Pakarana

Pakarana (Dinomys branickii) je hlodavec z podřádu Hystricomorpha (dikobrazočelistných) infrařádu Hystricognathi.^[2]. Je jediným žijícím druhem rodu Dinomys i čeledi pakaranovití. Vyskytuje se v horských oblastech na severozápadě Jižní Ameriky. Celkově se pakarany podobají větším morčatům.^[3] Jejich charakteristickým znakem jsou dvě řady světlých skvrn na bocích těla.

Pakarana
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	hlodavci (Rodentia)
Čeleď	pakaranovití (Dinomyidae)
Rod	pakarana (Dinomys) Peters, 1873
Binomické jméno
Dinomys branickii Peters, 1873
rozšíření pakarany v Jižní Americe rozšíření pakarany v Jižní Americe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt

Pakarany obývají horské oblasti Jižní Ameriky v Kolumbii, Peru a Brazílii. Zasahují i do Venezuely, Ekvádoru a Bolívie.

Vyskytují se v údolích a nižších horách. Obvykle uváděné rozmezí je 240–2000 m n. m., ale byly nalezeny i ve výšce 3200 m.^[3]

Popis

Jejich tělo je 730–790 mm dlouhé, ocas měř 200 mm.^[3] Váží 10–15 kg. Svrchní část těla je černá nebo hnědá s dvěma širokými přerušovanými bílými pruhy shora a se dvěma řadami bílých skvrn po straně. Spodní strana těla je světlejší než horní a beze skvrn. Srst je spíše drsná a má různou délku. Ocas je plně ochlupený.

Jejich hlava je široká, uši jsou malé a kulaté. Na širokých nohách má čtyři prsty opatřené silnými drápy. Samice mají dva páry mléčných žláz.

V tlamě mají pakarany celkem 20 zubů. Jejich zubní vzorec je

• 1.0.1.3
• 1.0.1.3.

Chování

Pakarany jsou noční živočichové. Přes den se skrývají v rozsedlinách, které si rozšiřují svými drápy. U zvířat chovaných v zajetí však nebylo pozorování, že by hrabala; naopak využívala své drápy pro lezení po stromech a spala vysoko ve větvích. Většinu času ale tráví na zemi.

Jsou to výluční býložravci. Jejich potrava sestává převážně z ovoce, listí a jiných měkkých částí rostlin.^[3]

I když Dinomys v překladu znamená hrozná myš, ve skutečnosti používá boj až jako poslední možnost.^[3] V zajetí se chová mírumilovně a pohybuje se pomalu. Pakarany jsou buď samotářské, nebo se pohybují v párech.

Rozmnožování

O rozmnožování v přírodě není mnoho známo. Podle údajů ze zajetí rodí obvykle jedno až dvě mláďata, ale byla zjištěna i trojčata a v tokijské zoo i čtyřčata.^[4] Doba březosti nebyla stanovena přesně, je udávána v rozmezí 223–283 dní,^[5] podle jiných autorů však nepřesahuje 252 dní.^[4]

Mláďata se rodí dobře vyvinutá. Jejich váha se pohybuje mezi 570–660 g, jiní autoři uvádějí až 900 g.^[4] Ihned po porodu jsou aktivní. Bylo pozorováno, že už druhý den konzumují kromě mateřského mléka příležitostně i jinou měkkou stravu a po dvou týdnech jedí pravidelně i čerstvé ořechy nebo ovoce.

Podle údajů ze zajetí se dožívají 8–9 let.^[4]

Stupeň ohrožení

Pakarana je v červeném seznamu druhů považována za málo dotčený druh (2024). Je však ohrožena především vlivem úbytku jejich přirozeného prostředí – lesů. Jsou také loveny a konzumovány domorodým obyvatelstvem.