Obyvatelstvo Německa

From Wikipedia, the free encyclopedia

Remove ads

Obyvatelstvo Německa, zvláště jeho počet a demografický vývoj, jsou zajišťovány Spolkovým statistickým úřadem (Statistisches Bundesamt) se sídlem ve Wiesbadenu ve spolupráci se Zemskými statistickými úřady (Statistische Landesämter). Jako výsledek sčítání lidu (census) v roce 2011 (první census po sjednocení Německa) bylo ohlášeno, že k 9. květnu 2011 měla Spolková republika Německo 82 790 700 obyvatel.[1] Tímto počtem obyvatelstva bylo Německo tehdy šestnáctou nejlidnatější zemí světa.

Remove ads

Populační situace

Populační situaci Německa charakterizoval až donedávna nulový nebo záporný růst počtu obyvatel,[2] a nadto se demografický vývoj stárnutím populace dále zhoršoval. Úhrnná plodnost se v roce 2010 pohybovala kolem hodnoty 1,4 dítěte na ženu.[3] (tehdy nejvyšší hodnota od roku 1990[3]) V roce 2011 byla odhadnuta na hodnotu 1,6 po započtení faktu, že starší ženy k tomuto číslu přispívají více než podle předchozího statistického modelu, a toho, že plodnost se zvýšila i v mladší generaci.[4] Plodnost byla úzce spjata s úrovní vzdělání; ženy s nižší úrovní vzdělání měly více dětí než vzdělanější ženy.[5] Lidé, kteří neinklinují k náboženství, mají méně dětí než křesťané nebo muslimové. Studie také zjistily, že mezi křesťany mají ti konzervativnější více dětí než liberálnější věřící.[6][7] Oplodnění ve zkumavce je v Německu legální, určený věkový limit je v zásadě 40 let.[8]

Německo vykazovalo již v roce 2006 třetí nejvyšší počet mezinárodních migrantů na světě.[9] Více než 16 milionů lidí v Německu mělo tehdy cizí/imigrantský původ. Toto číslo zahrnovalo první a druhou generaci přistěhovalců (třetí generaci již nikoliv), včetně smíšeného původu a Němců repatriovaných ze zahraničí (tzv. vyhnanců) a jejich potomků. 96,1 % jich žilo v Západním Německu a Berlíně.[10] Za současného stavu je nejméně sedm milionů obyvatel občany jiných zemí, tj. nemají německé občanství nebo mají tzv. dvojité občanství. Největší etnické skupiny vyjma Němců jsou Turci, Poláci a Rusové. Silné zastoupení v obyvatelstvu Německa, pocházející již z dob přílivu dočasných pracovníků (tzv. Gastarbeiter, hostující pracovníci) v 60. a 70. letech 20. století, mají také Italové, lidé původem z bývalé Jugoslávie, Španělé, Řekové a další. Od roku 2014 do roku 2020 se v důsledku migrační krize složení obyvatelstva v Německu dále vyvíjelo.

Remove ads

Demografický vývoj od roku 1817

Thumb
Plodnost v Německu podle okresů, průměr z let 2017–2019
Další informace Rok ...

Vývoj v letech 1817–2022

Následující tabulka obsahuje populační statistiku od roku 1817 do roku 2022.[11] Je však nutno vzít v úvahu, že daná čísla jsou značně ovlivněna velkými teritoriálními změnami, kterými bylo Německo v letech 1918/1919, 1921/1922 a zvláště 1945/1946 a 1990/1991 poznamenáno.

Zvláštností je extrémně nízká plodnost v posledních letech Výmarské republiky, kdy se v důsledku světové hospodářské krize plodnost snížila až k hodnotě 1,1 dítěte na ženu v roce 1933.

Další informace Rok, Populace ...

Situace v letech 1945–1990

Thumb
Populace Německa podle věku a pohlaví k 31. prosinci 1950
Thumb
Studenti medicíny a jejich trojčata v NDR v roce 1984. Východní Německo podporovalo porodnost mezi vysokoškolskými studenty.

Po teritoriálních změnách po druhé světové válce a vysídlování Němců ve střední a východní Evropě se tamní Němci usadili v poválečném Německu. Po rozdělení Německa mnoho Němců z NDR odešlo na západ do Spolkové republiky Německo z politických a také ekonomických důvodů. Z ekonomických důvodů se Němci z východní části do západní přesunovali i po sjednocení Německa.

