americká informatička From Wikipedia, the free encyclopedia
Ružena Kučera Bajcsy, v anglické transkripci Ruzena Bajcsy (* 28. května 1933, Bratislava)[1] je americká vědkyně slovenského původu v oboru matematické informatiky specializující se na robotiku. V současnosti pracuje jako emeritní ředitelka ústavu CITRIS (Centrum pro výzkum informačních technologií v zájmu společnosti) na Kalifornské univerzitě v Berkeley.[2] Je také vedoucím ředitelství Národní vědecké nadace v oblasti počítačů a informací a má pravomoc nad rozpočtem 500 milionů dolarů. V Pensylvánii dohlídala nejméně 26 doktorandů, kteří získali titul Ph.D.[3]
| Ružena Bajcsy | |
|---|---|
 Ružena Bajcsy (2013) | |
| Narození | 28. května 1933 (91 let) Bratislava |
| Alma mater | Stanfordova univerzita Slovenská technická univerzita v Bratislavě |
| Pracoviště | Kalifornská univerzita v Berkeley Pensylvánská univerzita |
| Obory | robotika, umělá inteligence a počítačové vidění |
| Ocenění | AAAI Fellow (1990) ACM Fellow (1996) ACM - AAAI Allen Newell Award (2001) ACM Distinguished Service Award (2003) Anita Borg Institute Women of Vision Awards (2009) … více na Wikidatech |
| Děti | Klara Nahrstedt |
| Web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodila se do židovské rodiny. Její matku zavraždila služebná, když ji byly 3 roky. Otec se znovu oženil a rodina konvertovala ke křesťanství. Na podzim, 21. listopadu 1944 byli její rodiče zatčeni a o měsíc později popraveni gestapem. Od zatčení a smrti se zachránila tím, že byla se sestrou schovaná v zadní místnosti, kde si jich gestapo nevšimlo.[4] Týden zůstaly schované v bytě a pak vyhledaly pomoc u známých, kteří se zprvu obávali jim pomoc, ale na jejich naléhání nakonec zkontaktovali Mezinárodní červený kříž, jehož zaměstnanci pro obě sestry našli místo v dětském domově ve Zvolenu.[5] Po válce vystudovala obor technické inženýrství na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě a než ji komunisté umožnili pokračovat v doktorandském studiu, musela 5 let manuálně pracovat. První doktorát získala v roce 1967. V témže roce využila nabídky práce na Stanfordově univerzitě. Přestože se chtěla vrátit zpět na Slovensko,[6] po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se již nevrátila.[5]
Po rozhodnutí zůstat ve Spojených státech amerických získala v roce 1972 na Stanfordově univerzitě titul Ph.D. v informatice. Její práce byla "Počítačová identifikace texturovaných vizuálních scén", při niž byl jejím poradcem John McCarthy. V roce 2001 získala ve Slovinsku čestný doktorát na Lublanské univerzitě a v letech 2003–2005 byla členkou poradního výboru prezidenta pro informační technologie. V listopadu 2002 ji časopis Discover zařadil mezi 50 nejvýznamnějších žen ve vědě.[7] V roce 2012 získala čestné doktoráty na Pensylvánské univerzitě a na Královském institutu technologií ve Švédsku. Později působila jako profesorka na katedře informatiky a inženýrství na universitě v Pensylvánii, kde byla zakládajícím ředitelem laboratoře obecné robotiky, aktivního smyslového vnímání a členem Neurosciences Institute in the School of Medicine.[8] V roce 2013 získala cenu (IEEE Robotics and Automation Award) za její působení na poli robotiky a automatizace. V rámci své vědecké činnosti se podílela na mnoha vědeckých publikacích, nebo jejich částech, vydala mnoho vědeckých článků.[9]
Má dceru a syna. Dcera Klára je profesorkou počítačových věd na univerzitě v Illinois.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
