brazilský fotbalový klub From Wikipedia, the free encyclopedia
Sport Club Internacional, známý také jako Internacional Porto Alegre, je brazilský fotbalový klub z Porto Alegre, který působí v Campeonato Brasileiro Série A. Klub byl založen v roce 1909 a svoje domácí utkání hraje na Estádio Beira-Rio s kapacitou 56 000 diváků.
Sport Club Internacional | |
---|---|
Název | Sport Club Internacional |
Přezdívka | „Colorado (The Red)“ |
Země | Brazílie |
Město | Porto Alegre |
Založen | 4. dubna 1909 |
Soutěž | Campeonato Brasileiro Série A |
2018 | 3. místo |
Stadion | Estádio Beira-Rio |
Kapacita | 56 000 diváků |
Vedení | |
Prezident | Marcelo Medeiros |
Oficiální webová stránka | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Největším rivalem je Grêmio, rovněž klub z Porto Alegre.
Klub byl založen 4. dubna 1909.[1] U jeho zrodu byl Henrique Poppe a jeho dva bratři José a Luis. Protože v Porto Alegre byly kluby zejména pro lidi původem z Německa, rozhodli se bratři založit klub pro italské přistěhovalce a inspirovali se slavným Interem Milán.[2] Na první zápas se rozhodli pozvat budoucího rivala v podobě Grêmia, který nasadil silnou sestavu a za přítomnosti 2000 diváků vyhrál 10:0. Grêmio opanovalo i následující šestici vzájemných zápasů, ale v roce 1915 zvítězil 4:1.[3]
V roce 1969 se klub přesídlil na stadion Estádio Beira-Rio. Mezi roky 1972 až 1980 se spoléhal na výkony Falcãa, který měl lví podíl na vítězství v celonárodní Brasileirão v letech 1975, 1976 a 1979. V rámci Campeonato Gaúcho, fotbalové soutěže Rio Grande do Sul, držel Internacional Grêmio na uzdě – mezi roky 1970 až 1976 ovládl soutěž sedmkrát za sebou. Ve finále této soutěže v roce 1977 ale díky gólu Andrého Catimby Grêmio osmé výhře rivala v řadě zabránilo. V roce 1980 se Internacional probojoval do finále Copa Libertadores, ale podlehl uruguayskému Nacional Montevideo.[4]
Internacional, opírající se o výkony kapitána Fernandãa a útočníka Rafaela Sóbise, se znovu dostal do finále Copa Libertadores roku 2006, kdy narazil na obhajující São Paulo. V prvním zápase na stadionu São Paula zvítězil 2:1, o týden později doma uhrál remízu 2:2 a získal tak první titul pro jihoamerického šampiona. Nebýt čtvrtfinálové porážky s ekvádorským LDU Quito, zůstal by tým Abela Bragy neporažen.[5]
Během prosince 2006 se Internacional v Japonsku zúčastnil Mistrovství světa klubů, kde v semifinále postoupil přes egyptský celek Al-Ahlí. O výhru 2:1 se postarali Alexandre Pato a Luiz Adriano. Brazilci pak ve finále porazili FC Barcelonu. Ačkoliv Barcelona dominovala, defenzíva Internacionalu nekapitulovala a náhradník Adriano se v samotném závěru prosadil z protiútoku.[6]
Internacional se v roce 2010 opět probojoval do finále Copa Libertadores, aby čelil mexickému celku CD Guadalajara. Brazilský klub postoupil přes osmifinále, čtvrtfinále i semifinále vždy díky pravidlu venkovních gólů.[7] Během soutěže se mu navíc nepodařilo vyhrát na hřišti soupeře, naopak doma sbíral jen vítězství. A ačkoliv ve čtvrtfinále vyřadili úřadujícího šampiona Estudiantes de La Plata z Argentiny, trenér Jorge Fossati dostal „padáka“. Novým koučem se stal Celso Roth. Po venkovním vítězství 2:1 a domácím 3:2 získal Internacional druhou trofej pro jihoamerického klubového šampiona.[8] Andrés D'Alessandro, opora týmu, byl zvolen nejlepším fotbalistou Jižní Ameriky v roce 2010.
Na titul v Campeonato Gaúcho čeká od roku 2016. Cesta Pohárem osvoboditelů 2019 skončila ve čtvrtfinále proti Palmeiras.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.