Paul Stadler

Paul Stadler (25. července 1875, Jeseník – 22. října 1955, Bad Wildungen) byl slezský sochař.^[1]

Paul Stadler
Narození	25. července 1875 Jeseník Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	22. října 1955 (ve věku 80 let) Bad Wildungen Západní Německo Západní Německo
Alma mater	Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání	sochař a učitel
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Stadler vystudoval odbornou řezbářskou školu ve Vrbně pod Pradědem a Uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni. Poté studoval sedm let na vídeňské Akademii v mistrovském ateliéru Edmunda von Hellmera. Po ukončení studií učil jeden rok na reálce v Opavě, od roku 1905 byl učitelem a v letech 1920–1937 ředitelem na Zemské odborné škole pro mramorářský průmysl v Supíkovicích.^[2]

Dílo

Stadler tvořil zprvu v duchu akademického realismu. Pozdější reliéfy ženských postav zahalených řízou byly ovlivněné antikou a Feidiovým stylem mokré drapérie. Vyznačují se živostí a smyslově bezprostředním uchopením skutečnosti.^[3] Většina jeho prací byla provedena v carrarském nebo slezském mramoru.

Nejvýznamnějším dílem Paula Stadlera byl Goethův památník v Jeseníku. Tvořila ho jednoduchá, téměř funkcionalistická zeď, dělená rizality, s vyvýšenou střední částí a lavicemi a sloupy po stranách. Střední a postranní části byly zdobeny reliéfy, postranní sloupy maskami Komedie a Tragédie. Objekt zničili noví přistěhovalci do pohraničí v roce 1945, jeho části byly nalezeny v šatně tenisových kurtů..^[4]

Plastiky Paula Stadlera jsou mimo severomoravský region také v Jihlavě, Praze a Vídni.

Realizace (výběr)

• 1908 Císař František josef I., reliéf,^[5] Muzeum Jeseník
• 1908 Náhrobek starosty Emila Rochowanského, mramor, Opava
• Náhrobek ležící dívky^[5]
• Náhrobek E. Wawrzykové (klečící žena), Jeseník
• Stojící žena ze zadního pohledu^[5]
• Klečící bojovník^[6]
• 1927 Pomník Franze Schuberta v Krnově^[7]
• Busta Vincenze Priessnitze (mramor), Lázně Jeseník^[8]
• 1934 Památník J. W. Goetha, Josefská zahrada v Jeseníku
• 1935-37 Náhrobek s postavou Krista, hrobka podnikatele Liemerta v Mikulovicích^[5]
• Raumann (Plakette), hřbitov Poppelsdorf