SRN a socialistická NDR zažily odlišný přístup k demografii. Politika NDR podporovala porodnost[13], na rozdíl od SRN. Plodnost v NDR byla vyšší, ale demografická politika byla jen jedním z důvodů. Ženy v NDR měly méně "biografických možností", být mladou matkou se od nich očekávalo. Péče o dítě zdarma byla dostupná všem matkám.[14]

Situace od roku 1990

Po pádu berlínské zdi opustilo tzv. nové spolkové země (bývalé Východní Německo) asi 1,7 milionu lidí, tedy 12 % populace,[15] disproporčně vysoký počet z nich byly ženy mladší než 35 let.[16]

Po roce 1990 plodnost na východě klesla až k hodnotě 0,772 v roce 1994. To bylo připisováno faktu, že proběhl "demografický šok" (lidí po zániku NDR nejenom měli méně děti, ale také méně často vstupovali do sňatku nebo se rozváděli) a že biografické možnosti občanů bývalé NDR se zvýšily. Brzké mateřství už nebylo tak atraktivní a věk provorodiček se ostře zvýšil.[14]

V následujících letech začala plodnost na východě Německa znovu růst, vzrostla na hodnotu 1,0 v roce 1997 a 1,3 v roce 2004 a hodnot západního Německa (1,37) dosáhla v roce 2007. V roce 2010 plodnost na východě (1,459) překonala hodnotu plodnosti na západě (1,385), a celková hodnota pro Německo byla 1,393, tehdy nejvyšší číslo od roku 1990[3][17] - což je hluboko pod přirozenou úrovní nahrazování (zhruba 2,1 dítěte na ženu) zažívanou v letech komunismu. V roce 2012 byla plodnost na východě 1,454 dítěte na ženu, zatímco na západě jen 1,371.[12]

Od roku 1989 bylo kvůli nízkému počtu dětí uzavřeno asi 2 000 škol.[15]

V některých regionech klesl počet žen mezi dvaceti a třiceti lety o více než 30 %.[15] V roce 2004 bylo v nových spolkových státech (včetně Berlína) ve věkové skupině 18 – 29 let (statisticky významná skupina ohledně zakládání rodiny) jen 90 žen na každých 100 mužů.

Do roku 2007 byla rodinná politika v Německu kompenzační, chudé rodiny tedy získávaly více dávek než ty bohaté. Od roku 2007 začala vláda motivovat vzdělané ženy, aby měly více dětí, ale chudé rodiny byly znevýhodněny a dostávají méně peněz na děti než příslušníci střední třídy.[18] Velmi bohatí lidé (kteří vydělávají více než 250 000 Euro za rok) a lidé žijící na podpoře na rodičovskou podporu nemají nárok.[19]

V roce 2013 byl zaznamenán aktuální vývoj:[20]

  • příjem rodin s malými dětmi vzrostl. Osoby s vysokoškolským titulem, osoby starší třiceti let a rodiče jedináčků těžily ze změn nejvíce. Otcové samoživitelé a matky samoživitelky a mladí rodiče na změnách nezískali.
  • otcové se více zapojují do rodičovství a 28 % z nich si nyní bere nějaký čas pracovního volna (v průměru 3,3 měsíce), když se jim narodí dítě.
  • matky se pravděpodobněji než dříve zapojí do pracovního procesu a budou tedy disponovat vyššími ekonomickými prostředky.
  • míra porodnosti mezi vysokoškolsky vzdělanými ženami se zvýšila.
Remove ads

Národnostní menšiny v Německu

Další informace Pořadí, Národnost ...

V roce 2012 nemělo 80 % žádný migrační původ, další 4 % byli imigranti etnicky německého původu (ze zemí jako Rusko, Kazachstán a Rumunsko). Celkem 91,6 % populace má evropský původ, po vyjmutí Turecka (a včetně etnických Němců z Kazachstánu, ale po vyloučení etnických Evropanů z jiných částí světa, jako je USA). 3,7 % populace mělo turecký původ.[22]:s.230–231

V roce 2012 bylo imigrantské pozadí lidí v Německu následující:[22]:s.230–231

Další informace Původ, % ...

Náboženství

Další informace Náboženství v Německu (2008) ...
Thumb
Mapa z roku 2008 popisující příslušenství ke křesťanským církvím[24][25][26]}: Většina obyvatel jsou:
     katolíci
     evangelíci
     katolíci nebo evangelíci, většinou evangelíci
     katolíci nebo evangelíci, většinou katolíci
     většinou bez vyznání, největší křesťanskou minoritou jsou evangelíci

Podle zpráv na základě projekce v roce 2008 bylo 34,1 % Němců bez vyznání. Podle průzkumu časopisu Der Spiegel celkem 45 % Němců věřilo v Boha, ale jen čtvrtina v Ježíše Krista.[27]

Křesťanství je nejrozšířenějším náboženstvím v zemi, v roce 2008 se k němu hlásilo 49,4 milionu lidí (62,8 %)[28], ze kterých jsou 24 milionů lidí protestanti (29,3 %) a 23,9 milionu katolíci (29,2 %) (2010),[29] Druhým nejrozšířenějším náboženstvím je islám, ke kterému se hlásí odhadem 3,8 až 4,3 milionu lidí (4,6 až 5,2 %).

Remove ads

Reference

Loading content...

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads