Prostějov (zámek)

Zámek Prostějov je renesanční zámek ve statutárním městě Prostějov. Byl postaven mezi lety 1522–1526 Janem IV. z Pernštejna.^[5][3] Tvoří součást historického památkového jádra Prostějova^[5] a Ministerstvo kultury ČR ho prohlásilo kulturní památkou České republiky.^[8][9]

Zámek Prostějov
Pohled na hlavní vstup na nádvoří
Účel stavby
V současnosti: sídlo tanečního a literárně dramatického oboru ZUŠ V. Ambrose[1][2], kulturní památka
Základní informace
Sloh	renesance[3]
Výstavba	1522–1526[3][4]
Přestavba	1568–1572[3][4]
Stavebník	Jan IV. z Pernštejna[4][3][5]
Současný majitel	Statutární město Prostějov[5][6][4][3]
Poloha
Adresa	Pernštýnské náměstí 176/8 796 01 Prostějov, Prostějov, Česko Česko
Ulice	Pernštýnské náměstí
Nadmořská výška	229[4][7] m n. m.
Souřadnice	49°28′26,58″ s. š., 17°6′31,57″ v. d.
Zámek Prostějov Zámek Prostějov, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky	18310/7-5697 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	www.prostejov.eu (Oficiální stránky města Prostějov)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Zámek v roce 1903

Zámek začal stavět v letech 1522–1526 Jan IV. z Pernštejna.^[4][3][5] Původně byl zamýšlen jako „pevnost”.^[7] Podstatná část stavebních prací byla dokončena v roce 1532.^[10] Mezi roky 1568–1572 nechal tehdejší majitel Vratislav II. z Pernštejna provést rozsáhlou přestavbu na panské sídlo. Dostavěny byly mimo jiné arkády a vstupní portál.^[4][3][5][7] Během třicetileté války byla většina budovy zničena, snad jediná významnější část, která se obešla bez výraznějších oprav, byl vstupní kamenný portál. Na přelomu 16. a 17. století se zámek stal součástí majetku Karla I. z Lichtenštejna a začal být využíván jako sídlo hospodářské správy.^[4][11]

Nápis a sgrafity na zámku

V roce 1643 byl švédskými vojsky vypálen.^[10] Po třicetileté válce byl sice provizorně opraven, ale již nikdy nebyl využíván jako panské sídlo, sloužil jako sýpka, skladiště či vězení.^[7] Až ve 2. polovině 19. století koupila zámek rodina Chmelařových a vytvořila z něj kulturní centrum.^[7] Koncem 19. stol. zámek od Chmelařových koupila Záložna a zastavárna Prostějov.^[3][7] V letech 1900–1906 proběhla rozsáhlá obnova zámku v novorenesančním stylu. Dle návrhu Jano Köhlera byla provedena na fasádě zámku typická renesanční sgrafita, která jsou na stavbě dodnes.^[7][3] V roce 1959 byla opravena fasáda. V letech 2009–2010 proběhla velká rekonstrukce, jejíž součástí bylo využití západního a jižního křídla zámku pro potřeby lidové školy umění.^[12] V současnosti je zámek ve vlastnictví statutárního města Prostějova.^[6][5][3]

Majitelé

• 1522–1548 – Jan IV. z Pernštejna^[3]
• 1561–1582 – Vratislav II. z Pernštejna^[3]
• 1599–1627 – Karel I. z Lichtenštejna^[4]
• 19. století – Fortunát Hoffman^[7]
• 1868–1893 – rodina Chmelařových^[3]
• 1893–1948 Záložna a zastavárna Prostějov^[7][10]
• 1948 –současnost – statutární město Prostějov^[6][5]

Popis

Zámek byl vybudován mezi lety 1522–1526 v renesančním a částečně secesním slohu. Je to volně stojící jednopatrová stavba, se čtyřmi křídly a obdélníkovým dvorem.^[3][4] Průčelí s asymetricky umístěným portálem směřuje k historickému jádru města. Od Perštýnského náměstí je odděleno bohatě zdobeným litinovým zábradlím s dvěma lucernami. Nad portálem nástavec s erby Vratislava z Pernštejna a jeho manželky, trojúhelníkovým štítem a znakem Lichtenštejnů. Vrata portálu jsou zdobena štítky s rodovými znaky Pernštejnů a pánů z Kravař. ^[11] Hladké fasády zámku jsou prolomeny obdélnými okny s kamenným ostěním. Pod střešní římsou a mezi okny je široký pás bohaté sgrafitové výzdoby. Střecha sedlová, nad bočními křídly mansardová.

Využití

Železný plot za kterým se nachází příkop

Zámek byl zamýšlen jako součást městských hradeb a měl sloužit především k obraně města.

Mezi lety 1568–1572 jej nechal tehdejší majitel zámku Vratislav II. z Pernštejna přestavět na panské sídlo.

Na přelomu 16. a 17. století se zámek ocitl ve vlastnictví Karla I. z Lichtenštejna a sloužil částečně i jako vězení pro nekatolíky.^[7][5][4] Kolem zámku byl pro tento účel vykopán hluboký příkop ohraničený železným plotem.^[4] Zachoval se dodnes, a jelikož bývá často volně přístupný, stal se zajímavou součástí zámku.

Po opravě škod, které na zámku zanechala třicetiletá válka, zámek upadl v zapomnění. V 18. století se v něm nacházela sýpka, byty úředníků, opět vězení, tentokrát židovské, textilní manufaktura.^[7] Roku 1851 zde chtěl Fortunát Hofmann, který zámek koupil, zřídit pivovar. K tomu ale nedošlo a zámek zůstával bez využití.^[7] Teprve v 19. století v něm noví vlastníci, rodina Chmelařových, zřídili kulturní centrum.^[4]

Když zámek počátkem 19. století odkoupila Záložna a zastavárna Prostějov,^[3] bylo v něm otevřeno muzeum.^[7]

Velká změna nastala, až když se zámek stal majetkem města Prostějov. V jeho levém křídle začala fungovat ZUŠ V. Ambrose,^[1] v křídle pravém turistické informační centrum^[13], později přesunuté do nové radnice.^[4][3][14]

V současnosti je volně přístupné nevelké nádvoří a některé výstavní síně.^[7] Prohlídky zámku neprobíhají pravidelně, ale informace jsou k dispozici v informačním centru nové radnice na náměstí Tomáše Garrigue Masaryka.