spisovatelka a aktivistka bojující proti islámu From Wikipedia, the free encyclopedia
Sabatina James (* 20. listopadu 1982 Dhedar), známá také jen jako Sabatina, je rakousko-pákistánská publicistka, bojovnice za lidská práva a kritička islámu.[1]
| Sabatina James | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1982 (41–42 let) Dhadar |
| Pseudonym | Sabatina James |
| Povolání | spisovatelka |
| Významná díla | Sabatina : chtěla mě zabít vlastní rodina |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sabatina James žila až do svých deseti let v pákistánském Dhedaru a poté se spolu se svojí muslimskou rodinou přestěhovala do rakouského Lince. Sabatina se podmínkám v hostitelské zemi dokázala přizpůsobit velmi rychle, nicméně rodiče považovali Rakousko pouze za místo svého dočasného pobytu.
Rodina považovala její chování za příliš západní, a proto ji poslala v jejích šestnácti letech zpět do Pákistánu.[2] Zde ji teta poslala do madrasy. Byla nucena k sňatku s vlastním bratrancem. Aby mohla vycestovat zpět do Rakouska, nejprve svolila, ale po příjezdu do Rakouska sňatek odmítla. Kvůli výhrůžkám smrtí ze strany vlastní rodiny se přestěhovala z Lince do Vídně,[3] zvolila si novou identitu a od své rodiny se oddělila.[4][5]
Konvertovala k římskému katolicismu. Jméno Sabatina James přijala po svém obrácení ke křesťanství. Pokřtít se nechala v roce 2003.[6]
Je představitelkou organizace pro ženská práva Terre des Femmes a založila občanské sdružení Sabatina bojující za rovnoprávnost muslimských žen.
Ženský magazín look! udělil Sabatině James ocenění Žena roku 2014 v kategorii ženských práv. Ocenění bylo odůvodněno založením a činností organizace prosazující rovná práva žen.[7]
26. června 2015 obdržela od Evangelického svazu obcí ve Württembersku ocenění „Nositel naděje“. Oceněna byla její angažovanost při pomoci pronásledovaným křesťanům a ženám nuceným k sňatku. Řeč na její oslavu pronesl předseda frakce CDU/CSU v německém Bundestagu Volker Kauder.[8]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
