Novi Bečej

Novi Bečej (v srbské cyrilici Нови Бечеј) je město na severu Srbska, ve Vojvodině, na rozhraní Banátu a Bačky. Administrativně spadá pod Středobanátský okruh. V roce 2011 zde žilo dle sčítání lidu 13 133 obyvatel.

Novi Bečej
znak
Poloha
Souřadnice	45°36′ s. š., 20°7′ v. d.
Nadmořská výška	80 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00
Stát	Srbsko Srbsko
Novi Bečej
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	609 km²
Počet obyvatel	13 133 (2011)[1]
Hustota zalidnění	21,6 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.novibecej.rs
Telefonní předvolba	023
PSČ	23272
Označení vozidel	ZR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město se nachází na řece Tise, v blízkosti ústí kanálu DTD do řeky, v rovinaté krajině Panonské nížiny. Je vzdáleno 42 km severovýchodně od Nového Sadu a 93 km severně od Bělehradu.

Historie

Poprvé bylo připomínáno v roce 1332 a svůj název má, stejně jako nedaleký Bečej, podle maďarské šlechtické rodiny. V roce 1551 jej obsadil Mehmed Paša Sokolović během pronikání Turků směrem na sever. Po podepsání Karlovického míru v roce 1699 připadlo celé území spolu s Novým Bečejem Uhersku. Místní pravoslavný kostel byl dokončen roku 1742. V roce 1883 byla do města zavedena železnice v podobě trati, směřující do měst Pančevo (u Bělehradu) a Kikinda. Na mapách třetího vojenského mapování se objevuje pod maďarským názvem Török(Új) Becse, tedy Turecký/Nový Bečej. Město již mělo víceméně současnou podobu, nicméně koryto řeky Tisy ještě nebylo regulováno a řeka Begej ústila ve svém původním korytu severně od města do Tisy, nikolivěk jižně jako je tomu v současnosti. Prostor při železniční stanici ještě nebyl zastavěn současnými průmyslovými areály. Místní část Vranjevo se objevovala pod pomaďarštěným názvem Frányova.

Po roce 1918 se město stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později Jugoslávie. V roce 1937 zde byl odhalen památník prvnímu jugoslávskému králi Aleksandru Petrovićovi. Od roku 2006 je součástí nezávislého Srbska. Obyvatelstvo města je dodnes ze značné části (cca 25 %) maďarské národnosti.

Kultura a kulturní památky

Ve městě se nachází římskokatolický kostel a pravoslavný kostel sv. Mikuláše (srbsky Crkva svetog Nikole). Na promenádě při řece Tise se nachází z dob Jugoslávie zbudovaný brutalistní dům kultury.

Přírodní památky

Východně od města leží Zvláštní přírodní rezervace Slano kopovo, která přestavuje slepé rameno řeky Begeje.

Doprava

Kromě zmíněné železniční trati vede do Nového Bečeje rovněž silnice, vedená v západo-východním směru z Vrbasu (od dálnice A1) do Kikindy a dále na území Rumunska.

Odkazy

Reference

1. Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Novi Bečej na Wikimedia Commons

Portály: Geografie | Srbsko