Poviselský kraj

Poviselský kraj (rusky Привислинский край, Privislinskij kraj) byl název ruské administrativní jednotky používaný pro kongresové Polsko po roce 1867. Po porážkách listopadového povstání (1830–1831) a lednového povstání (1863–1864) bylo Polsko zbavováno autonomie a začleňováno do tradičních struktur Ruského impéra. Formálně se na částech Polska získaných Ruskem po trojím dělení a Vídeňském kongresu nic nezměnilo.^[a]Je zde použita šablona {{Ref label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Poviselský kraj Kraj Nadwiślański  Привислинский край  ←  1867–1916  → vlajka znak
Hymna Bože, Carja chrani!
Geografie Ruská mapa kraje z roku 1896
Hlavní město	Varšava
Rozloha	128 500 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	9 402 253 (1897)
Národnostní složení	Poláci
Státní útvar
Státní zřízení	kraj Ruského impéria
Mateřská země	Ruské impérium Ruské impérium
Státní útvary a území
Předcházející Kongresové Polsko Následující Generální gouvernement Varšava

Rusko ztratilo kontrolu nad územím během první světové války v roce 1915. Po říjnové revoluci v roce 1917 bylo oficiálně postoupeno ústředním mocnostem podepsáním Brestlitevské smlouvy z roku 1918.

Dějiny

Okolnosti

V důsledku listopadového povstání byla v roce 1831 zrušena ústava Polského království, rozpuštěna polská armáda, její (parlament) a místní samospráva. Ústava byla nahrazena mnohem méně liberálním a nikdy plně nezavedeným statutem Polského království. Byly také uzavřeny všechny univerzity a o několik let později byly nahrazeny čistě ruskými školami. Území si po krátkou dobu zachovalo určitou míru autonomie. Bývalé polské království nadále používalo polskou měnu (złoty) a správní rada si ponechala některá svá privilegia, i když ji přímo ovládal ruský guvernér polní maršál Ivan Paskevič. Do roku 1832 však byla zrušena měna a celní hranice, stejně jako metrický systém a polský trestní zákoník byl nahrazen ruským, který se de facto používal od potlačení povstání. Také katolická církev byla pronásledována a většina klášterů byla zavřena a zestátněna. V roce 1839 se po synodu v Polocku řeckokatolická církev rozpadla a spojila se s ruskou pravoslavnou církví. Po roce 1837 se všechna vojvodství, která tvořila Polské království, změnila na gubernie a stala se nedílnou součástí ruského správního systému, kterému vládli přímo ruští carové .

Vznik

Ruské Polsko (označeno červeně), jak bylo definováno Brestlitevskou smlouvou, ve které se ho Rusko vzdalo

Po lednovém povstání v roce 1863 byl znak kongresového království zrušen a byl zahájen proces intenzivní rusifikace polských gubernií a jejich správy. Reforma z roku 1867, vyvolaná porážkou lednového povstání, byla navržena tak, aby pevněji svázala Polské království se správní strukturou Ruské říše. Rozdělila větší gubernie na deset menšch a zavedla novou entitu nižší úrovně újezd.

Území bylo nazýváno až do roku 1875 místokrálovstvím, později generální gubernií, a spravováno polskými místokráli, resp. generálními gubernátory. Název vznikl jako náhrada za název Polsko, resp. Polské království, které přestaly ruské úřady používat.^[1] Poprvé je v oficiálních dokumentech zaznamenán v roce 1888,^[2] ačkoli novější výzkumy ho vysledovaly až do roku 1883.^[3] Přes vymizení termínu Polské království z úředních dokumentů si carové ponechali titul polského krále.

V 80. letech 19. století byl úřední jazyk změněn na ruštinu a polština byla zakázána jak v úředním styku, tak ve vzdělávacím procesu.

První světová válka

V roce 1915 během první světové války vyplenila ustupující ruská armáda Polské království a snažila se napodobit politiku spálené země užitou během vlastenecké války v roce 1812.^[4][5] Rusové také vystěhovali a deportovali z této oblasti stovky tisíc obyvatel, u nichž měli podezření, že spolupracují s nepřítelem.^[4][6][7]

Jak Rusové ustupovali, centrální mocnosti oblast obsadily (1915) a následně navrhly založení Polského království pod svým protektorátem. V brestlitevské smlouvě z března 1918 Rusko (v té době zapletené do občanské války ) postoupilo Německé říši a Rakousko-Uhersku všechna polská území, která do té doby ovládalo,

Administrativní dělení

Gubernií bylo deset, pět na pravém břehu řeky Visly a pět na levém:

• Kališská
• Kielecká
• Lomžská
• Lublinská
• Piotrkovská
• Plocká
• Radomská
• Sedlecká
• Suvalská
• Varšavská

Menší reforma z roku 1893 změnila hranice Lomžské a Plocké gubernie ve prospěch Varšavské. Rozsáhlejší reformou byla z částí Sedlecké a Lublinské gubernie v roce 1912 vyčleněna nová Chelmská gubernie, která však byl vyňata z Poviselského kraje a stala se součástí jihozápadního kraje ruské říše, aby se usnadnila její rusifikace.

