druh ptáka rodu Falco From Wikipedia, the free encyclopedia
Raroh lovecký (Falco rusticolus) je velký dravý pták z čeledi sokolovitých. Další národní názvy: sokol islandský, sokol lovecký. Monotypický druh.[2]
 Raroh lovecký | |
|---|---|
 Raroh lovecký | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | sokoli (Falconiformes) |
| Čeleď | sokolovití (Falconidae) |
| Rod | raroh (Falco) |
| Binomické jméno | |
| Falco rusticolus Linnaeus, 1758 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Největší sokolovitý pták, velký jako káně (řád dravci). Zbarvení je značně variabilní, od téměř úplně bílých až po šedohnědé jedince. Dokonce i mláďata z jednoho hnízda jsou zbarvena různě. Na hlavě nemá žádnou kontrastní kresbu (ani vous, tzn. svislý pruh od koutku zobáku dolů).[2] Na hlavě je mírně patrná kápě. Křídla jsou kratší než ocas. Ocas a kostřec mají jednobarevnou kresbu (např. ve srovnání se sokolem stěhovavým). V letu je zespodu patrné tmavé pole táhnoucí se středem křídla.[3] Variabilita opeření je obecně vázána na rozšíření, ale se značnými překryvy a proměnlivostí. Bílá morfa, která převládá v Grónsku a vyskytuje se také na Sibiři, je bílá s tmavými konci křídel a trochou tmavých teček. Světle šedá morfa je bledě šedá s bělavým proužkováním (Island). Tmavošedá morfa je středně šedá se světle šedým proužkováním (Skandinávie, Rusko).[3] Bílí rarozi bývali jako lovečtí ptáci pro svou sílu a neobyčejnou krásu vysoce ceněni.[4]
Hlasité drsné skřehotání nebo ostré kejhání vrej(-eh) vrej(eh) vrej(eh)..., pomalejší, strohé. Jednotlivé tóny jsou zřetelněji dvouslabičné než u sokola stěhovavého.[3]
Arktický typ rozšíření, nejsevernější oblasti Evropy, Asie a Ameriky včetně pobřeží Grónska a Islandu. V Evropě hnízdí do 1000 párů. Populace jsou převážně stálé, přičemž na zimu se stahují poněkud jižněji hlavně mladí ptáci.[2]
V České republice je doložen jediný výskyt, v roce 1926 byla střelena samice raroha loveckého.[2]
Raroh lovecký obývá skalnatá pobřeží, dále tundru až tajgu.[2]
Loví na zemi i ve vzduchu.[3] Loví především ptáky střední velikosti (alka, bělokur, hrdlička, kachna, racek, volavka aj.). Je schopen ulovit i větší kořist, např. káni rousnou. Méně často loví savce (hraboš, lumík, zajíc aj.).[2] [5]
Vlastní hnízdo si nestaví. Hnízdí v opuštěných hnízdech jiných ptáků na skalách, řidčeji na stromech. (Hnízdo může prozradit množství žlutozelených lišejníků na skále pod hnízdem.[3]) V dubnu až květnu snáší samice postupně 3–4 (2–6) vejce široká 40–49 mm a vysoká 54–64 mm o přibližné hmotnosti 70 g. Na vejcích sedí oba rodiče, a to po dobu 34–36 dní. Mláďata na hnízdě krmí rodiče až 50 dní. V zajetí je nejvyšší dosažený věk 19 let.[2]
Velice ceněný sokolnický dravec.[2] Je užíván k biologické ochraně letišť.[5] Slouží ke kontrole populace ptáků, kteří by mohli ohrozit let letadla. Spíše se orientuje na ptáky na zemi než na ptáky ve vzduchu.
.jpg)
Jméno raroh vzniklo již v praslovanštině[6], motivace pojmenování však nevznikla na českém jazykovém území, ale mimo ně.[7] Na základě postavení raroha v mytologii soudí Machek,[8] že jméno je přejato z východu, a dokládá to na staroíránském varagna- (jméno pro druh sokola). Je to jedna z podob, do níž se vtěluje bůh Vrthragna-, který vyniká silou, rychlostí, odvahou a krásou.[9]
Jméno raroha a démoničnost přisuzovaná jeho nositeli (raroh prý večer létá s poselstvím od ďábla k čarodějnicím), měly za následek vznik slov „rarach“, „rarášek“, jež označují nadpřirozené bytosti s velkou mocí.[9]
Parazitem je klíště Berleseho (Scaphixodes berlesei Birula, 1895).[2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
