Peasgoodovo
From Wikipedia, the free encyclopedia
From Wikipedia, the free encyclopedia
Peasgoodovo (Malus domestica 'Peasgoodovo') je ovocný strom, kultivar druhu jabloně domácí z čeledi růžovitých. Řadí se mezi podzimní odrůdy.
Pochází z Anglie, ze Stamfordu v hrabství Lincolnshire od pěstitele Peasgooda. Semena pocházející z volného sprášení byla vyseta pravděpodobně v roce 1853. Kolem mateřské odrůdy je poněkud nejasno. National Fruit Collection[1] uvádí jako matku středověkou anglickou odrůdu 'Catshead', což je velké, zelené, výrazně žebernaté jablko, využívané na vaření nebo na cider. Naproti tomu je v české literatuře[2] uváděna jako matka stará ruská odrůda 'Car Alexandr', která se již od počátku 19. století v Anglii pěstovala. Navíc charakter plodů odrůdy 'Peasgoodovo' více odpovídá plodům 'Cara Alexandra', podobně jako další odrůdy z 'Cara Alexandra' vyšlechtěné.
'Peasgoodovo' se začalo rozšiřovat od r. 1872. V Československu se hojně pěstovalo v zahrádkách před 2. sv. válkou a množilo se ještě v 50. letech.
'Peasgood's Nonsuch', 'Peasgood's Goldrenette', 'Goldrenette von Peasgood', 'Peasgoods Sondergleichen', 'Sans Pareil de Peasgood'
a další dle U.F.C.:
'Gold-Reinette von Peasgood', 'Goldreinette von Peasgood', 'Nesravnennoe', 'Nesravnennoe Pisguda', 'Niezrdwnane Pisguda', 'Non Pareille de Peasgood', 'Peasgood', 'Peasgood Nonesuch', 'Peasgood Nonsuch', 'Peasgood Parotlanja', 'Peasgood's Goldreinette', 'Peasgood's None Such', 'Peasgood's Nonesuch', 'Peasgood's Sondergleichen', 'Peasgood's Unvergleichlicher', 'Peasgoodova', 'Reinette dorte de Peasgood', 'Reinette Peasgood Nonsuch', 'Renet auriu de Peasgood', 'Renet Pisguda', 'Renet zolotoi Pisguda', 'Sans', 'Sans Pareille de Peasgood', 'Sans Pareille Peasgood', 'Sanspareille de Peasgood', 'Sanspareille Peasgood'
Roste bujně a vytváří velké koruny. Větve se pod tíhou ovoce ohýbají a často i lámou. Zejména mladé stromy vyžadují dobrou oporu větví.
Plodí brzy, dosti hojně, ale střídavě. Plody jsou nasazeny většinou jednotlivě. Sklízí se v polovině září, vydrží do listopadu, kdy plody začínají moučnatět.
.jpg)
Plody mají nápadný a atraktivní vzhled. Jsou ploše kulovité, pravidelné, velké až velmi velké (až 600 g), hladké, světle žlutozelené s červeným žíháním, místy slabě mramorované. Dužnina žlutobílá, křehká, šťavnatá, téměř bez žilnatiny, sladce navinulá, na řezu nehnědne. Chuť bývá hodnocena jako dobrá.[2] Zralé plody padají a jsou náchylné na otlačení (velké plody se otlačují vlastní vahou).
Strupovitostí trpí silněji, ale vůči padlí je velmi odolné. Plody i výhony trpí moniliózou. Šťavnaté plody velmi lákají vosy a jiný hmyz. Proti mrazu je dostatečně odolné.
Předností jsou velké, atraktivní plody a také velká odolnost vůči padlí. Také je velmi vhodné pro kuchyňské zpracování. Nevýhodou je náchylnost k monilióze, střídavá plodnost a krátká trvanlivost plodů.
Veliké plody lákaly ke šlechtění řadu šlechtitelů, ale žádný výpěstek nedosáhl větší obliby, než výchozí odrůda.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
