Poutnov (německy Pauten[3]) je malá vesnice, část města Teplá v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru severozápadně od Teplé. Prochází tudy železniční trať Karlovy Vary – Mariánské Lázně, na které se nachází nádraží Poutnov. Poutnov je také název katastrálního území o rozloze 5,22 km².[4]
| Poutnov | |
|---|---|
 Náves v horní části Poutnova | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Teplá |
| Okres | Cheb |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°1′12″ s. š., 12°50′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 85 (2021)[1] |
| Katastrální území | Poutnov (5,22 km²) |
| PSČ | 364 61 |
| Počet domů | 32 (2021)[2] |
  Poutnov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 126705 |
| Kód k. ú. | 726702 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
Název vesnice je odvozen z osobního jména Púten ve významu Poutnův dvůr. Základem jména Púten je slovo pút (pouť). V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Pawten (1214, falzum), z Putnova (1437), Putnovo (1459), „zastavuje Putnovu ves“ (1469), Paunten (1530), Pauttenn (1543), v Poutnově (1615) a Pauthen (1788).
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1214, kdy patřila klášteru v Teplé. Později se stala součástí bečovského panství pánů z Rýzmburka. V letech 1399 a 1408 je připomínán poutnovský man Ondřej z Poutnova, a je tedy pravděpodobné, že zde jako panské sídlo stála nějaká tvrz, i když písemně je doložena až roku 1456. V roce 1412 Poutnov získal Petr Kovář z Poutnova a okolo roku 1437 statek patřil Ondřeji a Mikulášovi z Poutnova.[5]
Roku 1456 je jako majitel uváděn Dyez Hofer, zakladatel rodu Hoferů z Lobenštejna. Panství po něm zdědil Hans Hofer připomínaný v roce 1467,[5] ale Kateřina, vdova po Dyezu Hoferovi, na tvrzi žila ještě v roce 1477.[6] V roce 1469 král Jiří z Poděbrad zastavil Poutnov za 200 rýnských zlatých Kunšovi Pelarovi. Na počátku šestnáctého století panství ze zástavy vyplatil tepelský klášter, ale král Ferdinand I. ho v roce 1535 zastavil Kašparu Pluhovi z Rabštejna a jeho strýci Hanušovi.[5] Menší část vsi v té době patřila Volfu Pinticovi z Pintic, který vedl s Kašparem Pluhem spory o hranice panství.[6] V roce 1544 vesnici koupil Jindřich IV. z Plavna.[5]
Další zpráva o vesnici pochází z roku 1578, kdy ji koupil tepelský hejtman Filip ze Schirndingu. Část vesnice poté patřila v letech 1592–1597 tepelskému klášteru,[6] zatímco zbytek získal Jan Kfelíř ze Zakšova uváděný zde v roce 1589 a 1603. Klášterní část vesnice na počátku sedmnáctého století vlastnil Daniel Ričl z Brandenbachu a od roku 1616 plzeňský měšťan Václav Brand z Brandfenfelsu a jeho příbuzní. Část, která patřila Kfelířům, v roce 1603 získal Jan Friedrich Lochman z Paliče, ale za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 mu byl statek zkonfiskován.[5] Zabavený majetek v roce 1627 koupil Valentin Schindl z Hirschfeldu, který rozdělené panství spojil do jednoho celku. Jeho potomkům patřilo až do čtyřicátých let osmnáctého století, kdy je získal loketský hejtman Jan Ott z Ottilienfeldu. Po něm se mezi majiteli do zrušení poddanství vystřídali chebský měšťan Johann Weiss, Karel z Ottilienfeldu, Jan Knoll, Egid Sölch a Albrecht Deym ze Stříteže.[5]
V Poutnově býval malý pivovar, v roce 1880 vyprodukoval 330 hektolitrů piva.[7]
V Poutnově existovala malá židovská obec. Komunita Židů se pomalu rozrůstala a v roce 1793 je zde uváděno 9 rodin s 53 obyvateli. Od 17. století zde stála židovská synagoga. Po odchodu Židů z Poutnova v roce 1915 byla synagoga stržena. Židovští občané byli pohřbíváni na židovském hřbitově nedaleko Poutnova u staré polní cesty do Tisové. Na ploše 18 krát 18 metrů je dodnes dochováno celkem 47 náhrobků z 18. až 20. století. Židovský hřbitov byl po druhé světové válce ničen a vykrádán a teprve v roce 2007 byl zrenovován. Skupina německých dobrovolníků ze spolku „Aktion Sühnezeichen“ hřbitov vyčistila, vyřezala náletové dřeviny, znovu postavila povalené náhrobky a některé z nich opravila.[8]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 365 obyvatel, z nichž bylo 12 Čechoslováků, 351 Němců a dva cizinci. K římskokatolické církvi se hlásilo 358 obyvatel, k evangelické církvi jeden obyvatel, tři byli jiného náboženského vyznání a tři bez vyznání.[9]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 514 | 488 | 477 | 437 | 388 | 389 | 365 | 117 | 127 | 165 | 172 | 133 | 129 | 133 | 85 |
| Počet domů | 69 | 68 | 69 | 72 | 70 | 71 | 73 | 56 | 70 | 22 | 24 | 24 | 24 | 32 | 32 |
| Do počtu domů v roce 1961 jsou zahrnuty i domy v Babicích, Bohuslavi, Číhané a Popovicích | |||||||||||||||
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1869–1975 Poutnov byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Teplá, ale v roce 1950 v okrese Toužim a v letech 1961–1974 v okrese Karlovy Vary. Od 1. července 1975 je částí města Teplá, se kterým patřil nejprve do okresu Karlovy Vary, ale od 1. ledna 2007 v okrese Cheb. V letech 1961–1975 k obci patřily Babice, Bohuslavice, Číhaná, Horní Kramolín, Hoštěc, Jankovice, Popovice a Služetín.[12]
Pamětihodnosti
- V jihovýchodní části návsi stojí zřícenina poutnovského zámku a poplužního dvora.
- Severovýchodním směrem od obce ve vzdálenosti 1,8 kilometru se nachází židovský hřbitov uvedený v Seznamu kulturních památek ČR. Je přístupný po polní cestě z návsi ve východnbí části Poutnova.[13][14] Pozůstatky druhého, staršího, židovského hřbitova zarůstají v malém lesíku u cesty v „dolním“ Poutnově.
- Dalšími památky jsou:
- socha svatého Jana Nepomuckého,
- socha svaté Anny Samotřetí,
- boží muka.
Galerie
Hostinec u nádraží
Nádraží
Neudržované domky na horní návsi
Řeka Teplá
Židovský hřbitov (horní)
Židovský hřbitov (dolní)
Ruina zámku
Socha svaté Anny Samotřetí
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
