umístěnou altánovou nástavbou. palác, parc. 581 zahrada vč. arch. částí (terasy se soch. výzdobou, schodiště, ohradní zeď s kašnou I a sousoším), kašna II, studna, parc. 582 Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Fünfkirchenů (Q31840917)	ano   Kategorie „Dům U Fünfkirchenů “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39144/1-625 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Sněmovní 170/15, Praha 1 50°5′20,62″ s. š., 14°24′12,95″ v. d.	Měšťanský dům U Fünfkirchenů. Dům vznikal na místě dvou původně středověkých, renesančně upravených domů někdy po roce 1673 jako raně barokní stavba, později několikrát upravovaná. Poznámka: V MonumNetu uvedeno chybné čo. 19. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Thunovský palác (Q12058930)	ano   Kategorie „Thunovský palác “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39154/1-631 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Sněmovní 176/4, Thunovská 176/6, Praha 1 50°5′20,95″ s. š., 14°24′14,21″ v. d.	Thunovský palác (palác místodržitelství) včetně plastické výzdoby, včetně kašny na jižním (zastřešeném) dvoře. Původně pět domů spojila roku 1694 sjednocující raně barokní přestavba. Dnešní stav je ale výsledkem klasicistní přestavby pro potřeby místodržitelství v letech 1801–1802 a řady pozdějších zásahů. Dnešní palácový komplex zaujímá polovinu z poměrně rozlehlého bloku a obrací se bočními fasádami na Pětikostelní náměstí a Thunovské ulice, hlavním vstupním průčelím do ul. Sněmovní. Boční fasády jsou pěti-, resp. sedmiosé, hlavní je složena z jedenácti bočních os a šesti na středovém risalitu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Turkovy hlavy (Q31839605)	ano   Kategorie „Dům U Turkovy hlavy “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39134/1-619 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Sněmovní 164/8, Praha 1 50°5′24,81″ s. š., 14°24′15,31″ v. d.	Měšťanský dům U Turkovy hlavy. Barokní dům na renesančních základech byl roku 1903 upraven Josefem Fantou. Na nepravidelném lichoběžném půdoryse s dochovanými částmi gotických sklepů. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U zlaté labutě (Q31839647)	ano   Kategorie „Dům U Zlaté labutě “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39136/1-620 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Sněmovní 165/10, Praha 1 50°5′25,26″ s. š., 14°24′14,55″ v. d.	Měšťanský dům U zlaté labutě. Pozdně renesanční dům na gotických základech byl pro svou zchátralost nově zbudován na sklonku 17. století, poté přestavován v duchu klasicismu a novobaroka až do konce 19. století. Dům nad zajímavě řešeným půdorysem kopíruje uliční čáru svým zaobleným nárožím. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Tancerů (Q31839687)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39142/1-624 Pam. katalog MIS	Malá Strana	U Zlaté studně 169/1, Praha 1 50°5′26,09″ s. š., 14°24′15,09″ v. d.	Měšťanský dům U Tancerů. Původní renesanční objekt byl zničen a na jeho místě vznikla novostavba na konci 17. století. Z té jsou zachovány obvodové zdi a několik klenutých prostor, jinak byl objekt radikálně přestavěn roku 1998. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Zlaté studně 2 (Q31839722)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39140/1-623 Pam. katalog MIS	Malá Strana	U Zlaté studně 168/2, Praha 1 50°5′26,34″ s. š., 14°24′15,59″ v. d.	Měšťanský dům. Dům na renesančních základech byl přestavován na počátku 17. století. Poté byl opět několikrát upravován během 19. a 20. století. Objekt stojí na výrazně hloubkové parcele, která se prudce svažuje směrem k Pražskému hradu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Malířů (Q31839770)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39138/1-622 Pam. katalog MIS	Malá Strana	U Zlaté studně 167/3, Praha 1 50°5′26,49″ s. š., 14°24′15,91″ v. d.	Měšťanský dům U Malířů. Původně pozdně renesanční dům byl nově postaven koncem 17. století, přestavěn klasicistně a do dnešní podoby novobarokně podle projektu Františka Schlaffera z roku 1897. Dům s úzkým dvouosým průčelím stojí na hloubkové parcele, která prudce stoupá směrem k Pražskému hradu. Zahrada v její horní části je terasovitě upravena podobně jako zahrady přilehlých objektů. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
U Zlaté studně (Q31839815)	ano   Kategorie „Dům U Zlaté studně “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44434/1-621 Pam. katalog MIS	Malá Strana	U Zlaté studně 166/4, Praha 1 50°5′26,45″ s. š., 14°24′16,18″ v. d.	Měšťanský dům U Zlaté studně. Nynější dům vděčí za svou nepravidelnou prostorovou stavbu časté přístavbě nových křídel k původnímu baroknímu jádru (zachovány klenby, obvodové zdi). V letech 1993–1998 prošel dům razantní přestavbou na hotel, při níž byla větší část stavby stržena a znovu vystavěna. Nejstarší základ budovy se nachází v její střední jižní části. Další části postupně přibývaly směrem k severu a jsou terasovitě upravovány nad sebou v prudkém svahu. Dochované barokní zdivo a reliéf domovního znamení od Josefa Malínského. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.