Odkazy

Poznámky

a ^{^}Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Zdroje se shodují, že po pádu lednového povstání v roce 1864 byla drasticky snížena autonomie polského Kongresu. Nemají však shodu v tom, zda bylo Polské království (hovorově známo jako Kongresové Polsko) jako stát oficiálně nahrazeno Poviselským krajem ve formě provincie Ruské říše,^[8] protože mnoho zdrojů nadále používá termín Kongresové Polsko pro období po roce 1864.^[9] Zdroje jsou také nejasné ohledně toho, kdy oficiálně zaniklo Polské království (nebo Poviselský kraj); někteří argumentují, že to bylo převzetím kontroly německými a rakousko-uherskými okupačními orgány, jiní vyhlášením Polského královského království v roce 1916,^[10] nebo dokonce až vytvořením samostatné Druhé polské republiky v roce 1918.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vistula Land na anglické Wikipedii.

1. RIDPATH, John C. Ridpath's History of the World: Being an Account of the Principal Events in …. obnovené. vyd. [s.l.]: Alpha Editions, 2019. 568 s. ISBN 9789389247497. (anglicky)
2. BARTEL, Wojciech, et al. Historia państwa i prawa Polski. Příprava vydání Juliusz Bardach, Monika Senkowska-Gluck. Tom III: od rozbiorów do uwłaszczenia. Varšava: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1981. 865 s. ISBN 83-01-02658-8. S. 67. (polsky)
3. SZWARC, Andrzej. Od Wielopolskiego do Stronnictwa Polityki Realnej zwolennicy ugody z Rosją, ich poglądy i próby działalności politycznej (1864-1905). Varšava: Wydział Historyczny UW, 1990. 478 s. S. 208–209. (polsky)
4. HORNE, John N.; KRAMER, Alan. German Atrocities, 1914: A History of Denial. [s.l.]: Yale University Press, 2001. 608 s. Dostupné online. ISBN 9780300089752. S. 83. (anglicky)
5. CHICKERING, Roger; FÖRSTER, Stig. Great War, Total War: Combat and Mobilization on the Western Front, 1914–1918. [s.l.]: Cambridge University Press, 2000. 519 s. Dostupné online. ISBN 0-521-77352-0. S. 160. (anglicky)
6. RUBIN, Barnett R.; SNYDER, Jack L. Post-Soviet Political Order: Conflict and State Building. [s.l.]: Routledge, 1998. 201 s. Dostupné online. ISBN 0-415-17069-9. S. 43. (anglicky)
7. KRAMER, Alan. Dynamic of Destruction: Culture and Mass Killing in the First World War. [s.l.]: Oxford University Press, 2007. 434 s. Dostupné online. ISBN 0-19-280342-5. S. 151. (anglicky)
8. Encyklopedia Internautica [online]. encyklopedia.interia.pl [cit. 2020-12-02]. Heslo Powstanie styczniowe. Dostupné online. (polsky)
9. JEZIERSKI, Andrzej; LESZCZYŃSKA, Cecylia. Historia gospodarcza Polski. [s.l.]: Key Text Wydawnictwo, 2010. 568 s. Dostupné online. Aneks A. Ziemie polskie pod zaborami, s. 539. (polsky)
10. Internetowa encyklopedia PWN [online]. Wydawnictwo Naukowe PWN [cit. 2020-12-02]. Heslo Królestwo Polskie, Królestwo Kongresowe. Dostupné online. (polsky)

Literatura

• ALEXANDER, Manfred. Kleine Geschichte Polens. Stuttgart: Reclam, 2003. 423 s. ISBN 978-3150105221. (německy)
• DMOWSKI, Roman. Deutschland, Rußland und die polnische Frage (Auszüge). In: CHWALBA, Andrzej. Polen und der Osten. [s.l.]: Suhrkamp, 2005. ISBN 3-518-41731-2. Band 7. (německy)
• HENSEL, Jürgen. Polen, Deutsche und Juden in Lodz 1820 - 1939. Eine schwierige Nachbarschaft. Osnabrück: Fibre, 1999. 370 s. ISBN 9783929759419. (německy)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Poviselský kraj na Wikimedia Commons