Onkologie
obor vnitřního lékařství zabývající se nádorovými onemocnění From Wikipedia, the free encyclopedia
obor vnitřního lékařství zabývající se nádorovými onemocnění From Wikipedia, the free encyclopedia
Onkologie (z řeckých slov ογκος tumor, zduření a λόγος věda) je obor vnitřního lékařství, který se zabývá prevencí, diagnostikou a nechirurgickou léčbou nádorových onemocnění. Tento článek je o lékařském oboru onkologie.
V souvislosti se zákonem č. 95/2004 Sb. O podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta se mohou lékaři specializovat ve čtyřech atestačních oborech zabývajících se terapií nádorových onemocnění:
Cílem specializačního vzdělávání v oboru klinická onkologie je získání specializované způsobilosti osvojením potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností v oblasti prevence, diagnostiky, terapie a komplexní podpůrné léčby u nemocných s nádorovým onemocněním umožňujících samostatnou činnost v ambulantní i nemocniční sféře. Specialista v oboru klinická onkologie musí být schopen integrace používaných léčebných modalit a plnit roli vedoucího týmu pro diagnostiku a léčbu nádorových onemocnění.
Lékař připravující se na atestaci v oboru klinická onkologie absolvuje nejdříve společný interní základ trvající minimálně 24 měsíců. Poté následuje vlastní praxe v oboru trvající minimálně 36 měsíců – z ní musí uchazeč alespoň 12 měsíců absolvovat na akreditovaném onkologickém pracovišti. Během praxe v oboru musí uchazeč absolvovat minimálně 2 týdny na dětské onkologii, 1 měsíc na hematoonkologickém pracovišti, 3 měsíce na radioterapeutickém pracovišti, 2 měsíce na gynekologickém pracovišti a 1 měsíc na urologickém pracovišti. Doporučena je i praxe 1 měsíc na ORL a jeden měsíc na pracovišti klinické farmakologie.
Cílem specializačního vzdělávání v oboru radiační onkologie je získání specializované způsobilosti osvojením potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností v oblasti prevence, diagnostiky, terapie a podpůrné léčby u nemocných s nádorovým onemocněním.
Radiační onkologie je obor klinické medicíny, který se zaměřuje na teorii a praxi léčebné aplikace ionizujícího záření. Vychází z vědeckých poznatků radiobiologie, radiofyziky a radiační techniky, které aplikuje u řady chorobných stavů, především však u zhoubných nádorů. Hlavní náplní oboru je léčba zhoubných nádorů a některých nenádorových onemocnění především s využitím ionizujícího i neionizujícího záření. Provádí se jako léčba samostatná nebo v kombinaci s jinými léčebnými modalitami, zejména léčbou cytotoxickými látkami,léčbou hormonální, biologickou a podpůrnou.
Lékař po absolvování specializačního vzdělávání v radiační onkologii by měl být připraven k praktické aplikaci jednotlivých modalit specifické onkologické léčby, především však ke stanovení léčebné strategie a taktiky jako rovnocenný partner v multidisciplinárním týmu odborníků. Rovněž by měl mít teoretické a praktické předpoklady pro vedoucí funkci a pro předávání znalostí a zkušeností ve formě výuky. Musí být též seznámen se základními principy klinického výzkumu.
Lékař připravující se na atestaci v oboru klinická onkologie absolvuje nejdříve společný interní základ trvající minimálně 24 měsíců. Poté následuje vlastní praxe v oboru trvající minimálně 48 měsíců – z ní musí uchazeč alespoň 12 měsíců absolvovat na akreditovaném onkologickém pracovišti. Během praxe v oboru musí uchazeč absolvovat minimálně 12 měsíců na pracovišti aplikující chemoterapii, hormonální terapii i biologickou terapii a 36 měsíců na pracovišti aplikujícím ionizující záření – z toho nejméně 6 měsíců na brachyterapii a 6 měsíců na pracovišti s lineárním urychlovačem.
Cílem specializačního vzdělávání v oboru hematologie a transfúzní lékařství je získání teoretických znalostí a praktických dovedností v laboratorní i klinické hematologii a hematoonkologii a v transfúzním lékařství v rozsahu, který umožní výkon samostatné činnosti.
