Polní Voděrady

Polní Voděrady je obec v okrese Kolín asi 9 km jihozápadně od Kolína. Žije zde 215^[1] obyvatel. V roce 2011 zde bylo evidováno 85 adres.^[4]

Polní Voděrady
Kostel Navštívení Panny Marie
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Kolín
Obec s rozšířenou působností	Kolín (správní obvod)
Okres	Kolín
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°59′33″ s. š., 15°5′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	215 (2024)[1]
Rozloha	4,07 km²[2]
Katastrální území	Polní Voděrady
Nadmořská výška	305 m n. m.
PSČ	280 02
Počet domů	81 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Polní Voděrady 1 280 02 Kolín 2 [e-mail]
Starosta	Jaroslav Musil
Oficiální web: www.polnivoderady.cz
Polní Voděrady
Další údaje
Kód obce	513148
Kód části obce	29181
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polní Voděrady je také název katastrálního území o rozloze 4,06 km².^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1088 jako majetek vyšehradské kapituly, v roce 1359 jsou vzpomínány jako majetek sázavského kláštera, v jehož držení zůstaly do roku 1547.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim^[6]
• 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
• 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim^[7]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim^[8]
• 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim^[9]
• 1949 Pražský kraj, okres Kolín^[10]
• 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932

Ve vsi Polní Voděrady (400 obyvatel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[11] 3 hostince, krejčí, pekař, povozník, provazník, řezník, 6 obchodů se smíšeným zbožím, sedlář, spořitelní a záložní spolek pro Polní Voděrady, trafika, velkostatek.

21. století

Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení znaku a vlajky obce.^[12]

Pamětihodnosti

• Zámek – první světský majitel Voděrad Jan Zikmund Myška ze Žlunic zřejmě postavil někdy po roce 1569 první tvrz, neboť když majetek získal v roce 1677 jeho syn Jaroslav, tvrz byla již obývána. Od roku 1694 se zde střídá několik majitelů, až Voděrady koupil v roce 1642 Jan Burián Slavíkovec ze Slavíkova. Ten nechal podle některých pramenů vystavět západně od poplužního dvora a bývalé tvrze, která později beze stopy zmizela, nový barokní zámek, který je jádrem dnešní stavby. Tento údaj však zpochybňuje stavebně-historický průzkum zámku, který nepotvrdil barokní zdivo (viz dále), takže pravděpodobně byla pouze stará tvrz barokně opravena a i nadále obývána. Po smrti Jana Buriana odkázala jeho manželka panství svému synovi z prvního manželství, Františku Albrechtovi Mauricovi z Mohrenburgu. Jeho potomci v Polních Voděradech sídlili do roku 1736, kdy ho ve veřejné dražbě koupil František Ignác Bukovský z Hustířan. Poté následovalo několik dalších majitelů, až statek v roce 1861 koupil Václav Ignác z Eisensteinu. Pravděpodobně až za tohoto majitele vznikla podle výsledků stavebně-historického průzkumu novostavba dnešního zámku a teprve nyní byla stará tvrz zbořena (dnes není známo přesné místo, kde stála).

• Kostel Navštívení Panny Marie stojí v dominantní poloze na západním okraji vsi. Byl postaven nejpozději v polovině 14. století na místě románského kostela z 12. století vyšehradskou kapitulou nebo sázavským klášterem (oba jsou střídavě uváděni jako majitelé obce ve 12. až 14. století). V roce 1759 byla zvýšena věž kostela a v letech 1770–1771 byl kostel upraven barokně, uvažuje se o staviteli Františkovi Jedličkovi (?) z Kolína, který však není písemně doložen.

• Sochy v obci a okolí představovaly zajímavý soubor barokních plastik z 18. století. Dodnes se nejlépe dochovala socha sv. Františka Xaverského na severozápadním okraji vsi u silnice do Kolína (z let 1736–1739) a torzo (bez hlavy) sochy sv. Prokopa na vrcholu Jarolímka asi 1,5 km nad vsí (z roku 1745). V obci se dochoval podstavec sochy sv. Jana Nepomuckého (z roku 1744), zničené v roce 1918.

Doprava

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 4 km vede silnice II/125 Libice nad Cidlinou - Kolín - Uhlířské Janovice - Vlašim, ve vzdálenosti 4,5 km silnice I/12 Praha - Kutná Hora - Pardubice.

• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Bečváry ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 014 z Kolína do Ledečka.

Veřejná doprava 2011

• Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Polní Voděrady-Kouřim/Zásmuky (v pracovních dnech 6 spojů), Kolín-Svojšice-Kouřim (v pracovních dnech 10 spojů, o víkendu 3 spoje) a Kolín-Polní Voděrady-Plaňany-Radim (v pracovních dnech 1 spoj) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

Galerie

• 
  Zámek
• 
  Obecní úřad
• 
  Kaple husitské církve
• 
  Náves