Imunita poslanců a senátorů je v Ústavě České republiky[1] upravena článkem 27:
- Článek 27
- (1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.
- (2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem.
- (3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.
- (4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno.
- (5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.
Tučně jsou vyznačeny čtyři části upravující tzv. indemnitu, přestupkovou imunitu a trestněprávní imunitu. Mezi evropskými zeměmi je poslanecká a senátorská imunita v České republice jedna z nejrozsáhlejších.[2][3]
Imunita je vázána na nabytí mandátu, vzniká tedy okamžikem zvolení, za který se považuje den voleb.[4]
Od sametové revoluce proběhly dvě desítky pokusů o omezení poslanecké imunity v České republice.[5] Až na dvě výjimky z nich nebyl žádný přijat.[6] Nejčastějšími pokusy o úpravu je omezení doživotní imunity jen na dobu výkonu mandátu a zrušení přestupkové imunity.
- 1993 Miloslav Výborný et al.: návrh osvobodit poslance od celní prohlídky (celní povinnost nezměněna) (historie)
- 1995 Anna Röschová: úprava přestupkové imunity (historie, znění)
- Návrh projednalo 10 výborů, z toho 7 ji nedoporučilo a 1 doporučil. Zamítnut v prvním čtení.
- 1997 Hana Marvanová et al.: zrušení přestupkové imunity a omezení procesní imunity na dobu mandátu (historie
- projednán 4. února 1998 (stenozáznam) na 1. čtení, vrácen navrhovateli
- 1998 Luděk Zahradníček et al.: omezení přestupkové imunity[zdroj?] a omezení procesní imunity na dobu mandátu[7]
- 1998 Zdeněk Vojíř et al.: podstatné omezení přestupkové imunity[zdroj?] (novela jed. řádu PS)
- 1998 Miloslav Výborný et al.: zrušení přestupkové imunity,[zdroj?] omezení procesní imunity na dobu mandátu[8]
- návrh vrácen navrhovateli[zdroj?]
- 1998 Pavel Němec et al.: novela zákona o přestupcích, možnost volby poslance, zda využije přestupkovou imunitu (historie)
- postoupen Senátu, neodhlasován
- 1999 vláda ČR, zastoupena Václavem Grulichem: (historie), novela zákona o přestupcích
- 1999 Ivan Langer et al.: mj. omezení trestněprávní imunity na dobu mandátu (historie), novela Ústavy ČR
- 1999 Miloslav Výborný et al.: omezení trestněprávní imunity poslanců a soudců na dobu mandátu, s výjimkou činů souvisejících s výkonem mandátu (historie)
- 2001 František Kroupa et al.: možnost volby poslance, zda využije přestupkovou imunitu nebo bude trestán jako běžný občan[zdroj?] [9]
- 2001 Senát: mimo jiných úprav omezení procesní imunity na dobu mandátu[10]
- 2003–2004 Vláda ČR: mj. omezení trestněprávní imunity (poslanců, senátorů a ústavních soudců) na dobu mandátu (historie)
- 2005–2006 Miroslav Kalousek, Jan Kasal et al.: omezení trestněprávní imunity na dobu mandátu (historie)
- 2006–2007 Jaroslav Kubera, Jiří Pospíšil (senátor), Přemysl Sobotka et al.: zrušení procesní imunity (historie)
- Návrh vrácen[zdroj?]
- Spolunavrhovatel J. Kubera se později vyjádřil, že tento radikální návrh nebyl míněn úplně vážně.[12] Neschválení předchozího návrhu (Kalousek, Kasal et al.) je někdy vykládáno jako možný důsledek tohoto návrhu.[zdroj?][13]
- 2009 Eva Dundáčková ke zrušení přestupkové imunity.
- Jde o pozměňovací návrh zákona z r. 2006, který se týká předčasného rozpuštění Sněmovny.[14] Obsah pozměňovacího návrhu ve 2. čtení:[15] V čl. 27 [Ústavy] se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. Na 60. schůzi (11. 9. 2009 v hlasování 148 o pozměňovacích návrzích ve 3. čtení) se pro návrh vyslovilo 20 poslanců, proti 28 a návrh byl zamítnut.[16]
- 2009–2010 poslanci Strany Zelených (O. Liška, K. Jacques, P. Rabas a M. Bursík) podávají 16. 6. 2009 návrh na plné zrušení přestupkové imunity a omezení procesní imunity na dobu mandátu.[17] (Stále by poslance šlo zadržet také při páchání trestného činu nebo bezprostředně po něm.)
- Ve třech pokusech o zařazení k projednávání návrh neprošel, a to na 62. schůzi (29. 9. 2009),[18] na 66. schůzi (8. 12. 2009)[19] a na 67. schůzi (27. 1. 2010).[20] Do konce volebního období se pak nedostal na pořad.
- září 2010 Radek John, Petr Nečas, Karel Schwarzenberg aj.: zrušení přestupkové imunity a omezení trestněprávní imunity poslanců a ústavních soudců na dobu trvání mandátu (historie).
