Romain Gary

Romain Gary, rodným jménem Roman Kacew, publikující též pod pseudonymy Émile Ajar, Fosco Sinibaldi, Lucien Brûlard, René Deville či Shatan Bogat (8. května^jul./ 21. května 1914^greg. Vilnius – 2. prosince 1980 Paříž) byl francouzský spisovatel, diplomat, filmový režisér a aviatik rusko-litevského a židovského původu.

Romain Gary
Rodné jméno	Roman Kacew
Narození	21. května 1914 Vilnius
Úmrtí	2. prosince 1980 (ve věku 66 let) 7. obvod
Příčina úmrtí	střelná rána
Pseudonym	Fosco Sinibaldi
Povolání	filmový režisér, scenárista, diplomat, překladatel, pilot, romanopisec, spisovatel a Français libre
Alma mater	Právnická fakulta v Aix-en-Provence (1933–1934) Pařížská právní fakulta (1935–1938) École de l'air et de l'espace (1938–1939) Massénovo lyceum Univerzita Paula Cézanna
Významná díla	Evropská výchova Les Racines du ciel Lady L Příslib úsvitu Chien blanc … více na Wikidatech
Ocenění	Společník osvobození (1944) Goncourtova cena (1956) Goncourtova cena (1975) komandér Řádu čestné legie medaile Za odboj … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Lesley Blanchová (1944–1961) Jean Sebergová (1962–1970) Leïla Chellabi (1978–1980)
Děti	Alexandre Diego Gary[1]
Rodiče	Arieh-Leïb Kacew a Mina Owczyńská
Příbuzní	Joseph Bregsztein, Walentyna Kacewová a Pawel Kacew (sourozenci)
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Gary napsal na třicet knih, přičemž česky zatím vyšly: Evropská výchova, Tulipán, Příslib úsvitu, Lady L.; pod jménem Émile Ajar: Život s krajtou, Soukromá linka důvěry a Život před sebou.

Je jediným francouzským spisovatelem, který získal prestižní Goncourtovu cenu dvakrát, ač to pravidla neumožňují. V roce 1956 ji získal za román Les racines du ciel (Kořeny nebes) a v roce 1975 za román La vie devant soi (Život před sebou), který publikoval pod pseudonymem Émile Ajar. Komise ocenila „Ajara“, aniž by znala jeho identitu. Román vyvolal literární senzaci a byl zfilmován již v roce 1977 (v hlavní roli Simone Signoretová).

Gary byl během života silně ovlivňován matkou (ruská herečka Nina Borisovskaja) a jejím vztahem k Francii. V Garyho čtrnácti letech se přestěhovali do Nice, kde se matka po počátečních potížích stala ředitelkou hotelu. Romain nastoupil na právnickou fakultu v Aix-en-Provence, po roce přestoupil do Paříže a naplno rozjel dráhu spisovatele. V roce 1938 se již jako naturalizovaný Francouz angažoval u letectva. Po několikaleté vojenské kariéře se stal diplomatem a začal psát román s výraznými autobiografickými rysy.^[2]

Jeho první ženou byla spisovatelka Lesley Blancheová, druhou herečka Jean Sebergová, která hrála v obou jeho filmech, v Les oiseaux vont mourir au Pérou (1968) i v Kill! (1971). V roce 1970 se manželé rozvedli. J. Sebergová spáchala v roce 1979 sebevraždu. Gary se rok poté zastřelil; v dopise na rozloučenou výslovně uvedl, že jeho čin se sebevraždou J. Sebergové nesouvisí.

Identitu Gary odhalil v dopise na rozloučenou a v posmrtně vydané práci Vie et mort d'Émile Ajar.

Bibliografie

Plaketa Garymu a jeho první manželce Lesley Blanch v Roquebrune-Cap-Martin na francouzské Riviéře; žili tam v letech 1950–57

• Éducation européenne (1945)
  • česky Evropská výchova. Praha: Práce, 1946. 186 s. Edice Příliv.
  • česky Zosia vyzvědačka. Přel. František Hejtman. Praha: Práce, [1946]. 48 s. Edice Románové novinky, roč. I. č. 1.^[3]
• Tulipe (1946)
  • česky Tulipán. Kladno: Komanditní nakladatelská společnost Pašek a spol., 1947. 125 s. Edice [Knihy] Nakladatelství mladých, sv. 36.
• Le Grand Vestiaire (1949)
• Les Couleurs du jour (1952)
• Les Racines du ciel (1956)
• Lady L (1958)
  • česky Lady L. Přel. Drahoslava Janderová, doslov Jaroslav Fryčer. Praha: Práce, 1990. 169 s. Edice Erb. ISBN 80-208-0013-1.
• La Promesse de l'aube (1960), autobiografie
  • česky Příslib úsvitu. Praha: Svoboda, 1986. Přel. Drahoslava Janderová. 267 s. Edice Úsvit: světový sociální román.
  • V Českém rozhlase v roce 2015 dramatizovaná četba v podání Igora Bareše v překladu Sergeje Machonina.^[4]
• Johnie Cœur (1961)
• Gloire à nos illustres pionniers (1962)
• The Ski Bum (1965)
• Pour Sganarelle (1965)
• Les Mangeurs d'Etoiles (1966)
• La Danse de Gengis Cohn (1967)
• La Tête coupable (1968)
• Chien blanc (1970)
• Les Trésors de la Mer Rouge (1971)
• Europa (1972)
• The Gasp (1973)
• Les Enchanteurs (1973)
• La nuit sera calme (1974)
• Au-delà de cette limite votre ticket n'est plus valable (1975)
• Clair de femme (1977)
• La Bonne Moitié (1979)
• Les Clowns lyriques (1979)
• Les Cerfs-volants (1980)
• Vie et Mort d'Émile Ajar (1981)
• L'Homme à la colombe (1984)
• L'Affaire homme (2005)
• L'Orage (2005)

jako Émile Ajar

• Gros câlin (1974)
  • česky Život s krajtou. Přel. Drahoslava Janderová, il. Jiří Vančura. Praha: Práce, 1984. 167 s. Edice Kamarád.
  • v Českém rozhlasu Brno zpracováno v roce 2015 jako dvanáctidílná četba na pokračování, z překladu Drahoslavy Janderové pro rozhlas připravil Ludvík Němec, v režii Radima Nejedlého četl Michal Bumbálek.^[5]
• La vie devant soi (1975)
  • česky Život před sebou. Přel. Vladimír Saudek. Praha: Odeon, 1993. 163 s. Klub čtenářů, sv. 676. ISBN 80-207-0430-2.
  • v Českém rozhlasu Brno zpracováno v roce 2018 jako desetidílná četba na pokračování, pro rozhlas připravil Jan Němec, v režii Radima Nejedlého četl Michal Bumbálek.^[6]
• Pseudo (1976)
• L'Angoisse du roi Salomon (1979)
  • česky Soukromá linka důvěry. Přel. Jarmila Fialová. Praha: Mladá fronta, 1984. 223 s. Edice Proud, sv. 15.

jako Fosco Sinibaldi

• L'homme à la colombe (1958)

jako Shatan Bogat

• Les têtes de Stéphanie (1974)