Prelát

Prelát (latinsky praelatus představený) je označení pro klerika, který je ordinářem (např. biskupem), nebo mu přísluší hodnost ordináři ekvivalentní či nadřazená (např. vyšší úředník kurie, či určité kapitulní dignity). Titulu se užívá v římskokatolické církvi a v některých protestantských episkopálních církvích, například v anglikánské církvi.

Krom řádných, resp. skutečných prelátů, existuje též status osobního či čestného preláta – čestný titul, který není spojen s žádnými pravomocemi (a často ani povinnostmi), kterým Svatý stolec vyznamenává zasloužilé duchovní.

Remove ads

Prelát minor a maior

V katolickém prostředí rozlišujeme podle přijatého kněžského svěcení: prelát maior (latinsky praelatus maior – prelát větší) a prelát minor (latinsky praelatus minor – prelát menší). Prelát maior přijal biskupské svěcení. Do této kategorie patří biskupové a arcibiskupové. V případě kardinálů, již jsou hierarchicky biskupům a arcibiskupům nadřazení, je situace s rozlišením na prelát maior či prelát minor obtížnější. Ze zvláštního důvodu může být papežem udělena výjimka, a může být kardinál i bez biskupského svěcení, pouze s kněžským svěcením. Typickým příkladem je kardinál Tomáš Špidlík, který byl kreován kardinálem, ale biskupské svěcení nepřijal. V tom případě ho můžeme označit jako: prelát minor. Prelát minor má pouze kněžské svěcení.

Heraldika

Heraldickým odznakem preláta je široký renesanční klobouk (italsky galero), též se užívá výraz pastýřský klobouk (italsky zvaný: saturno či cappello romano) nad štítem se šesti nebo desíti třapci v různých barvách, dle přijatého svěcení nebo svěřeného úřadu konkrétnímu hodnostáři.

Liturgie

V liturgii pak prelát může používat insignie, které mu vlastním právem přísluší. Mezi ně patří např. pektorál či kanovnické numisma, dříve také pontifikální rukavice a další.

Prelatura

Prelatura označuje v tomto smyslu

úřad preláta či území, na němž má vymezenou působnost (u diecézního biskupa je jeho prelaturou diecéze),
budovu, sídlo preláta, například obydlí opata v klášteře,

nebo (v římskokatolické církvi) v užším smyslu

jurisdikční strukturu osobního charakteru ustavenou pro zvláštní pastorační účely (osobní prelatura),
typ místní církve, vymezený územně a zřízený pro zvláštní okolnost (územní prelatura).