Pachycephalosauridae

Čeleď Pachycephalosauridae byla skupinou býložravých dvounohých ptakopánvých dinosaurů, žijících v období křídy na území několika kontinentů. Formálně byl tento taxon stanoven roku 1945 paleontologem Charlesem Mortramem Sternbergem.^[1]

Pachycephalosauridae Stratigrafický výskyt: Svrchní křída
Kresba pachycefalosaura, zástupce čeledi
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	plazi (Sauropsida)
Nadřád	dinosauři (Dinosauria)
Řád	ptakopánví (Ornithischia)
Podřád	Cerapoda
Infrařád	Pachycephalosauria
Čeleď	Pachycephalosauridae Sternberg, 1945
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Jejich velikost kolísala od desítek centimetrů až po zhruba 8 metrů. Typickým znakem byla kupolovitě ztluštělá lebka, vytvářející jakýsi "helmovitý" tvar hlavy. Tito býložravci žili zřejmě ve stádech a stávali se častou kořistí teropodních dinosaurů. Je možné, že se utkávali v ritualizovaných vnitrodruhových zápasech, hlavami se však zřejmě nesráželi. Spíše snad útočili na měkký bok protivníka. Někteří paleontologové se nicméně domnívají, že jejich kupolovitá zesílená lebeční klenba mohla sloužit k obraně před predátory i k ritualizovaným vnitrodruhovým zápasům.^[2]

Typickým chováním zástupců této skupiny byly patrně právě tyto vnitrodruhové souboje v podobě srážení hlavami (lebečními dómy). Ačkoliv existují i jiné hypotézy, toto chování nachází pevnou podporu v některých novějších výzkumech fosilních lebek pachycefalosauridů.^[3] Tito dinosauři se tedy utkávali v soubojích, při kterých se pravděpodobně sráželi svými kupolovitými lebkami, a to až rychlostí kolem 6,7 m/s (24,1 km/h).^[4]

Podle výzkumu prezentovaného v roce 2022 mohli tito dinosauři spíše než srážení hlavami preferovat kopání oběma zadníma nohama, podobně jako dnešní klokani.^[5][6]

Druhová rozmanitost

Pachycefalosauři patří mezi nejméně početné skupiny dinosaurů. Celkem je k červenci roku 2020 známo asi 22 druhů těchto ptakopánvých dinosaurů. To z nich činí pomyslně až sedmou nejpočetnější skupinu druhohorních dinosaurů, po teropodech (486), sauropodomorfech (373), ornitopodech (216), rohatých dinosaurech (ceratopsech, 114), ankylosaurech (95) a stegosaurech (28).^[7]

Otázka masožravosti

Na základě stavby zubů pachycefalosaurů se někteří vědci domnívají, že alespoň u některých druhů z této skupiny se mohla vyskytovat částečná masožravost.^[8][9]

Zástupci čeledi

• Acrotholus
• Alaskacephale
• Amtocephale
• Dracorex
• Foraminacephale
• Gravitholus
• Hanssuesia
• Homalocephale možná
• Micropachycephalosaurus
• Ornatotholus
• Pachycephalosaurus
• Platytholus
• Prenocephale
• Sinocephale
• Sphaerotholus
• Stegoceras
• Stygimoloch
• Texacephale
• Tylocephale
• Wannanosaurus
•  ?Yaverlandia (zřejmě teropod)