Seznam císařů Římské říše zahrnuje panovníky vládnoucí na územích západní Evropy v letech 800924.

Na sklonku roku 800 došlo k obnovení starověké Římské říše a na území západní Evropy tak vznikla rozhodující mocnost, působící jako protisíla k východní Byzantské říši. Prvním císařem byl 25. prosince 800 papežem Lvem III. korunován franský král Karel, zvaný Veliký. Karel byl vynikající válečník i státník, za jeho vlády došlo k územnímu rozšíření Franské říše a především k rozmachu kulturnímu (tzv. Karolinská renesance).

I když nebyl císařský titul dědičný, stal se dalším císařem Karlův syn Ludvík I. Pobožný a posléze vnuk Lothar. Lothar však, už na základě Verdunské smlouvy, ovládal pouze území tzv. Středofranská říše, čímž došlo k omezení vlivu panovníka a následovalo období tzv. „malých císařů“. Zásadní zlom nastal až roku 962, kdy byl papežem Janem XII. korunován německý král Ota I., dnes považovaný za jednoho z nejmocnějších panovníků západní Evropy a nositel přízviska „Veliký“.

Císařové Římské říše (Romanum imperium)

Císař Portrét Dynastie Korunovace Vládl do
Karel I. Veliký Karlovci 25. prosince 800
11. září 813 Lvem III.
28. ledna 814
Ludvík I. Pobožný Karlovci na spolucísaře 11. září 813
5. října 816 Štěpánem IV.
13. listopadu 833, sesazen
Ludvík I. Pobožný Karlovci 1. března 834 20. června 840
Lothar I. Karlovci na spolucísaře r. 817
5. dubna 823 Paschalem I.
29. září 855
Ludvík II. Karlovci na spolucísaře 6. dubna 850 Lvem IV. 12. srpna 875
Karel II. Holý Karlovci 25. prosince 875 Janem VIII. 6. října 877
Karel III. Tlustý Karlovci 12. února 881 Janem VIII. 11. listopadu 887, sesazen
/ nebo do smrti 13. ledna 888
Wido ze Spoleta Widoni 21. února 891 Formosem 11. listopadu 894
Lambert ze Spoleta Widoni 30. dubna 892 Formosem 15. října 898
Arnulf Korutanský Karlovci 22. února 896 Formosem 8. prosince 899
Ludvík III. Bosovci 12. února 901 Benediktem IV. 21. července 905
Berengar I. Furlanský Unruochovci 25. prosince 915 Janem X. 7. dubna 924
Interregnum
Ota I. Saská dynastie 2. února 962 7. května 973

Související články

Wikiwand in your browser!

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.

Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.