Lékař připravující se na atestaci v oboru hematologie a transfúzní lékařství absolvuje nejdříve společný interní základ trvající minimálně 24 měsíců. Poté následuje vlastní praxe v oboru trvající minimálně 36 měsíců. Během praxe v oboru musí uchazeč absolvovat alespoň 3–6 měsíců na akreditovaném hematologickém pracovišti, alespoň 3–6 měsíců na akreditovaném pracovišti transfúzní služby, alespoň 3 měsíce v hematologické laboratoři, alespoň 3 měsíce v transfúzní laboratoři a 1 měsíc na oddělení ARO.
Cílem specializačního vzdělávání v oboru dětská onkologie a hematoonkologie je získat znalosti a dovednosti v diagnostice a léčbě dětí s krevními nemocemi a zhoubnými nádory v nemocniční i ambulantní praxi. Absolvent studia musí rovněž získat základní znalosti o teoretických základech a výzkumu těchto onemocnění a o praktickém provádění laboratorních metod, musí umět interpretovat výsledky laboratorních vyšetření. Absolvent studia musí dále rozumět principům klinických studií a znát jejich praktické provádění. Nedílnou součástí studia je pochopení etických problémů spojených s výzkumem a klinickou praxí.
Lékař připravující se na atestaci v oboru dětská onkologie a hematoonkologie musí nejprve absolvovat praxi odpovídající oboru dětské lékařství a poté ještě minimálně rok praxe v oboru.
Preventivní onkologie se nově vyčleňuje jako samostatný obor onkologie. V souvislosti se zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, nejde o atestační obor.
První preventivní ambulance vznikla v Masarykově onkologickém ústavu v Brně.[zdroj?]
Mezinárodními organizacemi jsou International Society of Preventive Oncology (ISPO) a American Society of Preventive Oncology (ASPO).
Onkologie je obor vnitřního lékařství, proto neprovádí chirurgické výkony. Operační řešení nádorů provádějí – obvykle z indikace onkologa – lékaři chirurgických oborů zabývajících se příslušnou částí těla:
Lékaři z tohoto oboru poskytují podporu a péči především těm pacientů, jejichž naděje na uzdravení je minimální. Cílem je udržet co nejvyšší kvalitu života nemocného. Péče tedy spočívá především v účinném tišení bolesti, zajištění dostatečné výživy, řešení omezujících komplikací (např. při prorůstání neoperovatelného nádoru střevem přinese nemocnému úlevu stent) a v neposlední řadě i v zajištění psychické podpory a psychoterapie a u religiózněji laděných nemocných i pastorační péče.
Dermatologie pečuje o kůži a zabývá se kožními chorobami. Již tradičně proto dermatologové léčí i kožní nádory, z nichž nejvýznamnější nádorem je maligní melanom. Toto oddělení terapie maligního melanomu od terapie ostatních nádorů vede bohužel k tomu, že v učebnicích onkologie často melanom nebývá uveden. Přitom podle statistik ÚZISu jde o vůbec nejčastější nádorové onemocnění v ČR.
Ve Velké Británii a některých dalších státech se onkologové dělí na dvě skupiny – kliničtí onkologové a interní onkologové. Hlavní rozdíl mezi těmito obory spočívá v tom, že kliničtí onkologové provádějí radioterapii, zatímco interní onkologové nikoli. Na druhou stranu v USA jsou pojmy klinický a interní onkolog zaměnitelné.
V onkologické praxi se často objevují etické otázky a dilemata. Např.:
Rozsáhlý výzkum se provádí na všech polích působnosti onkologie, počínaje biologií rakovinné buňky přes chemoterapeutický režim, vhodnou paliativní péči a mírnění bolesti. Díky tomu se obor onkologie neustále vyvíjí. Klinické zkoušky často podstupují pacienti mnoha různých nemocnic z jednoho kraje. Ve Velké Británii tyto testy organizují centra pro výzkum rakoviny: Cancer Research UK (CRUK), Medical Research Council (MRC), Evropská organizace pro výzkum a léčbu rakoviny (EORTC) nebo National Cancer Research Network (NCRN)
Obrázky, zvuky či videa k tématu onkologie na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo onkologie ve Wikislovníku
