Senátní obvod č. 13 – Tábor
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Senátní obvod č. 13 – Tábor je podle zákona č. 247/1995 Sb. tvořen celým okresem Tábor, východní částí okresu Písek, ohraničenou na západě obcemi Žďár, Tálín, Paseky, Kluky, Dolní Novosedly, Záhoří, Vrcovice, Vojníkov, Vráž, Ostrovec, Smetanova Lhota, Čimelice, Nerestce a Mirovice, a jižní částí okresu Benešov, tvořenou obcemi Votice, Neustupov, Miličín, Mezno, Střezimíř, Jankov, Ratměřice a Zvěstov.[1]
.svg)
Remove ads
Současným senátorem je od roku 2022 Marek Slabý, nestraník za T2020.[2] V Senátu je členem Senátorského klubu ODS a TOP 09.[3]
Remove ads
Senátoři
Časová osa
Volby
Rok 1996
První senátní volby se zde uskutečnily stejně jako v ostatních obvodech v roce 1996. Volilo se na zkrácený dvouletý mandát a v prvním kole byl jednoznačně nejúspěšnější kandidát vládní ODS a starosta Chýnova Pavel Eybert, který obdržel 42,9 % hlasů voličů. Ve druhém kole pak poměřil síly s kandidátem tehdy opoziční ČSSD poslancem Pavlem Seiferem. Druhé kolo už tak jednoznačné nebylo, Eybert v něm nicméně získal hlasy 53 % voličů a stal se prvním táborským senátorem.
Rok 1998
Další volby se uskutečnily díky zkrácenému mandátu již v roce 1998. Úřadující senátor Pavel Eybert z ODS se zde pokusil obhájit mandát a v prvním kole opět zvítězil, když získal 36,9 % hlasů. Soupeřem pro druhé kolo mu byl tentokrát lékař a kandidát ČSSD Jaroslav Kopecký. Ve druhém kole byl ale Eybert ještě úspěšnější než v roce 1996 a po zisku 59,5 % hlasů obhájil svůj senátorský mandát na dalších šest let.
Rok 2004
Pavel Eybert obhajoval svůj mandát znovu i ve volbách v roce 2004. V první kole se mu opět dařilo a jen těsně nedokázal mandát obhájit již v prvním kole. Obdržel 48,3 % a zamířil do druhého kola společně opět s kandidátem ČSSD, tentokrát však nestraníkem Stanislavem Kázeckým. Druhé kolo však byl jednoznačnou záležítostí, a protože Eybert měl důvěru 65,3 %, udržel své senátské křeslo i pro další mandát.
Rok 2010
Ve volbách v roce 2010 kandidoval už počtvrté úřadující senátor Pavel Eybert. V prvním kole získal tentokrát 39,9 % a opět postoupil do druhého kole z prvního místa. V něm ho čekal dosud nejsilnější soupeř a tím byl bývalý poslanec a ministr zemědělství Jan Mládek z ČSSD. Eybert však dokázal i počtvrté obhájit svůj mandát a po zisku 51,2 % byl opět zvolen do křesla táborského senátora. Tím byl až do roku 2016 a v senátorském křesle tedy strávil celkem 20 let, čímž se dělí společně se svým spolustraníkem Přemyslem Sobotkou o druhé místo v pořadí nejdéle sloužících senátorů. Oba byli senátory od vzniku Senátu v roce 1996 až do zmíněného roku 2016, kdy se rozhodli v dalších volbách již nekandidovat.
Rok 2016
Jak už bylo zmíněno výše, dosavadní senátor Pavel Eybert už ve volbách v roce 2016 svůj mandát neobhajoval a zůstal nadále pouze starostou Chýnova. ODS místo něj do voleb nasadila dlouholetého starostu Soběslavi Jindřicha Bláhu, ten ale neuspěl a skončil až čtvrtý. Z vyrovnaného prvního kola tedy postoupili nestraník za hnutí ANO Jaroslav Větrovský a neúspěšný kandidát z roku 2010 Jan Mládek, který v té době již byl znovu poslancem a ministrem průmyslu a obchodu v Sobotkově vládě. Ten ale prohrál i tyto volby, protože ve druhém kole obdržel pouze 40,2 % hlasů, a senátorem se tak stal starosta Mladé Vožice a bývalý člen ČSSD Větrovský.
Rok 2022
Ve volbách v roce 2022 obhajoval svůj mandát senátor Jaroslav Větrovský, který byl v roce 2016 zvolen jako nestraník za hnutí ANO, v roce 2022 ale kandidoval jako nestraník za hnutí JIH 12. Mezi jeho osm vyzyvatelů patřili místostarostka Tábora Olga Bastlová z ČSSD, vědecký pracovník a člen Pirátů Martin Kákona, radní Milevska Martin Kupec z hnutí ANO nebo distributor tiskovin Jiří Machač, který kandidoval jako nezávislý. Do Senátu kandidovali také ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Marek Slabý s podporou koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a hnutí T2020, starosta Plané nad Lužnicí Jiří Šimánek jako nestraník za STAN, filmový režisér Miloš Zábranský jako nestraník za SPD a místostarosta Chýnova Evžen Zadražil jako nestraník za Svobodné.[9]
První kolo vyhrál s 30 % hlasů Marek Slabý, do druhého kola s ním postoupil Jaroslav Větrovský, který obdržel 22,67 % hlasů.[2] V druhém kole zvítězil Marek Slabý, když obdržel 53,47 % hlasů. Volební účast v prvním kole, které se konalo spolu s komunálními volbami, činila 44,39 %, volební účast v druhém kole pak 18,00 %.[2]
Remove ads
Volební účast
| nejvyšší volební účast | nejnižší volební účast | ||
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads