Noreena Hertzová
anglická ekonomka From Wikipedia, the free encyclopedia
Noreena Hertzová (* 24. září 1967 v Londýně) je anglická ekonomka, autorka několika studií, aktivistka a od 28. srpna 2017 pořádá svoji show „MegaHertz: London Calling“ na kanálu Insight na Sirius XM. Je specialistka na investiční bankovnictví a ruskou ekonomiku. Současně se zabývá (ekonomickou) globalizací. Od roku 2014 je čestnou profesorkou na Institutu globální prosperity na University College London. Působí také jako hlavní evropská korespondentka Sirius XM.[2] V roce 2016 nastoupila do ITV News jako ekonomická redaktorka.[3]
| Prof. Noreena Hertzová | |
|---|---|
 Noreena Hertzová (2. června 2012) | |
| Narození | 24. září 1967 (57 let) Londýn |
| Bydliště | Primrose Hill |
| Národnost | Britská |
| Alma mater | Univerzitní kolej v Londýně Whartonova škola Pensylvánská univerzita University of the Arts Westminsterská škola King's College North London Collegiate School |
| Povolání | ekonomka, novinářka, vysokoškolská učitelka, spisovatelka, rozhlasová moderátorka, zahraniční zpravodaj a finanční analytička |
| Zaměstnavatelé | Univerzitní kolej v Londýně ITN Utrechtská univerzita |
| Choť | Danny Cohen[1] |
| Příbuzní | Joseph Hertz (pradědeček) |
| Web | noreena |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 2001 ji noviny The Guardian nazvaly „jednou z předních mladých myslitelů na světě“.[4] V září 2013 byla Hertzová uvedena na obálce časopisu Newsweek.[5] Časopis Fast Company ji označil za „jednu z nejvlivnějších ekonomek na mezinárodní scéně“ a poznamenal: „Již více než dvě desetiletí jsou její ekonomické předpovědi přesné a předstihují křivku.“[6]
Popisuje se jako „akademický pracovník kampaně“, ale podle časopisu Evening Standard ji kritici označili za „dobrodruha, který se pohybuje jako kobylka z jedné vysoce známé dobré věci do druhé.“ Britská média ji přezdívají „Nigella Lawson of economics“.[7]
Život
Noreena Hertzová je pravnučkou britského vrchního rabína Josepha H. Hertze. Narodila se a vyrůstala ve východním Finchley v Londýně. Hertzová byla předčasně vyspělé dítě a školní docházku zahájila ve věku pouhých 3 let, přičemž A Levels získala ve věku 16 let. Nejprve navštěvovala North London Collegiate School a poté Westminster School, londýnskou University College a Whartonovu školu v Pensylvánii v USA. Její matka, módní návrhářka a feministka, Leah Hertzová, zemřela na rakovinu, když Noreeně bylo 20 let. Po návratu do Velké Británie dokončila doktorát (PhD) na King's College na Univerzitě v Cambridge.
Poté odešla na pozvání profesora z Whartonu do Ruska pracovat pro Světovou banku. Sehrála roli při sestavování ruské burzy a jako poradce ruské vlády na jejích privatizačních programech.
Její rozčarovaná a velmi kritická doktorandská práce na Cambridge, „Russian Business Relationships in the Wake of Reform“ („Ruské poreformní obchodní vztahy“) z roku 1996 popírá, že by Rusko úspěšně přešlo k tržní ekonomice.
Poté vrhla svou pozornost na mírový proces na blízkém východě, kde vedla čtyřicetičlenný výzkumný tým Palestinců, Izraelců, Jordánců a Egypťanů.
V roce 2006 se stala čestným členem a ředitelem Cambridge's Judge Business School (Obchodní škola soudců při Cambridge).
Během roku 2005 Hertzová též sloužila semestrální profesuru na holandské Univerzitě v Utrechtu.
Byla označena za „mladou globální vůdkyni zítřka“ Světovým Ekonomickým Fórem roku 2004. Roku 2001 ji časopis Management Today nominoval mezi nejvýznamnějších 35 žen pod 35 let.[8]
Hertz je vdaná za Dannyho Cohena, bývalým ředitelem BBC Television. Vzali se v roce 2012 v synagoze Bevis Marks v londýnské City. Ceremonii vedl lord Sacks, vrchní rabín, a zúčastnili se jí hosté včetně Rachel Weiszové, Nigelly Lawsonové a Charlese Saatchiho. Žije se svým manželem v Primrose Hill v Londýně.[9]
Politika
Tím, jak otevřeně poukazuje na úskalí kapitalismu, je Hertzová považována[kým?] za středo-levicově smýšlející, spíše než levicová Naomi Kleinová, s kterou je občas porovnávána.[zdroj?]
Dílo
Noreena Hertzová publikovala několik studií na téma globalizace a Rusko. Též sepsala několik populárních knih ze své zkušenosti z práce pro Světovou banku. Její práce zahrnuje:
- 1997: Ruské poreformní obchodní vztahy (ISBN 0-333-71083-5)
- 2002: Plíživý převrat: Globální Kapitalismus a smrt demokracie (ISBN 0-7432-3478-2)
- 2005: Hrozba dluhu: Jak zničující je dluh v rozvojovém světě (ISBN 0-06-056052-5)
- 2005: IOU: Hrozba dluhu a proč ho musíme odmítnout (ISBN 0-00-717899-9)
Knihou Plíživý převrat si získala širší věhlas. Poukazuje v ní na tendence globalizace a chování nadnárodních společností vzhledem ke státu a spotřebiteli. Dokazuje, že myšlenka vše-řešící tržní ekonomiky má svá úskalí. Všímá si, jak vlády států nadnárodním korporacím čím dál více ustupují a jejich role se omezuje jen pro zajištění legislativy a podmínek pro jejich podnikání, kdy tradiční funkce pro zajištění občanů ustupují do pozadí; a naopak – nadnárodní společnosti pomocí svých podpůrných programů čím dál více zasahují do života občanů-spotřebitelů, čímž si zajišťují stále důležitější reputaci. Ukazuje, že prosazování změn u korporací (pomocí bojkotování výrobků, které tyto vyrábějí) je mnohem racionálnější a rychlejší instrument pro zjednání nápravy, než klasickými legislativními kroky.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.