- Pozn.: Programové prohlášení vlády na rok 2010[21] úpravu poslanecké imunity nezmiňuje (podobně jako v programové prohlášení z roku 2007[22]), předsedové vládních stran po volbách 2010 se však vyjádřili, že imunitu plánují omezit.[23] I místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka se k omezení imunity vyjadřoval příznivě,[24] podobně jako před volbami Jiří Paroubek.[25]
- Ústavně právní výbor i Mandátově imunitní výbor doporučily Sněmovně návrh ke schválení. Návrh prošel 2. čtením (stenozáznam)
- Podle dalšího návrhu má zaniknout imunita také poslancům, kteří jsou současně členy vlády.[26]
- Návrh byl zamítnut. Prošel do 3. čtení dne 17. 12. 2010 na 9. schůzi PSP ČR,[27] v němž se koalice s opozicí neshodly na pozměňovacím návrhu. Pozměňovací návrh ze strany opozice ponechával přestupkovou imunitu pro výkon mandátu. Další sporný bod bylo vytýkané nedostatečné jednání s opozicí. Při hlasování opoziční poslanci návrh nepodpořili, až na 4 hlasy. Protože koaliční strany měly ve sněmovně jen 85 poslanců z celkových 118 (!), podpora přítomných členů nestačila. Koalice s opozicí se pak navzájem obvinily z toho, že tak či onak zablokovaly projití návrhu. Závěrem se někteří poslanci shodli na tom, že by měli podat nový návrh upravující výhradně trestněprávní imunitu
- 2011 skupina poslanců: omezení trestněprávní imunity poslanců a ústavních soudců na dobu trvání mandátu. (historie)
- Ústava České republiky se měla změnit tak, že v čl. 27 odst. 4 se věta druhá měla nahradit větou “Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno” a v čl. 86 odst. 1 se věta druhá měla nahradit větou “Odepře-li Senát souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání funkce soudce Ústavního soudu vyloučeno”.
- Přestupková imunita, která byla v minulém návrhu sporným bodem, zůstala nezměněna. Návrh předložili zástupci všech parlamentních stran.
- Poslanecká sněmovna schválila 8. února 2012, Senát návrh ve lhůtě neprojednal a ústavní zákon tak nebyl přijat.
- červen 2012 Kateřina Klasnová, Miroslava Němcová, Vlasta Parkanová, Lubomír Zaorálek aj.: opětovný pokus o omezení trestněprávní imunity poslanců a ústavních soudců na dobu trvání mandátu. (historie na stránkách Senátu ČR) (historie na stránkách Poslanecké sněmovny PČR)
- Prakticky stejný návrh jako v předchozím pokusu byl 13. 6. 2012 předložen Poslanecké sněmovně; ta ho schválila ve třetím čtení 13. 2. 2013. Senátem byl ústavní zákon schválen 20. 3. 2013. Prezident ústavní zákon podepsal 9. 4. 2013.
- Ve Sbírce zákonů vyšel pod č. 98/2013 Sb., účinnosti nabyl 1. června 2013.
Případů využití poslanecké imunity v trestněprávních věcech jsou řádově desítky.[28]
Případů využití přestupkové imunity u poslanců je méně.[29]
Poprvé v historii České republiky byl 5. odstavec článku 27 využit 14. května 2012, kdy policie zadržela poslance Davida Ratha, a to podle svého vyjádření „bezprostředně po spáchání trestného činu“.[30][31][32][33] Poslanec měl u sebe částku 7 miliónů korun.[34] Podle ústecké krajské státní zástupkyně Lenky Bradáčové byl následně obviněn. Souhlas s jeho odevzdáním soudu vydala okolo dvacáté třetí hodiny týž den předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová.
Spolu s dalšími zadrženými se stal podezřelým ze spáchání trestných činů poškození finančních zájmů Evropské unie, přijetí úplatku, podplacení a sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě.[35] Spolu s Rathem bylo zadrženo dalších sedm lidí, mezi nimi i ředitelka kladenské nemocnice a členka předsednictva ČSSD Kateřina Pancová a bývalý poslanec a současný blízký Rathův spolupracovník Petr Kott.[36]
Dne 16. května 2012 rezignoval na funkci krajského zastupitele, středočeského hejtmana, vystoupil z ČSSD a odstoupil i z kandidátky ČSSD pro volby do Senátu a do krajských zastupitelstev, které se konaly na podzim 2012.[37] Ve stejný den na něj byla uvalena vazba a došlo k jeho převezení do Vazební věznice Litoměřice.
Následující seznam obsahuje poslance a senátory, kteří nebyli vydání Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem ke stíhání a nemohou tedy být již nikdy za tento skutek znovu stíháni.[28]
Další informace Rok, Jméno ...
Zavřít
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Poslanecký mandát a poslanecká imunita [online]. Sněmovní 4, 118 26 Praha 1: Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, září 2007 [cit. 2017-10-15]. Dostupné online. Archivovaná kopie. stara.inventurademokracie.cz [online]. [cit. 2011-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-01. senátní tisk 32, resp. 31
novela jed. řádu PS, resp. sněmovní tisk 20
senátní tisk 296, novela jed. řádu PS
Hlasování 18 o zařazení k 1. čtení: http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=50605 Pro návrh 11, proti 10. (ČSSD: 1/55/5; ODS: 3/54/5; KSČM: 0/23/0; KDU-ČSL: 2/6/0; SZ: 3/1/0; Nezařazení: 2/3/0) Bylo třeba 82. Hlasování 117 o zařazení k 1. čtení: http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=51109 Pro návrh 57, proti 11. (ČSSD: 45/6/3; ODS: 3/46/7; KSČM: 0/25/0; KDU-ČSL: 3/4/0; SZ: 3/1/0; Nezařazení: 3/8/1) Bylo třeba 78. Hlasování 28 o zařazení k 1. čtení: Pro návrh 15, proti 43. http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=51242 (ČSSD: 3/45/19; ODS: 2/49/22; KSČM: 2/22/1; KDU-ČSL: 1/5/0; SZ: 3/0/0; Nezařazení: 4/7/1) Bylo třeba 94.