Pasewalk
Město v zemském okrese Přední Pomořansko-Greifswald ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. From Wikipedia, the free encyclopedia
Město v zemském okrese Přední Pomořansko-Greifswald ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. From Wikipedia, the free encyclopedia
Pasewalk je město v zemském okrese Přední Pomořansko-Greifswald v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. V roce 2015 zde žilo 10 535 obyvatel.[1]
Pasewalk | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 53°30′18″ s. š., 13°59′25″ v. d. |
Nadmořská výška | 19 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Německo |
Spolková země | Meklenbursko-Přední Pomořansko |
Zemský okres | Přední Pomořansko-Greifswald |
Pasewalk | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 54,99 km² |
Počet obyvatel | 10 535 (31. 12. 2015) |
Hustota zalidnění | 191,6 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 13. století |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 03973 |
PSČ | 17309 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Město leží na východním břehu řeky Uecker. Sousední obce jsou: Fahrenwalde, Jatznick, Krugsdorf, Papendorf, Polzow, Rollwitz, Schönwalde a Viereck.
Město patrně vzniklo už v 11. století, se slovanským jménem Pozduvolc a krátce po roce 1250 získalo městská práva. Skládalo se z dolního města s kostelem sv. Mikuláše (poprvé zmíněn roku 1176) a horního města německých kolonistů s kostelem P. Marie. Obyvatelé se živili zemědělstvím a obchodem. Ve 14. století si město postavilo hradby a roku 1535 po velkých nepokojích přijalo reformaci. Za třicetileté války je nejprve dobyli Švédové a roku 1630 císařští, kteří město těžce zpustošili.
Roku 1720 město připadlo Prusku, které podporovalo jeho obnovu a usídlilo zde francouzské exulanty-hugenoty. Ti v kraji zavedli pěstování tabáku a město se stalo tržištěm tabákových listů. Po roce 1812 přicházeli do Pasewalku polští a ruští Židé, kteří si zde roku 1834 postavili synagogu. Od roku 1825 začalo budování silnic a Pasewalk se stal křižovatkou poštovních spojů, od roku 1863 také železničních (trati Berlín – Stralsund a Lübeck – Štětín). Roku 1900 překročil počet obyvatel 10 tisíc a v roce 1918 se zde léčil Adolf Hitler z následků otravy yperitem.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.