Pajdza

Pajdza^{[p 1]} (také gerege) je destička s nápisem, který obyčejně opravňovala nositele k určitým výhodám, které mohl čerpat při pohybu po vymezeném území.^[1]

Mongolská pajdza, s nápisem zapsaným v phagpě

Charakteristika

Pajdza byla vyrobená typicky ze zlata bronzu, stříbra nebo dřeva, ojediněle i z jiných materiálů, nejčastěji obdélníkového tvaru, opatřená císařským znakem a nápisem, začínajícím Z moci Věčného Nebe: dávající tomu, komu byla svěřena chánem, právo vyžadovat od obyvatelstva rozmanité služební povinnosti.^[1]

Historie

Ögedej (chán v letech 1229–1241) zakázal vydávání pajdz šlechtě, protože často docházelo k jejich nadužívání a působily neblaze vůči poddaným.^[2] Podobné propustky se vydávaly též v říši Liao, říši Ťin, říši Ming a v království Západní Sia. Cestovatel Marco Polo popsal pajdzu ve svých cestopisech.^[3]

Galerie

• 
  Zlatá pajdza z říše Liao (replika)
• 
  Bronzová pajdza z říše Ming
• 
  Kamenná pajdza z království Západní Sia
• 
  Pajdza v jedné ze Čtyř knih (vydání z let asi 1580-1600)