kanadské teritorium From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Nunavut (z inuktitutského ᓄᓇᕗᑦ) je největší a nejsevernější teritorium Kanady. Má rozlohu 2 093 190 km² a necelých 40 000 obyvatel (odhad Q1 2021). Největším a hlavním městem je Iqaluit.
| Nunavut | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Iqaluit |
| Souřadnice | 70° s. š., 90° z. d. |
| Rozloha | celkem: 2 093 190 km² zem: 1 932 255 km² |
| Časové pásmo | -5, -6, -7 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 39 407 |
| Hustota zalidnění |  0,015 obyv./km² |
| Jazyk | angličtina, francouzština, inuitština |
| Správa regionu | |
| Stát |  Kanada |
| Nadřazený celek | Kanada |
| Druh celku | spolkové teritorium |
| Vznik | 1. dubna 1999 |
| Commissioner | Eva Aariak |
| Předseda vlády | Joe Savikataaq |
| Měna | Kanadský dolar |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | CA-NU |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jméno znamená v inuitštině „Naše zem“ nebo „Naše vlast“. Jde o samosprávné území Eskymáků s rozsáhlou autonomií vytvořené 1. dubna 1999 odtržením od Severozápadních teritorií skrze Nunavut Act[1]. Původní obyvatelé tvoří asi 85 % obyvatelstva, v drtivé většině jde o Eskymáky. Něco málo přes 70 % obyvatel deklaruje jako svůj mateřský jazyk některý z eskymáckých jazyků (na rozdíl od Indiánů z provincií, kteří dnes většinou už mluví anglicky). Dva nejrozšířenější z nich jsou vedle francouzštiny a angličtiny úředními jazyky teritoria.
I přes jeho velkou rozlohu je Nunavut nejméně zalidněné kanadské teritorium a také jedno z nejřidčeji zalidněných území na Zemi. Je tomu tak v důsledku jeho polohy, většina území se totiž nachází za severním polárním kruhem, a tak je reliéf Nunavutu z většiny tvarován ledovcem. Většina půdy je trvale zamrzlá (permafrost), což společně s polárním klimatem znemožňuje zemědělství. Těmto extrémním polárním podmínkám museli obyvatelé Nunavutu přizpůsobit svůj životní styl. Nezbytnými dovednostmi Inuitů jsou tedy lov a rybolov.
K vytápění a výrobě elektřiny používají obyvatelé teritoria hlavně naftu a fosilní paliva, které si nechávají posílat z jižnějších částí Kanady. Vláda ale usiluje o využívání obnovitelných zdrojů a toto úsilí je obyvateli silně podporováno.
.jpg)
Ve sčítání z roku 2001 se nejvíce obyvatel přihlásilo ke křesťanství, ke katolické církvi 23,3 % a 66,7 % k různým protestantským denominacím.
Turistický ruch v Nunavutu je malý z důvodu jeho obtížné dostupnosti. Jediný způsob, jak se sem dostat, je totiž malé letadlo, které sem létá pouze ze čtyř kanadských letišť. Do Nunavutu nevedou žádné silnice ani železnice. Po území Nunavutu se lze pohybovat autem či regionálními autobusy, v zimě též na sněžných skútrech či na saních tažených psím spřežením.
