Pernarec
obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Pernarec (německy Pernharz) je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží dvanáct kilometrů severozápadně od Města Touškova a žije v ní 731[1] obyvatel.
Pernarec | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Město Touškov |
Obec s rozšířenou působností | Nýřany (správní obvod) |
Okres | Plzeň-sever |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°50′26″ s. š., 13°6′10″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 731 (2024)[1] |
Rozloha | 22,92 km²[2] |
Nadmořská výška | 474 m n. m. |
PSČ | 330 36 |
Počet domů | 221 (2021)[3] |
Počet částí obce | 6 |
Počet k. ú. | 6 |
Počet ZSJ | 6 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Pernarec 62 330 36 Pernarec oupernarec@iol.cz |
Starosta | Mgr. Jan Balín |
Oficiální web: www | |
Pernarec | |
Další údaje | |
Kód obce | 559334 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1219, kdy se nacházela v majetku tepelského kláštera. Roku 1788 zde bylo 21 popisných čísel.
Dominantou kraje je bývalá sopka Vinice (588,9 metrů), která se tyčí nad vsí Skupeč, vzdušnou čarou přibližně tři kilometry daleko. Asi sedmnáct kilometrů západně se nachází Konstantinovy Lázně.
Na počátku dvacátých let dvacátého století zde žilo v 69 domech 413 obyvatel.
Od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1992 k obci patřily i Čerňovice a od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 také Křelovice (Křelovice se, již bez Něšova a Skupče, opět osamostatnily k 1. lednu 1992), Mydlovary, Pakoslav a Rozněvice.[6]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. května 2012.[7]
Dominantou obce je kostel svatého Mikuláše zmiňovaný již roku 1360. V letech 1820–1822 byla upravena a rozšířena loď a nad západním průčelím vztyčena věž. Poslední výraznější úpravy byly provedeny na přelomu devatenáctého a dvacátého století a v roce 1931. Z období kolem roku 1770 pochází štuková výzdoba realizovaná I. F. Platzerem. Jižně pod kostelem leží někdejší fara, k níž přiléhá poničený hospodářský dvůr.
Asi dva a půl kilometru jihozápadně od vesnice se na ostrožně nad Úterským potokem nachází pernarecké hradiště osídlené během eneolitu lidem chamské kultury.[8]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.