Pandantiv
architektonický prvek From Wikipedia, the free encyclopedia
Pandantiv[1][2] (také pandántiv,[3] pandativ, pendentiv, pendantiv či pendativ, francouzsky pendentif [pãdãtif] – přívěsek) je v architektuře sférická trojúhelníkovitá výplň cípů čtvercového nebo obdélného prostoru, který má být zakryt kruhovou nebo oválnou kupolí. Slouží k převodu pravoúhlého (či polygonálního) půdorysu na půdorys okrouhlý.
Popis
Užitkové i sakrální stavby a prostory mívají nejčastěji pravoúhlý půdorys. Pokud se nad ním má vytvořit kupolovitá klenba, musí buď v rozích sbíhat dolů, anebo se do rohů prostoru vloží vyduté pandantivy, na něž pak lze nasadit kupoli, případně válcový buben (tambur). Výhoda spočívá v lepším přenášení sil z kupole na nosné stěny, případně pilíře stavby.[4]
Historie
Pandantiv patrně vynalezli byzantští architekti a jedno z prvních známých použití jsou veliké pandantivy v centrálním prostoru chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli z let 532–537. Jsou téměř 20 m vysoké a poskytují dekorativně velmi účinnou plochu pro malby nebo mozaiky.[5]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.