druh rostliny From Wikipedia, the free encyclopedia
Rozrazil douškolistý (Veronica serpyllifolia) je drobná, místy poléhavá rostlina vyrůstající nejvýše do výšky 30 cm. Je vytrvalou, krátce chlupatou bylinou kvetoucí na rozhraní jara a léta nevelkými, modravými květy. V české přírodě je původní druh, který se vyskytuje po celém území České republiky.[2][3]
 Rozrazil douškolistý | |
|---|---|
 Rozrazil douškolistý (Veronica serpyllifolia) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | jitrocelovité (Plantaginaceae) |
| Rod | rozrazil (Veronica) |
| Binomické jméno | |
| Veronica serpyllifolia L., 1753 | |
| Poddruh rostoucí v ČR | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bylina se vyskytuje hlavně v mezofilních až záplavových oblastech v sečených travních porostech, v zahradách, na loukách, pastvinách, okolo cest, na úhorech i na světlinách v lesích. Vyžaduje vlhké, hlinité až jílovité, živinami dobře zásobené půdy, které jsou bohaté na dusík a chudé na vápník. Na vlhkých místech roste na plně osluněných stanovištích, na suchých spíše v polostínu. Je hemikryptofyt kvetoucí obvykle v květnu a červnu. Počet chromozomů 2n = 14, stupeň ploidie x = 2.[2][3][4]
Původní areál druhu se rozkládá téměř po celé Eurasii, v Evropě nezaujímá pouze jihovýchodní Rusko a v Asii ruský Dálný východ. Mimo tyto dva kontinenty obsahuje ještě západní část severní Afriky a ostrůvkovitě i střed tropické Afriky. Druhotně byl rozrazil douškolistý rozšířen do několika arel na východní pobřeží Severní Ameriky, do převážné části Jižní Ameriky, na jih Afriky a v Asii na nejvýchodnější oblastí ruského Dálného východu.
V České republice je nejvíce rozšířen ve středních až vyšších polohách, vystupuje do výše okolo 1600 m na Sněžce v Krkonoších . Naproti tomu absentuje v teplých a suchých oblastech s převládající ornou půdou, které se rozkládají ve středních a severozápadních Čechách a na střední a jižní Moravě.[2][3][5][6]
Vytrvalá rostlina vysoká 15 až 30 cm, která je celá krátce chlupatá. Lodyhu má oblou, nevětvenou, přímou nebo nad krátkou poléhavou bázi vystoupavou, jen řidčeji plazivou a vystoupavou až od květenství, která je porostlá vstřícně vyrůstajícími, ve spodní části lodyhy krátce řapíkatými a výše přisedlými, stálezelenými listy. Jsou eliptické až vejčité, dlouhé 10 až 20 mm a široké 5 až 10 mm, na bázi jsou okrouhlé, na vrcholu tupé či zaokrouhlené a po obvodě mělce vroubkované. Pod květenstvím rostoucí listeny se podobající menším listům. Bylina vyrůstá z bohatě větveného oddenku s četnými kořeny, který mívá obvykle nadzemní výběžky.
Květenství je dosti hustý, za plodu se prodlužující koncový hrozen, jenž je v době kvetení dlouhý 5 až 9 cm. Mívá osm až čtyřicet čtyřčetných, oboupohlavných květů na chlupatých stopkách kratších, než je dlouhý kalich. Kalich má čtyři, jen na bázi srostlé, úzké, eliptické či vejčité cípy dlouhé asi 5 mm. Koruna je velká asi 7 mm, je široce nálevkovitá a má úzkou trubku. Její čtyři nestejně velké cípy jsou bělavé, světle modré či nafialovělé, horní cíp je nejširší s výraznou, tmavě modrou žilnatinou, dolní cíp je nejužší a bez žilnatiny, oba postranní mají žilnatinu jen v horní části. Obě tyčinky s dlouhými nitkami jsou do poloviny srostlé s korunní trubkou a nepřesahují svou délkou korunu. Gyneceum je tvořeno dvěma plodolisty, svrchní semeník je dvoupouzdrý a vytrvalá čnělka nese polokulovitou bliznu. Květy jsou opylovány hmyzem přilétajícím pro nektar.
Plod je hnědá, široce obsrdčitá až ledvinovitá tobolka, asi 4 mm dlouhá a 5 mm široká. Je mírně nafouklá, lesklá, na vrcholu s mělkým srdčitým zářezem a po okraji tupě kýlnatá, její výkrojek přesahuje vytrvalá čnělka. Je dvoupouzdrá a obsahuje plochá, eliptická, žlutavá semena dlouhá okolo 1 mm a široká 0,7 mm, která mají drobné masíčko. Semena jsou rozptylována větrem, povrchovou vodou a pro masíčko bývají po blízkém okolí roznášena mravenci.[2][3][4][7][8][9]
Rostlinu Veronica serpyllifolia subsp. serpyllifolia lze zaměnit za poddruh Veronica serpyllifolia subsp. humifusa, který vyrůstá v přírodě Slovenska. Nejlépe se odlišují v době kvetení. Poddruh serpyllifolia má listy eliptické až vejčité, po obvodě mělce vroubkované a jeho květenství s dvaceti až čtyřiceti květy je v době květů dlouhé 5 až 9 cm a stopky květů jsou kratší nebo nejvýše tak dlouhé jako kalich. Poddruh humifusa má listy široce vejčité až okrouhlé, nezřetelně pilovité až celokrajné a květenství s osmi až patnácti květy je v době květu dlouhé 2 až 4 cm a stopky květů jsou výrazně delší než kalich.[7][8]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
