Ringstraße

Ringstraße (česky Okružní třída) či vídeňský Ring^[1] je okružní třída kolem Vnitřního města ve Vídni. Byla budována od 60. do 90. let 19. století v zóně městských hradeb, zbořených po roce 1857. Třída s přiléhajícími monumentálními stavbami představuje jednu z hlavních vídeňských pamětihodností. Její historizující sloh je někdy označován jako Ringstraßenstil. Délka třídy včetně navazujícího nábřeží činí 5.2 km.

Ringstraße
Umístění
Stát	Rakousko Rakousko
Město	Vídeň
Poloha	48°12′16,56″ s. š., 16°21′45,72″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plán Vídně před výstavbou Ringstraße

Burgring v roce 1872

Historie

V polovině 50. let 19. století bylo konečně rozhodnuto o tom, že areály hradebních komplexů a tzv. glacisu (široký pás volných ploch před hradbami, který měl znemožnit krytí případným obléhatelům)^[2] přestanou být vojenským majetkem a vojenskou zónou a ihned poté byla z popudu císaře Františka Josefa I. vypsána architektonicko-urbanistická soutěž (1858), která byla obeslána 56 projekty. V soutěži zvítězil návrh architekta Ludwiga von Förstera a podle něho byla okružní třída také realizována. Nakonec vznikly dvě soustředné okružní třídy, k historickému jádru přiléhající Ringstraße neboli Ring („Prstenec“) a vzdálenější Gürtel („Pás“), svírající mezi sebou plochy zeleně a budovy.^[2] Téměř souběžně proběhla architektonická soutěž také v Brně za účasti prakticky týchž architektů. Na urbanisticko-architektonickou soutěž navazoval celý sled architektonických soutěží na jednotlivé budovy. Akce výstavby Ringstrasse je významným symbolem emancipace, liberalizace, demokratizace a modernizace společnosti. Vtiskla základní rysy několika městům, zejména Vídni, Brnu a Štýrskému Hradci a je jednou z nejvýznamnějších událostí dějin architektury a stavby měst 19. století v celosvětovém kontextu.

V letech 1859–1888 vznikla v místech hradeb široká ulice, obepínající na půdorysu nepravidelného šestiúhelníku historické centrum.^[2]

Po celé délce Ringu je provozována tramvajová doprava, na nábřeží Franz-Josefs-Kai je provozováno metro.

Princip okružní třídy na místě zbořených hradeb byl (alespoň částečně) uplatněn ve více městech bývalého Rakouska-Uherska.

Členění

Části Ringstraße (po směru hodinových ručiček) s významnými stavbami:

• Julius-Raab-Platz – Urania
• Stubenring – budova vlády, Muzeum užitého umění
• Parkring – městský park
• Schubertring
• Schwarzenbergplatz
• Kärntner Ring
• Opernring – Státní opera
• Burgring – neuskutečněné Císařské fórum, zahrnující mj. Hofburg
• Dr.-Karl-Renner-Ring – parlament
• Dr.-Karl-Lueger-Ring – Nová radnice, Dvorní divadlo (Burgtheater), Univerzita
• Schottenring – Burza, Ringturm

Okruh uzavírá Franz-Josefs-Kai (nábřeží Františka Josefa) podél Dunajského kanálu.

Fotogalerie

• 
  Urania
• 
  Budova vlády
  (Regierungsgebäude)
• 
  Muzeum užitého umění
  (Museum für angewandte Kunst)
• 
  Městský park
  (Stadtpark)
• 
  Schwarzenbergplatz

• 
  Státní opera
  (Staatsoper)
• 
  Nový hrad (Neue Burg), součást Dvorního hradu (Hofburgu) (Náměstí hrdinů)
• 
  Uměleckoprůmyslové muzeum
  (Kunsthistorisches Museum) naproti Hofburgu
• 
  Parlament
• 
  Lidové sady
  (Volksgarten)

• 
  Dvorní divadlo
  ((Hof)burgtheater)
• 
  Nová radnice
  (Neues Rathaus)
• 
  Univerzita
  (Universität)
• 
  Burza
  (Börse)
• 
  Ringturm

Literatura

• SCHORSKE, Carl E. Vídeň na přelomu století. Brno: Barrister & Principal, 2000. 354 s. ISBN 8085947587.