Seredné
sídlo v Zakarpatské oblasti na Ukrajině From Wikipedia, the free encyclopedia
Seredné (ukrajinsky Середнє; rusky Среднее; maďarsky Szerednye) je městys (ukrajinsky selyšče) ležící v okresu Užhorod Zakarpatské oblasti, na úpatí Karpat, asi 20 kilometrů jihovýchodně od Užhorodu vedle rychlostní silnice směrem na Mukačevo. V roce 2007 mělo 3500 obyvatel.
| Seredné Середнє | |
|---|---|
 Centrum městysu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°32′23″ s. š., 22°30′15″ v. d. |
| Nadmořská výška | 129 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Zakarpatská |
| Okres | Užhorod |
  Seredné | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 2,38 km² |
| Počet obyvatel | 3 733 (2011) |
| Hustota zalidnění | 1 568,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Adresa obecního úřadu | вул. Закарпатська 63 89452 смт. Середнє |
| Telefonní předvolba | 3122 |
| PSČ | 89452 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V Seredném je administrativní centrum územní komunity, do které patří kromě Seredného též:
| Název | |||
|---|---|---|---|
| přepis
do latinky |
ukrajinsky | česky a slovensky | maďarsky |
| Andrijivka | Андріївка | Andrašovce[1] | Andrásháza |
| Antalovci | Анталовці | Antalovce | Antalócz |
| Chudlovo | Худльово | Chudlovo[1] | Horlyó |
| Dubrivka | Дубрівка | Dubrovka[1] | Ungtölgyes |
| Hajdoš | Гайдош | Gajdoš Velký[1] | Nagygajdos |
| Irljava | Ірлява | Orlova[1] | Ungsasfalva |
| Kybljary | Кибляри | Kibral,[1] Kobyláry[2] | Köblér |
| Linci | Лінці | Línce[1] | Unggesztenyés |
| Ljachivci | Ляхівці | Lehovce[1] | Lehóc |
| Packaňovo | Пацканьово | Patkaňovo[1] | Patakos |
| Čabanivka | Чабанівка | Bačava[1] | Bacsó |
| Čertež | Чертеж | Čertyž[1] | Ungcsertész |
| Verchnja Solotvyna | Верхня Солотвина | Solotvina Vyžní,[1]Vyšná Slatina | Felsőszlatina |
| Vovkove | Вовкове | Vovkove | Ungordas |
První zmínka o tomto městysu pochází ze 13. století. Historie Seredného je spjata s historií zdejšího hradu. Od počátku 15. století zde sídlil rod Pálócziů; v 16. století bylo Seredne, spolu s vesnicemi k němu patřícími, v jejich majetku. Antal Paulozzi, poslední mužský člen rodu, zemřel na bitevním poli u Moháče v roce 1526. Protože neměl žádné mužské potomky, přešly jeho statky na šlechtický rod Dobó, který s ním byl blízce příbuzný. Rod Dobó nechal přestavět zdejší hrad a zasloužil se o rozvoj vinařství ve Sredném a okolí, které se stalo základem jejich jmění.V 17. a 18. století se majitelé hradu několikrát vystřídali – vlastnili ho rody Drugethů, Perényiů a Barkóczyů. V letech 1703-11 byl hrad těžce poškozen během národního osvobozeneckého povstání vedeného Františkem II. Rákóczim. Po potlačení povstání prováděla habsburská vojska v zakarpatských vesnicích trestný teror, protože mnoho místních rusínsko-kuruckých rolníků se aktivně účastnilo povstání na straně Františka II. Rákócziho.Důsledkem teroru bylo masivní vylidňování vesnic a měst. V roce 1720 žily ve Seredném pouze 2 místní rodiny, 19 přistěhovaleckých rodin a 11 šlechtických rodin. Do uzavření Trianonské smlouvy byl městy součástí Uherska, poté se stal součástí Československa.[3] Za první československé republiky zde byl obecní notariát, četnická stanice a poštovní úřad.[1] Z počátku první republiky byl dokonce okresním městem Užské župy. K roku 1930 zde žilo 2279 obyvatel (z toho 46 % se hlásilo k národnosti rusinské, 25 % k židovské, 17 % k československé a 7 % k maďarské).[4] V roce 1945 byl městys s okolím připojen k Ukrajinské SSR.
Přes Seredné vedla železniční trať Užhorod–Seredné–Antalovce.[5]
- Hrad Seredné, zřícenina
- Historické vinné sklepy ze 16. století
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie (mukačevská řeckokatolická diecéze).
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie (1810), (ukrajinská pravoslavná církev).
- Kostel sv. Lukáše Evangelisty (1805), (římskokatolická církev).
- Palác barona Sandora Gilanyho
- Kaple Všech svatých
- István Dobó (asi 1502– 1572), uherský vojevůdce
- Jurij Perevuznik (1903–1966), ministr vnitra Karpatské Ukrajiny
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
