From Wikipedia, the free encyclopedia
Psammetik II. (Psammetichus, Psammeticus, Πσαμμουθίς), faraon Seitské 26. dynastie, vládl v letech 595–589 př. n. l.[2]Jeho trůnní jméno Nefer-ib-ra lze překládat „Krásné je srdce (boha) Re.“ Byl následníkem otce Necho II.
| Psammetik II. | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Psammetichus, Psamtik | |||||||||||||
 Busta Psammetik II., | |||||||||||||
| Doba vlády | 595–589 př. n. l. | ||||||||||||
| Rodné jméno |
| ||||||||||||
| Trůnní jméno |
| ||||||||||||
| Horovo jméno |
| ||||||||||||
| Menekh | |||||||||||||
| Manželka |
| ||||||||||||
| Potomci | Apries, Ânkhnesnéferibrê
| ||||||||||||
| Otec | Necho II. | ||||||||||||
| Matka | Mekhtemweskhet[1] | ||||||||||||
| Narození | 7. století př. n. l. | ||||||||||||
| Úmrtí | 9. února 589 př. n. l. | ||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||
Psametik II. zdědil po otci Nekovi II. relativně zkonsolidovaný Egypt s mocenskými cíli až v Mezopotamii, nicméně se v pozdějším období také střetával se vzrůstajícími konflikty mezi Asýrii a Babylonu (Cheldea), přičemž se rozhodl podpořit Asyřany aby omezil expanzi Bybylonu a ohrožení obchodní cesty přes Eufrat. Jejich společné vojenské tažení však skončilo porážkou u Karchemiš 605 př. n. l. Posléze byli Egypťané ze Sýrie trvale vytlačeni.[3] Následník Psametik II. pak obrátil svůj zájem na jih k Nubii. V roce 592 př. n. l. podnikl vojenskou výpravu k Třetímu kataraktu, dosáhl až Abu Simbel a na kolosální soše Remsese II. [p 1] zanechal svoje jméno. V Egyptě nechal odstranit všechny památky po panovnících 25. nubijské dynastii, jejich jména z památek odtesal (Damnatio memoriae).[4] Obsazené území v Nubii opustil, své vojenské jednotky stáhl zpět na sever a konečně u Prvního kataraktu, u ostrova Elefantina, vyznačil egyptskou hranici svými znaky. Psammetik vládl šest roků, Breasted [5]uvádí datum úmrtí „ze sedmého roku uplynulo jen 27 dní když faraon zemřel“
I když vládl jen krátce, zůstalo po něm několik význačných památek:
V egyptském náboženském kultu boha Amona, zejména v Třetí přechodné době od 23. dynastie Amonovy kněžky („Divine Adoratrice of Amun“), které získaly značné náboženské politicko-ekonomické pravomoci, a vlastně byly reprezentantkami Amonova kultu dominujícího v Thébách. Byly také zárukou udržení dynastické posloupnosti při následnictví faraonů. Bylo pravidlem, že Vrchní Amonova kněžka byla dcerou vládnoucího faraona.[6][7] Psammetik II. do této pozice ustanovil svoji dceru Anchbesneferbire, ( 
) (595~560 př. n. l.) Její oficiální titulatura byla:
|
Adopce Amonovy kněžky byla politickým nástrojem, který měl být faraónem uskutečnit bez prodlení po nástupu na trůn, takže adopce jeho dcery v Thébách se odehrála v prvních dvou měsících jeho vlády. O inauguraci Ankhnesneferibra do funkce nejvyšší kněžky Amona také vypovídá stéla „zbožnění“,[8] jejíž překlad publikoval Breasted.[5] V prvním řádku stély je text:
| „ | Rok 1, třetí měsíc třetí sezóny, den 29. pod majestátem Hora Menekhib (mnx-ib), Oblíbená ze dvou bohyní, Mocná paže, Zlatého Hora, Ozdoba dvou zemí, Králem Horního a Dolního Egypta Neferibre syna Rea Psamtik(kem) II daný život. Toho dne králova dcera Anekhnesneferibre dorazila do Théb.[5] | “ |
Institut božích kněžek Amona, v případě Anchbesneferbire i funkce nejvyššího kněze Amona v Thébách, se u následníků Psammetika II. vyčerpal a s nástupem perské 27. dynastie zanikl.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
