Otakar Feistmantel
český cestovatel, geolog a vysokoškolský pedagog From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Otakar Feistmantel (20. listopadu 1848 Stará Huť, dnes část obce Hýskov[1] – 10. února 1891 Praha[2]) byl český geolog a paleontolog, vysokoškolský pedagog a autor cestopisů z Indie a dalších odborných publikací.
Remove ads
Život
Narodil se v rodině geologa Karla Feistmantela, který byl synem herce Karla Františka Feistmantela. Po maturitě na piaristickém gymnáziu na Novém Městě začal v roce 1867 studovat na lékařské fakultě v Praze. Jeho zájem však směřoval více ke geologii. Následujícího roku ho přijali do Národního muzea, kde pořádal šternberské sbírky a účastnil se výzkumu uhelných slojí v Podkrkonoší, na Kladensku, Rakovnicku i jinde. O svých výzkumech sepsal několik pojednání a článků.[3]
V roce 1873 promoval, ale povolání lékaře nevykonával. Po ukončení studií působil krátce na geologickém ústavu ve Vídni a pak jako asistent geologie na univerzitě ve Vratislavi, kde mimo jiné pořádal velkou sbírku několika tisíc fosilních rostlin, které pro místní muzeum předtím koupila pruská vláda od soukromého sběratele.[4] Roku 1874 byl zvolen dopisujícím členem Královské české společnosti nauk.[5]
V roce 1875 přijal nabídku profesora Oldhama z Indického geologického ústavu v Kalkatě, aby tam nahradil zemřelého profesora Ferdinanda Stoličku.[5] V Indii strávil Feistmantel osm let, především na výzkumu tzv. gondwanské uhlonosné soustavy. Během té doby napsal řadu odborných i cestopisných textů. Jeho hlavním dílem byl čtyřdílný spis Fossil Flora of the Gondwana System in India (Fosilní flóra gondwanského systému).[3] Roku 1883 se předčasně vrátil (původně měl smlouvu na 15 let), aby přijal místo na katedře (stolici) mineralogie a geologie na vysokém učení technickém v Praze. I po návratu pokračoval v psaní cestopisů (např. O náboženství a posvátných místech obyvatel obyvatel Východní Indie ve Světozoru roku 1884 nebo kniha Osm let ve Východní Indii) a vystavoval předměty, dokumentující tamní kulturu. Náprstkovu muzeu věnoval skoro 500 předmětů, které se staly základem indické sbírky.[5] Během pobytu v Indii pořídil na čtyři sta fotografií, které byly součástí výstavy uspořádané v muzeu v květnu 1884.[6]
Na vysoké škole byl jmenován profesorem a ve školním roce 1886–1887 byl zvolen i rektorem.
V roce 1890 vyšla jeho práce o geologických a paleontologických poměrech uhelných a rostlinných ložisek prvohor a druhohor ve východní Austrálii. Byla vydána v Praze, Německu a Austrálii a zaznamenala mezinárodní ohlas. Také jeho další spisy O pohoří Himálají a Uhlonosné útvary v Tasmánii, vydané ve stejném roce, byly ve vědeckých kruzích kladně hodnoceny, přestože Feistmantel Austrálii ani Tasmánii nikdy nenavštívil.[5]
Podílel se na tvorbě Ottova slovníku naučného, pro který psal různé příspěvky o Indii až do roku 1890. [3][5]
Feistmantel byl členem Královské české společnosti nauk, geologické společnosti v Berlíně, The Asiatic Society of Bengal, Royal Society of New South Wales a dalších vědeckých institucí.[7][8]
Otakar Feistmantel zemřel 10. února ve věku 42 let na rakovinu tlustého střeva. Byl pohřben v hrobce na Vyšehradském hřbitově.[3]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads