Populační situaci Německa charakterizoval až donedávna nulový nebo záporný růst počtu obyvatel,[2] anadto se demografický vývoj stárnutím populace dále zhoršoval. Úhrnná plodnost se vroce 2010 pohybovala kolem hodnoty 1,4dítěte na ženu.[3] (tehdy nejvyšší hodnota od roku 1990[3]) Vroce 2011 byla odhadnuta na hodnotu1,6 po započtení faktu, že starší ženy k tomuto číslu přispívají více než podle předchozího statistického modelu, a toho, že plodnost se zvýšila ivmladší generaci.[4] Plodnost byla úzce spjata súrovní vzdělání; ženy snižší úrovní vzdělání měly více dětí než vzdělanější ženy.[5] Lidé, kteří neinklinují knáboženství, mají méně dětí než křesťané nebo muslimové. Studie také zjistily, že mezi křesťany mají ti konzervativnější více dětí než liberálnější věřící.[6][7]Oplodnění ve zkumavce je vNěmecku legální, určený věkový limit je vzásadě 40let.[8]
Německo vykazovalo již v roce 2006 třetí nejvyšší počet mezinárodních migrantů na světě.[9] Více než 16milionů lidí vNěmecku mělo tehdy cizí/imigrantský původ. Toto číslo zahrnovalo první a druhou generaci přistěhovalců (třetí generaci již nikoliv), včetně smíšeného původu a Němců repatriovaných ze zahraničí (tzv. vyhnanců) ajejich potomků. 96,1% jich žilo vZápadním Německu aBerlíně.[10] Za současného stavu je nejméně sedm milionů obyvatel občany jiných zemí, tj. nemají německé občanství nebo mají tzv. dvojité občanství. Největší etnické skupiny vyjma Němců jsou Turci, Poláci aRusové. Silné zastoupení vobyvatelstvu Německa, pocházející již zdob přílivu dočasných pracovníků (tzv. Gastarbeiter, hostující pracovníci) v60. a70.letech 20. století, mají také Italové, lidé původem zbývalé Jugoslávie, Španělé, Řekové a další. Od roku 2014 do roku 2020 se vdůsledku migrační krize složení obyvatelstva vNěmecku dále vyvíjelo.
Remove ads
Demografický vývoj od roku 1817
Plodnost v Německu podle okresů, průměr z let 2017–2019
Další informace Rok ...
Celková plodnost v Německu
Rok
1800
1801
1802
1803
1804
1805
1806
1807
1808
1809
1810
5,4
5,40
5,39
5,39
5,38
5,38
5,37
5,37
5,36
5,36
5,35
Rok
1811
1812
1813
1814
1815
1816
1817
1818
1819
1820
5,35
5,34
5,34
5,33
5,33
5,32
5,32
5,33
5,35
5,37
Rok
1821
1822
1823
1824
1825
1826
1827
1828
1829
1830
5,35
5,33
5,31
5,28
5,26
5,17
5,07
4,97
4,88
4,78
Rok
1831
1832
1833
1834
1835
1836
1837
1838
1839
1840
4,80
4,83
4,85
4,88
4,9
4,9
4,9
4,9
4,9
4,9
Rok
1841
1842
1843
1844
1845
1846
1847
1848
1849
1850
4,9
4,95
4,97
5,00
5,02
5,02
5,02
5,01
5,01
5,01
Rok
1851
1852
1853
1854
1855
1856
1857
1858
1859
1860
4,87
4,74
4,60
4,47
4,33
4,45
4,56
4,67
4,79
4,90
Rok
1861
1862
1863
1864
1865
1866
1867
1868
1869
1870
4,93
4,96
5,00
5,03
5,06
5,09
5,11
5,13
5,16
5,18
Rok
1871
1872
1873
1874
1875
1876
1877
1878
1879
1880
5,24
5,30
5,35
5,41
5,46
5,38
5,30
5,22
5,14
5,06
Rok
1881
1882
1883
1884
1885
1886
1887
1888
1889
1890
5,14
5,21
5,29
5,28
5,26
5,25
5,23
5,22
5,21
5,20
Rok
1891
1892
1893
1894
1895
1896
1897
1898
1899
5,18
5,17
5,16
5,14
5,11
5,09
5,06
5,04
4,99
Zavřít
Vývoj v letech 1817–2022
Následující tabulka obsahuje populační statistiku od roku 1817 do roku 2022.[11] Je však nutno vzít vúvahu, že daná čísla jsou značně ovlivněna velkými teritoriálními změnami, kterými bylo Německo vletech 1918/1919, 1921/1922 a zvláště 1945/1946 a1990/1991 poznamenáno.
Zvláštností je extrémně nízká plodnost vposledních letech Výmarské republiky, kdy se vdůsledku světové hospodářské krize plodnost snížila až khodnotě 1,1dítěte na ženu vroce 1933.
Populace Německa podle věku a pohlaví k 31. prosinci 1950Studenti medicíny a jejich trojčata v NDR v roce 1984. Východní Německo podporovalo porodnost mezi vysokoškolskými studenty.
Po teritoriálních změnách po druhé světové válce a vysídlování Němců ve střední a východní Evropě se tamní Němci usadili v poválečném Německu. Po rozdělení Německa mnoho Němců z NDR odešlo na západ do Spolkové republiky Německo zpolitických a také ekonomických důvodů. Zekonomických důvodů se Němci zvýchodní části do západní přesunovali ipo sjednocení Německa.
SRN a socialistická NDR zažily odlišný přístup k demografii. Politika NDR podporovala porodnost[13], na rozdíl od SRN. Plodnost v NDR byla vyšší, ale demografická politika byla jen jedním z důvodů. Ženy v NDR měly méně "biografických možností", být mladou matkou se od nich očekávalo. Péče o dítě zdarma byla dostupná všem matkám.[14]
Situace od roku 1990
Po pádu berlínské zdi opustilo tzv. nové spolkové země (bývalé Východní Německo) asi 1,7milionu lidí, tedy 12%populace,[15] disproporčně vysoký počet z nich byly ženy mladší než 35 let.[16]
Po roce 1990 plodnost na východě klesla až k hodnotě 0,772 v roce 1994. To bylo připisováno faktu, že proběhl "demografický šok" (lidí po zániku NDR nejenom měli méně děti, ale také méně často vstupovali do sňatku nebo se rozváděli) a že biografické možnosti občanů bývalé NDR se zvýšily. Brzké mateřství už nebylo tak atraktivní a věk provorodiček se ostře zvýšil.[14]
V následujících letech začala plodnost na východě Německa znovu růst, vzrostla na hodnotu 1,0 v roce 1997 a 1,3 v roce 2004 a hodnot západního Německa (1,37) dosáhla v roce 2007. V roce 2010 plodnost na východě (1,459) překonala hodnotu plodnosti na západě (1,385), a celková hodnota pro Německo byla 1,393, tehdy nejvyšší číslo od roku 1990[3][17] - což je hluboko pod přirozenou úrovní nahrazování (zhruba 2,1 dítěte na ženu) zažívanou v letech komunismu. V roce 2012 byla plodnost na východě 1,454 dítěte na ženu, zatímco na západě jen 1,371.[12]
Od roku 1989 bylo kvůli nízkému počtu dětí uzavřeno asi 2 000 škol.[15]
V některých regionech klesl počet žen mezi dvaceti a třiceti lety o více než 30%.[15] V roce 2004 bylo v nových spolkových státech (včetně Berlína) ve věkové skupině 18 – 29 let (statisticky významná skupina ohledně zakládání rodiny) jen 90 žen na každých 100 mužů.
Do roku 2007 byla rodinná politika v Německu kompenzační, chudé rodiny tedy získávaly více dávek než ty bohaté. Od roku 2007 začala vláda motivovat vzdělané ženy, aby měly více dětí, ale chudé rodiny byly znevýhodněny a dostávají méně peněz na děti než příslušníci střední třídy.[18] Velmi bohatí lidé (kteří vydělávají více než 250 000 Euro za rok) a lidé žijící na podpoře na rodičovskou podporu nemají nárok.[19]
příjem rodin s malými dětmi vzrostl. Osoby s vysokoškolským titulem, osoby starší třiceti let a rodiče jedináčků těžily ze změn nejvíce. Otcové samoživitelé a matky samoživitelky a mladí rodiče na změnách nezískali.
otcové se více zapojují do rodičovství a 28% z nich si nyní bere nějaký čas pracovního volna (v průměru 3,3 měsíce), když se jim narodí dítě.
matky se pravděpodobněji než dříve zapojí do pracovního procesu a budou tedy disponovat vyššími ekonomickými prostředky.
míra porodnosti mezi vysokoškolsky vzdělanými ženami se zvýšila.
V roce 2012 nemělo 80% žádný migrační původ, další 4% byli imigranti etnicky německého původu (ze zemí jako Rusko, Kazachstán a Rumunsko). Celkem 91,6% populace má evropský původ, po vyjmutí Turecka (a včetně etnických Němců z Kazachstánu, ale po vyloučení etnických Evropanů z jiných částí světa, jako je USA). 3,7% populace mělo turecký původ.[22]:s.230–231
V roce 2012 bylo imigrantské pozadí lidí v Německu následující:[22]:s.230–231
Křesťanství je nejrozšířenějším náboženstvím v zemi, v roce 2008 se k němu hlásilo 49,4 milionu lidí (62,8%)[28], ze kterých jsou 24 milionů lidí protestanti (29,3%) a 23,9 milionu katolíci (29,2%) (2010),[29] Druhým nejrozšířenějším náboženstvím je islám, ke kterému se hlásí odhadem 3,8 až 4,3 milionu lidí (4,6 až 5,2%).