Návrh na vystoupení Česka z Evropské unie (zkráceně czexit či Czexit, výslovnost čegzit či čekzit) je záměr propagovaný některými českými politickými stranami.
Dne 17. června 2015 proběhlo v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR hlasování, v rámci kterého požadovalo vypsaní referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie 11 poslanců.[1]
V únoru 2016 hovořili o vystoupení Česka z EU představitelé strany Svoboda a přímá demokracie, kriticky se k Evropské unii vyjadřoval Úsvit a Blok proti islámu. O vypsaní referenda, které by případně rozhodlo o ukončení členství České republiky v Evropské unii, v této době uvažovala strana Svobodných.[2] Poslanecká sněmovna ale v květnu odmítla 31 hlasy poslanců ČSSD, 31 z ANO, 20 z TOP 09 a 10 z KDU-ČSL snahu poslanců Úsvitu zařadit debatu o návrhu referenda na vystoupení z EU na program svého jednání. Pro zařazení projednávání referenda bylo 29 komunistů a 12 zákonodárců z ODS. V této souvislosti prohlásil předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek, že „on i celé ANO jsou jasnými zastánci členství v EU.“[3]
Po vyhlášení výsledků referenda o členství Spojeného království v Evropské unii z 23. června 2016 zahájila strana Svobodných kampaň s názvem Nabízíme #czexit.[4] Předseda strany, europoslanec Petr Mach použil pojem czexit také pro kampaň #Brexit hope for #czexit, čehož si všimla i zahraniční média.[5]
Odborník na Evropskou unii profesor Christian Lequesne se 10. června 2016 vyjádřil, že po úspěchu referenda o vystoupení Spojeného království z EU očekává debatu o vystoupení i v Česku, ale nedomnívá se, „že by ji Češi i přes svůj kritický postoj k Evropské unii chtěli opustit.“[6]
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka koncem června 2016 vyjádřil názor, že „Česká republika je i kvůli hospodářským vztahům zemí, jejíž budoucnost je nutné vidět v Unii, nikoli mimo ni.“[7]
Podle studie nevládní organizace GlobSec založené na celostátních průzkumech provedených v roce 2017 by 43,4 % Čechů ve věku 18 - 24 let v případném referendu o vystoupení z EU podpořilo setrvání v EU, vystoupení z EU by podpořilo 24,8 %.[8][9] Obdobně by volili Češi ve věku 24 - 35 let.[8]
Podle průzkumů CVVM byla v letech 2018–2021 celková důvěra Čechů v Evropskou unií mírně nadpoloviční, podpora členství v EU byla vyšší u mladších věkových kategorií.[10]
Proti (příklady)
Řada českých ekonomů se vyjadřuje o vystoupení Česka z EU jako o ekonomické sebevraždě či katastrofě století. Hovoří o dopadech jako je odchod investorů, zvýšení nezaměstnanosti či opuštění Schengenského prostoru (tj. zemí, kam směřuje 84 % našeho vývozu).[11][12]
Pro (příklad)
Naopak podle ekonomky Markéty Šichtařové nejsou obvykle uváděné důvody proti vystoupení Česka z EU relevantní.[13] Relevantními argumenty podle ní jsou:[13]
- makroekonomické ukazatele
- výše veřejného dluhu,
- produktivita práce,
- orientace na odvětví s vysokou či naopak nízkou přidanou hodnotou,
- devizový kurz,
- ovšem žádný z těchto ukazatelů přímo nesouvisí s členstvím v EU,[13]
- administrativní bariéry obchodu,[13]
- bilaterální dohody,
- součinnost s EU,[13]
- msta EU.[13]
Pokud by v případě Czexitu byla EU pragmatická a nedělala by naschvály, nebylo by podle Šichtařové vystoupení z EU ekonomickým problém.[13] Míra mstivosti je jediný argument, na který není známá odpověď.[13]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
