V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Tethered Satellite System Reflight (TSS-1R)
United States Microgravity Payload (USMP-3)
Prvotním úkolem STS-75 bylo vynést na orbit Tethered Satellite System Reflight (TSS-1R) (česky přibližně: uvázaný družicový systém (opakovaný let), TSS-1R) a vypustit do prostoru vodicí kabel.
Úkoly mise TSS1-R
Vypuštění TSS-1R. Tethered Sattelite System se skládal z koncové družice a mnohakilometrového kabelu, schopného elektromagnetické indukce elektrické energie při průchodu ionosférou. Vypuštěn byl 25. února.
Specifické úkoly mise TSS1-R byly:
charakterizovat proudo-napěťovou odpověď systému orbiter-TSS,
charakterizovat strukturu pouzdra vysokého napětí této družice
charakterizovat proces kumulace proudu na TSS,
demonstrovat generování elektrické energie,
ověřit základní zákonitosti a dynamiku kabelu.
demonstrovat efekt netečných plynů na plazma pouzdra a sběru proudu,
charakterizovat rádiovou frekvenci TSS a emise plazmatické vln, a
charakterizovat dynamicko-elektrodynamické párování na TSS
TSS-1R byl opakovaný let TSS-1, jenž byl na palubě Atlantisu v misi STS-46 v červenci/srpnu 1992. TSS kroužil kolem Země ve vzdálenosti 296 km, čímž byl vystaven do řídce elektricky nabité vrstvy ionosféry.
Vědci z mise STS-75 doufali, že kabel vypustí do vzdálenosti 20,7 km. Nicméně, kabel se ke konci vypouštění přerušil a zůstal po několik týdnů na orbitu. Z povrchu (Země) byl v tu dobu zřetelně viditelný, jevil se jako jasné fluorescentní světlo putující oblohou. Utržená část kabelu měla délku přibližně 12 mil (19 kilometrů).
Vědecký výzkum TSS-1R
Vědecký výzkum TSS-1R zahrnoval:
DCORE/SCORE (TSS Deployer Core Equipment and Satellite Core Equipment),
ROPE (Research on Orbital Plasma Electrodynamics),
RETE (Research on Electrodynamic Tether Effects),
TEMAG (Magnetic Field Experiment for TSS Missions),
SETS (Shuttle Electrodynamic Tether System),
SPREE (Shuttle Potential and Return Electron Experiment),
TOP (Tether Optical Phenomena Experiment),
EMET (Investigation of Electromagnetic Emissions by the Electrodynamic Tether),
OESSE (Observations at the Earth's Surface of Electromagnetic Emissions by TSS),
IMDN (Investigation and Measurement of Dynamic Noise in the TSS),
TEID (Theoretical and Experimental Investigation of TSS Dynamics), a
TMST (Theory and Modeling in Support of Tethered Satellite Applications).
USMP-3
Mise s sebou též nesla U. S. Microgravity Payload (USMP-3) (česky přibližně: užitečnou mikrogravitační zátěž Spojených států, USMP-3), navrženou k výzkumu materiálů a fyziky kondenzované hmoty.
Užitná zátěž USMP-3 sestávala ze čtyř hlavních pokusů, započatých na MPESS (Mission Peculiar Experiment Support Structures) a tři další pokusy ve střední sekci raketoplánu.
MEPHISTO (Material pour l'Etude des Phenomenes Interessant la Solidification sur Terre et en Orbite),
SAMS (Space Acceleration Measurement System),
OARE (Orbital Acceleration Research Experiment),
ZENO (Critical Fluid Light Scattering Experiment), a
IDGE (Isothermal Dendritic Growth Experiment).
Jeden z větších neidentifikovaných objektů za kabelem TSS-1R
STS-75 též znamenala první použití operačního systému Linux, pracujícím na zemském orbitu. Starší program Digital Unix, původně na serverech DEC Alpha, byl přeportován, aby běžel na laptopu s Linuxem. (Další použití Linuxu bylo o rok později, na STS-83.[1])
STS-75 byla vesmírná mise, popsaná ve smyšleném dokumumentu NASA, Document 12-571-3570, přestože tento dokument byl šířen několik let předtím, než byla STS-75 vůbec spuštěna. Tento dokument hloubá nad pokusy zjistit efektivitu sexuálních pozic při nulové nebo téměř nulové gravitaci. Astronom a spisovatel sci-fi, Pierre Kohler, si tento dokument spletl se skutečnými cíli mise a má na svědomí nárůst zájmu o Dokument 12-571-350 v prvních letech 21. století.
Existuje kontroverzní záznam utrženého kabelu z TSS-1R, od kterého se raketoplán vzdaloval, který jeden z astronautů pořídil kamerou schopnou snímat i část ultrafialového světla, v době když raketoplán a TSS dělila vzdálenost mezi 77 a cca 100 námořních mil. V záznamu je utržený 19km kabel s několika desítkami neidentifikovatelných poloprůhledných objektů, pohybujících se různými rychlostmi v jeho blízkosti.[2][3] NASA se k záběru později vyjádřila v tom smyslu, že jde o kousky vesmírného smetí plující prostorem poblíž raketoplánu,[4] přesto zůstává mnoho „ufologů“, kteří v tomto záběru vidí důkaz o UFO.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku STS-75 na anglické Wikipedii.
Andrew M. Allen (3) velitel
Maurizio Cheli (1) letový specialista 2, ESA
Claude Nicollier (3) letový specialista 3, ESA
