Olesno
sídlo v Opolském vojvodství v Polsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Olesno (polsky též Oleśno[pozn. 1], německy Rosenberg in Oberschlesien) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Olesno. Leží na historickém území Horního Slezska na řece Stobravě (pravém přítoku Odry) mezi Lublincem a Kluczborkem. V roce 2021 zde žilo 9 353 obyvatel,[1] z toho necelou pětinu tvoří občané německé národnosti (19,3 % podle sčítání lidu 2011).[2]
Olesno | |
---|---|
Náměstí v Olesnu | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°52′30″ s. š., 18°25′ v. d. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Opolské |
Okres | Olesno |
Gmina | Olesno |
Olesno | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 15,1 km² |
Počet obyvatel | 9 353 |
Hustota zalidnění | 619,4 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané, Němci a další |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni a další |
Správa | |
Starosta | Sylwester Piotr Lewicki |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Pieloka 21 46-300 Olesno |
Telefonní předvolba | +48 34 |
PSČ | 46-300 |
Označení vozidel | OOL |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dějiny
První písemná zmínka o městečku pochází z roku 1226. Jako součást Opolského knížectví patřilo do roku 1742 zemím Koruny české, respektive Habsburské monarchii. Po první slezské válce připadlo Prusku a do konce druhé světové války leželo na území německého státu (Německého císařství, Výmarské republiky, Třetí říše). V roce 1945 bylo spolu s většinou Horního Slezska přičleněno k socialistickému Polsku.
Již od roku 1743 má status okresního města – dříve v rámci německé provincie Slezsko a vládního obvodu Opolí, po válce v Opolském vojvodství. Jen v letech 1975–1998, kdy byla v platnosti správní reforma zavádějící 49 malých krajů, spadalo pod Čenstochovské vojvodství.
Podle sčítání lidu z roku 1910 žilo v Olesnu 5 742 obyvatel, z toho 66 % německojazyčných a 32,9 % polskojazyčných (k polskému jazyku se řadilo i hornoslezské nářečí, dále zvláštní kategorii představovali „dvoujazyční”, již tvořili 11,3 % obyvatelstva.[3] Po druhé světové válce nebyl zde proveden plošný odsun původního obyvatelstva, proto se město stalo jednou z bašt německé menšiny v současném Polsku.
Mezi nejtemnější kapitoly v dějinách Olesna patří období mezi 20. až 25. ledna 1945, kdy město bylo – po obsazení bez boje – vypáleno a zplundrováno Rudou armádou. Zničeno nebo poškozeno bylo dokonce 75 % zástavby, včetně historických památek v centru.[4][5]
Památky
- dřevěné poutní kostely svaté Anny (1510) a svatého Rocha (1710, v místní části Grodzisko)
- evangelický kostel Kristova kříže z roku 1853 v areálu městského parku
- katolický farní kostel Božího Těla postavený v novobarokním slohu letech 1909–1913¨
- hlavní náměstí (Rynek):
- klasicistní radnice z roku 1821
- morový sloup se sochou Panny Marie z roku 1697
- socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1753
- pozůstatky středověkých hradeb v ulici Lompy
- židovský hřbitov; nejstarší hrob pochází z roku 1821, dochovala se i obřadní síň z roku 1868
- Poutní kostel svaté Anny¨
- Kostel Kristova kříže
- Kostel Božího Těla
- Rynek: socha Jana Nepomuckého a radnice
- Městské hradby
- Židovský hřbitov
Doprava
Městem prochází národní silnice (droga krajowa) č. 11 z Bytomi do Poznaně a Kolobřehu, a také železniční trať Katovice – Poznaň. Ve stanici Olesno Śląskie (Slezské Olesno) staví jak regionální vlaky společnosti Koleje Śląskie (Slezské dráhy), tak rychlíky mířící ze směru Katovice na sever Polska.
Partnerská města
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.