Prvním známým předkem rodu je Urban (Orbán) z Doboše (latinskyUrbanus de Dobos), je zmiňován za vlády krále Ondřeje III. v roce 1292 a zemřel před rokem 1318. Od něj pošly tři větve rodu Perényiů: "palatinská větev" (Nádori ág), "z Rychnavy" (A rihnói ág) a „baronská větev“ (Bárói ág).
Mikuláš Perényi řečený Rihnói, rychtář, člen královského dvora (1411), důvěrník krále Zikmunda, královský vrchní stájník (1417-1420).
Baronská větev
Petr Perényi († kolem roku 1423), sikulský župan (1397-1401), bán Mačvanské bánoviny (1397, 1400-1401), župan několika krajů, guvernér Golubacké pevnosti a nejvyšší královský soudce (1415-1423).
Jan Perényimladší (* kolem roku 1402 - † asi 1452), župan Marmarošské župy (1430-33), dále Ugočské a Spišské župy. Účastnil se po boku krále sedmihradského a valašského tažení (1427) na podporu knížete Dana II. Od krále získal panství Milhosť.
baron Mikuláš Perényi (1659-1711), generál kuruců.
baron Jan Perényi (1757-1825), kapitán, královský komorník, administrátor Nitranské župy.
baron Lazar Perényi (1769-1827), komorník, skutečný tajný rada, poradce Uherské místodržitelské rady (Helytartótanács) (1825-1827), královský místopokladník, tajemník (1798), rada (1800) a poté od roku 1825 místopředseda královské komory (Udvari Kamara či Hofkammer), administrátor Marmarošské župy, župan Turnianské župy (1821).
baron Jiří Perényi (1773-1842), poradce uherské kanceláře (Magyar Udvari Kancellária).