Remove ads
Sennwald je obec ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na východě kantonu, nedaleko hranic s Lichtenštejnskem. Žije zde asi 6 000 obyvatel.
| Sennwald | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°15′40″ s. š., 9°30′15″ v. d. |
| Nadmořská výška | 446 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | St. Gallen |
  Sennwald Sennwald, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 41,56 km² |
| Počet obyvatel | 5 925 (31.12.2021) |
| Hustota zalidnění | 142,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 9466 Sennwald 9465 Salez 9467 Frümsen 9468 Sax 9469 Haag SG |
| Označení vozidel | SG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec se skládá z vesnic Sennwald, Frümsen a Sax na jihovýchodním úpatí Alpsteinu a z obcí Haag a Salez v údolní nivě Rýna. Sousedními obcemi jsou Buchs, Gams, Wildhaus-Alt St. Johann a Altstätten v kantonu St. Gallen a okres Schwende-Rüte v kantonu Appenzell Innerrhoden. Na Rýně obec sousedí s obcemi Ruggell a Gamprin a s exklávou Eschner Rheinau-Tentscha v Lichtenštejnském knížectví.
Naleziště sekeromlatů ze starší doby bronzové v Salezu pravděpodobně ukazuje na rýnský brod. Sennwald je v listinách zmiňován v roce 820 jako in silvam vocatam Sennius a v roce 1351 jako Sennwalt. Oblast, která byla v raném středověku osídlena Réty, patřila od roku 1193 baronům ze Sax, kteří zde kolem roku 1200 postavili na vyvýšeném místě svůj hrad Forstegg. V roce 1396 získal panství Sennwald od hrabat z Werdenbergu Eberhard von Sax. Během švábské války byl Sennwald v roce 1499 vypálen císařskými vojsky. Všech pět vesnic patřilo v roce 1517 k panství Sax-Forstegg, v letech 1615–1798 ke stejnojmennému hejtmanství města Curychu, v letech 1798–1803 ke kantonu Linth a od roku 1803 ke kantonu St. Gallen jako politická obec; do roku 2003 pak v okrese Werdenberg.[1]
Sennwald byl původně farností po Bendernu. V roce 1422 získal vlastní farnost, stejně jako Salez v roce 1514. V 17. století zde curyšští definitivně prosadili reformaci.
Před rokem 1800 se obyvatelstvo živilo chovem dobytka, ovcí a koní. Důležitá byla také tranzitní doprava se Susten v Salezu a Sennwaldu a rýnské přívozy Salez-Ruggell a Haag-Bendern. Zejména Haag a Salez trpěly v 18. a 19. století povodněmi na Rýně. V letech 1862 až 1883 byla provedena úprava Rýna, v roce 1810 byla postavena silnice z Wildhausu do Haagu a v roce 1823 z Buchsu do Sennwaldu. V roce 1867 byl postaven první rýnský most Haag–Bendern. Od roku 1967 existuje v Haagu a Sennwaldu dálniční spojení. Zemědělství získalo další půdu díky odvodnění řeky Saxerriet v letech 1917–1928 a celkové melioraci v letech 1972–1996. V roce 1925 se zde usídlil trestní ústav Saxerriet a v roce 1977 kantonální zemědělská škola Rheinhof. Projekt ropné rafinerie v Sennwaldu se neuskutečnil. V roce 1971 byla v obci vybudována první švýcarská geologická turistická stezka. Jednostranné zaměření na textilní průmysl v letech 1880–1970 nahradily různé průmyslové podniky s vyspělou technologií. V Sennwaldu sídlí společnost Pyropac AG, největší výrobce topných systémů ve Švýcarsku, která byla v roce 2011 jedním z největších zaměstnavatelů v údolí Rýna u St. Gallenu. V roce 2005 bylo v obci napočítáno 2895 pracovních míst, z nichž přibližně 57 % připadalo na druhý sektor hospodářství.[1]
Remove ads
| Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2010 | 2019 | |||
| Počet obyvatel | 2877 | 2816 | 2965 | 4484 | 4845 | 5665 | |||
- Anna Göldi (1734–1782), poslední v Evropě popravená čarodějnice
- Hans Boesch (1926–2003), švýcarský spisovatel
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads